Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 91/2021-46

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 54 503 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 29 294 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 437,34 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 372,79 Kč, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 23 874 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení a úrokem ve výši 8,53 % ročně z částky 23 874 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 29 294 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 437,34 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 372,79 Kč, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 23 874 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení a úrokem ve výši 8,53 % ročně z částky 23 874 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 54 503 Kč s příslušenstvím, a to jako nedoplatku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 27. 9. 2018 mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 50 000 Kč převodem na účet. Žalovaný se zavázal vrátit částku jistiny, úrok 37 480 Kč a administrativní poplatek 12 000 Kč, to vše v 24 měsíčních splátkách po 4 145 Kč Poslední splátka byla splatná do 18. 10. 2020. Žalovaný nehradil řádně, ke dni 9. 4. 2020 proto předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnil. Po zesplatnění se neuhrazená jistina úročí úrokem 19,40 % p. a. Pohledávka z této smlouvy byla smlouvou ze dne 16. 7. 2020 postoupena na žalobkyni. Žalovaný do postoupení uhradil částku 37 035 Kč. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 37 678 Kč, administrativního poplatku 4 300 Kč, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, dále kapitalizovaného úroku ve výši 1 989,82 Kč (jedná se o úrok 19,40 % ročně z dlužné jistiny Kč od 10. 4. 2020 do data postoupení 16. 7. 2020), kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 711,70 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 10. 5. 2020 do data postoupení 16. 7. 2020) a běžícího smluvního úroku ve výši 19,40 % ročně z dlužné jistiny od 17. 7. 2020 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny od 17. 7.2020 do zaplacení.

2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil.

3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ( , , ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ “).

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 27. 9. 2018 soud zjistil, že žalobkyně (její předchůdce) se zavázala, že žalovanému zašle peněžní prostředky do výše 50 000 Kč. Úrok činil 60,73 % p. a. Žalovaný se zavázal, že ve 24 měsíčních (18. dne každého měsíce) splátkách po 4 145 Kč žalobkyni zaplatí v případě řádného splácení částku 99 480 Kč, tedy jistinu úrok 37 480 Kč a administrativní poplatek 12 000 Kč. Pro případ prodlení žalovaného se splácením bylo v čl. 5 sjednáno právo zesplatnit celý úvěru.

5. Z potvrzení o provedení transakce ze dne 27. 9. 2018 soud zjistil, že žalobkyně (její předchůdce) zaslala na účet žalovaného částku 50 000 Kč.

6. Z oznámení ze dne 9. 4. 2020 soud zjistil, že žalobkyně (její předchůdce) zesplatnila úvěr z důvodu nezaplacení dlužné splátky ani v dodatečné lhůtě.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 7. 2020 soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 26. 8. 2020.

8. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn skutkových zjištění s tím, že z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný zaplatil více než žalobkyní tvrzených 37 035 Kč.

9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

Podle , (dále jen„ OZ“) platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Podle platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

Podle platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

Podle platí, že mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

10. Ze shora citovaných ustanovení a zjištění o obsahu smlouvy je zřejmé, že žalovaný je povinen vrátit žalobkyni jistinu.

11. Naopak ujednání o výši úroků považoval soud za zjevně rozporné s dobrými mravy.

12. Výkladem pojmu dobrých mravů ve vztahu k úrokům se zabývá bohatá judikatura Nejvyššího soudu. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 15. 12. 2004). Na druhé straně lze dle Nejvyššího soudu připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními y výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. – i v tomto rozsudku však Nejvyšší soud připomněl, že není možné tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. Vedle toho je třeba zdůraznit, že v citované věci se Nejvyšší soud vyjadřoval k půjčce mezi fyzickými osobami, nikoliv k půjčce ve vztazích podnikatele vůči spotřebiteli, ve kterých je na poskytovatele půjčky nutno klást vyšší nároky). S těmito právními názory se soud zcela ztotožňuje.

13. Průměrná sazba úroků na úvěrech na spotřebu poskytovaných bankami domácnostem činila v září 2018 (podle údajů České národní banky – databáze ARAD dostupné na stránkách https://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=58842&p_strid=AAABAA&p_lang) 8,53 % p. a. Úrok sjednaný v posuzované věci byl oproti této hodnotě více než šestinásobný. Rozpor s dobrými mravy je zde proto naprosto zjevný (nadto za situace, kdy se jedná o vztah podnikatel – spotřebitel a smlouva je adhezního typu) a ujednání o výši úroků je proto podle a absolutně neplatné.

14. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu úvěrovou – tedy ex lege úplatnou – nebylo na místě nepřiznání žádného úroku. Soud proto postupoval podle , přičemž s ohledem na vysoký administrativní poplatek (12 000 Kč) a s ohledem na absenci údajů o obvyklých bankovních úrocích (a faktickou nemožnost jejich zjištění) soud vyšel ze zjištěného bankovního úroku průměrného – tj. 8,53 % ročně.

15. Při úroku 8,53 % ročně a poplatku 12 000 Kč tak měla jedna splátka správně činit 2 773 Kč a žalovaný měl za 24 měsíců zaplatit celkem 66 552 Kč. Jestliže žalovaný zaplatil 37 035 Kč, dostal se do prodlení až se čtrnáctou splátkou, tedy se splátkou splatnou 18. 12. 2019. Zesplatnění (9. 4. 2020) tedy bylo učiněno po právu i při zohlednění právně přípustné výše úroku. Při anuitním způsobu splácení měl žalovaný ke dni zesplatenění uhrazeno 26 126 Kč a zbývalo mu tedy na jistině zaplatit 23 874 Kč. Na poplatku (při plnění 500 Kč měsíčně) měl uhrazeno 7 000 Kč a zbývalo tak uhradit 5 000 Kč. Na úroku měl do dne zesplatnění uhrazenu částku 3 906 Kč, přičemž při anuitním způsobu splácení byl do 9. 4. 2020 splatný úrok v celkové výši 4 326 Kč, zbývalo mu tedy zaplatit 420 Kč.

16. Soud proto žalobkyni přiznal částku 29 294 Kč (na jistině 23 874 Kč, na poplatku 5 000 Kč a na úroku splatném do 9. 4. 2020 částku 420 Kč) a dále úrok v kapitalizované i běžící formě za žalované období (od 10. 4. 2020 do zaplacení), avšak pouze ve výši 8,53 % ročně z částky 23 874 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši z částky 23 874 Kč (právo na úrok z prodlení vyplývá z ve spojení s ). Ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.

17. Co se týče nákladů řízení, soud vzal v úvahu, že předmětem řízení byl i úrok 19,7 % ročně z částky 37 678 Kč od 10. 4. 2020 (tj. včetně kapitalizovaného úroku) do zaplacení. Ke dni rozhodnutí by výše takového úroku činila 8 648,27 Kč. Přiznaný úrok 8,53 % ročně z částky 23 874 Kč by ke dni rozhodnutí činil 2 372,74 Kč. Předmětem řízení byl i úrok z prodlení 10 % ročně z částky 37 678 Kč od 10. 5. 2020 (tj. včetně kapitalizovaného úroku z prodlení) do zaplacení. Ke dni rozhodnutí by výše takového úroku činila 4 070,80 Kč. Přiznaný úrok z prodlení 10 % ročně z částky 23 874 Kč by ke dni rozhodnutí činil 2 579,42 Kč. Předmětem řízení tedy byla částka celkem 67 222,07 Kč (žalovaná jistina, poplatek, úrok do zesplatnění, úrok po zesplatnění v kapitalizované i běžící formě, úrok z prodlení v kapitalizované i běžící formě), žalobkyně byla úspěšná v částce 34 246,16 Kč, poměr úspěchu a neúspěchu je tedy téměř vyrovnaný. Soud proto podle rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to prostřednictvím Okresního soudu ve Svitavách ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.