Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
22 C 226/2021-18
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem celé jméno řešitele ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 675 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 675 Kč s úrokem z prodlení v částce 60,29 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 675 Kč s úrokem z prodlení v částce 60,29 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. ”), a proto soud uvádí pouze stručný popis předmětu řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
2. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených televizních poplatků, které byla žalovaná jakožto odběratel elektřiny připojený k distribuční soustavě považovaná za poplatníka televizních poplatků povinen platit žalobkyni podle zákona č. 348/2005 Sb. , a to za období od září 2019 do ledna 2020 v částce 135 Kč měsíčně.
3. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila.
4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin (Potvrzení České pošty s. p. o přihlášení poplatníka televizních poplatků – žalované, od srpna 2019) dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, že byla žalovaná jakožto odběratel elektřiny připojený k distribuční soustavě považována za poplatníka televizních poplatků s povinností tento televizní poplatek platit. Žalovaná za měsíce září 2019 až leden 2020 nezaplatila televizní poplatek, který činil 135 Kč měsíčně, a který byl splatný vždy k 15. dni daného měsíce. Žalovaná tedy nezaplatila celkem 675 Kč (5 x 135 Kč). Žalobkyně dopisem ze dne 15. 3. 2020 informovala žalovanou o vzniklém dluhu a vyzvala ji k zaplacení dlužné částky. Žalovaná do dnešního dne nezaplatila ničeho, resp. nic takového ve věci netvrdila ani nedoložila.
6. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ OZ“), jakož i ustanovení zákona o rozhlasových a televizních poplatcích (zák. č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ z.r.t.p.“). Žalovaná se stala poplatníkem televizního poplatku (§ 3 a § 8 odst. 2 z.r.t.p.), čímž jí vznikla povinnost platit televizní poplatek (§ 7 odst. 1 z.r.t.p.), jehož výše pro rozhodné období činí 135 Kč měsíčně (§ 6 z.r.t.p.). Tento televizní poplatek byl splatný vždy nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce (§ 7 odst. 2 věta prvá z.r.t.p.). Uvedenou měsíční povinnost žalovaná nesplnila řádně a včas a vždy dnem následujícím po dni splatnosti se proto ocitla v prodlení s jejím splněním (§ 1968 OZ ). Ode dne prodlení pak žalobkyně má právo požadovat úrok z prodlení ve výši stanovené dle příslušného podzákonného předpisu (§ 1970 OZ ).
7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, když ve sporech o zaplacení televizních poplatků zásadně nejsou náklady potřebnými k účelnému uplatnění práva náklady na právní zastoupení žalobce, resp. žalobkyně (viz. nález Ústavního soudu ve věci I. ÚS 3768/14 ). V této věci k ničemu mimořádnému, co by odůvodňovalo právní zastoupení, nedošlo. Soud proto žalobkyni přiznal jen náhradu nákladů řízení v takové výši, jako kdyby nebyla právně zastoupena, tj. náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhradu za předžalobní výzvu a podání návrhu ve věci samé ve výši á 100 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. , když návrh byl podán na ustáleném vzoru uplatňovaném žalobkyní opakovaně.
9. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.