Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
4 C 180/2021-11
Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Edlovou ve věci
manželů: celé jméno manželky, datum narození, státní občan Ukrajiny
bytem adresa, obec
a
celé jméno manžela, datum narození, státní občan Slovenské republiky
bytem adresa manžela, obec
o rozvod manželství
takto:
I. příjmení jméno příjmení, rozené příjmení, narozené datum a celé jméno manžela, narozeného datum, uzavřené dne datum před Městským úřadem Stříbro, se rozvádí.
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. [příjmení] [jméno] [příjmení], rozené [příjmení], narozené [datum] a [celé jméno manžela], narozeného [datum], uzavřené dne [datum] před Městským úřadem Stříbro, se rozvádí.</b> <b>II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Návrhem ze dne datum se manželka domáhala rozvodu manželství, které uzavřela s manželem dne datum ve Stříbře. Uvedla, že manželství bylo uzavřeno po tříleté známosti a soužití manželů bylo klidné a harmonické. Manželka má z předchozího vztahu syna jméno celé jméno manžela, narozeného datum. Názory manželů na výchovu syna jméno se začaly rozcházet a docházelo k hádkám, které vedly v trvalý rozkol a nesoulad.
Manžel s návrhem na rozvod manželství nesouhlasil s tím, že manželku stále miluje.
Z oddacího listu manželů bylo prokázáno, že manželství bylo uzavřeno dne datum před Městským úřadem Stříbro. U obou manželů se jedná o první manželství. Manžel je státní občan Slovenské republiky, manželka je občankou Ukrajiny. Oba manželé mají obvyklý pobyt v České republice. Mezi manžely je nesporné, že se za trvání manželství nenarodily žádné děti. Manželé spolu nežijí již cca jeden měsíc. Manželka při účastnickém výslechu uvedla, že manželství bylo zpočátku spokojené, postupně však docházelo k hádkám, zejména po požití alkoholu oběma manžely. Hádky se týkaly jejich společného soužití a také syna manželky z předchozího vztahu. Mezi účastníky docházelo k fyzickým konfliktům, kterým byl přítomen i syn manželky. Manželka již jednou podávala návrh na rozvod manželství, kdy manžel fyzicky napadl jejího syna. Tento návrh byl vzat zpět a manželé obnovili společné soužití. Poté však opět začalo docházet k hádkám a manželka cca před měsícem odešla ze společné domácnosti. Nyní žije u svého přítele jméno příjmení. Manželství považuje za rozvrácené a trvá na rozvodu manželství. Manžel při svém účastnickém výslechu uvedl, že manželku stále miluje a rozvod manželství si nepřeje. Potvrdil, že fyzicky napadl syna manželky, za což byl odsouzen k výkonu trestu. V době výkonu trestu také manželka podala první návrh na rozvod. Po propuštění z výkonu trestu však manželé obnovili společné soužití a manželka vzala návrh na rozvod manželství zpět. Manžel připustil, že v manželství docházelo k hádkám a občas i k fyzickému napadání. Podle manžela byla prvotní příčinou hádek skutečnost, že manželka natáčela anonymizováno a manželovi toto zatajila.
Vzhledem k tomu, že oba manželé jsou cizími státními příslušníky, postupoval soud při určení pravomoci a příslušnosti dle zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ ZMPS“).
Podle § 47 odst. 1 ZMPS nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a určení, zda tu manželství je či není, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt.
Podle § 49 odst. 1 ZMPS se osobní poměry manželů řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem.
Podle § 50 odst. 1 ZMPS se rozvod manželství řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení.
Z výše uvedeného vyplývá, že je dána pravomoc českých soudů k řízení o rozvod manželství, jelikož manžel má obvyklý pobyt v České republice. příjmení rozvod manželství se pak řídí českým právním řádem, jelikož oba manželé mají obvyklý pobyt v České republice.
Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o.z. “), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.
Soud po zhodnocení provedených důkazů má za prokázané, že jsou splněny podmínky § 755 odst. 1 o.z. , neboť manželství je tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití. Tato skutečnost je jednoznačně patrná z toho, že v manželství docházelo k hádkám a fyzickému napadání, jemuž byl přítomen i nezletilý syn manželky. Přestože byl již jednou podáván návrh na rozvod manželství, nepodařilo se účastníkům změnit své vzorce chování, v jejich soužití nadále docházelo ke konfliktům a tyto vyústily až v odchod manželky ze společné domácnosti. Nyní již manželka navázala vztah s jiným mužem a nelze očekávat, že by manželské soužití mohlo být obnoveno, zejména z důvodu odmítavého postoje manželky. Za příčinu rozvratu manželství soud považuje konfliktní jednání účastníků, které vedlo až k fyzickému napadání a zejména fyzické napadení syna manželky. Tyto skutečnosti se účastníkům nepodařilo překonat, a naopak vedly k citovému odcizení manželky.
Manžel s rozvodem manželství nejprve nesouhlasil a soud jej proto poučil dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. a § 755 odst. 2 písm. b o.z. Manžel však po poučení soudu svá tvrzení nedoplnil a neoznačil žádné důkazy ve věci.
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb. , o zvláštních řízeních soudních (dále z.ř.s.), podle něhož účastníci řízení o rozvod manželství nemají vůči sobě zásadně právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu podepsaného.
Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, je oprávněn do 6 měsíců od právní moci rozsudku oznámit příslušnému obecnému (městskému) úřadu pověřenému vedením matrik, že přijímá své dřívější příjmení.