Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
20 C 122/2021-70
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
fakticky bytem adresa žalované
pro zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení v sazbě 9 % ročně z částek:
částka od datum do zaplacení,
částka od datum do zaplacení,
částka od datum do zaplacení,
a to vše do 21 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do částky částka s úrokem z prodlení v sazbě 8,5 % ročně z této částky od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částka, a to do 49 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení v sazbě 9 % ročně z částek: [částka] od [datum] do zaplacení, [částka] od [datum] do zaplacení, [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do 21 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do částky [částka] s úrokem z prodlení v sazbě 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení [částka], a to do 49 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. V souladu s § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění.
2. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne datum, zaplacení plnění za dodávky elektřiny a plynu do odběrného místa žalované (ulice a číslo v obec) právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, v období datum až datum (elektřina částka), datum až datum (plyn částka), datum až datum (plyn částka) a 3x smluvní pokuty částka za prodlení s placením záloh/vyúčtování, včetně úroku z prodlení jak ve výrocích I a II shora.
3. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalované soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala, důsledkem je předpoklad jejího souhlasu s tímto postupem. Žalovaná v řízení zůstala pasivní, adresu pro doručování vedle svého trvalého bydliště nenahlásila. Soud však její bydliště iniciativně zjistil skrze Úřad práce a zde žalovaná dne datum převzal do vlastních rukou. Od novely občanského soudního řádu , provedené zákonem č. 7/2009 Sb. , je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listin y nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 80/2012 ). Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je - při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne datum).
4. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Smlouvou o sdružených dodávkách elektřiny žalobkyně prokázala závazek žalované hradit zálohy v počáteční výši částka měsíčně a vyúčtovanou cenu za dodávku elektřiny do předmětného odběrného místa EAN číslo, které je zároveň zasílací adresou. Smlouvou o sdružených dodávkách plynu žalobkyně prokázala závazek žalované hradit zálohy v počáteční výši částka měsíčně a vyúčtovanou cenu za dodávku plynu do předmětného odběrného místa EIC anonymizováno, které je zároveň zasílací adresou. Smlouva ujednání o smluvní pokutě či poplatcích (částka) neobsahuje, odkazuje na ceník, který je přiložen, ale nenese podpis žalované. Fakturou žalobkyně prokázala vyúčtování dodané elektřiny a s tím souvisejících služeb ve výši částka se splatností datum. Fakturami č. l. 41 a 43 žalobkyně prokázala vyúčtování dodaného plynu a s tím souvisejících služeb ve výši částka, resp. částka se splatností datum, resp. datum. Již oznámením původního věřitele žalobkyně prokázala, že na ni přešly předmětné pohledávky za žalovanou, totéž prokázala smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem pohledávek a potvrzením o úplatě. Právní zástupce žalobkyně prokázal dopisem a podacím archem vypracování kvalifikované předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. o. s. ř. a její odeslání do dispoziční sféry žalované (na sjednanou korespondenční adresu a současně na ulice a číslo v obec, která sice nevyplývá z důkazů žalobkyně, avšak vyplynula jako starší adresa ze sdělení Úřadu práce a žalobkyně tedy zcela zřejmě musela takovou adresu žalobkyni sama sdělit). Četné upomínky s vyúčtováním poplatků částka byly předloženy, pro rozhodnutí však neměly význam.
5. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Soud shledal žalobu v části důvodnou, neboť byla uzavřena platná spotřebitelská smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu § 50 energetického zákona č. 458/2000 Sb. , resp. plynu dle § 72 tamtéž, a žalovaná je povinna platit za řádně vyúčtované dodávky elektřiny i plynu a s tím spojená plnění (distribuční poplatky). Proto soud žalobě vyhověl v rozsahu výroku I shora, včetně důvodně požadovaných úroků z prodlení, stanovených sazbou v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a běžících od splatností jednotlivých fakturací.
6. Pokud se týká částek částka na smluvním poplatku za upomínky a příslušné části úroku z prodlení, soud neshledal nárok důvodným a v této části proto žalobu výrokem II zamítnul. Jednak žalobkyně neprokazovala samotné odeslání upomínek do dispoziční sféry žalovaného (ale toliko jejich sestavení do podoby dokumentu), a jednak (a především) v této souvislosti i nadále platí závěry, vyjádřené v nálezu Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3512/11 , dle jehož odůvodnění je absolutně neplatné ujednání ohledně povinnosti, která je sjednána toliko v rámci obecných obchodních podmínek, k nimž žalovaný nepřipojuje svůj podpis, a jako běžný spotřebitel očekává, že ujednání obsahují toliko technické smluvní klauzule, nikoliv podstatnou platební povinnost. Dále je třeba přihlédnout k odůvodnění (a právní větě) rozsudku Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 3530/2016 ze dne 19. 6. 2018, dle kterého je uvádění takových smluvních povinností v navazujících dokumentech nepřípustnou překážkou pro to, aby se s povinnostmi spotřebitel mohl seznámit. Poplatek je nepochybně podstatnou smluvní povinností, kterou obě strany mohou při sjednávání závazku rozumně předjímat a tedy zahrnout takové ujednání do samotného smluvního dokumentu.
7. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení z větší části (90,9 % plnění) úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. této přiznal k tíži žalované právo na úhradu poměrné části účelně vynaložených nákladů řízení (81,8 %). Celková výše částky těchto nákladů pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, po částka a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á částka ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, se zasláním kvalifikované předžalobní výzvy a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši částka. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. Pokud se týká podřazení úkonů právních služeb v řízení pod § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , lze uvést toliko, že takováto podání naplňují beze zbytku všechna kritéria dle § 14b odst. 1 tamtéž, když žaloba je podávána na ustáleném vzoru, který se od své předlohy odlišuje jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohla být žaloba co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována. Ostatně vzor je používán prakticky doslovně v desítkách dalších žalob stejného žalobce a právního zástupce jen u zdejšího soudu, když neměnný text s vyplněnými individualizovanými údaji lze vyplnit i proškolenou osobou bez právnického vzdělání, která formulářovou žalobou dále doplní o standardizované důkazní návrhy. Ve shodném rozsahu skutkových tvrzení je schopna rutinně fakturovat dodaná plnění právní předchůdkyně žalobkyně svým zákazníkům, návrh tak neobsahuje (individuální) přidanou hodnotu právních služeb.
8. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. o. s. ř. , neboť žalovaná je dle počtu exekucí, povolených soudem v posledních třech letech, zjevně předlužena, nepochybně tedy podléhá exekučnímu inhibitoriu a prakticky ani nemá možnost pohledávku v rozumné době přednostně jednorázově uhradit. Je tedy více než zřejmé, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalované přiměřeně navýšil lhůty k plnění ohledně obou výroků (fakticky se jedná o„ splátkový“ kalendář), aby měla reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce mírnější splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod a sama žalovaná zůstala pasivní a neposkytla tedy soudu žádné argumenty, proč by měl být zájem žalované upřednostněn na úkor žalobkyně a jejího právního zástupce tím, že by soud poskytl lhůtu k plnění delší. Pokud má někdo nést tíži případného mírnějšího splátkového kalendáře, nechť je to třetí osoba, se kterou si případně žalovaná sjedná (konsolidační) úvěr a třetí osoba s tím bude souhlasit, po žalobkyni to již vzhledem k okolnostem nelze spravedlivě požadovat. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaná poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužije. Žalovaná by měla nicméně postupovat v součinnosti s příslušnými soudními exekutory (případně hradit splátky z nezabavitelných částek svého příjmu), aby se nedopouštěl trestných činů zvýhodnění věřitele či maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (zatajením a spotřebováním disponibilního majetku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně ve stanovených lhůtách k plnění, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo provedení exekuce.