Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
34 C 38/2021-21
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Tomášem Kamenickým ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 3 048 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 048 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 3. 8. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 3. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 048 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 3. 8. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 3. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost k zaplacení 3 048 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný použil ke své přepravě vozidlo městské hromadné dopravy provozované žalobkyní, přičemž na výzvu žalobkyní pověřených osob se neprokázal platnými jízdními doklady, čímž porušil přepravní řád a smluvní přepravní podmínky žalobkyně. Proto žalobkyně žalovanému vyúčtovala kromě jízdného též přirážku k jízdnému, avšak žalovaný žalobkyni ani jízdné, ani přirážku nezaplatil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a o. s. ř. o. s. ř. bez nařízení jednání a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
4. Z hlášení a záznamu o provedené přepravní kontrole vyplývá, že žalovaný cestoval v Praze dne 2. 8. 2020 autobusovou linkou č. 135, byl žalobkyní kontrolován, přičemž na výzvu kontrolora žalobkyně se neprokázal platnými jízdními doklady, na místě nezaplatil ani jízdné ve výši 24 Kč ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Z hlášení a záznamu o provedené přepravní kontrole vyplývá, že žalovaný cestoval v Praze dne 17. 8. 2020 tramvajovou linkou č. 24, byl žalobkyní kontrolován, přičemž na výzvu kontrolora žalobkyně se neprokázal platnými jízdními doklady, na místě nezaplatil ani jízdné ve výši 24 Kč ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Ze smluvních přepravních podmínek žalobkyně se podává, že žalobkyně stanovila výši přirážky k jízdnému na 1 500 Kč a cena jízdenky činí 24 Kč. Žalovaný byl k zaplacení jízdného a přirážky žalobkyní vyzván dopisem ze dne 2. 11. 2020.
5. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že žalovaný tím, že nastoupil do vozidla městské hromadné přepravy provozované žalobkyní, s ní konkludentně uzavřel smlouvu o přepravě osob podle § 2550 o. z., dle níž se žalobkyně jako dopravce zavázala přepravit žalovaného do místa určení, postarat se o jeho bezpečnost a pohodlí a žalovaný jako cestující se zavázal zaplatit jízdné. Pokud jde o jízdy v tramvajích a trolejbusech je třeba doplnit, že žalobkyně je provozovatelkou veřejné drážní dopravy, a pokud jde o jízdy v autobusech, je žalobkyně dopravcem veřejné linkové dopravy. Z toho důvodu účastníci převzali na sebe i další práva a povinnosti stanovené jak v zák. č. 266/1994 Sb. o dráhách (dále jen„ zák. o drahách“), tak v zák. č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě (dále jen„ zák. o silniční dopravě“) a též v přepravním řádu žalobkyně. Pro posouzení věci je podstatné především oprávnění žalobkyně podle § 37 odst. 4 písm. d) věty před středníkem zák. o dráhách prostřednictvím průvodčího drážního vozidla, osoby, která řídí drážní vozidlo, nebo jiné osoby ve veřejné drážní osobní dopravě pověřené dopravcem a vybavené kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě, odpovídající povinnosti žalované podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. o dráhách na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Dle § 18a odst. 1 písm. c) , odst. 2 písm. c) zák. o silniční dopravě má obdobné oprávnění též dopravce veřejné linkové dopravy odpovídající shodné povinnosti cestujícího. Pro úplnost je dlužno dodat, že výše přirážky stanovená v přepravním řádu žalobkyně nepřesahuje horní hranici stanovenou v § 37 odst. 6 věty druhé zák. o dráhách, ani § 18a odst. 3 zák. o silniční dopravě.
6. Žalovaný tedy porušil dvě povinnosti z přepravní smlouvy, a to jednak zaplatit jízdné, jednak prokázat se pověřené osobě platným jízdním dokladem. Právo na zaplacení jízdného vzniklo žalobkyni uzavřením přepravní smlouvy, právo na zaplacení přirážky k jízdnému vzniklo žalobkyni porušením povinnosti žalovaného prokázat se pověřené osobě žalobkyně platným jízdním dokladem. Vzhledem k absenci tvrzení o jiném ujednání o splatnosti jízdného či přirážky je nutné mít za to, že obě pohledávky žalobkyně vůči žalovanému se staly splatnými ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. na výzvu věřitele, přičemž žalovaný je v prodlení nejpozději ode dne následujícího, kdy se výzva dostala do jeho dispoziční sféry.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 048 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nesplní-li povinná osoba povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněná osoba domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.