Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 48/2021-77
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
doručovací adresou adresa žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení v sazbě 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to v měsíčních splátkách po nejméně částka měsíčně, splatných vždy do každého 26. dne v měsíci, za který splátka přísluší, počínaje měsícem, následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod sankcí ztráty výhody splátek.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částka, a to do 21 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení v sazbě 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to v měsíčních splátkách po nejméně [částka] měsíčně, splatných vždy do každého 26. dne v měsíci, za který splátka přísluší, počínaje měsícem, následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod sankcí ztráty výhody splátek. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení [částka], a to do 21 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne datum, zaplacení plnění z revolvingového úvěru číslo ze dne datum, sjednaného s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, a žalovaným, z něhož mělo být čerpáno celkem částka, požaduje však uhradit na jistině částka, dále úroku částka, částka na poplatcích, částka na smluvní pokutě, částka na pojistném, úrok z prodlení z těchto všech částek a částka na nákladech vymáhání.
2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní, v důsledku jeho nezájmu o dosažitelnost na evidenční adrese by se nejspíše o probíhajícím soudním řízení ani nedozvěděl, adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásil. Soud však (čistě v zájmu žalovaného, aby se o nalézacím řízení nedozvěděl až po nařízení exekuce) po žalovaném pátral, prostřednictvím Policie ČR pak žalovaný uvedl adresu pro doručování (u své babičky). Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je - při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne datum). Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 80/2012). Nechť je žalovanému vzniklá situace poslední varováním před tím, než se tak jako desetitisíce dalších ocitne v prakticky neřešitelné spirále pohledávek, o nichž se dozví až poté, co se znásobí o náklady nalézacího a exekučního řízení. K věci samé se žalovaný nevyjádřil, ač návrh převzal dne datum do vlastních rukou.
3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo dostatečně prokázáno již dopisem č. l. 38 (žalobkyně však postoupení prokazovala i jinak). Žádostí/smlouvou ze dne datum (č. l. 40) bylo prokázáno, že žalovanému byl poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem částka, při úrokové sazbě 25,08 % ročně, byl sjednán měsíční poplatek za vedení úvěrového účtu částka, smluvní pokuta 0,1 % z dlužné částky denně při prodlení, částka poplatek za zahájení vymáhacího procesu, částka poplatek za odeslání upomínky. Zesplatnění úvěru ke dni datum bylo prokázáno dopisem č. l. 51. Úvěrová historie na č. l. 49 prokazuje řádné vyúčtování poplatků, smluvní pokuty a obchodních úroků a obsahuje průběh čerpání a splácení. Soud zde neshledal žádný zjevný rozpor účtování plnění s dobrými mravy. Byla doložena kopie dvou osobních dokladů žalovaného (č. l. 48). Právní zástupce žalobkyně vypracování předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. ani její odeslání do dispoziční sféry žalovaného neprokázal (to však nemá význam pro výsledek, viz odstavec 6).
4. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Žalovaný a původní věřitelka spolu platně sjednali spotřebitelský závazek z úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“), z něhož původní věřitelka plnila řádně, žalovaný však nikoliv, neboť dle jejího tvrzení nehradil dohodnuté minimální splátky. K tomu přistupuje závazek z pojistné smlouvy s charakterem škodového pojištění, když výše měsíční splátky byla sjednána částkou 5,99 % měsíční splátky úvěru. Soud vychází ohledně údajů o výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku v řízení tížilo procesně pasivního žalovaného. V rozsahu všech požadovaných plnění, shledal soud žalobu důvodnou a to včetně úroku z prodlení, když počátek prodlení je stanoven korektně po zesplatnění úvěru a sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrokem I jí proto v takové části vyhověl.
5. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení plně úspěšná, soud by tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznával k tíži žalovaného právo na úhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše nákladů na odměně právního zástupce sestává ze dvou mimosmluvních odměn dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po částka a dvou paušálních částek náhrad hotových výdajů á částka ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady zaplacený soudní poplatek ve výši částka. Náhrada nákladů řízení je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. Za předžalobní výzvu soud náhradu přiznat nemohl, neboť nebyla nijak prokazována. Ve smyslu § 142a o. s. ř. to však nemělo vliv na přiznání náhrady za ostatní úkony právní služby, neboť v důsledku pasivního přístupu žalovaného k soudem doručené žalobě je zřejmé, že řízení proběhnout muselo a ostatní náklady právního zastoupení tím z hlediska účelnosti dodatečně„ konvalidovaly“.
6. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť do nedávna trval dlouhodobý nouzový stav a jedná se o relativně vysoké plnění, u kterého nelze očekávat jednorázové splnění, zejména s přihlédnutím k tomu, že od roku 2020 čelí exekuci pro jistinu částka. Je tedy více než zřejmé, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaný poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužije. Ostatně žalobkyně ani netvrdila, že by její právní předchůdkyně detailněji splnila povinnost ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, byť zkoumala příjem žalovaného (soud však nezjistil z přehledu řízení žalovaného, že by v té době již podléhal exekučnímu inhibitoriu a prověření jeho poměrů tak v tomto případě lze považovat za dostatečné). Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalovaného poskytl přibližně roční splátkový kalendář, resp. přiměřeně navýšil lhůtu k plnění ohledně nákladového výroku (fakticky se jedná o„ nultou“ splátku), aby měl reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce mírnější splátkový kalendář, nebyl shledán žádný zvláštní důvod a sám žalovaný zůstal pasivní a neposkytl tedy soudu žádné argumenty, proč by měl být zájem žalovaného upřednostněn na úkor žalobkyně a jejího právního zástupce tím, že by soud poskytl lhůtu k plnění delší. Pokud má někdo nést tíži případného mírnějšího splátkového kalendáře, nechť je to třetí osoba, se kterou si případně žalovaný sjedná (konsolidační) úvěr a třetí osoba s tím bude souhlasit, po žalobkyni to již vzhledem k okolnostem nelze spravedlivě požadovat. Žalovaný by měl nicméně postupovat v součinnosti s příslušnými soudními exekutory (případně hradit splátky z nezabavitelných částek svého příjmu), aby se nedopouštěl trestných činů zvýhodnění věřitele či maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (zatajením a spotřebováním disponibilního majetku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně ve stanovených lhůtách k plnění, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo provedení exekuce.