Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

36 C 294/2020-54

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. jméno řešitele příjmení řešitele a soudci ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

se sídlem adresa

zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení,

sídlem adresa,

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení částka s příslušenstvím,

o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu Praha – západ ze dne 8. 1. 2021, č. j. číslo jednací,

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se mění tak, že se žaloba zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

III. Žalovaný je povinen zaplatit ČR- na účet Okresního soudu v Kolíně soudní poplatek

z odvolání ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se mění tak, že se žaloba zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. III. Žalovaný je povinen zaplatit ČR- na účet Okresního soudu v Kolíně soudní poplatek z odvolání ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Okresní soud Praha – západ (dále jen„ soud prvního stupně“) shora označeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobce (výrok II.).

2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalovaný byl v období od datum do datum zapsaným provozovatelem vozidla registrační značka v registru vozidel. Na uvedenou dobu žalovaný neuzavřel pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, proto byl žalobcem vyzván k úhradě částky částka, která představuje součin 111 dnů při denní sazbě částka a náklady na uplatnění práva částka za výzvu žalobce. Žalovaný tuto částku nezaplatil. Soud prvního stupně dále zjistil, že vozidlo bylo zajištěno pro účely trestního řízení od datum do datum usnesením Okresního soudu Praha – západ, č. j. číslo jednací.

3. Z hlediska právního posouzení vycházel soud prvního stupně při posouzení odpovědnosti žalovaného a jeho povinnosti pojistit vozidlo, jehož je vlastníkem, resp. provozovatelem dle registru vozidel podle , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon o povinném ručení“) a uzavřel, že žalovaný byl zapsán jako provozovatel výše uvedeného vozidla v inkriminovanou dobu, přičemž za uvedenou dobu nebylo vozidlo řádně pojištěno. Přestože žalobcem byl žalovaný poučen a vyzván k úhradě příspěvku, dobrovolně tak neučinil. K obraně žalovaného pak soud prvního stupně uvedl, že zákonná dikce zákona o povinném ručení vychází nikoliv z toho, zda je vozidlo fakticky provozováno, nýbrž pouze z toho, zda je zapsáno jako provozované. Žalovaný by se tak mohl zprostit své odpovědnosti platit pojistné za uvedenou dobu pouze za situace, že by prokázal, že mu vozidlo bylo odcizeno. V situaci, kdy vozidlo žalovaného bylo zajištěno pro účely trestního řízení, nic nebránilo žalovanému domáhat se u orgánů činných v trestním řízení vydání registračních značek pro účely uložení do depozita nebo v zaplacení povinného ručení. Soud proto žalobě vyhověl a žalobci přiznal zároveň úrok z prodlení podle o. z., od data zániku práva obrany, tedy po 30 dnech od doručení výzvy žalobce ve výši podle Ve věci úspěšnému žalobci pak přiznal i právo na náhradu nákladů řízení podle a , 2

4. Proti tomuto rozsudku podal včasné odvolání žalovaný. Uvedl, že nárok žalobce neuznává, považuje jej za neopodstatněný. Bylo mu znemožněno nakládat s jeho majetkem a byla mu odepřena možnost zaplatit maximálně pokutu za neuložení SPZ do depozita částka. Přes 30 let nebyl ve výkonu trestu, dostal celkem pokutu ve výši částka a 20 měsíců nepodmíněného trestu odnětí svobody, čtyři roky zákazu řízení. Jeho matka je v rekonvalescenci po těžké autonehodě. Podle obsahu odvolání se žalovaný domáhal změny rozsudku soudu prvního stupně, tak, že žaloba bude jako nedůvodná zamítnuta.

5. Žalobkyně se k podanému odvolání vyjádřila tak, že argumentace žalovaného v podaném odvolání je nejasná. Neztotožňuje se s názorem žalovaného, neboť i po zadržení vozidla Policií ČR je stále žalovaný vlastníkem vozidla a má tak povinnost mít vozidlo řádně pojištěné. Skutečnost tvrzená žalovaným, že nebylo v jeho možnostech odevzdat do depozita SPZ, není pro věc rozhodná. S námitkami žalovaného se soud prvního stupně řádně vypořádal, a proto považuje rozsudek soudu prvního stupně za věcně správný a navrhla jeho potvrzení a přiznání jí náhrady nákladů řízení.

6. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou a včas ( a contr., , ), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení, které jeho vydání předcházelo podle ustanovení a a 5 (dále jen „ “) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je důvodné.

7. Odvolací soud podle zopakoval dokazování níže uvedenými důkazy, z nichž zjistil:

8. Z výzvy k úhradě ze dne datum, že žalobkyně poučila žalovaného a vyzvala jej k úhradě příspěvku, případně aby do 30 dnů od doručení této výzvy vylíčil svou obranu podle § 4 odst. 7 zákona o povinném ručení.

9. Z upomínky k úhradě nedoplatku, příspěvku a předžalobní výzvy bylo zjištěno, že datum byl žalovaný opakovaně vyzván k zaplacení nedoplatku příspěvku a byla mu zaslána předžalobní výzva.

10. Z usnesení č. j. číslo jednací ze dne 19. 12. 2019 Okresního soudu Praha – západ bylo zjištěno, že žalovaný byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu Praha – západ č. j. číslo jednací ze dne 3. 7. 2019, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze č. j. číslo jednací, ze dne 30. 9. 2019, pro spáchání pokračujícího přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle . Rozsudek nabyl právní moci datum. V průběhu přípravného řízení bylo datum zajištěno osobní motorové vozidlo značka automobilu, registrační značka, registrované na žalovaného. Toto vozidlo bylo jako nástroj trestné činnosti dne datum předáno do centrálního depozitního skladu v obec, ulice a číslo, jako věc důležitá pro trestní řízení. Usnesením č. j. číslo jednací, ze dne 19. 12. 2019, bylo zrušeno zajištění citovaného motorového vozidla podle § 79f odst. 1 trestního řádu za použití § 79f odst. 3 trestního řádu, neboť věci již nebylo potřeba k dalšímu řízení.

11. Soud prvního stupně správně uzavřel, že žalovaný byl v době od datum do datum zapsaným provozovatelem osobního automobilu registrační značka, přičemž toto vozidlo v inkriminované době nebylo kryto pojištěním odpovědnosti z provozu motorového vozidla. Správně soud prvního stupně vycházel z ustanovení § 4 zákona o povinném ručení, dle kterého provozovatele vozidla bez pojištění stíhá povinnost k úhradě příspěvku tak, jak v posuzovaném případě požaduje žalobkyně. K námitce žalovaného soud prvního stupně provedl dostatečné dokazování, ze kterého, i po zopakování odvolacím soudem, vyplynulo, že předmětné motorové vozidlo, jehož vlastníkem v inkriminované době byl žalovaný bylo zajištěno v centrálním depozitu pro účely trestního řízení, a to v době, za níž žalobkyně požaduje úhradu povinného příspěvku; zjištěný skutkový stav však soud prvního stupně podle názoru odvolacího soudu posoudil nesprávně.

12. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit anonymizováno příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.

13. Podle § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.

14. Novelizace výše uvedeného předpisu provedená , vrací příspěvek vlastníků a provozovatelů vozidel do garančního fondu obec anonymizována dvě slova jako sankci za provozování vozidla bez pojištění odpovědnosti. Sankční pojistné za provoz nepojištěného vozidla bylo zakotveno v předchozí právní úpravě v  , toto ustanovení bylo zrušeno , s účinností od datum. Příspěvek obec anonymizována dvě slova se hradí za porušení povinnosti stanovené - za vozidlo zapsané v registru silničních vozidel, ke kterému není splněna povinnost pojištění odpovědnosti (viz komentář ) a za provozování vozidla bez pojištění odpovědnosti na pozemní komunikaci (viz komentář ).

15. Z toho, že osobní motorové vozidlo bylo v příslušném období vedeno v registru vozidel, lze zpravidla vyvozovat, že vozidlo bylo provozováno, ledaže by vlastník vozidla prokázal opak. Jelikož v řízeních o úhradu příspěvku podle ustanovení § 4 (dříve § 24c) zákona o pojištění odpovědnosti se v drtivé většině případů jedná o bagatelní spory, neexistuje problematice placení příspěvku do garančního fondu ČKP adekvátní sjednocující judikatura Nejvyššího soudu. Otázkou se však opakovaně zabýval Ústavní soud, když rozhodoval o ústavních stížnostech, ve kterých se stěžovatelé, kteří v předcházejícím řízení před obecnými soudy neúspěšně čelili žalobám anonymizováno o zaplacení příspěvku do garančního fondu domáhali ochrany svých ústavních práv. Rozhodovací praxe Ústavního soudu byla konzistentní až do vydání nálezu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález, ve kterém Ústavní soud uvedl, že za situace, kdy bude provozovatelem vozidla prokázáno, že vozidlo v rozhodném období je sice vedeno v registru vozidel, avšak není provozováno, nemůže anonymizováno po vlastníku vozidla požadovat zaplacení příspěvku do garančního fondu pouze na základě skutečnosti, že vozidlo je vedeno v registru. Na vlastníku vozidla bude, aby relevantními důkazy prokázal, že vozidlo v rozhodnou dobu provozováno nebylo. Registr údaj o tom, že je vozidlo provozováno neobsahuje, a závěry o tom nejsou založeny ani na žádném zákonném ustanovení, které by obsahovalo fikci provozování vozidla v případě jeho vedení v registru vozidel. Skutečností, kterou může v posuzovaném případě žalovaný prokázat, že vozidlo nebylo v rozhodnou dobu provozováno, je např. skutečnost, že nebylo provozuschopné, bylo vyřazeno či z jiných objektivních důvodů provozováno býti nemohlo. Jedná se o obrácení důkazního břemene, kdy bude vlastník vozidla nucen prokazovat, že vozidlo neprovozoval. Podle názoru Ústavního soudu může vlastník vozidla skutečnost, že vozidlo neprovozoval, prokazovat v soudním řízení i v případě, že nereagoval na výzvu anonymizováno o pojištění odpovědnosti.

16. Odvolací soud má za to, že závěry uvedeného rozhodnutí jsou aplikovatelné i po novele zákona o pojištění odpovědnosti. V souladu se závěry Ústavního soudu, pak odvolací soud dospěl k závěru, že žalovanému se v řízení podařilo prokázat, že předmětné vozidlo nebylo v inkriminované době, za níž je požadován žalobkyní příspěvek, a sice od datum do datum provozováno, a to z objektivních důvodů, když vozidlo bylo umístěno v centrálním depozitu pro účely trestního řízení (od datum do datum). Žalovaný tuto skutečnost prokázal. V tomto konkrétním případě má odvoalací soud za nepřiměřené trvat na zaplacení příspěvku anonymizováno za to, že přestože bylo žalovanému vozidlo zajištěno a umístěno do centrálního depozitu, zvlášť či samostatně neodevzdal do depozita značky od vozidla. Odvolací soud proto uzavírá, že žalovanému povinnost k úhradě příspěvku žalobkyni do garančního fondu ve smyslu ustanovení § 4 zákona o pojištění vozidel nevznikla.

17. Odvolací soud ze shora uvedených důvodů rozsudek soudu prvního stupně podle změnil tak, že žalobu zamítl.

18. Pouze na okraj odvolací soud, k žádosti žalované, která se k jednání nedostavila, aby v případě, že rozsudek soudu prvního stupně nebude potvrzen, byla poučena podle uvádí, že v daném případě, jak shora uvedeno, důkazní břemeno tíží v tomto řízení žalovaného, na kterém bylo, aby prokázal, že vozidlo nebylo provozováno v době, za níž je požadován příspěvek do garančního fondu. Nebylo tedy na místě, aby odvolací soud žalobkyni poučoval ve smyslu ust. , když tato svá tvrzení o neuhrazení povinného pojištění žalovaným prokázala.

19. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodoval odvolací soud podle , za použití a 2 za situace, kdy ve věci zcela úspěšnému žalovanému náklady řízení před soudy obou stupňů nevznikly.

20. Výrokem III. uložil odvolací soud žalovanému povinnost zaplatit soudní poplatek z podaného odvolání ve výši částka, podle , o soudních poplatcích (dále jen „ “), když žalovaný tuto povinnost vyplývající z písm b) nesplnil spolu s podaným odvoláním a nebyl k tomuto vyzván soudem prvního stupně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné.