Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 219/2020-48

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Martinem Masárem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 30 586 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9 685 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 3 850 Kč od 25. 11. 2016 do zaplacení, z částky 50 Kč od 6. 2. 2017 do zaplacení a z částky 5 785 Kč od 1. 4. 2017 do zaplacení to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v celém zbývajícím rozsahu zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9 685 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 3 850 Kč od 25. 11. 2016 do zaplacení, z částky 50 Kč od 6. 2. 2017 do zaplacení a z částky 5 785 Kč od 1. 4. 2017 do zaplacení to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v celém zbývajícím rozsahu zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

Předmětem řízení v této věci je zaplacení tří částek, a to 1/ částky 13 883 Kč představující nesplacenou část zápůjčky poskytnuté žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalobcem (jako věřitelem) a žalovaným (jako dlužníkem) dne 24. 9. 2015. Na základě uzavřené smlouvy poskytl žalobce žalovanému částku 12 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal vrátit žalobci tuto částku navýšenou o 10 033 Kč úroků a poplatků. Žalovaný neplatil sjednané splátky řádně a předchůdce žalobce zesplatnil nesplacenou část zápůjčky. Zároveň se zesplatněnou pohledávkou ve výši 13 883 Kč žalobce žádal přiznání i zákonného úroku z prodlení do zaplacení. 2/ Druhou žalobcem uplatněnou částkou je 5 066 Kč představující nesplacenou část zápůjčky poskytnuté žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalobcem (jako věřitelem) a žalovaným (jako dlužníkem) dne 6. 12. 2015. Na základě uzavřené smlouvy poskytl žalobce žalovanému částku 6 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal vrátit žalobci tuto částku navýšenou o 5 016 Kč úroků a poplatků. Žalovaný neplatil sjednané splátky řádně a předchůdce žalobce zesplatnil nesplacenou část zápůjčky. Zároveň se zesplatněnou pohledávkou ve výši 5 066 Kč žalobce žádal přiznání i zákonného úroku z prodlení do zaplacení. 3/ Třetí žalobcem uplatněnou částkou je 11 637 Kč představující nesplacenou část zápůjčky poskytnuté žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalobcem (jako věřitelem) a žalovaným (jako dlužníkem) dne 29. 1. 2016. Na základě uzavřené smlouvy poskytl žalobce žalovanému částku 7 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal vrátit žalobci tuto částku navýšenou o 5 852 Kč úroků a poplatků. Žalovaný neplatil sjednané splátky řádně a předchůdce žalobce zesplatnil nesplacenou část zápůjčky. Zároveň se zesplatněnou pohledávkou ve výši 11 637 Kč žalobce žádal přiznání i zákonného úroku z prodlení do zaplacení.

Žalovaný se k žalobě ve věci samé nevyjádřil.

Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 24. 9. 2015 bylo zjištěno, že žalovaný (jako zákazník) a žalobce označený jako zkrácený název žalobce) se dohodli na tom, že zkrácený název žalobce poskytne zákazníkovi zápůjčku 12 000 Kč kterou včetně poplatků a úroků v celkové výši 22 033 Kč zákazník splatí v 60 týdenních splátkách ve výši splátky 368 Kč (poslední splátka 321 Kč). Žalovaný potvrdil převzetí částky 12 000 Kč v hotovosti od žalobce.

Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 6. 12. 2015 bylo zjištěno, že žalovaný (jako zákazník) a žalobce (označený jako zkrácený název žalobce) se dohodli na tom, že zkrácený název žalobce poskytne zákazníkovi zápůjčku 6 000 Kč, kterou včetně poplatků a úroků v celkové výši 11 016 Kč zákazník splatí v 60 týdenních splátkách ve výši splátky 184 Kč (poslední splátka 160 Kč). Žalovaný potvrdil převzetí částky 6 000 Kč v hotovosti od žalobce.

Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 29. 1. 2016 bylo zjištěno, že žalovaný (jako zákazník) a žalobce (označený jako zkrácený název žalobce) se dohodli na tom, že zkrácený název žalobce poskytne zákazníkovi zápůjčku 7 000 Kč, kterou včetně poplatků a úroků v celkové výši 12 852 Kč zákazník splatí v 60 týdenních splátkách ve výši splátky 215 Kč (poslední splátka 167 Kč). Žalovaný potvrdil převzetí částky 7 000 Kč v hotovosti od žalobce.

Dále soud vycházel z tvrzení žalobce o tom, že žalovaný řádně nesplácel předmětné zápůjčky a neuhradil na první smlouvu částku 13 883 Kč, na druhou smlouvu částku 5 066 Kč a na třetí smlouvu částku 11 637 Kč (důkazní břemeno o opaku tíží žalovaného, který však o svých úhradách nic netvrdil).

Po skutkové stránce má soud žalobcem tvrzené skutečnosti za prokázané, zjištěné z listinných důkazů v řízení provedených, tj. že žalobce, jako věřitel, se žalovaným, jako dlužníkem, uzavřel smlouvy o zápůjčkách, na základě kterých žalovanému poskytl hotovost v dohodnuté výši (12 000, 6 000 Kč a 7 000 Kč), kterou se žalovaný zavázal, včetně sjednaného navýšení, žalobci zaplatit vždy v 60 týdenních splátkách. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas a dostal se tak do prodlení s placením splátek.

Podle ( ) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

Podle o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k datu uzavření smluv o půjčkách věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

Podle je nepatné právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

Podle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

Podle nového , ve znění účinném od 1. 1. 2014, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

Podle , ve znění účinném k 23. 5. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

S ohledem na výše uvedená ustanovení zákona a rozsáhlou judikaturu stanovící povinnost soudu z moci úřední zkoumat platnost smluv se soud z moci úřední zabýval předloženými smlouvami o půjčkách se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008, a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Podle , který stanovil, že věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr (dle tohoto zákona i půjčka), je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Dle ustálené judikatury (usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ) je sankcí absolutní neplatnosti stíháno porušení této povinnosti věřitele, a to i pro období předcházející datu 24. 2. 2013 (viz výslovně např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR sp. zn. , v němž byla řešena smlouva ze září 2011).

Soud při jednání zjistil, že žalobce netvrdí nic konkrétního a také ničím neprokazuje splnění své povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet žalované zápůjčky ve výši v součtu přesahující 45 000 Kč s úroky přesahujícími 20 % p. a. (kromě vyplnění neověřených údajů v zákaznické kartě). Po právní stránce proto soudu nezbylo, než věc posoudil tak, že mezi žalobcem a žalovaným uzavřené smlouvy o zápůjčkách jsou absolutně neplatné pro rozpor se zákonem. Obdobně také srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 č. j. -39, který byl aprobován usnesením Ústavního soudu ze dne 8. 7. 2015 sp. zn. . V uvedených judikátech je dovozena absolutní neplatnost smluv uzavřených v rozporu s  o spotřebitelském úvěru a to již od účinnosti tohoto zákona, tedy 1. 1. 2011. Obdobně také v judikatuře Nejvyššího soudu ČR, např. či byla konstatována absolutní neplatnost spotřebitelských smluv o úplatném poskytování finančních prostředků bez zkoumání schopnosti spotřebitele splácet dluh, a to shodně jako v rozhodování Ústavního soudu ČR či Soudního dvora Evropské unie (např. sp. zn. C -679/18). Z uvedeného důvodu nezbylo soudu než žalobu zamítnout ohledně všech smluvních nároků žalobce včetně poplatků i úroků.

Pokud by se žalobce dostavil k jednání, byl by v souladu s  poučen o tom, že dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání skutečnosti, že žalobce s odbornou péčí posoudil schopnost spotřebitele splácet žalovaný úvěr, a byl by žalobce vyzván, aby tyto důkazy označil, a poučen o následcích nesplnění této výzvy. Svou neúčastí na jednání však žalobce znemožnil soudu poskytnout mu poučení dle i poučení podle a podle (viz např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. ). In obiter dictum soud uvádí, že poučení o neprokázání žalobních tvrzení nemohl soud žalobci poskytnout ani v rámci přípravného jednání, jež soud nenařídil, neboť s ohledem na to, že žalovaný nepřebíral soudní obsílky, se přípravné jednání ani reálně nemohlo konat, nehledě k tomu, že v takto typově jednoduché věci není zapotřebí. Jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. ) potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při pří-pravném roku, nařízeném podle ustanovení a není tedy možné poučovat žalobce o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok.

Pokud jde o jistinu samotnou, tedy částku poskytnutou žalovanému ve výši 12 000, 6 000 Kč a 7 000 Kč, dospěl soud k závěru, že v této výši žalovaný svůj dluh již převážně uhradil. Ze žalobních tvrzení bylo zjištěno, že z první smlouvy na 12 000 Kč zůstalo z celkového dluhu 22 033 Kč neuhrazeno pouze 13 883 Kč, a žalovaný tak uhradil 8 150 Kč. Dále bylo ze žalobních tvrzení zjištěno, že z druhé smlouvy na 6 000 Kč zůstalo z celkového dluhu 11 016 Kč neuhrazeno pouze 5 066 Kč, a žalovaný tak uhradil dalších 5 950 Kč. Dále bylo ze žalobních tvrzení zjištěno, že z třetí smlouvy na 7 000 Kč zůstalo z celkového dluhu 12 852 Kč neuhrazeno pouze 11 637 Kč, a žalovaný tak uhradil dalších 1 215 Kč Celkem tak žalovaný uhradil 15 315 Kč. Ve zbývající výši: 25 000 mínus 15 315, tedy 9 685 Kč, se žalovaný na úkor žalobce bezdůvodně obohatil, a proto v souladu s  ve znění platném od 1. 1. 2014 má soud za to, že plnění žalobce z neplatné smlouvy o zápůjčce je bezdůvodným obohacení žalovaného a dle téhož ustanovení je žalovaný povinen toto obohacení žalobci vydat.

Žalobci také podle nového , ve znění účinném od 1. 1. 2014 náleží úrok z prodlení ve výši zákonného úroku z prodlení, tj. stanovený podle

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn . Žalovaný i žalobce měli přibližně stejný úspěch, proto soud rozhodl jak uvedeno výše ve výroku ad III) rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím zdejšího soudu.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí, nebo exekuci.

Okresní soud v Litoměřicích