Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (7)No categories available
10 C 185/2020-61
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Ladislavem Mášou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalované, narozený dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení 10 774,26 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, v níž žalobkyně požadovala po žalované zaplacení dalších 1 710,74 Kč s 28% úrokem ročně od 13. 12. 2017 do zaplacení z částky 724,40 Kč a s 8,5% úrokem z prodlení ročně od 6. 4. 2017 do zaplacení z částky 724,40 Kč, se zamítá.
II. Žalovaná je povinna žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudem prvého stupně k rukám zástupce žalobkyně zaplatit 343,28 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, v níž žalobkyně požadovala po žalované zaplacení dalších 1 710,74 Kč s 28% úrokem ročně od 13. 12. 2017 do zaplacení z částky 724,40 Kč a s 8,5% úrokem z prodlení ročně od 6. 4. 2017 do zaplacení z částky 724,40 Kč, se zamítá.</b> <b>II. Žalovaná je povinna žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudem prvého stupně k rukám zástupce žalobkyně zaplatit 343,28 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.</b>
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení 10 774,26 Kč s příslušenstvím. V žalobě uváděla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou došlo dne 19. 10. 2016 k uzavření smlouvy o zápůjčce číslo jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 7 145 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 379 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy, odměnu za zpracování zápůjčky a doručení ve výši 1 100 Kč a náklady za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 4 666 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 253 Kč, poslední splátka byla stanovena na den 13. 12. 2017. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 29. 3. 2017. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky již byla žalovaná v prodlení s úhradou splátek a právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na dlužné jistině zápůjčky částku 7 300,45 Kč a na dlužném poplatku částku 6 184,55 Kč. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkem částku 2 660 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 14. 6. 2018. Ke dni postoupení činila výše pohledávky za žalovanou částku 10 774,26 Kč a sestávala z neuhrazené jistiny zápůjčky ve výši 6 832,66 Kč a neuhrazené části poplatku ve výši 3 941,60 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení, přičemž jde o kapitalizované úroky ve výši 977,83 Kč z dlužné jistiny zápůjčky od 13. 12. 2017 do data postoupení 14. 6. 2018, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 686,04 Kč z dlužné jistiny zápůjčky od 6. 4. 2017, tedy od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou, do data postoupení 14. 6. 2018, úroky ve výši 28 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky od 15. 6. 2018 do zaplacení a úroky z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky od 15. 6. 2018 do zaplacení.
2. Ze smlouvy o zápůjčce číslo která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou dne 19. 10. 2016, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované v hotovosti zápůjčku ve výši 8 000 Kč, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy o zápůjčce. Kromě poskytnutých peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 7 145 Kč sestávající z úroku ve výši 1 379 Kč, poplatku za zpracování a doručení ve výši 1 100 Kč a poplatku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 4 666 Kč Celkem tak měla žalovaná zaplatit částku 15 145 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala dlužnou částku zaplatit v 60 týdenních splátkách po 253 Kč, přičemž první splátka měla být splatná sedmý kalendářní den od data uzavření smlouvy, každá následující splátka až do předposlední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období a poslední splátka měla činit 218 Kč a byla splatná nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Podle smlouvy činila RPSN 242,56 %. Výpůjční úroková sazba činila v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 60 splátkách, 28 % p. a. Podle článku 6 smluvních podmínek se každá jednotlivá částka zaplacená žalovanou měla započítávat nejprve na splatný poplatek, teprve poté na splatnou část jistiny zápůjčky.
3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 a z přílohy č. 1 vzal soud za prokázané, že společnost právnická osoba postoupila žalobkyni pohledávku za žalovanou z výše uvedené smlouvy.
4. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně informoval žalovanou o postoupení pohledávek. Oznámení bylo žalované odesláno dne 13. 7. 2018, jak vyplývá z předloženého podacího lístku.
5. Z výzvy k plnění ze dne 12. 3. 2020 vyplynulo, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k zaplacení dlužné částky z předmětné smlouvy o zápůjčce s tím, že v případě nezaplacení bude dlužná částka vymáhána soudní cestou. Výzva byla žalované odeslána dne 13. 3. 2020, jak vyplývá z podacího lístku.
6. Žalobkyně v žalobě uvedla, že do postoupení pohledávky žalovaná uhradila celkem částku 2 660 Kč. Uvedla však také nedoplatky, které ke dni podání žaloby na uvedeném závazku byly, a to na jistině ve výši 6 832,66 Kč a na dlužném poplatku ve výši 3 941,60 Kč. Činila-li povinnost žalované ze zápůjčky celkem 15 145 Kč a žalovaná je 10 774,26 Kč, jeví se jako evidentní, že žalovaná měla na svůj závazek zaplatit celkem 4 370,74 Kč. Žalobkyně tento rozpor neodstranila, přes její zřejmé povědomí o jeho existenci (rozsudek zdejšího soudu ze dne 17. 9. 2020, odvolání žalobkyně, které se týkalo právě této otázky). Na jednání dne 1. 6. 2021 se nedostavila a zbavila se možnosti být na tento rozpor upozorněna a vyzvána k odstranění tohoto nedostatku v tvrzení.
7. V dané věci soud po právní stránce posuzoval spor jako spor ze smlouvy o zápůjčce dle § 2390 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016.
8. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o zápůjčce a zavázala se žalobkyni za poskytnutou zápůjčku ve výši 8 000 Kč zaplatit dále úrok ve výši 1 379 Kč, což je plně v souladu s § 2392 odst. 1 o. z. Dále se pak zavázala zaplatit rovněž odměnu za zpracování a doručení ve výši 1 100 Kč. Pojmově jde tedy o něco jiného než o samotný úrok, nicméně v zásadě jde o další plnění související s poskytnutím zápůjčky a lze jej tedy k úroku připočítat, resp. lze jej považovat za jakousi skrytou podobu úroku, která s ohledem na celkově zapůjčenou částku není nepřiměřená, a proto jistě žalobkyni na zaplacení i této částky vznikl nárok.
9. Závazek žalované obsahuje povinnost zaplatit náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 666 Kč. Podle názoru soudu tyto náklady za hotovostní inkaso samotnou zápůjčku nepřiměřeně prodražují, a to za situace, kdy je zde možnost bezhotovostních plateb, která je oproti takto vysokému příspěvku v podstatě beznákladová. Mělo-li být hotovostní inkaso splátek krokem ve prospěch zákazníků, pak není možné, aby samotnou zápůjčku takto rasantním způsobem prodražovalo. Dle názoru soudu je ujednání o zaplacení těchto nákladů za hotovostní inkaso v takové výši zcela nepřiměřené, v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 1 odst. 2 o. z., nemůže požívat soudní ochrany. Ujednání o hotovostním inkasu splátek tedy soud považuje za neplatné ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. Dle názoru soudu tak žalované nevznikla povinnost tento poplatek zaplatit. Žalované tedy podle smlouvy o zápůjčce vznikla povinnost zaplatit pouze jistinu zápůjčky ve výši 8 000 Kč a poplatek ve výši 2 479 Kč sestávající z úroku ve výši 1 379 Kč a odměny za zpracování a doručení ve výši 1 100 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná na svůj dluh zaplatila více, než kolik uvádí žalobkyně. Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit nesplacenou jistinu zápůjčky ve výši 6 108,26 Kč (součet jistiny ve výši 8 000 Kč a soudem přiznaného poplatku ve výši 2 479 Kč ponížený o zaplacenou částku 4 370,74 Kč) s příslušenstvím ve formě úroku a úroku z prodlení z této částky a žalobu zamítl co do částky 4 666 Kč (žalobkyní požadovaných 10 774,26 Kč – soudem přiznaných 6 108,26 Kč) s úrokem a úrokem z prodlení ve výši rozdílu mezi úrokem a úrokem z prodlení požadovaným v petitu žaloby a úrokem a úrokem z prodlení přiznaným. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., jeho výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , v účinném znění. Nárok na zaplacení smluvního úroku vyplývá z § 2392 odst. 1 o. z., jeho výše vyplývá ze smluvního ujednání účastníků.
10. Takto soud rozhodl rozsudkem ze dne 17. 9. 2020, č.j. 10C 185/2020 – 33. Z titulu podaného odvolání, odvolací soud – Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích svým usnesením ze dne 3. 3. 2021, č.j. 27Co 49/2021 – 52, rozsudek soudu prvého stupně zrušil v části, ve které byla žaloba zamítnuta co do částky 1 710,24 Kč s příslušenstvím a v této části věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud soudu prvého stupně vytknul, že o věci rozhodl bez nařízení jednání, i když měl za to, že z listin předložených žalobkyní vyplývá jiný skutkový stav mezi účastníky, než jak je žalobkyní tvrzen. Dále okresnímu soudu vytknul, že nesprávně interpretoval skutková ztvrzení obsažená v žalobě a totiž, že žalobkyně neuvedla informaci o tom, kolik žalovaná na dluh zaplatila, kdy žalobkyně výslovně uvedla částku 2 660 Kč.
11. Soud prvého stupně tedy nařídil jednání na den 1. 6. 2021, z něhož se žalobkyně omluvila. Žalovaná u jednání namítala, že původní rozhodnutí bylo správné, navíc celou žalovanou částku 10 774, 26 Kč platbou ve výši 2 000 14. 10. 2020 a dalšími čtyřmi platbami po 2 000 Kč a platbou ve výši 774 Kč po podání žaloby zaplatila. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.
12. Z ústřižků složenek ze dne 14. 10. 2020, 20. 11. 2020, 23. 12. 2020, 25. 1. 2021, 26. 2. 2021 (vždy po 2 0000 Kč) a ze dne 25. 5. 2021 (774 Kč) vzal soud za prokázané, že žalovaná uvedenými splátkami zaplatila na tento dluh částku 10 774 Kč.
13. Jak shora uvedeno žalobkyně neodstranila rozpor v tom, co uvedla, že žalovaná na dluh zaplatila (2 660 Kč) a v tom, že žalobní požadavek v porovnání s původní částkou zápůjčky a vyčísleného příslušenství směřuje k částce 4 370,74 Kč. Podstata původního rozhodnutí však v tomto v zásadě nespočívala a tedy neodstranění tohoto rozporu žalobkyní není ani důvodem zamítnutí žaloby v této části řízení. Jak shora uvedeno, soud učinil závěr o tom, že žalobkyni nevznikl nárok na zaplacení tzv. inkasního poplatku ve výši 4 666 Kč a pro tuto částku také v původním rozsudku žalobu zamítl. Na tomto závěru soudu se nic nemění a ani odvolací soud tento závěr soudu prvého stupně nevytknul. Proto soud opět žalobu zamítl, tentokrát pro částku 1 710,74 Kč s příslušenstvím, když právě pro tuto částku s příslušenstvím byl původní rozsudek zrušen a věc vrácena soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Jde však o část původně zamítnuté částky 4 666 Kč s příslušenstvím. Dalším důvodem k zamítnutí je skutečnost, že žalovaná dluh splátkami po 2 000 Kč a 774 Kč po podání žaloby (aniž by na to žalobkyně reagovala), zcela zaplatila.
14. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch a podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyně měla úspěch v částce 6 108,26 Kč a neúspěch v částce 4 666 Kč. Odečteme-li úspěch od neúspěchu, dojdeme k závěru, že žalobkyně má právo na náhradu 14 % svých účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč a náklady právního zastoupení advokátem. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení je nutno vycházet z ustanovení § 14b odst. 1 bod 2 . vyhlášky č. 177/1996 Sb. , které stanoví výši sazby za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty přes 10 000 Kč do 30 000 částkou 300 Kč a z odst. 5 písm. a/ citovaného ustanovení vyhlášky, který určuje paušální částku jako náhradu výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odst. 1 a 2.
15. Náklady řízení žalobkyně jsou tedy tvořeny soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 2 . vyhlášky č. 177/1996 Sb. ) za přípravu a převzetí zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a podaní návrhu ve věci samé po 300 Kč a k nim náležejícím třem paušálním náhradám hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21 % DPH činí částku 2 452 Kč. Z takto vypočtené výše nákladů řízení žalobkyni přísluší 14 %, tj. částka 343,28 Kč. Soud proto uložil žalované povinnost nahradit příslušnou část nákladů tohoto řízení žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ). Zde jde o náklady řízení před soudem prvého stupně.
16. Pokud jde o náklady řízení odvolacího, žalobkyně měla sice s odvolání u odvolacího soudu úspěch v tom, že soud v části napadené odvolání rozsudek soudu prvého stupně zrušil a věc mu v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení, úspěšnost však dle názoru soudu prvého stupně je nutno posuzovat až podle výsledku celého řízení. Soud prvého stupně žalobu v části zrušené odvolacím soudem zamítl. Je tedy nutno dovodit, že žalovaná úspěch ve věci neměla a žalované náklady odvolacího řízení nevznikly. Proto soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení nepřiznal podle § 142 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích.
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekuci.