Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 77/2021-24

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Stanislavem Brabcem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení 27 452 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 27 452 Kč spolu s úrokem z prodlení kapitalizovaným ve výši 2 211,74 Kč a dále ve výši 9 % ročně z částky 15 990,58 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V rozsahu povinnosti žalované zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 30,94 Kč, úrok z úvěru ve výši 6 684,95 Kč a dále ve výši 25 % ročně z částky 15 990,58 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 868 Kč k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, Ph.D. do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 27 452 Kč spolu s úrokem z prodlení kapitalizovaným ve výši 2 211,74 Kč a dále ve výši 9 % ročně z částky 15 990,58 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. V rozsahu povinnosti žalované zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 30,94 Kč, úrok z úvěru ve výši 6 684,95 Kč a dále ve výši 25 % ročně z částky 15 990,58 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 868 Kč k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D. do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s tím, že žalovaná dne datum uzavřela s předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě poskytla původní věřitelka žalované zápůjčku ve výši 20 tis. Kč, kterou se žalovaná včetně„ poplatku“ ve výši 18 752 Kč (sestávajícího z kapitalizovaného úroku ve výši 5 594 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 5 594 Kč a z nákladů na hotovostní inkaso splátek ve výši 7 564 Kč) zavázala vrátit v 100 týdenních splátkách po 388 Kč. Žalovaná ovšem splátky nehradila řádně a včas a žalobkyni vzniklo právo na úhradu celé nesplacené jistiny a poplatku. Předmětnou pohledávku dne 20. 1. 2020 původní věřitelka postoupila žalobkyni. Žalobkyně se tak v řízení po žalované domáhala úhrady nedoplatku jistiny zápůjčky ve výši 15 990,58 Kč a nedoplatku poplatku ve výši 11 461,42 Kč, dále úroku ve výši 25 % ročně kapitalizovaného za dobu od 29. 5. 2018 do 20. 1. 2020 ve výši 6 684,95 Kč a dále ve výši 25 % ročně z jistiny zápůjčky od 21. 1. 2020 do zaplacení a také úroku z prodlení v zákonné výši kapitalizovaného za dobu od 9. 7. 2018 do 20. 1. 2020 ve výši 2 242,68 Kč a dále ve stejné výši z jistiny zápůjčky od datum do zaplacení.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. K nařízenému jednání se žádná ze stran nedostavila.

3. Provedeným dokazováním lze mít za prokázané skutečnosti odpovídající žalobním tvrzením, tedy že dne datum byla uzavřena smlouva o zápůjčce mezi žalovanou a společností právnická osoba, která poskytla žalované zápůjčku ve výši 20 000 Kč a žalovaná se ji zavázala spolu s poplatkem ve výši 18 752 Kč uhradit ve výše uvedených týdenních splátkách. Ve smlouvě žalovaná současně potvrdila převzetí zápůjčky v hotovosti. Nabytí pohledávek ze shora uvedené smlouvy o zápůjčce a tedy i aktivní věcnou legitimaci žalobkyně v řízení dokládá předložená postupní smlouva, vč. přílohy a notifikace postoupení. Prokázána byla rovněž předžalobní výzva zaslaná žalované.

4. Jakkoliv byl zjištěný skutkový stav ve shodě s uplatněnými žalobními tvrzeními, soud mohl žalobě vyhovět toliko částečně z důvodu, že uplatněný nárok na úrok z prodlení a dále nárok na úrok zčásti postrádá podklad v hmotném právu. Lze uzavřít, že mezi stranami byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce ve shodě s ustanovením , na jejímž základě žalovaná čerpala zápůjčku ve výši 20 000 Kč a dále se platně zavázala uhradit původní věřitelce úrok ve výši 5 594 Kč za dobu trvání smlouvy a též odměnu za hotovostní inkaso splátek (pravidelně každý týden) oprávněným zástupcem zapůjčitelky v bydlišti žalované ve výši 7 564 Kč. Jakkoliv jde v případě poplatku za hotovostní inkaso splátek o vyšší částku v porovnání s náklady alternativních způsobů postupné úhrady 100 splátek, nelze pominout, že cena této nadstandardní služby byla řádně a srozumitelně sjednána a ve smlouvě žalovanou výslovně zvolena oproti alternativní bezhotovostní úhradě; ostatně př. i náklady na úhradu stejného počtu poštovních poukázek by představovaly řádově srovnatelnou sumu. Nelze dále přehlédnout, že jde o cenu plnění, tudíž možnosti ingerence soudu jsou v tomto směru i v rámci spotřebitelských smluv limitované, zvláště je-li žalovaná zcela pasivní a nevznáší žádných námitek. To co bylo uvedeno o odměně za hotovostní inkaso splátek, platí dle názoru soudu obdobně o sjednaném poplatku za administrativní činnost, který lze považovat rovněž za platné smluvní ujednání za situace, kdy je v  smluvních podmínek podrobněji vyloženo, jakých služeb se žalované za tento poplatek dostávalo (zákaznická podpora, telefonické upomínání v případě prodlení, možnost mimořádného splácení na pobočce aj.), což jsou služby, které mohou být a bývají u jiných finančních institucí zpoplatněny zvláště. Soud tedy žalobě v uplatněné jistině nesplacené zápůjčky a neuhrazeného poplatku zcela vyhověl, neboť tyto nároky mají oporu ve smluvním jednání stran, a to včetně úroku z prodlení v souladu s ustanovením ve výši stanovené v ustanovení z dlužné jistiny ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky zápůjčky (výrok I. rozsudku). Naopak soud nemohl žalobě vyhovět v požadavku na úrok z prodlení v té výši, v níž byl za období v žalobě uvedené nesprávně kapitalizován (vypočten), a proto v této části žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).

5. Důvodným dále soud neshledal požadavek na úhradu úroku, jak byl žalobou požadován v kapitalizované výši a dále do zaplacení, neboť takový nárok žalobkyně opírá výlučně o ustanovení čl. 4 smluvních podmínek, podle kterého výše úroku činí 26,58 % ročně, a to v situaci, kdy současně přímo v textu smlouvy strany sjednaly, že výše úroku činí 5 594 Kč, což u průměrného laického spotřebitele musí nutně vyvolat dojem, že zápůjčka se poskytuje pouze za tuto pevnou částku úroku, že nebude nadále úročena, že nikoliv zanedbatelné platby uvedené v hlavním textu smlouvy jako„ poplatek“ jsou jedinými platbami, které za čerpanou zápůjčku uhradí a že tedy nemá důvod hledat dál v drobným písmem psaném textu smluvních podmínek další ujednání, které tyto nejprve jasně a jednoznačně uvedené platby zcela relativizují a rozšiřují jejich rozsah. Text„ smluvních podmínek“ přitom dle názoru soudu lze podřadit pod institut obchodních podmínek, na jejichž povaze průvodního, technického a vysvětlujícího dokumentu se nemění nic pouze tím, že se formálně připojí na stejnou u, na které se nachází samotná smlouva, a nechají se případně i podepsat. Je to dáno mj. tím, že smluvní podmínky obsahují celou řadu ustanovení upravující situace, které v režimu dané konkrétní smlouvy o zápůjčce vůbec nemohly nastat (př. bezhotovostní režim výběru splátek, různá výše úroků pro různé režimy splátek atd.). Pokud pak smlouva ve svém textu, do kterého ujednání o ceně plnění svým významem výlučně náleží, jednoznačně jistinu zápůjčky úročí jedinou pevnou částkou (což je samozřejmě možné a v praxi frekventované), přičemž se následný text obchodních podmínek, do kterého naopak ujednání o ceně hlavního plnění zásadně nepatří, od textu smlouvy evidentně odchyluje, jestliže naznačuje možnost úročení jako opakujícího se plnění, pak smluvní ujednání mají dle ustanovení před textem obchodních podmínek přednost. Znovu je třeba zdůraznit, že v případě ujednání o výši úroku se jedná o ujednání o ceně za hlavní předmět plnění, tedy obsah právě takového ujednání musí být naprosto nepochybný a neobstojí vedle sebe dvě ujednání o výši úroku, která lze vyložit odchylným způsobem. Jediné řešení spočívá tedy v upřednostnění smluvního ujednání před ujednáním obchodních podmínek, neboť v případě postavení obou ustanovení na stejnou úroveň by se soud nutně musel zabývat určitostí těchto ujednání (pod sankcí jejich zdánlivosti, tedy ohrožující smlouvu jako celek), platností adhézní smlouvy s ohledem na ustanovení či výkladem daných nejasných ustanovení smlouvy o zápůjčce ve prospěch žalované jako spotřebitelky ( ) anebo prizmatem aplikace zásady poctivosti ( ), kdy původní věřitelka jako profesionální poskytovatel zápůjček těží z neznalosti laického spotřebitele a ke sjednání zápůjčky jej zláká pod příslibem určité ceny zápůjčky, jak je prezentována v centrálním textu smlouvy, a současně do smluvních podmínek, které samozřejmě spotřebitel nemá důvodu podrobněji pročítat, neboť nemůže předpokládat, že zcela jasné ujednání o ceně zápůjčky by v nich mělo doznat nějakých změn, pokoutně a jednostranně vmísí ustanovení, které zcela zásadním způsobem jejich původní ujednání o úrocích mění. Ujednání o úrocích přitom nelze vnímat izolovaně od ostatních plateb, které měla žalovaná v souvislosti se zápůjčkou zapůjčitelce uhradit. Jedná se o platby velmi vysoké a v obchodní praxi ne zcela běžné. V této souvislosti je vhodné připomenout, že dle databáze ČNB poskytovala české banky v r. 2016 střednědobé úvěry za úrokovou sazbu ve výši mezi 10- 11 % ročně, a to aniž by byly žádány další související platby. V požadavku na úrok nad rámec úroku sjednaného pevnou částkou 5 594 Kč tedy soud žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).

6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. V dané věci byla žalobkyně částečně neúspěšná v rozsahu uvedeném ve výroku II. rozsudku, ve vztahu k uplatněné pohledávce tak byla žalobkyně ve věci úspěšná ze 71 %, tedy má právo na náhradu 42 % jí vzniklých nákladů řízení. Přitom náklady řízení na straně žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 099 Kč, odměny zástupce žalobkyně ve výši 600 Kč za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) podle a , advokátní tarif, paušální náhrady hotových výdajů celkem ve výši 200 Kč dle advokátního tarifu a náhrady na DPH ve výši 168 Kč ( ). Při podílu 42 % pak soud přiznal žalobkyni celkově 868 Kč. Plnění povinnosti uhradit náklady řízení pak bylo žalované v souladu s  uloženo k rukám zástupce žalobkyně. Na existenci svého závazku byla žalovaná upozorněna již v rámci notifikace postoupení učiněné předchozím věřitelem, čímž byl zcela vyčerpán smysl předžalobní výzvy dle ustanovení a následnou výzvu zástupce žalobkyně již nelze považovat za účelně vynaložený úkon.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odvolání ke Krajskému soudu v Plzni, a to prostřednictvím Okresního soudu v Chebu.

Nesplní-li žalovaná povinnost, kterou jí toto rozhodnutí ukládá, může žalobkyně podat návrh na nebo výkon rozhodnutí.