Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 175/2021-17

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 27.620 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Řízení se v části o zaplacení 12.290 Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 22.087,67 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 10% jdoucími z částky 20.000 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 715,96 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa.

Odůvodnění:

<b>I. Řízení se v části o zaplacení 12.290 Kč zastavuje.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 22.087,67 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 10% jdoucími z částky 20.000 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 715,96 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].</b>

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 19. 2. 2021 se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení finančního plnění zahrnujícího částku jistiny ve výši 20.000 Kč, částku smluvní pokuty ve výši 7.620 Kč a příslušenství sestávajícího z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z jistiny ve výši 2.087,67 Kč a kapitalizovaného úroku z jistiny ve výši 4.670 Kč (zahrnující i částku paušalizovaných nákladů na upomínání ve výši 150 Kč). Žalobu pak odůvodnila zejména tím, že nárok na shora uvedená finanční plnění nabyla z titulu„ smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2020, kterou uzavřela se společností právnická osoba, (dále jen„ původní věřitel“). Původní věřitel na základě smlouvy o úvěru číslo ze dne 24. 9. 2019, poskytl žalovanému formou bezhotovostního převodu na bankovní účet úvěr ve výši 20.000 Kč. Žalovaný nejprve na internetových stránkách webová adresa vyplnil do zde uloženého formuláře registrační údaje, jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a kopie občanského průkazu a následně provedl tzv. verifikační platbu. Žalovaný se poskytnuté plnění zavázal splatit ve lhůtě do 23. 10. 2019, a to spolu s poplatkem za úvěr ve výši 4.520 Kč. Žalovaný však této své povinnosti nedostál a nesplatil ničeho. Z tohoto důvodu původnímu věřiteli v souladu s ujednáním čl. IV. odst. 3 vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny, která byla vyčíslena na 7.640 Kč. Žalobkyně po revizním přepočtu smluvní pokuty za období od 24. 10. 2019 do 8. 11. 2020 požaduje smluvní pokutu ve výši 7.620 Kč. Žalovaný byl o zaplacení opakovaně upomínán.

2. K výzvě soudu žalobkyně sdělila, že stran procesu zkoumání tzv. úvěruschopnosti žalovaného nedisponuje žádnými důkazními prostředky. V souvislosti s tímto konstatováním proto žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, a to co do shora popsané částky kapitalizovaného smluvního úroku a částky smluvní pokuty, tj. vše v celkové výši 12.290 Kč (4.670 + 7.620). Vzhledem k tomu, že žalobkyně akt částečného zpětvzetí provedla ještě před zahájením prvého jednání ve věci samé, soud tomuto návrhu vyhověl bez zjišťování stanoviska žalovaného a s odkazem na řízení v této části zastavil (výrok I. tohoto rozsudku).

3. Žalobkyně vyslovila souhlas s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalovaný, který se k žalobě nijak nevyjádřil, tentýž souhlas vyslovil formou fikce ve smyslu

4. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru číslo ze dne datum, obchodními podmínkami, 2x výpisem z účtu žalobkyně u právnická osoba, upomínkou ze dne 6. 11. 2019, smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek ze dne 16. 11. 2020, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 4. 12. 2020, předžalobní výzvou ze dne 4. 12. 2020, výzvou před podáním žaloby ze dne 27. 1. 2021, a má za prokázaný tento skutkový stav věci:

Mezi společností právnická osoba, a žalovaným byla prostředky na dálku (přes internet) uzavřena smlouva o úvěru číslo ze dne datum. Jejímu uzavření předcházelo zřízení uživatelského účtu pro žalovaného registrací na stránkách společnosti na internetové adrese webová adresa. Registrací tak žalovaný sdělil společnosti právnická osoba, své jméno a příjmení, rodné číslo, číslo OP, skutečně užívané telefonní číslo, skutečně užívanou emailovou adresu, číslo svého účtu a kód banky (bankovní účet). Žalovaný rovněž provedl dne 23. 9. 2019 tzv. verifikační platbu na účet společnosti právnická osoba, ve výši 1 Kč. Úvěr byl žalovanému vyplacen obratem na jeho účet u právnická osoba, č. bankovní účet ve výši 20.000 Kč. Poskytnutý úvěr spolu s poplatkem za jeho poskytnutí ve výši 4.520 Kč se žalovaný zavázal vrátit ve lhůtě do 23. 10. 2019. Žalovaný však úvěr ve lhůtě splatnosti neuhradil. Původní věřitel pak pohledávku z výše specifikované smlouvy o úvěru postoupil na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně oznámeno dopisem ze dne 4. 12. 2020. Žalovaný na svůj dluh ani přes opakované upomínky ničeho nezaplatil.

5. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k 20. 7. 2018 (dále jen z. s. ú.), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle § 3 odst. 1 písm. d) z. s. ú. poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

8. Podle § 86 odst. 1 a 2 z. s. ú. (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Podle § 1880 odst. 1 a 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. (2) Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

16. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Výše zákonného úroku z prodlení je upravena ve znění účinném k datům počátku prodlení.

19. Při právním hodnocení projednávaného nároku soud předně vyšel z povahy práv a povinností, které si mezi sebou původní věřitel a žalovaný ujednali prostřednictvím smlouvy o úvěru číslo ze dne datum. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud předmětný závazek právně kvalifikoval jako úvěr ve smyslu § 2395 o. z. Předmětný úvěr pak postupitel jako poskytovatel nebankovních půjček/úvěrů sjednal v rámci své podnikatelské činnosti, tedy jako poskytovatel ve smyslu § 3 písm. d) z. s. ú. Žalovaný naopak předmětný úvěr sjednal mimo rámec jakékoli podnikatelské či samostatně výdělečné činnosti, tedy jako spotřebitel ve smyslu § 419 o. z., a proto je třeba sjednaný úvěr právně kvalifikovat též jako spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 z. s. ú.

20. S ohledem na právní povahu sjednaného úvěru tak postupiteli ve smyslu § 86 odst. 1 z. s. ú. vznikla povinnost posoudit tzv. úvěruschopnost žalovaného. Splnění uvedené, svojí povahou předsmluvní, povinnosti představovalo nezbytnou podmínku poskytnutí spotřebitelského úvěru, přičemž její nesplnění příslušná právní úprava ve smyslu § 87 odst. 1 z. s. ú. sankcionuje neplatností. Charakter takto stanovené povinnosti pak svým významem přesahuje rovinu dvoustranného soukromoprávního poměru úvěrujícího a úvěrovaného a jako takový odráží i veřejný zájem na zajištění společensky akceptovatelné výměny majetkových hodnot tak, aby tato ve svém důsledku nezatěžovala veřejné sociální systémy. Přeneseně řečeno tak povinnost zkoumat tzv. úvěruschopnost přispívá k udržování veřejné pořádku, neboť:„ předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (citace viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 25. 7. 2018).

21. Ve vztahu k provedenému skutkovému posouzení však lze konstatovat, že žalobkyně na předložení důkazních prostředků vztahujících se k posuzování tzv. úvěruschopnosti žalovaného ze strany postupitele zcela rezignovala. Toto ostatně sama žalobkyně potvrdila, když k výzvě soudu sdělila, že žádnými takovými důkazními prostředky nedisponuje. Za daného stavu věci proto soud musel vycházet ze závěru, že původní věřitel při posuzování tzv. úvěruschopnosti žalovaného v rozporu s § 86 odst. 1 z. s. ú. nepostupoval s náležitou pečlivostí. Proto závazek ze smlouvy o úvěru soud po právní stránce vyhodnotil jako absolutně neplatný ve smyslu § 580 odst. 1 o. z., a to pro rozpor se zákonem.

22. Plnění poskytnutá na základě smlouvy o úvěru je tudíž na místě právně kvalifikovat jako závazek z bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. Právě a pouze pohledávku z tohoto závazku také žalobkyně ve smyslu § 1879 o. z. včetně jeho příslušenství mohla z titulu postoupení pohledávky nabýt. Z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného tak soud uplatněný a dodatečně postoupený nárok (po částečném zpětvzetí žaloby) výrokem II. tohoto rozsudku uznal jako oprávněný co do částky jistiny 20.000 Kč včetně jejího příslušenství - zákonného úroku z prodlení, dílem kapitalizovaného (ve výši 2.087,67 Kč za období od 24. 10. 2019 do 8. 11. 2020) a dílem jdoucího z částky jistiny 20.000 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení. Pouze pro doplnění soud uvádí, že částku kapitalizovaného úroku z prodlení (2.087,67 Kč) připočetl k částce jistiny (20.000 Kč), čímž dostal částku 22.087,67 Kč (výrok II. tohoto rozsudku).

23. Co se týče okamžiku prodlení žalovaného ve smyslu § 1968 o. z. soud tento okamžik určil k datu, kdy byl žalovaný povinen poskytnutou jistinu splatit, neboť jakkoli tato byla vyplacena na základě závazku neplatného, byl si žalovaný současně nade vší pochybnost vědom toho, že je povinen toto plnění vrátit ve lhůtě do 23. 10. 2019. Požadovaná výše úroků z prodlení pak odpovídá , v platném znění.

24. Lhůta k plnění byla určena s odkazem na

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 715,96 Kč, přičemž tato částka představuje 28 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 64 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 36 % - pro částečné zpětvzetí). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.105 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27 620 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.