Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

40 C 97/2021-19

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Kovářovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 1 200 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 11. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se, co do částky 200 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 500 Kč za dobu od 10. 4. 2018 do 8. 4. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 200 Kč od 10. 4. 2018 do 10. 2. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 200 Kč od 11. 2. 2021 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 1 000 Kč od 11. 2. 2021 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 700 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - na účet Okresního soudu v Ostravě, na doplatku soudního poplatku částku 600 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 11. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba se, co do částky 200 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 500 Kč za dobu od 10. 4. 2018 do 8. 4. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 200 Kč od 10. 4. 2018 do 10. 2. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 200 Kč od 11. 2. 2021 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 1 000 Kč od 11. 2. 2021 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 700 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - na účet Okresního soudu v Ostravě, na doplatku soudního poplatku částku 600 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhala po žalované zaplacení částky 1 200 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že dne datum žalovaná provedla registraci na portálu žalobkyně a následně za účelem ověření svého bankovního účtu uhradila dne datum registrační poplatek ve výši 1 Kč ze svého účtu na účet společnosti právnická osoba s variabilním symbolem číslo a účelem platby "potvrzuji sml. číslo číslo číslo, čímž souhlasil s obchodními podmínkami věřitele, přičemž skutečnost o provedení registrace a ověření bankovního účtu byla žalované potvrzena dne 21-07 2017 9:21 zasláním zprávy ze strany žalobkyně. Následně byla na základě provedené registrace žalované na Portálu dne datum mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena prostředky komunikace na dálku Rámcová smlouva o úvěru s CRSP kódem číslo číslo číslo. V souvislosti s uzavřením Rámcové smlouvy žalobkyně řádně a v souladu s obecně závaznými právními předpisy prověřila a posoudila úvěruschopnost žalované, a to posouzením příjmů žalované dle výpisu z účtu žalované a vyhledáním žalované v nebankovním registru, insolvenčním rejstříku a exekučním rejstříku. Dne datum zaslala žalovaná žalobkyni prostřednictvím k tomu určené sekce Portálu žádost číslo o poskytnutí úvěru ve výši 4 500 Kč. Žalobkyně žádost zamítla a nabídla požádat o menší částky. Dne datum zaslala žalovaná žalobkyni prostřednictvím k tomu určené sekce Portálu žádost o poskytnutí úvěru ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně žádost žalované téhož dne přijala a mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena prostředky komunikace na dálku Smlouva o spotřebitelském úvěru s číslo. Žalobkyně poskytla žalované na základě její žádosti číslo dne datum úvěr ve výši 1 000 Kč. Žalovaná se zavázala žalobkyni vrátit úvěr včetně sjednaných úroků ve výši 200 Kč, tj. celkem částku ve výši 1 200 Kč nejpozději do dne datum, a to jednorázovou platbou na bankovní účet žalobkyně. Vedle zaplacení dlužné částky žalobkyně požaduje po žalované i zaplacení zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru, tj. ode dne datum. Žalobkyni náleží v souladu s článkem VII. odst. 2.1.1 uzavřené Smlouvy o úvěru smluvní pokuta ve výši 0,1 procenta, včetně DPH, z nesplacené jistiny Úvěru za každý den prodlení žalované se splacením úvěru, přičemž celková výše smluvní pokuty je omezena do výše součinu čísla 0,5 a celkové výše úvěru, která v případě úvěru činí částku ve výši 500 Kč. Žalovaná se ocitla v prodlení s úhradou úvěru dne datum. Ke dni datum tak činí celková výše smluvní pokuty počítaná za každý den prodlení žalované jakožto částka ve výši 0,1 procenta z nesplacené jistiny úvěru, částku v celkové výši 1 095 Kč. S ohledem na limitaci celkové výše smluvní pokuty stanovené v článku VII. odst. 2.1.1 Smlouvy o úvěru je žalobkyní požadována smluvní pokuta pouze ve výši 500 Kč (v petitu označena jako kapitalizovaný úrok ve výši 500 Kč za dobu od datum do datum). V čl. VII. odst. 1 a násl. Smlouvy o spotřebitelském úvěru si smluvní strany ujednaly pro případ prodlení žalované s placením peněžitých závazků vyplývajících ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru, možnost žalobkyně učinit před případným soudním vymáháním pohledávek pokus o mimosoudní vymožení dlužných částek prostřednictvím třetí osoby, přičemž náklady na toto mimosoudní vymáhání jsou pro účely RSÚ a Smlouvy o úvěru oběma stranami považovány za účelně vynaložené náklady ve smyslu Zákona o spotřebitelském úvěru. Výše nákladů za prvních 14 dní mimosoudního vymáhání prostřednictvím třetí osoby byla sjednána ve výši 700 Kč. Dne 2018 -08-31 17:08:38 byl úvěr předán k vymáhání inkasní právnická osoba a.s. a dne 2020 -11-23 16:50:03 mimosoudní vymáhání bylo ukončeno. Dne datum zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu.

2. Žalovaná se nevyjádřila.

3. K jednání se žádný z účastníků nedostavil. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Soud proto ve věci jednal v souladu s ustanovením , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “) a rozhodoval pouze na základě obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Soud provedl k důkazu všechny y předložené žalobkyní a na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Z Rámcové smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že v této ě je společnost žalobkyně označena jako úvěrující. Jako klient je označena osoba příjmení, u níž je uvedeno její rodné číslo, ID klienta číslo a datum registrace 20-7 2017. V záhlaví y je uvedeno, že se jedná o Rámcovou smlouvu o úvěru s CRSP kódem číslo číslo číslo. Předmětem smlouvy je stanovení podmínek, za nichž spolu v budoucnu budou smluvní strany uzavírat jednotlivé smlouvy o úvěru. Smlouva neobsahuje podpis žádné smluvní strany. Dne datum byla na účet žalobkyně připsána částka 1 Kč, která byla odeslána z účtu žalované. Ve zprávě pro příjemce bylo uvedeno„ Potvrzuji sml. číslo. Předmětem Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo, v níž jsou jako smluvní strany označeni shodní účastníci, bylo poskytnutí úvěru ve výši 1 000 Kč žalované dne datum a závazek žalované úvěr splatit spolu s poplatkem 200 Kč do datum Smlouva v místě podpisu obou účastníků uvádí jejich vytištěná jména a u dlužníka jméno celé jméno žalované je v místě podpisu dále uvedeno: z IP adresy adresa. Dne datum poskytla žalobkyně žalované na její bankovní účet finanční prostředky ve výši 1 000 Kč (zjištěno z Potvrzení o provedení transakce). Co se týče prověření úvěruschopnosti, vzal soud za prokázáno, že žalobkyně znala výši měsíčního příjmu žalované za 12/ 2017, 1/ 2018 a 2/ 2018. Za listopad 2017 činil příjem žalované 22 059 Kč, 24 119 Kč za prosinec 2017 a 22 461 Kč za leden 2018 (zjištěno z Výpisu z účtu žalované č. 12/ 2017, 1/ 2018 a 2/ 2018). Dne datum žalobkyně prováděla hodnocení žalované v nebankovním registru.cz a dospěla k výsledku„ scoring B“. V řádku„ úvěrushopný“ bylo uvedeno„ nevyplněny parametry“, žalovaná neměla žádné pozitivní ani negativní lustrace. Dne datum odeslala žalobkyně žalované na adresu jejího trvalého bydliště předžalobní výzvu, v níž žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky nejpozději do 7 dnů od odeslání této výzvy (zjištěno z Předžalobní výzvy ve spojení s podacím lístkem). Z dalších listinných důkazů soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť tato by s ohledem na níže uvedené právní hodnocení věci byla nadbytečná.

5. Po právní stránce soud zhodnotil vztah mezi žalobkyní a žalovanou jako vztah založený smlouvu o úvěru uzavřenou žalobkyní jako podnikatelkou v rámci své podnikatelské činnosti s žalovaným jako spotřebitelem. Z tohoto důvodu soud aplikoval na předmětnou smlouvu nejen ustanovení a násl. č. (dále jen „o. z.“) upravující smlouvu o úvěru, ale i zákon o spotřebitelském úvěru č. ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen„ ZoSÚ“).

6. Dle ust. § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).

7. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 (dále jen„ směrnice 2008 /48/“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C -106/89, EU:C: 1990, Océano Grupo SA C -240–244/98, EU:C: 2000, Konstantinos Adeneler C -212/04, EU:C: 2006). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (MELZER, Filip. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C -106/77, ECLI:EU:C: 1978). V tomto směru lze odkázat i na nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. .

10. Soud rovněž poukazuje na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. , z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

11. Jak je shora uvedeno, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008 /48/ dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke kterému soud musí přihlížet z úřední povinnosti.

12. Soud v řízení nevzal za prokázáno, že žalobkyně při uzavření smlouvy posoudila s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet, neboť žalobkyně vůbec nezkoumala výdajovou stránku žalované, když v této oblasti se omezila pouze na započítání částek životního minima a normativních nákladů na bydlení, což vyplývá z jejích Interních pravidel. Žalované byl žalobkyní poskytnut úvěr za situace, kdy žalobkyně bezpečně znala pouze příjmovou stránku žalované. Po zjištění těchto skutečností nelze uvěřit žalobkyni jako profesionální poskytovatelce spotřebitelských úvěr, že na základě výsledků posouzení úvěruschopnosti žalované neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet. Tuto skutečnosti potvrdila i sama žalobkyně, která odmítla poskytnout žalované původně požadovaný úvěr ve výši 3 000 Kč (zjištěno z Čestného prohlášení). Na základě provedených zjištění nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru číslo pro rozpor se zákonem (shora citované ust. § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.).

13. Provedenými důkazy vzal soud za prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 1 000 Kč. První výzva k plnění, která byla prokazatelně doručena žalované, byla předžalobní výzva, v níž byla stanovena lhůta k plnění do datum.

14. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru, v níž byl sjednán spotřebitelský úvěr, nebyla platně uzavřena. Vzhledem k tomu, že je neplatný hlavní závazek, nemohou být platná ani vedlejší ujednání o poplatcích. Žalobkyně by tak měla právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. a násl. , (dále jen o. z.), když při stanovení výše tohoto bezdůvodného obohacení se vychází z ust. o. z. V tomto případě bylo prokázáno, že žalované byla poskytnuta žalobkyní částka 1 000 Kč. Soud proto zavázal žalovanou uhradit žalobkyni částku 1 000 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni podle o. z. ve spojení s také právo na úroky z prodlení za dobu od datum. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána a žalovaná byla podle o. z. povinna poprvé plnit až poté, kdy k tomu byla žalobkyní vyzvána. V okamžiku zesplatnění činil zákonný úrok z prodlení 8,25 % ročně, a proto soud žalovanou zavázal uhradit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 1 000 Kč ve výši 8,25 % ročně. Ohledně zbývajících dílčích nároků byla žaloba zamítnuta (výrok II.).

15. Výrokem III. pak soud rozhodl v souladu s ust. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnější žalované podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

16. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. , když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.

17. Žalobkyně se domáhala svých práv návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz a věc byla převedena do rejstříku C, aby bylo nadále pokračováno v řízení. Podle položky 2 bod 2. Sazebníku poplatků, přílohy , ve znění pozdějších předpisů, pokud soud nevydá platební rozkaz a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Žalobkyně doposud zaplatila na soudním poplatku dle pol. 2 bod 1. písm. a) Sazebníku poplatků částku 400 Kč Soudní poplatek podle pol. 1 bod 1 písm. a) činí částku 1 000 Kč. Soud proto žalobkyni uložil výrokem IV. povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 600 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Proti výroku IV. rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinná dobrovolně uloženou povinnost, může se stát domáhat podle výroku IV. tohoto rozhodnutí nařízení výkonu rozhodnutí.