Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
16 C 281/2020-45
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudcem JUDr. Janou Hustedovou ve věci
žalobce (žalobkyně); příjmení jméno a právnická osoba, IČO,
sídlem adresa, obec část obce,
zastoupen advokátem JUDr. jméno příjmení,
sídlem adresa, obec
proti;
žalovanému (žalované); celé jméno žalovaného, datum narození,
bytem adresa, obec a číslo - část obce
o částka s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do částky částka a kapitalizovaného úroku ve výši částka zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši částka, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5% z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žaloba se, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do datum, zamítá.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši částka do tří dnů od právní moci
rozsudku k rukám JUDr. jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do částky [částka] a kapitalizovaného úroku ve výši [částka] zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5% z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žaloba se, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zamítá. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení].
1. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s příslušenstvím přestavující zákonný úrok z prodlení a poplatek za poskytnutí úvěru. Dle tvrzení žalobce tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru č. anonymizováno, uzavřené dne datum mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal splatit úvěr včetně poplatku ve výši částka do datum. Žalovaný neuhradil ničeho. Právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši částka. Právní předchůdce žalobce následně postoupil dne datum svou pohledávku za žalovaným na žalobce, a to s účinností k témuž dni. Žalovaný dluh neuhradil ani v návaznosti na předžalobní upomínku, žalobce tak po žalovaném požadoval jistinu ve výši částka, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši částka, smluvní úrok ve výši částka, smluvní pokutu ve výši částka, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka a nákladů na vymožení pohledávky ve výši částka, rovněž zákonný úrok z prodlení z jistiny od datum do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Podáním ze dne datum žalobce vzal svoji žalobu co do částky částka představující smluvní pokutu ve výši částka a kapitalizovaný úrok ve výši částka částečně zpět. Proto soud řízení co do těchto částek v souladu s § 96 odst. 1 , 2 a 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), v platném znění, zastavil.
4. Oba účastníci konkludentně souhlasili s projednáním věci dle § 115a o.s.ř. o.s.ř. na základě dodaných listinných důkazů a soud za splnění zákonných podmínek, věc projednal bez nařízení jednání.
5. Smlouvou o úvěru bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce vystavil smlouvu znějící na jméno žalovaného, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru žalovanému právním předchůdcem žalobce, a to ve výši částka. Výpisem z účtu právního předchůdce žalobce bylo prokázáno, že tato poukázala dne datum částku ve výši částka na bankovní účet č. bankovní účet, jež byl v této době dle sdělení právnická osoba ze dne datum, veden pro žalovaného. Právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce výše uvedenou pohledávku s účinností ke dni datum. Žalobce žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky ve lhůtě 10 dní ode dne doručení dopisu o oznámení postoupení, který dala k poštovní přepravě dne datum, a též předžalobní upomínkou ze dne datum.
6. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud dle následujících právních ustanovení. Právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “), podle nějž se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobce vystupoval ve smyslu ustanovení § 420 o.z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu ustanovení § 419 o.z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu jeho povolání, tedy se dle ustanovení § 1810 o.z. jedná o spotřebitelskou smlouvu. Soud s ohledem na výše uvedené aplikoval na uzavřenou smlouvu právní úpravu zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, kdy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva je dle ustanovení § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb. , zákona o spotřebitelském úvěru, neplatná, neboť právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr, i když v řízení nikterak, nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného.
7. Tento závěr je v souladu se závěry obsaženými v rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 ve spojení s konstantní judikaturou Soudního Dvora Evropské unie a Ústavního soudu. Jak uvedl Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne datum ve věci C číslo (právnická osoba v . jméno příjmení a další) čl. 8 směrnice 2008 číslo, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo (dále jen„ směrnice“), a bod 26 znamená, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé poskytovali úvěry nezodpovědně. Jak přitom uvedl Ústavní soud České republiky ve svém rozhodnutí ze dne datum vydaném pod sp. zn. III. ÚS 4129/18 to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly vzít soudy v potaz bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven nebo nikoli. S ohledem na výše citovaný nález Ústavního soudu je tak bez ohledu na zákonné zakotvení povinností soudu zkoumat, zda věřitel zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a tedy je povinností soudu toto zkoumat i bez ohledu na skutečnost, že v ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je zakotvena námitka spotřebitele, tj. že ze zákona plyne relativní neplatnost smlouvy o úvěru. Což ostatně též ve svém rozsudku sp.zn. C číslo ze dne datum konstatuje i Soudní dvůr Evropské Unie.
8. S ohledem na výše uvedené soud též podotýká, že poskytnutí úvěru v daném případě se též zjevně příčilo dobrých mravů, a je ho třeba považovat za absolutně neplatný ve smyslu § 588 o.z.
9. Je-li neplatná smlouva, pak včetně všech ujednání o úrocích, smluvní pokutě a náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením.
10. Jestliže právní předchůdce žalobce přes neplatnost smlouvy o úvěru plnil žalovanému částka, plnil dle ustanovení § 2991 o.z. bez spravedlivého důvodu, a vzniklo mu dle ustanovení § 2991 odst. 2 o.z. právo na vrácení bezdůvodného obohacení. Bezdůvodné obohacení na straně žalovaného činí částku částka s tím, že žalovaný se do prodlení dostal s první výzvou k peněžitému plnění ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4260/2009 , ze dne 7. 4. 2010, a žalobci tak vzniklo též právo na zákonné úroky z prodlení dle § 1968 a § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kdy soud rozhodl vázán návrhem žalobce a přiznal úroky z prodlení ve výši požadované žalobkyní z částky částka ode dne datum do zaplacení.
11. Soud žalobu, co do zákonného úroku z prodlení z částky částka za období od datum do datum a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka, zamítl, když splatnost bezdůvodného obohacení nastala až na výzvu žalobce, tj. v rámci dopisu oznamujícího postoupení pohledávky ze dne datum, který byl odeslán dne datum.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 33,34 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 66,67 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 33,33 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka, tj. celkem částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.