Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
6 C 33/2021-53
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Matějkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do datum, s úrokem ve výši 19,53 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše ve splátkách po částka měsíčně splatných vždy do konce kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení kterékoliv z nich.
III. Návrh na zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení se zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku za návrh na zahájení řízení ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 19,53 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zastavuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše ve splátkách po [částka] měsíčně splatných vždy do konce kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení kterékoliv z nich. III. Návrh na zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení se zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku za návrh na zahájení řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu okres dne datum, se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím, které v petitu návrhu specifikovala. Konstatovala, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou došlo dne datum k uzavření smlouvy o úvěru číslo na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši částka, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit i částku ve výši částka. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po částka. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, právnímu předchůdci žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Dle sdělení žalobkyně žalovaná ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně z titulu uzavřené smlouvy uhradila částka. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní byla uzavřena dne datum smlouva o postoupení pohledávek, na základě níž předmětné pohledávky přešly na žalobkyni. Za období od postoupení pohledávek do dne sepisu žaloby nebylo žalovanou na pohledávky ničeho uhrazeno. Žalobou uplatněná částka je tvořena dlužnou jistinou ve výši částka, dlužným poplatkem ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 676,33, Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, úrokem ve výši 19,53 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení a úrokem z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení. Žalovaná uvedené částky ani přes písemné upomínky neuhradila.
2. Proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu podal včasný odpor opatrovník žalované. Dle tohoto odporu ze dne datum bylo rozhodnuto dne datum o omezení svéprávnosti žalované a Město Klatovy této bylo jmenováno opatrovníkem. Ze znaleckého posudku prováděného v řízení o omezení svéprávnosti znalec uvedl, že žalovaná nebyla již v roce 2017 schopna rozpoznat význam svého jednání, když si zakoupila přes internet zboží v hodnotě částka. Opatrovník se proto domnívá, že již v době uzavření smlouvy o úvěru neměla žalovaná schopnosti porozumět důsledkům uzavření této smlouvy.
3. Usnesením Okresního soudu okres č. j. číslo jednací ze dne 15. 1. 2021 byla věc z důvodu místní nepříslušnosti postoupena zdejšímu soudu.
4. Žalobkyně na základě sdělení o stavu žalované vzala svou žalobu co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do datum, s úrokem ve výši 19,53 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zpět. Žádala o přiznání náhrady nákladů řízení, neboť jí stav žalované nebyl dříve znám.
5. K nařízenému jednání na den datum se dostavil zástupce žalobkyně i opatrovník žalované. Tento uvedl, že ze strany žalované není sporováno případné bezdůvodné obohacení na straně žalobkyně a toto je žalovaná ochotna uhradit. Ovšem žádá soud o možnost uhrazení dluhu ve splátkách. K majetkovým poměrům žalované sdělila, že tato pobírá invalidní důchod prvního stupně ve výši přibližně částka a dále pobírá příspěvek na mobilitu ve výši částka. Sděluje, že žalovaná je vdaná a měla by žít ve společné domácnosti s manželem a ještě přítelem, ovšem ohledně financování domácnosti přesné zprávy nemají. Ví, že manželka by měla aktuálně žít takto na ubytovně v obec, ale nemají od ní dosud žádné zprávy o tom, jaké budou náklady na ubytování, takže nedokáže přesně říci, jakým způsobem se bude muset žalovaná na tomto podílet. Sdělila, že k rukám žalované opatrovník vyplácí měsíčně existenční minimum a ze zbývající částky se snaží uhradit dluhy žalované, kterých je ještě aktuálně přibližně osm, o kterých vědí, jiné už byly tedy uhrazeny s tím, že se domnívá, že by tedy v tomto případě byly schopni hradit částku částka měsíčně. Zástupce žalobkyně požádal, aby bylo žalobě vyhověno v rozsahu částečného zpětvzetí tak, jak bylo soudu předloženo s tím, že požádal i o přiznání nákladů řízení. Zároveň sdělil, že se domnívá, že by žalobkyně souhlasila i s uhrazením dluhu ve splátkách s ohledem na její majetkové poměry, které zazněly u jednání.
6. Podle ustanovení § 96 odst. 1 , 2 o. s. ř. o. s. ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Soud s ohledem na částečné zpětvzetí návrhu žalobkyní před zahájením jednání ve věci samé, postupoval tak, že řízení, co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do datum, s úrokem ve výši 19,53 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zastavil (výrok I.).
7. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi žalobkyní a společností právnická osoba ze dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum. Žalobkyně soudu předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou dne datum, jejímž obsahem je poskytnutí částky částka, kterou se žalovaná zavázala splatit společně s navýšením částka, které sestává z úroku částka, administrativního poplatku v částce částka a poplatku za hotovostní inkaso splátek v částce částka Celkem se tedy žalovaná zavázala splatit částku částka. Žalobkyně žalovanou upomínala o úhradu dluhu před podáním žaloby dopisem ze dne datum.
8. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o.z.), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud se pak zabývá okolnostmi každého konkrétního případu, přičemž pouze na základě těchto může dospět k závěru, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Nejedná se tedy o právní jednání, které odporuje zákonu, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý a zjevně nepřiměřený, a nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. obec mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. příjmení způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část smlouvy o půjčce či nikoliv. V daném případě soud posoudil předloženou smlouvu ve smyslu § 588 o.z. jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. V daném případě byly smlouvy mezi účastníky uzavřeny jako spotřebitelské, ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o.z. Podle § 1813 o.z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady číslo a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisuje půjčená částka,„ poplatky“, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalované. Žalovaná tedy samotný text smluv v tomto směru těžko mohla ovlivnit. O okolnostech sjednání smlouvy nemá soud žádné informace, nemohl tedy zjistit, ani v jakém postavení se oba účastníci smlouvy nacházeli, nicméně je zřejmé, že je to žalovaná, která je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, její postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Od poskytovatele se očekává přiměřené a poctivé jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti půjčky (úvěru) odpovídá jeho ekonomickému riziku. Soud nemohl zjistit, v jakém postavení se žalovaná nacházela s ohledem na finanční prostředky, které má k dispozici, žalobkyně si ani nezjišťovala ekonomickou schopnost žalované splácet úvěr v dohodnutých částkách a termínech, toto nebylo soudu doloženo. Soud má proto vážné pochybnosti o poctivosti jednání žalobkyně. Ze všech důvodů uvedených shora soud považuje toto právní jednání za neplatné, zejména pro rozpor s dobrými mravy. Žalobkyně požaduje po žalované„ poplatky“, aniž by bylo uvedeno, jak byly určeny a proč právě v této výši, které u půjčky/úvěru na částka činí celkem částku částka. Jaký je skutečný zisk věřitele z této transakce, není patrné. Žalobkyně požaduje po žalované za zápůjčku poplatek ve výši 80 % z částky, která byla žalované půjčena. Výši„ Celkových nákladů spotřebitelského úvěru“ vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Jak uvedl Krajský soud v Plzni ve svém rozhodnutí č. j. 25 Co 169/2017 –64 ze dne 26. 7. 2017 v obdobné věci, není ospravedlnitelné takto neúměrné navýšení finančních prostředků, neboť se tím věřitel podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí, což zatěžuje celou společnost. Takovéto jednání nemůže požadovat právní ochrany odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, tato autonomie totiž nemůže být bezbřehá. Podstatou podnikání žalobkyně je ve svém důsledku obchod s chudobou. To je doloženo v podstatě i žalovanou částkou. Sjednanou celkovou odměnu nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Smlouva o zápůjčce je tedy dle názoru soudu, s poukazem na shora uvedené, neplatným právním jednáním. Platnost smlouvy je soud povinen posuzovat i, aniž by byla neplatnost přímo namítána žalovaným. V tomto případě je navíc zcela zjevné, že žalovaná již v době uzavírání smlouvy velmi pravděpodobně nebyla schopna vůbec posoudit následky uzavření této předložené smlouvy.
9. Soud se dále zabýval tím, zda nelze vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení, týkajících se bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o.z.„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o.z. je prokázání toho, že se žalovaná bezdůvodně obohatila a získala majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za ni bylo plněno, co měla po právu plnit sama. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že žalobkyně žalované plnila poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o zápůjčce, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost„ vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o.z. Dle tohoto ustanovení„ Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobkyně domáhala plnění na základě neplatné smlouvy a soud dospěl k závěru o její neplatnosti, pak byl nárok žalobkyně posouzen dle ustanovení § 2991 a násl. o.z. jako bezdůvodného obohacení. Žalovaná na základě smlouvy prokazatelně obdržela částku částka a dle tvrzení žalobkyně jí z titulu smlouvy uhradila částka. Bezdůvodné obohacení tak představuje částku částka, a v této části bylo proto žalobě vyhověno s tím, že je žalovaná povinna uhradit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení. Soud uložil žalované dluh žalobkyni uhradit ve splátkách (dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ) s ohledem na sdělení o jejích majetkových poměrech, o nichž nemá důvod pochybovat, a to se zákonným úrokem z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , když povinnost platit úrok z prodlení pak pro žalovanou vyplývá z § 1970 o. z. Jde-li o prodlení z plnění peněžitého dluhu, má totiž věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení, přičemž výše úroku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Ve zbývající části po částečném zpětvzetí žaloby byla žaloba zamítnuta, jelikož žalobkyně v rámci svého částečného zpětvzetí nijak nezohlednila, že od žalované bylo uhrazeno částka, tedy bezdůvodné obohacení musí být o tuto částku poníženo. Z neplatné smlouvy se totiž nemůže žalobkyně domáhat ani plnění týkající se jiných úroků či poplatků než faktického plnění a úroků zákonných.
10. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Žalobkyně vzala svůj návrh sice částečně zpět před zahájením jednání ve věci samé, ovšem nikoliv pro chování žalované, z rozhodovací praxe soudu pak muselo být žalobkyni známo, že i v případě, že by k částečnému zpětvzetí žaloby nedošlo, soud by jí v této části z důvodu neplatnosti smlouvy nevyhověl. S ohledem na pouze částečný úspěch žalobkyně ve věci i omezení svéprávnosti žalované soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
11. Dle položky 2 odst. 2 přílohy zákona č. 549/1991 Sb. , sazebníku poplatků, pokud soud nevydá platební rozkaz a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Jelikož soud v této věci elektronický platební rozkaz k návrhu žalobkyně nevydal, doměřil soudní poplatek, který dle položky 1 sazebníku poplatků činí částka, z čehož bylo již částka uhrazeno, tedy žalobkyni byla uložena povinnost doplatit za návrh na zahájení řízení poplatek ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.