Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 106/2021-29

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Matějkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku za návrh na zahájení řízení ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku za návrh na zahájení řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem doručeným zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že dne datum byla mezi účastníky uzavřena dohoda o uznání dluhu v celkové výši částka, ovšem žalovaný se dostal do prodlení se splácením dluhu. Od data uzavření dohody uhradil žalovaný částka. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka, a tento se zavázal vrátit tuto částku s navýšením částka ve 12 měsíčních splátkách po částka, tj. celkem částka. Původnímu věřiteli žalovaný uhradil částka. Žalobkyně zároveň požaduje smluvní pokutu dle smlouvy, zákonné úroky z prodlení a náhradu nákladů řízení.

2. Soud nařídil jednání na den datum přičemž žalobkyně se z jednání omluvila. Žalovaný u jednání soudu k žalobnímu návrhu sdělil, že uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru, a na základě této mu bylo poskytnuto částka s tím, že původně se tedy zavázal vrátit tuto částku spolu s navýšením částka. Z titulu smlouvy ve prospěch žalobkyně a její právní předchůdkyně uhradil minimálně částka.

3. Z předložené Smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba na straně jedné a žalovaným na straně druhé, vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku v částce částka, kterou se žalovaný zavázal vrátit uvedené společnosti a zaplatit jí dále částku v celkové výši částka, představované součtem úroku ve výši částka, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši částka, nákladů za vyhodnocení úvěru ve výši částka a inkasního poplatku ve výši částka, tzn. že žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit celkovou částku ve výši částka, a to formou 12 měsíčních splátek po částka. Dle smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum. Ve splátkové dohodě ze dne datum uznává svůj dluh ze smlouvy o úvěru číslo ve výši částka a zavazuje se jej splatit ve 25 splátkách. Žalovanému byla zasílána předžalobní výzva ze dne datum.

4. Podle , (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud se pak zabývá okolnostmi každého konkrétního případu, přičemž pouze na základě těchto může dospět k závěru, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Nejedná se tedy o právní jednání, které odporuje zákonu, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý a zjevně nepřiměřený, a nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. obec mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. příjmení způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část smlouvy o půjčce či nikoliv. V daném případě soud posoudil Smlouvu o zápůjčce ve smyslu o. z., jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. V daném případě byla smlouva mezi účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ust. a násl. o. z. Podle o. z., jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady číslo a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisuje půjčená částka,„ poplatky“, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalovaného. Žalovaný tedy samotný text smluv v tomto směru těžko mohl ovlivnit. Soudu žalobkyně poskytuje pouze Smlouvu o zápůjčce a o okolnostech jejího sjednání nemá soud žádné informace, pouze je zasílána žalovaným předžalobní upomínka. Okolnosti uzavření smlouvy soud tedy nemohl zjistit, ani v jakém postavení se oba účastníci smlouvy nacházeli, nicméně je zřejmé, že je to žalovaný, který je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, jeho postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Od poskytovatele se očekává přiměřené a poctivé jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti půjčky (úvěru) odpovídá jeho ekonomickému riziku. Soud nemohl zjistit, v jakém postavení se žalovaný nacházel s ohledem na finanční prostředky, které má k dispozici, žalobkyně si ani nezjišťovala ekonomickou schopnost žalovaného splácet úvěr v dohodnutých částkách a termínech, toto nebylo soudu doloženo. Soud má proto vážné pochybnosti o poctivosti jednání žalobkyně. Ze všech důvodů uvedených shora soud považuje toto právní jednání za neplatné, zejména pro rozpor s dobrými mravy. Žalobkyně požaduje po žalovaném„ poplatky“, aniž by bylo uvedeno, jak byly určeny a proč právě v této výši, které u úvěru na částka činí celkem částku částka. Jaký je skutečný zisk věřitele z této transakce, není patrné. Žalobkyně požaduje po žalovaném za zápůjčku poplatek představující 68 % z částky, která byla žalovanému půjčena. Výši„ Celkových nákladů spotřebitelského úvěru“ vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Jak uvedl Krajský soud v Plzni ve svém rozhodnutí j. č.  – 64 ze dne 26. 7. 2017 v obdobné věci, není ospravedlnitelné takto neúměrné navýšení finančních prostředků, neboť se tím věřitel podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí, což zatěžuje celou společnost. Takovéto jednání nemůže požadovat právní ochrany odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, tato autonomie totiž nemůže být bezbřehá. Podstatou podnikání žalobkyně je ve svém důsledku obchod s chudobou. To je doloženo v podstatě i žalovanou částkou. Sjednanou celkovou odměnu nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Smlouva o úvěru je tedy dle názoru soudu, s poukazem na shora uvedené, neplatným právním jednáním. Nárok z neplatné smlouvy pak nelze uznat ve formě předložené dohody.

5. Soud se dále zabýval tím, zda nelze vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení, týkajících se bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., je prokázání toho, že se žalovaný bezdůvodně obohatil a získal majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že žalobkyně žalovanému plnila poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o zápůjčce, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost„ vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení„ Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně domáhala plnění na základě neplatné smlouvy a soud dospěl k závěru o její neplatnosti, byl pak nárok žalobkyně posouzen dle ust. § 2991 a násl. o. z., jako bezdůvodné obohacení. Žalovaný na základě smlouvy prokazatelně obdržel částku částka, což sám potvrdil, dle tvrzení žalobkyně jí však na tento dluh uhradil již částka a právní předchůdkyni dalších částka. Bezdůvodné obohacení tak naopak vzniklo případně na straně žalobkyně. Soud proto žalobu zamítl.

6. Podle , soud přizná úspěšnému účastníkovi náhradu nákladů řízení. V daném případě měl ve věci úspěch žalovaný, který náhradu nákladů řízení nepožadoval, proto soud rozhodl, že žádný z nich nemá na náhradu nákladů řízení právo.

7. Dle položky 2 odst. 2 přílohy , sazebníku poplatků, pokud soud nevydá platební rozkaz a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Jelikož soud v této věci elektronický platební rozkaz k návrhu žalobkyně nevydal, doměřil soudní poplatek, který dle položky 1 sazebníku poplatků činí částka, z čehož bylo již částka uhrazeno, tedy žalobkyni byla uložena povinnost doplatit za návrh na zahájení řízení poplatek ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).