Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

36 C 128/2021-66

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Matoušovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně, PSČ obec

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení částky 33 460 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31 130 Kč s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 640,20 Kč a dále s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 31 130 Kč za dobu od 28. 1. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 330 Kč, úroku v kapitalizované výši 1 948,40 Kč a dále s úroku ve výši 26,28 % ročně z částky 31 130 Kč za dobu od 28. 1. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení v kapitalizované výši 31,60 Kč a dále úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 330 Kč za dobu od 28. 1. 2021 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 993 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31 130 Kč s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 640,20 Kč a dále s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 31 130 Kč za dobu od 28. 1. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 330 Kč, úroku v kapitalizované výši 1 948,40 Kč a dále s úroku ve výši 26,28 % ročně z částky 31 130 Kč za dobu od 28. 1. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení v kapitalizované výši 31,60 Kč a dále úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 330 Kč za dobu od 28. 1. 2021 do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 993 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 33 460 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným dne datum uzavřela smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě žalovanému poskytla úvěr ve výši 34 590 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s úrokem ve výši 26,28 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 730 Kč. Žalovaný dne 4. 6. 2020 uhradil částku ve výši 3 460 Kč a další splátky neuhradil. Protože se dostal s úhradou splátek do prodlení, žalobkyně prohlásila úvěr ke dni 14. 10. 2020 za splatný. Ke dni sepsání žaloby žalovanému ze smlouvy zůstal dluh v celkové výši 33 460 Kč sestávající z dluhu na jistině úvěru ve výši 31 130 Kč, z dluhu na nákladech na vymáhání ve výši 330 Kč a z dluhu na smluvní pokutě ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně dále požadovala úrok kapitalizovaný za dobu od 15. 10. 2020 do 27. 1. 2021 ve výši 1 948 Kč a úrok z prodlení kapitalizovaný za dobu od 29. 10. 2020 do 27. 1. 2021 ve výši 671,80 Kč. Za navazující období jdoucí od 28. 1. 2021 do zaplacení požadovala úrok ve výši 26,28 % ročně z částky 31 130 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 33 460 Kč.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Žalobkyně se z účasti u jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků ( ).

3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo (žalovaný návrh smlouvy akceptoval tím, že dne datum provedl ze svého bankovního účtu úhradu ve výši dvou splátek úvěru pod variabilním symbolem odpovídajícím číslu úvěrové smlouvy číslo), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému účelový úvěr k úhradě ceny zboží příjmení anonymizováno 5 slov zelený ve výši 34 590 Kč s tím, že žalovaný souhlasil s převodem peněžních prostředků ve prospěch osoby prodávající zboží. Výše měsíční splátky činila 1 730 Kč, přičemž termín splatnosti měsíční splátky byl vždy k 20. dni v měsíci. Pro případ opoždění žalovaného se zaplacením splátky, byla žalobkyně dle smlouvy oprávněna účtovat žalovanému účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, jejichž výše činila ke dni uzavření smlouvy 100 Kč za měsíc vymáhání. Dále byla ve smlouvě stanovena povinnost žalovaného zaplatit v důsledku nesplácení úvěru smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky společnosti právnická osoba s kódem anonymizováno (dále úvěrové podmínky), podle kterých v případě, že žalovaný nebude dodržovat podmínky splácení úvěru, byla žalobkyně oprávněna požadovat jednorázové vrácení úvěru (úvěrová smlouva ze dne datum, úvěrové podmínky anonymizováno, sdělení právnická osoba ze dne datum). Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou závazků vyplývajících z úvěrové smlouvy číslo žalobkyně dopisem ze dne 14. 10. 2020 vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru (výzva ke splacení celého úvěru včetně poštovního podacího archu). Úvěr ve výši 34 590 Kč byl žalobkyní prodejci proplacen dne 10. 3. 2020 a žalovaný uhradil celkem částku ve výši 3 460 Kč (výpis čerpání, splátek a úhrad, potvrzení právnická osoba o provedené platbě ze dne datum, sdělení právnická osoba ze dne datum).

4. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že provedla hodnocení žalovaného dle údajů o jeho příjmech a výdajích a dále přezkoumávala informace o jeho věku, vzdělání, zdroji příjmů, rodinném stavu, počtu dětí, způsobu bydlení apod. Současně provedla kontrolu žalovaného v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR, přičemž dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem klient v NRKI nalezen – pozitivní vyhodnocení, dotazy do registrů CEE a ISIR byly provedeny s výsledkem – nenalezen v registrech. V tomto směru předložila soudu pouze úvěrovou zprávu z NRKI, ze které vyplývá, že žalovaný má 5 dalších splátkových úvěrů a 1 nesplátkový úvěr. V žalobkyní předložené úvěrové smlouvě bylo vyplněno, že žalovaný je zaměstnaný od číslo u společnosti právnická osoba a jeho čistý měsíční příjem činí 28 000 Kč. Výdaje nebyly uvedeny žádné. Žalovaný dále uvedl, že je svobodný, bydlí v podnájmu a nevyživuje žádné dítě. Žádné jiné relevantní y označeny a předloženy nebyly. Nebyly tedy nijak doloženy ani ověřovány příjmy a podstatné výdaje žalovaného.

5. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném

do 23. 4. 2020 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

6. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů

7. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle , , v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (žalobkyni) před uzavřením smlouvy, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To žalobkyně nesplnila a tomu odpovídá i výsledek.

11. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti.

12. Uvedené chápání důsledku dotčeného porušení povinnosti poskytovatele vyplývá z podstaty

a rozdílnosti institutu neplatnosti relativní na straně jedné a absolutní na straně druhé. V souladu s ustanovením § 586 odst. 1 o. z. (v němž jsou upraveny následky relativní neplatnosti) je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Podle odst. 2 citovaného ustanovení nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné. Naproti tomu podle ustanovení § 588 věty první o. z. (v němž jsou upraveny důsledky absolutní neplatnosti) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

13. V případě dotčeného porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost za těchto okolností uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání

i věřitele, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr řádně splácen, aby tohoto byl zavázaný spotřebitel schopen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i pozici samotných věřitelů, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli

úvěry či jiné služby již dříve (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018,

sp. zn. ).

14. Veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti poskytovatele úvěru dostatečně zjišťovat poměry spotřebitele (kdy se poskytovatel dopouští správního deliktu, pokud nepostupuje s odbornou péčí) byly nedávno připomenuty i v rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. . V uvedeném nálezu dokonce Ústavní soud při zdůrazněném významu a důležitosti předmětné povinnosti poskytovatele zabývat se úvěruschopností spotřebitele dospěl k závěru, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

15. Soud má tedy s ohledem na vše shora uvedené za to, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou

i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

16. V dané věci, jak bylo popsáno výše, žalobkyně svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného řádně nesplnila. Jak bylo soudem zjištěno, žalobkyně nijak blíže nezjišťovala a neověřovala příjmy ani podstatné výdaje žalovaného. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39). Žalobkyně byla povinna údaje uváděné žalovaným pečlivě prověřit. Ač to bylo tvrzeno, nebylo nikterak doloženo, že by žalobkyně učinila dotazy na evidenci žalovaného v registrech dlužníků apod. Pouhé uvedení údajů do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. V souladu se shora citovaným poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů k příjmům a výdajům žalovaného v daném případě nemohlo dojít.

17. Soud si je vědom toho, že zákon již nestanoví taxativní výčet postupů, které musí být ze strany věřitele pro naplnění ustanovení o povinnosti poskytovatele posoudit úvěruschopnost spotřebitele provedeny. Soud si je taktéž vědom toho, že výklad dané normy by neměl vést k nereálným požadavkům kladeným na poskytovatele úvěrů. Nicméně pokud má být zachován smysl a účel dané úpravy a alespoň elementární míra požadovaného odborného posouzení úvěruschopnosti, nelze přehlížet, že toto posouzení není možné bez reálného zjištění nejen příjmů a dosavadního dluhového zatížení klienta (zejména pak již ve fázi vymáhání či insolvence podle dostupných databází), ale také alespoň podstatných, zcela základních, pravidelných a nezbytných výdajů, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Neověření příjmů a výdajů implikuje účelovost ze strany žalobkyně - snahu uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta.

18. Lze tedy uzavřít, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem pouze vykázat údaje, které měly (při zběžném a povrchním pohledu) nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele zkoumána (s kladným výsledkem) byla. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a oba si tak byli povinni vrátit, co si na jejich základě vzájemně plnili (§ 2993 o. z.) Částkou 3 460 Kč, kterou žalovaný na úhradu úvěru dosud zaplatil, tak žalovaný v celém rozsahu plnil na jistinu a dluh na jistině tak činí 31 130 Kč (34 590-3 460), přičemž k zaplacení této částky soud žalovaného výrokem I zavázal a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.

19. Příslušenství sdílí osud věci hlavní, a proto může být žalobkyni přiznán nárok na úrok z prodlení výhradně z částky 31 130 Kč za dobu od 29. 10. 2020 do zaplacení, když v tomto rozsahu byla žaloba důvodná. Ustanovení věta třetí stanovuje, že spotřebitel (žalovaný) je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož však v daném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti„ v době přiměřené možnostem spotřebitele“, je nezbytné v daném případě vyjít z úpravy obsažené v  o. z., tedy za den splatnosti je proto třeba považovat den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění ( o. z.). Žalovaný byl k úhradě dlužné jistiny vyzván výzvou ke splacení celého úvěru ze dne 14. 10. 2020, podle které byl povinen dluh zaplatit nejpozději do 14 dnů od sepsání této výzvy. Proto soud přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení od 29. 10. 2020 do zaplacení, přičemž za dobu od 29. 10. 2020 do 27. 1. 2021 tento úrok kapitalizoval částkou 640,20 Kč a ve zbývajícím rozsahu žalobu co do úroku z prodlení zamítl.

20. Žalobkyně měla ve věci úspěch v převažující míře, proto jí podle vůči žalovanému přísluší právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Úspěch žalobkyně je dán poměrem částky 40 267,30 Kč (33 460 Kč + kapitalizovaný úrok 1 948,40 Kč + úrok vyčíslený dle žaloby do dne 16. 6. 2021 ve výši 3 128,30 Kč + kapitalizovaný úrok z prodlení 671,80 Kč + úrok z prodlení vyčíslený dle žaloby do dne 16. 6. 2021 ve výši 1 058,80 Kč) a částky 32 755,20 Kč (31 130 Kč + kapitalizovaný úrok z prodlení 640,20 Kč + úrok z prodlení vyčíslený dle výroku I. do dne 16. 6. 2021 985 Kč) vyjádřeným v procentuální výši 81 %. Žalobkyni tedy náleží právo na náhradu 62 % (81 % - 19 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 3 215 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 1 339 Kč, odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 1 250 Kč (2,5× 500 Kč dle vyhl. č. za tyto úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, jednoduché předžalobní výzva k plnění a sepis žaloby), náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (tj. 3× 100 Kč dle vyhl. č. ) a částky 326 Kč odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad dle Náhradu nákladů řízení ve výši 1 993 Kč (62 % z 3 215 Kč) je žalovaný povinen dle zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.

21. Za úkony právní služby učiněné do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupkyně žalobkyně podle vyhl. č. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podal více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru (např. řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. a ). Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za zastoupení advokátem v souvislosti s úkonem právní služby spočívajícím ve vyjádření žalobkyně k výzvě soudu ze dne 5. 5. 2021, neboť skutečnosti a důkazní návrhy tam uvedené mohly a měly být obsaženy již v žalobě.

22. Stanovené platební povinnosti soud v souladu s  uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně.

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, oprávněná strana (žalobce) může podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.