Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
31 C 37/2021-60
Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr Monikou Mlíčkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 13 905,40 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 100 Kč od 10.2.2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 100 Kč od 10.2.2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 14. 8. 2020, ve znění jeho doplnění doručeném zdejšímu soudu dne 27.3.2021, se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 13 905,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 905,40 Kč od 6. 12. 2017 do zaplacení, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalovaný jako úvěrovaný uzavřel dne datum se společností právnická osoba, jakožto původním věřitelem, smlouvu o úvěru o revolvingovém úvěru prostřednictvím prostředku komunikace na dálku a to prostřednictvím internetových stránek původního věřitele webová adresa, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit zpět včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně dle článku IV. odstavec 1 smlouvy a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % za každé čerpané částky úvěru dle článku IV. odstavec 2 smlouvy splatit v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem ze čerpání úvěru nebo 1 000 Kč podle toho, která z částek je vyšší. Žalovaný na základě smlouvy o revolvingovém úvěru načerpal celkem částku 16 800 Kč, kterou se zavázal uhradit včetně poplatků za výběr ve výši 1 975 Kč, úroků z úvěru ve výši 11 618,18Kč a vynaložených nákladů ve výši 500 Kč. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný uhradil celkem částku 14 700 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 12. 2019 postoupil původní věřitel pohledávku za žalovaným na žalobkyni, když o této skutečnosti byl žalovaný písemně vyrozuměn. Žalovaný dlužnou částku žalobkyni neuhradil ani přes předžalobní výzvu ze dne 6. 2. 2020.
2. Ve věci byl zdejším soudem vydán elektronický platební rozkaz, který se však žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením zdejšího soudu v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , zrušen.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřila.
4. K projednání věci zdejší soud v souladu s ust. § 115a o. s. ř. o. s. ř. nenařídil ústní jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, přičemž v daném případě účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, když žalobkyně vyslovila souhlas přímo v žalobě. Žalovaný byl usnesením zdejšího soudu vyzván, nechť se ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení vyjádří, zda souhlasí, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž v souladu s ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. byl poučen, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí. Žalovaný se v soudem stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak při svém rozhodování vycházel ze skutkových tvrzení žalobkyně a jí předložených důkazů.
5. Soud ve věci provedl listinné důkazy a z nich zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru má soud za prokázané, že tato měla být uzavřena dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba příjmení anonymizováno a žalovaným, když na základě této smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč, když žalovaný se zavázal tuto částku uhradit spolu s úrokem z úvěru ve výši 8,5 % měsíčně, RPSN byla sjednána ve výši 264,42 %, úrok z poskytnutých peněz ve výši 0,2833 % denně. Z potvrzení Raiffeisenbank ze dne 18. 3. 2021 má soud za prokázané, že žalovaný byl majitelem účtu, na který byla poukázána ze strany právního předchůdce žalobkyně dne 7. 12. 2016 částka 8 000 Kč, dne 19. 1. 2017 částka 2 000 Kč, dne 21. 4. 2017 částka 1 300 Kč, dne 21. 6. 2017 částka 4 500 Kč a dne 13. 9. 2017 částka 1 000 Kč, celkem tedy částka 16 800 Kč. Z výpisu z účtu původního věřitele má soud za prokázané, že žalovaný uhradil předchozímu věřiteli celkem částku 14 700 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2019 ve spojení s její přílohou má sodu za prokázané, že původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2991 odst. 1 , 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Podle § 580 občanského zákoníku platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek
10. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, když mezi účastníky měla být uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku , účinného od 1. 1. 2014. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 16 800 Kč, když vedle této částky se žalovaný zavázal vrátit původnímu věřiteli ještě částku včetně poplatků za výběr ve výši 1 975 Kč, úroků z úvěru ve výši 11 618,18Kč a vynaložených nákladů ve výši 500 Kč. Soud dospěl k závěru, že tyto ve smlouvě označené platby nepředstavují nic jiného než úroky, tedy formu úplaty za poskytnuté prostředky v podobě jistiny. Je nutno v tomto směru přihlédnout k povaze žalobkyně jako společnosti, která podniká v oblasti spotřebitelských úvěrů, z čehož plyne, že zmíněný poplatek jistě nemůže představovat nic jiného než právě úrok. Výše úroků však byla sjednána nemravně, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nemravnost takto vysokého úroku lze dovodit nejen z výše RPSN, která byla pro tuto půjčku vyjádřena ve výši 264,42 %, ale také při přepočtu v úrokové sazbě ročně 103,40 %, kteréžto ujednání je neplatným dle § 588 obč. zák. pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Pro zjednodušení odůvodnění těchto závěrů lze rovněž odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka, v němž je vyřčen názor na rozpor určité výše úroků sjednaných ve smyslu ust. § 658 odst. 1 občanského zákoníku v porovnání s úrokovou mírou obvyklou v době jejich sjednání, tj. s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Lze tedy dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud v tomto odkazuje mimo jiné i například na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 8. 2018 pod č.j. spisová značka, dle kterého je smlouva s takovýmto úrokem absolutně neplatná. Je však evidentní, že žalovaný obdržel finanční prostředky ve výši 16 800 Kč, když z této částky jak ze samotné žaloby vyplývá, měla být uhrazena částka 14 700Kč, zbývá tedy doplatit částka 2 100Kč. Tento nárok žalobkyně je nezbytné posoudit dle ustanovení o bezdůvodném obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku , kdy veškeré nároky žalobkyně s výjimkou vrácení jistiny jsou nedůvodné, proto soud žalobě vyhověl jen co do částky 2 100 Kč. Jelikož se pak žalovaný se zaplacením této části dostal do prodlení, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku , jehož výše požadovaná žalobkyní neodporuje ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení, pak k tomuto soud uvádí, že z obsahu spisu bylo zjištěno, že poprvé byl žalovaný prokazatelně vyzván žalobkyní k okamžitému vrácení finančních prostředků předžalobní výzvou ze dne 6. 2. 2020. Podle § 573 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. , se oznámení dostalo do sféry žalovaného dnem 9.2.2020 a následující den měl žalovaný žalobkyni vrátit peněžní prostředky. Jelikož tak žalovaný neučinil, dostal se od 10.2.2020 do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. V tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl a ve zbytku byla žaloba zamítnuta.
11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. , kdy soud podle poměru úspěchu a neúspěchu nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.
12. O lhůtách a způsobu splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a stanovil pro splnění povinnosti třídenní lhůtu, když neshledal důvody pro jiný postup.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň – město.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu bude ukládat vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat svého práva návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.