Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
35 C 68/2021-32
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní JUDr. Petrou Vlčkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 8 712,28 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 852,72 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 852,72 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do zbytku se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 321,04 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 852,72 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 852,72 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do zbytku se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 321,04 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”).
2. Předmětem řízení byl dluh z anonymizováno za období od datum do datum dle rámcové smlouvy ze dne datum ve znění dodatku číslo ze dne datum ve výši 8 332,98 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 18,9% ročně za období od datum do datum a dále se smluvním úrokem ve 8,25 % ročně od datum do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení a kapitalizovaný smluvní úrok z kontokorentu za období od datum do datum ve výši 451,12 Kč.
3. Na základě zjištění učiněných z provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Mezi účastníky byla dne datum uzavřena rámcová smlouva o poskytování anonymizováno služeb, na základě které žalobkyně vedla pro žalovanou mimo jiné anonymizováno účet číslo. Dne datum byl mezi účastníky uzavřen dodatek k této smlouvě, na základě kterého žalobkyně poskytla žalované formou anonymizováno k uvedenému účtu úvěr do výše 20 000 Kč s úrokovou sazbou 18,90 % ročně. Úvěr byl poskytnut na třetí žádost žalované, žádosti ze dne 19. 4. 214 a datum byly zamítnuty, neboť žalovaná nedoložila, že je zaměstnána v pracovním poměru na dobu neurčitou. V tomto případě žalovaná doložila výši svého průměrného měsíčního příjmu výpisem ze svého účtu, podle kterého jí byla na účet vyplacena mzda ve dnech datum (ve výši 17 968 Kč), datum (ve výši 19 944 Kč) a datum (ve výši 16 567 Kč). V době bezprostředně předcházející připsání mzdy dosahoval zůstatek finančních prostředků na účtu žalované maximálně desítky korun. Žalovaná úvěr čerpala v období od datum do datum. K datu datum činila výše čerpaného úvěru 8 332,98 Kč, k tomuto datu činil obchodní úrok úvěru 480,26 Kč. Na základě exekučního příkazu byl dne 19. 6. účet žalované zablokován. Vzhledem k tomu, že z něj v rozporu se smlouvou nemohly být dále hrazeny úroky z anonymizováno, přistoupila žalobkyně k zesplatnění kontokorentu k datu datum. Výše úroků z anonymizováno k datu zesplatnění činila 451,12 Kč. Dne datum zaslala žalobkyně žalované výzvu k úhradě částky 8 784,10 Kč (tj. anonymizováno ve výši 8 332,98 Kč a úroků ve výši 451,12 Kč) a dluhu na běžném účtu ve výši 379,30 Kč.
4. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
5. Smlouvu ze dne datum soud posoudil jako smlouvu o anonymizováno ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalobkyně vystupovala ve smyslu ustanovení § 420 o. z. jako podnikatel a žalovaná vystupovala ve smyslu ustanovení § 419 o. z. jako spotřebitel, tedy se dle ustanovení § 1810 o. z. jedná o spotřebitelskou smlouvu. Soud s ohledem na výše uvedené aplikoval na uzavřenou smlouvu právní úpravu zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru), a to s odkazem na § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.
6. Soud dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o úvěru je podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 588 o. z. absolutně neplatná, neboť žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr bez to, aby by řádně zkoumala její schopnost spotřebitelský úvěr splácet a porušení této zákonné povinnosti zjevně narušuje veřejný pořádek. Ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru v rámci implementace směrnice anonymizováno parlamentu a rady 2008 číslo zakotvuje princip odpovědného půjčování („ responsible lending“). Ústavní soud v souvislosti s tímto principem dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu (viz rozhodnutí Ústavního soudu ve věci sp. zn. III. ÚS 4129/2018 ). Jak uvedl Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne datum ve věci C číslo (právnická osoba v . jméno příjmení a další) čl. 8 směrnice 2008 číslo, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo (dále jen„ směrnice“) znamená, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle anonymizováno dvora zabráněno, aby věřitelé poskytovali úvěry nezodpovědně.
7. Žalobkyně uvedla, že majetkové poměry zkoumala zejména dotazem na žalovanou s tím, že osobní dotazník či jiné prohlášení žalované nedoložila. Žalobkyně doložila výpis z účtu žalované za období od datum do datum. Žalobkyně rovněž nedoložila, že žalovaná byla prověřena v registrech dlužníků. Úvěr byl přitom poskytnut ve výši přesahující její měsíční příjem, a to za situace, kdy nebylo vůbec zjištěno, jaké částky vynakládá na bydlení a kdy po celé doložené období žalovaná nebyla schopna měsíčně nic uspořit. S ohledem na uvedené je očividné, že žalobkyně individuálně a řádně majetkový stav žalované nezkoumala (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a rozsudek ze dne 30. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ).
8. Jelikož soud uvedenou smlouvu o anonymizováno posoudil jako neplatnou (§ 588 o. z.), neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, když žalobkyně nesplnila svou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované úvěr splácet, posoudil soud práva a povinnosti mezi účastníky jako bezdůvodné obohacení na straně žalované podle § 2991 a násl. o. z., neboť se jí dostalo plnění, na základě neplatné smlouvy, a tedy bez právního důvodu. Poskytnuté peněžní prostředky ve výši 7 852,72 Kč (výše čerpaného kontokorentu 8 332,98 Kč po odpočtu úroků, které z titulu kontokorentu žalovaná uhradila ve výši 480,26 Kč) tak byla žalovaná žalobkyni povinna vrátit. Splatnost nastala ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. na základě výzvy k plnění (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. 28 Cdo 4260/2009 ). Výzva k plnění daná k poštovní přepravě datum se doslala ve smyslu ust. § 573 o. z. do dispozice žalované třetí pracovní den tedy datum, podle této výzvy byla žalovaná povinna dluh uhradit do datum, do prodlení se tak dostala dnem datum. Povinnost žalovaného zaplatit úroky z prodlení pak vyplývá z ust. § 1970 o. z., výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena obecná (§ 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
9. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 , 2 o. s. ř. o. s. ř. a contrario tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť ve věci poměrně úspěšnější žalované žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.