Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
38 C 65/2021-15
Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Janou Elou Klikovou ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO
; sídlem adresa žalobkyně
; zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem adresa
o zaplacení 16 950 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 550 Kč a zákonné úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 550 Kč od 8. 9. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobce domáhá po žalované zaplacení
- částky 7 400 Kč,
- kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 085 Kč,
- kapitalizovaného úroku ve výši 2 905,7 Kč
- zákonných úroků z prodlení z částky 10 000 Kč ve výši 9 % ročně za dobu od 30. 11. 2019 do 7. 9. 2020 a zákonných úroků z prodlení v míře přesahující 8,25 %,
- úroků z prodlení ve výši 23,72 % z částky 10 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 293 Kč k rukám právního zástupce žalobce ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 550 Kč a zákonné úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 550 Kč od 8. 9. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobce domáhá po žalované zaplacení</b> <b>- částky 7 400 Kč,</b> <b>- kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 085 Kč,</b> <b>- kapitalizovaného úroku ve výši 2 905,7 Kč</b> <b>- zákonných úroků z prodlení z částky 10 000 Kč ve výši 9 % ročně za dobu od 30. 11. 2019 do 7. 9. 2020 a zákonných úroků z prodlení v míře přesahující 8,25 %,</b> <b>- úroků z prodlení ve výši 23,72 % z částky 10 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 293 Kč k rukám právního zástupce žalobce ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne 27. 1. 2021 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 16 950 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba, IČO uzavřel dne 4. 8. 2017 se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které poskytl žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit věřiteli spolu s úrokem a poplatky v dohodnuté lhůtě. Žalovaná však své závazky neplnila řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Žalovaná za dobu trvání smlouvy uhradila pouze 450 Kč. Pohledávka původního věřitele byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobce, což bylo žalované oznámeno. Z tohoto důvodu žalobce požaduje po žalované dlužnou částku ve výši 16 950 Kč spolu s příslušenstvím.
2. Žalovaná se k žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřila, resp. nesporovala tvrzení uvedená v žalobě.
3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “), když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ).
4. Z listinných důkazů soud zjistil následující právně významné skutečnosti:
5. Z obsahu smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce poskytl dne žalované - spotřebitelce - peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to na základě smlouvy evidované pod číslo. Žalovaná se zavázala peněžité prostředky splatit v 58 týdenních splátkách ve výši 300 Kč, a to včetně poplatků (úroků) ve výši 7 400 Kč Celkem měla žalovaná zaplatit 17 400 Kč. Pohledávka ze smlouvy o spotřebitelském úvěru byla postoupena na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019.
6. Z tvrzení, které žalovaná nerozporovala, bylo zjištěno, že původní věřitel a jeho právní nástupce do doby podání žaloby evidovali uhrazenou částku 450 Kč.
7. Předžalobní upomínku odeslal právní zástupce žalobce doporučeným dopisem dne 4. 9. 2020, jak vyplývá z podacího lístku.
8. Nebylo zjištěno, že poskytovatel zápůjčky dříve, než přenechal žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, s odbornou péčí posoudil schopnost žalované – spotřebitelky – splácet poskytnuté peněžní prostředky.
9. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, aniž s odbornou péčí posoudil schopnost žalované – spotřebitelky – poskytnuté peněžní prostředky splácet. Smlouva o spotřebitelském úvěru je tudíž neplatná. Přijetím částky 10 000 Kč se žalovaná bezdůvodně obohatila a je její povinností bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat. Žalovaná dosud uhradila částku 450 Kč a zbývá jí uhradit částku ve výši 9 550 Kč.
10. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu . Vzhledem k tomu, že žalovaná při sjednání smlouvy o úvěru vystupovala v pozici spotřebitelky, soud při právním posouzení věci vycházel z ustanovení zákona č. 257/2016 , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Dále byla věc posouzena dle zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku .
11. Bylo zjištěno, že původní věřitel a žalovaná uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a za použití § 2395 a násl. občanského zákoníku .
12. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru předpokládá, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posuzuje přitom zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěr platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je v takovém případě povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
15. Veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti poskytovatele úvěru dostatečně zjišťovat poměry spotřebitele (kdy se poskytovatel dopouští správního deliktu, pokud nepostupuje s odbornou péčí) zmíněny v rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 Ústavní soud při zdůrazněném významu a důležitosti předmětné povinnosti poskytovatele zabývat se úvěruschopností spotřebitele dospěl k závěru, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.
16. Nejvyšší soud v rozsudku spisové značky 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 vyjádřil právní názor, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. Nejvyšší soud uvedl, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka.
17. V daném případě soud dospěl k závěru, že původní věřitel před poskytnutím peněžitých prostředků neposuzoval ve smyslu ustanovení § 84 až § 89 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí schopnost žalované – spotřebitelky – splácet poskytnuté peněžní prostředky. Z údajů, které o svých poměrech uvedla žalovaná, nevyplývá, že bude schopna poskytnutý úvěr splácet. V žádosti o úvěru žalovaná vyplnila svůj měsíční příjem ve výši 13 941, tvořený rodičovským příspěvkem 7 600 Kč a státní podporou 6 341 Kč. V měsíčních výdajích uvedla částku 4 000 Kč na bydlení a částku 3 500 Kč na osobní výdaje. Za situace, kdy právní předchůdce žalobce zjistil, že příjem žalované je tvořen pouze dávkami státní sociální podpory, neměl smlouvu s žalovanou vůbec uzavírat. Právní předchůdce žalobce tudíž nesplnil zákonem stanovenou povinnost a tato skutečnost má za následek neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru se žalovaná přijetím částky 10 000 Kč od žalobce bezdůvodně obohatila. V řízení bylo zároveň zjištěno, že žalovaná dosud uhradila částku 450 Kč a ke dni rozhodování soudu trvá její bezdůvodné obohacení o částku 9 550 Kč. Soud proto vyhověl žalobě v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky 9 550 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 8. 9. 2020, tj. od 4. dne po odeslání předžalobní výzvy, která byla podle podacího lístku odeslána žalované dne 4. 9. 2020. Žalobkyni tudíž nevznikl nárok na zákonné úroky z prodlení od 30. 11. 2019 do 7. 9. 2020 ve výši 9 % ročně. Výše zákonných úroků z prodlení ke dni 8. 9. 2020 činila 8,25 % ročně (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve spojení s úředním sdělením České národní banky č. 16/2020, o úpravě základních úrokových sazeb) a v této výši soud uložil žalované povinnost úroky z prodlení platit.
18. Ve druhém výroku soud žalobu ve zbytku nároku zamítl. Jestliže byla smlouva o úvěru neplatná, pak nebyly mezi účastníky řízení platně sjednány platby úroků a poplatků.
19. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II.) vychází z ustanovení § 142 odst.2 občanského soudního řádu . Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky 16 950 Kč a byl úspěšný pouze co do částky 9 550 Kč. Úspěch žalobce je dán procentem ve výši 13 %. Žalobce by měl při plném, úspěchu právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč (soudní poplatek, odměna dle § 14 b advokátního tarifu za 3 úkony právní služby po 300 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč a DPH 21% z odměny a paušálních náhrad. Za situace, kdy jeho úspěch dosahuje pouze 13 %, má právo na náhradu nákladů ve výši 285,65 Kč. Soud uložil žalované zaplatit náklady řízení ve výši 293 Kč k rukám právní zástupce žalobce ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
20. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 o.s.ř. Soud neshledal zvláštní důvody, pro které by náhradu nákladů řízení nepřiznal žalobci vůbec.
Poučení:
Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení stejnopisu rozhodnutí u Okresního soudu v Hradci Králové ve dvojím vyhotovení. Věcně a místně příslušným k projednání a rozhodnutí o odvolání je Krajský soud v Hradci Králové.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může podat oprávněný návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na soudní exekuci.