Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
15 C 59/2021-28
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Brzákovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 2 190 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 190 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % ročně z částky 2 190 Kč za dobu od 11. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů
od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 089 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 190 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % ročně z částky 2 190 Kč za dobu od 11. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 089 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].
1. Žalobkyně se návrhem podaným u Okresního soudu v Olomouci dne 15. 4. 2021 domáhala
po žalovaném zaplacení částky 2 190 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný byl převezen do záchytné stanice anonymizováno nemocnice obec, kde mu byla poskytnuta potřebná lékařská péče a ošetření s následnou nutnou hospitalizací po dobu 24 hodin, a to dne 13. 2. 2021. Žalovaný během pobytu v záchytné stanici anonymizováno nemocnice obec způsobil škodu
na majetku, kdy došlo k rozbití skleněné krycí zástěny na WC. Žalovaný téhož dne dluh uznal
co do důvodu a výše s povinností uhradit jej do 8 dnů. Žalovaný dlužnou částku do dnešního dne neuhradil a nijak nereagoval ani na zaslanou výzvu žalobkyně.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval.
Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání,
když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu
§ 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Rovněž žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle
§ 115a o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.
3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.
4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:
Žalovaný dne 13. 2. 2021 během svého pobytu na protialkoholní záchytné stanici anonymizováno nemocnice obec způsobil škodu na majetku rozbitím skleněné výplně u zástěny WC, čímž žalobkyni způsobil škodu a tento svůj závazek písemně uznal dne 13. 2. 2021, přičemž se zavázal závazek uhradit ve výši dle zaslané faktury. Tato škoda byla žalovanému následně vyúčtována fakturou číslo ze dne 24. 2. 2021 se splatností dne 10. 3. 2021 znějící na částku
2 190 Kč. Žalobkyně žalovanému následně zaslala prostřednictvím svého právního zástupce písemnou výzvu k úhradě předmětného dluhu.
5. Podle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
6. Podle § 2910 občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému,
co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.
7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
9. Soud v rámci právního hodnocení zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná a je nutno jí v celém rozsahu vyhovět. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalovaný
byl hospitalizován v záchytné stanici žalobkyně, kdy způsobil výše uvedenou škodu na majetku. Žalovaný následně ve smyslu ustanovení § 2053 občanského zákoníku žalobní pohledávku žalobkyně co do důvodu uznal, přičemž co do výše účastníci odkázali na následnou fakturu, která bude vydána ze strany žalobkyně. Žalobkyně žalovanému následně výše uvedenou fakturou vyúčtovala částku 2 190 Kč se splatností dne 10. 3. 2021. Žalovaný byl v řízení zcela procesně pasivní a nárok žalobkyně nijak nerozporoval. Vzhledem ke všem těmto skutečnostem soud shledal žalobní nárok žalobkyně důvodným, a proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 190 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, jehož výši a stanovení splatnosti žalobcem soud po přezkoumání shledal zákonu neodporující a odpovídající skutkovým zjištěním soudu. Lhůtu k plnění soud stanovil jakožto obecnou třídenní, a to v souladu s ustanovením
§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).
10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když účastníku, který měl ve věci plný úspěch, soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci byla žalobkyně plně procesně úspěšná a vzniklo jí tak vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 089 Kč, představující zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměnu advokáta ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč) za 3 úkony právní služby (za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzvu) dle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a paušální náhradu účelně vynaložených hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady soudního řízení dále představuje 21% DPH z výše uvedených náhrad v celkové výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Žalovaný je pak povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení
v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní (výrok II. tohoto rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.