Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
43 C 19/2021-54
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Leblochovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO,
sídlem adresa žalobkyně
zastoupen advokátem Mgr. jméno jméno,
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum,
trvalý pobyt ulice a číslo, PSČ obec
o zaplacení 4.552 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1.100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.100 Kč od 23.1.2018 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 3.452 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.552 Kč od 8.12.2015 do 22.1.2018 a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3.452 Kč od 23.1.2018 do zaplacení zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1.100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.100 Kč od 23.1.2018 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 3.452 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.552 Kč od 8.12.2015 do 22.1.2018 a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3.452 Kč od 23.1.2018 do zaplacení zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení 4.552 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.552 Kč od 8.12.2015 do zaplacení z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému finanční prostředky ve výši 1.100 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději do 7.12.2015. Žalovaný neuhradil ničeho. Žalovaná částka sestává z jistiny úvěru 1.100 Kč, smluvní pokuty 3.000 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru 452 Kč. Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek.
Žalovaný se k doručené žalobě nevyjádřil.
V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř. “), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili.
Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vztahující se k rámcové smlouvě o spotřebitelském úvěru datované 16.11.2015 soud zjistil, že jako její účastníci byli uvedeni společnost právnická osoba, jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný, jejím předmětem byl poptávaný a akceptovaný úvěr ve výši 1.100 Kč, datum poskytnutí 16.11.2015, poplatek za poskytnutí úvěru 452 Kč, splatnost úvěru 7.12.2015. Žalovanému byly finanční prostředky ve výši 1.100 Kč vyplaceny dne 16.11.2015 (správa el. poukázek Čepro, a.s.). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.10.2018 postoupila společnost právnická osoba, pohledávku za žalovaným žalobci (smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení). Zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě ve lhůtě tří dnů dopisem ze dne 15.1.2018 odeslaným prostřednictvím pošty dne 15.1.2018 (předžalobní výzva, poštovní podací arch).
Právním posouzením zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná.
Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele věřitelem představuje kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, jejímž obsahem je individuální posouzení konkrétní situace každého jednotlivého spotřebitele žádajícího o úvěr. Jedná se o institut, jehož smyslem je odpovědný přístup věřitelů, kteří mají předem pečlivě posoudit schopnost spotřebitele nabízený spotřebitelský úvěr splácet a v případě, že je výsledek posouzení negativní, spotřebitele nezadlužovat. Primárním cílem je ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním, sekundárně je chráněn i věřitel před vznikem v budoucnu nedobytných pohledávek. V neposlední řadě je pak chráněna společnost jako celek před různými sociopatologickými jevy. Schopnost žadatele úvěr splácet je poskytovatel povinen posoudit na základě dostatečných informací. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené podklady (srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , ze dne 26.1.2012, sp. zn. I. ÚS 199/11 , rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , ze dne 20.3.2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ).
Ohledně splnění uvedené povinnosti žalobce uvedl, že původní věřitel ověřoval úvěruschopnost žalovaného výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, a žalovaný byl lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB, aniž uvedl, jaký příjem a jaké výdaje žalovaného a na základě jakých podkladů byly posuzovány. V souladu s ustanovením § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru má soud za to, že věřitel své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí nedostál. Smlouva o úvěru je tak podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná.
Původní věřitel žalovanému na základě neplatné smlouvy poskytl finanční prostředky ve výši 1.100 Kč. Žalovanému tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “), které je povinen vydat, a to žalobci, jehož aktivní věcná legitimace se podává z ustanovení § 1879 o.z. Bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu (§ 1958 odst. 2 o.z. ). Žalobce vyzval žalovaného k plnění v třídenní lhůtě dopisem odeslaným prostřednictvím pošty dne 15.1.2018, který byl žalovanému při běžném chodu věcí doručen třetí pracovní den po odeslání, tj. ve čtvrtek 18.1.2018, a dnem následujícím po marném uplynutí poskytnuté lhůty, tj. od úterý 23.1.2018, je žalovaný v prodlení, a žalobce má od tohoto dne právo na úrok z prodlení (§ 1970 o.z. ), jehož požadovaná výše je nižší než podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. Soud proto žalobě co do částky 1.100 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.100 Kč od 23.1.2018 do zaplacení vyhověl (výrok I.) a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.). Lhůta k plnění byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o.s.ř. Žalovanému, který by na jejich náhradu měl jinak právo, neboť byl v řízení převážně procesně úspěšný, žádné náklady podle obsahu spisu nevznikly.
Rozsah odůvodnění odpovídá ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. , dle kterého v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nebude-li povinnost stanovená vykonatelným rozhodnutím řádně a včas splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.