Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
7 C 209/2020-44
Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Millerovou v právní věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit částku částka s úrokem z prodlení z částky částka ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do:
- částky částka s úrokem z prodlení z částky částka ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení
- částky částka
- úroku ve výši 102,09 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky částka.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit částku [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do:</b> <b>- částky [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení</b> <b>- částky [částka]</b> <b>- úroku ve výši 102,09 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka].</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou podanou Okresnímu soudu Plzeň – sever dne datum se žalobce domáhal zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení, dále zaplacení částky částka a úroku ve výši 102,09 % p. a. z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky částka.
2. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako klientem byla uzavřena smlouva o úvěru číslo. Žalovaný tuto smlouvu podepsal dne datum. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši částka. Vyplacení úvěru žalovanému došlo dne datum. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutý úvěr sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 166,39 % p. a. splácet ve třiceti měsíčních splátkách ve výši částka splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem říjnem 2019, vše dle splátkového kalendáře, který tvoří přílohu oznámení žalobce o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému následně zasláno na dodejku. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňující posouzení úvěruschopnosti, jakožto i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích příjmení a anonymizováno. Žalovaný neplnil řádně podmínky uzavřené smlouvy, ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru žalobci uhradil pouze částka, a to dne datum. Před zesplatněním celého úvěru v důsledku tohoto prodlení žalovaného vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši částka (podle uzavřené smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši částka za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobci vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek číslo u kterých se ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 2x částka). Tato smluvní pokuta je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. V důsledku prodlení žalovaného žalobci dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši částka (podle uzavřené smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši částka za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů, žalobci tak vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u splátek číslo u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, tedy náklady nákladů v celkové výši 2x částka). Tato náhrada nákladů je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. V důsledku prodlení žalovaného následně došlo automaticky ke zesplatnění celého úvěru v souladu s bodem 6.3. smlouvy, dle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky číslo splatné dne datum. K datu datum tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přilostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem částka byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobce je oprávněn požadovat, aby mu žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplacením úvěru byl žalovaný vyzván k úhradě dané dlužné částky, byla mu poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů. jméno 6.5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu odpovědnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě ode dne datum až do jejího úplného zaplacení. jméno 2.2. smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru až do doby její úplné úhrady. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaný žalobci k datu podání žaloby dluží následující části:
a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši částka (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši částka a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši částka) s příslušenstvím.
b) smluvní pokuty dle bodu 6.1. smlouvy, tak jak jsou specifikovány shora, v celkové výši částka s příslušenstvím.
c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy, tak jak je specifikována shora, v celkové výši částka s příslušenstvím.
d) smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši částka za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem datum do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši částka.
e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši částka ode dne datum do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 102,09 % p. a., která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě.
U dlužných částek uvedených pod písmeny a), b), c), tedy u částky v celkové výši částka požaduje žalobce s ohledem na prodlení žalovaného s jejich úhradou i zákonný úrok z prodlení. Dle bodu 2.2. smlouvy je výše úroku uvedeného pod písmenem e) limitována na 120 % částky, kterou má žalovaný zaplatit dle části A) smlouvy, tedy na částku částka. Co se týče požadovaných úroků za poskytnutí úvěru ve smlouvě, byl tento úrok vyjádřen prostřednictvím tzv. efektivní úrokové sazby. Touto žalobou žalobce požaduje přiznání úroku v nominální úrokové míře odpovídající efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě. Vyjádření úroku v efektivní sazbě tedy odpovídá jeho vyjádření v nominální úrokové sazbě. Jedná se pouze o matematickou operaci. Problematikou efektivní a nominální úrokové míry se zabývá i Mgr. jméno příjmení, Ph.D., příjmení, znalec v oboru ekonomika, ve svém„ Vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek“ ze dne datum, které bylo zpracováno na žádost žalobce.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému ústnímu jednání se nedostavil.
4. Podle § 2 odst. 1 občanského zákoníku , každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobo d a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.
5. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku , výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.
6. Podle § 580 občanského zákoníku , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
7. Podle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 , výkonu práva, které je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku , ale především čl. 36 Listin y.
8. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005 , dále například sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 se uvádí:„ Při sjednání úroku při peněžité zápůjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám, uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústav y výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“
9. Smlouvu o úvěru číslo kterou žalovaný podepsal dne datum, žalobce dne datum, soud považoval za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Úvěrová smlouva se příčí dobrým mravům jako celek. Je tak absolutně neplatná dle ust. § 588 věta 1 občanského zákoníku . K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle ust. § 577 občanského zákoníku je vyloučená. Z uvedeného důvodu soud nemohl vyhovět návrhu zástupce žalobce, který navrhl vydání rozsudku pro zmeškání dle ust. § 153b o.s.ř. , když žalovaný se k nařízenému ústnímu jednání nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Dle ust. § 153b odst. 3 o.s.ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír, když smír dle ust. § 99 odst. 2 o.s.ř. soud může schválit pouze v případě, není-li v rozporu s právními předpisy. Jak již soud výše uvedl, uzavřenou smlouvu číslo soud považoval za absolutně neplatnou.
10. Žalobce zneužil absenci zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěru a to i spotřebitelských. V části, která nepodléhá zákonné regulaci, žalobce do smluvních ujednání zahrnul povinnost dlužníka platit absolutně velké navýšení 166,39 % ročně, a to za stavu, kdy obvyklý úrok při nezajištěném úvěru činil v době uzavření smlouvy 8,45 % ročně (dle statistiky ČNB průměrná úroková sazba u půjček a úvěrů poskytovaných peněžními ústav y v případě se splatností od jednoho do pěti roků). Dle citovaného usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 234/2005 by tak bylo možné tolerovat maximální navýšení 25,35 % ročně. Uzavře-li úvěrovou smlouvu věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany, získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva. Tento závěr podporuje potřeba prevence naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz např. rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C číslo). Úvěrovou smlouvu je třeba hodnotit jako celek. Jednotlivá ujednání smlouvy nelze od sebe oddělovat. Pokud soud hodnotí celý obsah úvěrového vztahu, je nutné hodnotit podnikání žalobce ve smyslu morálky jako podnikání poškozující zájem společnosti. K legalizaci takového podnikání nelze zneužít soudní řízení. Věřiteli, který zneužívá tísně klienta, požaduje nepřiměřené částky, nelze přiznat právní ochranu. Pokud se žalobce v řízení dovolává toho, že nominální úroková sazba ve výši 102,09 % odpovídá efektivní úrokové sazbě sjednané ve smlouvě ve výši 166,39 % ročně a jedná se o úrokovou míru obvyklou, soud s touto argumentací nemůže souhlasit. Úvěrová smlouva jednoznačně obsahuje ustanovení o tom, kolik činí roční úrok. Úvěrová smlouva nerozlišuje co to je nominální sazba, co je efektivní sazba. Smlouva obsahuje jednoznačně ustanovení, že zápůjční úroková sazba činí 166,39 % ročně. Tato sazba byla dohodnuta jako pevná výpůjční úroková sazba po celou dobu splácení úvěru. I v případě, kdy by efektivní úroková sazba 166,39 % ročně odpovídala nominální úrokové sazba 102,09 % ročně, byl by úrok i v této výši nemravný. Je třeba dále poukázat na to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem, žalovaný akceptoval formulářovou dokumentaci vypracovanou žalobcem, na obsahu smlouvy reálně nemohl nic ovlivnit. Smlouva obsahuje nesrozumitelná ujednání o„ přirůstání“ úroku a konstruuje tzv.„ novou jistinu“, která však žádnou jistinou úvěru není, jde jen o nesplacenou část žalobcem poskytnutých peněz a zahrnuje i odměnu žalobce (úrok) spolu s ujednáním o právu žalobce požadovat předčasné splacení celého úvěru v důsledku kvalifikovaného prodlení žalovaného. Žalobce tak konstrukcí smlouvy vytváří významnou nerovnováhu práv a povinnosti smluvních stran v neprospěch spotřebitele. Tato ujednání nesplňují požadavek na jasnost a srozumitelnost veškerých sdělení vůči spotřebiteli dle ust. § 1811 odst. 1 občanského zákoníku . Anatocismus, tedy ujednání o právu požadovat úrok z úroku není ujednáním obecně zakázaným, avšak ve smlouvách jejichž účastníkem je spotřebitel, nesmí jeho sjednání vytvářet nepřiměřenou nerovnováhu v právech smluvních stran v jeho neprospěch a musí být zcela transparentní a srozumitelné vůči běžnému spotřebiteli. Nelze jej posuzovat izolovaně od výše sazby„ přirůstajícího“ úroku, který je i bez tohoto ujednání (které není ničím jiným, než jeho faktickým navýšením) nepřiměřeně vysoký. Smlouva v podstatě nestanoví žádné sankce pro případ, kdyby smlouva byla porušena žalobcem. Smlouva tak byla vyhodnocena jako smlouvou neplatnou, uzavřenou v rozporu s dobrými mravy. Soud tak provedl vypořádání ve smyslu ust. § 2991 občanského zákoníku a následující z titulu bezdůvodného obohacení a uložil žalovanému zaplatit žalobci částku částka, když žalobce žalovanému poskytl částku částka, žalovaný žalobci uhradil částku částka, dluží částka. Žalobci bylo dále vyhověno v části, ve které požadoval zákonný úrok z prodlení z dlužné částky částka ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku .
11. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. , měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce byl ve věci převážně neúspěšný. Soud při vyčíslení míry úspěchu a neúspěchu přihlížel i k požadovanému příslušenství (viz nález Ústavního soudu I. ÚS 2717/08 ). Žalovanému žádné náklady řízení nevznikly. Soud tak rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozsudkem, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.