Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
130 C 98/2021-78
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl soudkyní Mgr. Michaelou Turčíkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky ve výši 23 243,29 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 483,29 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 7 483,29 Kč od 3. 1. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 15 760 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 164,51 Kč, s ročním úrokem ve výši 11,43 % z částky 12 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, s ročním úrokem z prodlení ve výši 9 % z částky 13 459,20 Kč od 21. 5. 2020 do 2. 1. 2021 a s ročním úrokem z prodlení ve výši 0,75 % z částky 5 975,91 Kč od 3. 1. 2021 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 483,29 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 7 483,29 Kč od 3. 1. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do částky 15 760 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 164,51 Kč, s ročním úrokem ve výši 11,43 % z částky 12 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, s ročním úrokem z prodlení ve výši 9 % z částky 13 459,20 Kč od 21. 5. 2020 do 2. 1. 2021 a s ročním úrokem z prodlení ve výši 0,75 % z částky 5 975,91 Kč od 3. 1. 2021 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 23 243,29 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na ni byla postoupena pohledávka právnická osoba ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne 18. 6. 2017 mezi právnická osoba a žalovaným. Část závodu společnosti právnická osoba byla převedena s účinností ke dni 28. 9. 2018 na právnická osoba Na základě smlouvy o úvěru poskytla původní věřitelka žalovanému částku ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se oproti tomu zavázal vrátit úvěr navýšený o částku 8 760 Kč ve 13 splátkách po 1 560 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 28 % z jistiny úvěru za období, na které byl poskytnut. Původní věřitelka zkoumala před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet. Vycházela přitom z veřejně dostupných registrů a z informací získaných od žalovaného, že je zaměstnán jako dělník potravinářské výroby v pekárenství s průměrným měsíčním příjmem ve výši 9 086 Kč, jeho měsíční výdaje činí 4 785 Kč a nemá vyživovací povinnost k žádným osobám. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, původní věřitelka proto úvěr ke dni 18. 7. 2018 zesplatnila do dlužné částky ve výši 16 243,29 Kč, která se skládala z jistiny ve výši 12 000 Kč, úroku ve výši 1 459,20 Kč, poplatku za uzavření ve výši 1 420,80 Kč a administrativního poplatku ve výši 1 363,29 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne 24. 6. 2020 Vedle dlužných částek ke dni zesplatnění žalobkyně požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši 7 000 Kč, úroku ve výši 11,43 % ročně z dlužné jistiny a zákonného úroku z prodlení.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Z žádosti o poskytnutí úvěru, finanční analýzy, creditscoringu, pracovní smlouvy, nájemní smlouvy, předávacího protokolu a dokladu SIPO soud zjistil, že žalovaný dne 11. 6. 2017 podal žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru, v níž uvedl, že je zaměstnán u anonymizováno, spol. s r. o. jako dělník potravinářské výroby v pekárenství s příjmem ve výši 9 086 Kč měsíčně, což odpovídá celkovému příjmu domácnosti, v níž žije s další výdělečně činnou osobou. Náklady na bydlení uvedl ve výši 6 570 Kč. Dále uvedl, že žije v nájemním bytě a nemá děti. Nájemné sjednané v nájemní smlouvě činilo 5 900 Kč měsíčně, k tomu žalovaný platil zálohy na elektřinu a plyn ve výši 670 Kč měsíčně. Dle pracovní smlouvy byl žalovaný zaměstnán jako dělník v pekárně od 24. 4. 2017 na dobu určitou od 31. 10. 2017. Původní věřitelka vyhodnotila, že žalovaný je schopen úvěr splácet.
Ze smlouvy o úvěru číslo předpisu splátek soud zjistil, že smlouva byla uzavřena dne 18. 6. 2017 mezi právnická osoba jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem. Na základě smlouvy byla žalovanému vyplacena v hotovosti částka ve výši 12 000 Kč, jejíž převzetí žalovaný podpisem smlouvy potvrdil. Tuto částku se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 28 % z poskytnuté jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut (tj. 25,85 % ročně), s poplatkem za uzavření smlouvy ve výši 480 Kč, poplatkem za správu úvěru ve výši 2 640 Kč a poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 2 280 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 20 760 Kč se žalovaný zavázal zaplatit ve 13 měsíčních splátkách ve výši 1 560 Kč splatných 18. dne v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, v němž byla smlouva uzavřena.
Z výpisu plateb soud zjistil, že žalovaný celkem uhradil v době od 18. 6. 2018 do 3. 7. 2019 4 516,71 Kč.
Z notářského zápisu NZ číslo vyhotoveného dne 27. 9. 2018 JUDr. jméno příjmení, notářkou se sídlem v obec, soud zjistil, že mezi právnická osoba a právnická osoba byla uzavřena smlouvy o prodeji části závodu, a to portfolia úvěrových smluv včetně smlouvy číslo uzavřené s žalovaným dne 18. 6. 2017.
Ze smlouvy o postoupení pohledávek se seznamem postupovaných pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že na základě smlouvy, která byla uzavřena dne 24. 6. 2020, ve znění dodatku ze dne 21. 7. 2020, mezi právnická osoba a žalobkyní, byla pohledávka za žalovaným ze smlouvy číslo uzavřené dne 18. 6. 2017 postoupena na žalobkyni.
Z předžalobní výzvy s podacím archem soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného, aby do 2. 1. 2021 zaplatil dlužnou částku ve výši 26 928,86 Kč vyplývající ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené původně s věřitelkou právnická osoba dne 18. 6. 2017. Předžalobní výzva byla odeslána dne 18. 12. 2020.
Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud má za prokázáno, že na žalobkyni byla v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku postoupena pohledávka ze smlouvy označené jako smlouva o úvěru číslo uzavřené mezi právnická osoba a žalovaným dne 18. 6. 2017. Na základě této smlouvy původní věřitelka vyplatila žalovanému v hotovosti částku ve výši 12 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatky v celkové výši 8 760 Kč ve 13 měsíčních splátkách ve výši po 1 560 Kč počínaje 18. 7. 2017. Po právní stránce soud smlouvu posoudil jako smlouvu o zápůjčce dle ust. § 2390 občanského zákoníku. Současně soud aplikoval ust. § 86 odst. 1, 2 téhož zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť šlo současně o spotřebitelský úvěr dle ust. § 2 odst. 1 téhož zákona. Dle ust. § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva dle ust. § 87 odst. 1 téhož zákona neplatná. Soud je toho názoru, že zjištěné majetkové a osobní poměry žalovaného měly vést původní věřitelku nejen k pochybnostem, ale dokonce k přesvědčení, že žalovaný není schopen zápůjčku splácet. Soud proto předmětnou smlouvu o zápůjčce vyhodnotil jako neplatnou dle ust. § 87 odst. 1 citovaného zákona. Současně však bylo prokázáno, že na základě neplatné smlouvy původní věřitelka vyplatila žalovanému 12 000 Kč, z nichž žalovaný vrátil pouze 4 516,71 Kč. Žalobkyně má proto v souladu s ust. § 2991 odst. 1, 2 a ust. § 2993 občanského zákoníku právo na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 7 483,29 Kč. Tento nárok považuje soud za splatný dne 2. 1. 2021, a to na základě předžalobní výzvy odeslané dne 18. 12. 2020. Úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 7 483,29 Kč tak byl žalobkyni přiznán v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku až od 3. 1. 2021, a to ve výši 8,25 % platné dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku byla žaloba z uvedených důvodů zamítnuta.
O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému dle obsahu spisu žádné účelně vynaložené náklady v řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.