Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
14 C 148/2020-80
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Kalnou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa
o zaplacení částky 45 531,20 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 28. 7. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 8 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 7. 1. 2019 do 27. 7. 2020 a se smluvní pokutou ve výši 16 931,20 Kč, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 28. 7. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 8 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 7. 1. 2019 do 27. 7. 2020 a se smluvní pokutou ve výši 16 931,20 Kč, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky 45 531,20 Kč s příslušenstvím, spočívajícím v zákonném úroku z prodlení, z titulu smlouvy o úvěru, kterou žalovaný uzavřel dne datum se společností právnická osoba, IČO, (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Na základě smlouvy o úvěru poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit ve 13 pravidelných měsíčních splátkách, přičemž poslední splátka byla splatná dne 6. 1. 2019 Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne datum postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným společnosti právnická osoba, IČO, která ji následně smlouvou ze dne datum postoupila žalobkyni.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti. Dne datum uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě byl žalovanému poskytnut hotovostní úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit v 13 měsíčních splátkách. Částka 20 000 Kč byla žalovanému poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy, jak žalovaný svým podpisem potvrdil. Tyto skutečnosti vyplývají z předložené smlouvy o úvěru. Dne datum a datum byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla pohledávka za žalovaným postoupena prostřednictvím společnosti právnická osoba žalobkyni. Žalovaný o tom byl vyrozuměn písemně spolu s výzvou k úhradě dluhu dne datum, která mu byla téhož dne odeslána, jak dokládá předložený podací lístek. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu bez uvedení lhůty. Žalobkyni doposud ničeho neuhradil.Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru vyplývá, že žalovaný byl v době žádosti OSVČ s příjmem 16 700 Kč měsíčně a byl nucen platit pravidelné výdaje ve výši 9 500 Kč, nesdílel s nikým výdělečně činným domácnost.
1. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
2. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb. , poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
3. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
4. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
5. Dle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
6. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného podle uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti. Žalobkyně prokázala aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby, neboť soud posoudil postoupení pohledávky za žalovaným jako platné. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč v souvislosti se zamýšleným uzavřením smlouvy o úvěru dne datum. Povinností žalobkyně bylo prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr v souvislosti s uzavřením smlouvy, neboť je třeba na ni pohlížet jako na spotřebitelský úvěr dle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, poté, co úvěr splnil všechna kritéria tohoto zákona pro to, aby se při posuzování věci rovněž uplatnil. Tuto povinnost předepisuje zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. a s jejím nesplněním spojuje následek neplatnosti smlouvy, byť se může zdát, že je podmíněný námitkou žalované. V této souvislosti vycházel soud z rozsudku Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. 3. 2020, v řízení o předběžné otázce týkající se výkladu článků 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ (dále jen„ směrnice“), ze kterého vyplývá, že soudy musí z úřední povinnosti zkoumat, zda nedošlo k porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy, a pokud takové porušení zjistí, je třeba z něj vyvodit důsledek souladný s unijním právem, které má přednost před právem vnitrostátním, tedy pohlížet na smlouvu jako na neplatnou, aniž by byla vyžadována námitka spotřebitele.
8. Ze skutkových tvrzení žalobkyně ani z provedených listinných důkazů nevyplývá, že by žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí. Žalobkyně v tomto směru sice částečně uvedla skutková tvrzení, avšak z předložených listinných důkazů nelze dospět k závěru, že svou povinnost dle zákona splnila. Neměla prokázané žádné výdaje žalovaného, byť mu plánovala poskytnout úvěr přesahující výši jeho měsíčního příjmu. Smlouvou by se pak žalovaný zavázal téměř pětinou svého příjmu, Nezjistila současně, zda má závazky vůči jiným společnostem. Žalobkyně proto neprokázala, že posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, jak jí ukládá citované ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, což má za následek neplatnost smlouvy o úvěru.
9. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, posoudil soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Žalovaný získal majetkový prospěch ve výši 20 000 Kč přijetím plnění bez právního důvodu (neboť smlouva o úvěru byla neplatná od počátku), proto mu soud uložil povinnost tento majetkový prospěch vrátit, a to v celém rozsahu, neboť se nepodařilo zjistit a žalovaný v tomto směru neuvedl žádná skutková tvrzení k tomu, že by svou povinnost z titulu smlouvy o úvěru byť částečně splnil. Proto zbývá žalovanému zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a v souladu s požadavkem žalobkyně, s tím, že s ohledem na posouzení uplatněného nároku jako bezdůvodné obohacení je třeba splatnost pohledávky určit až dle první výzvy k úhradě, která byla žalovanému prokazatelně odeslána, tedy v tomto případě dne datum (oznámení postoupení). Touto výzvou byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu a počínaje dnem 28. 7. 2020 byl s vrácením bezdůvodného obohacení v prodlení. Zákonný úrok z prodlení uplatněný před tímto datem proto soud posoudil jako nedůvodný a jako takový jej zamítl, stejně jako ostatní žalobkyní uplatněné nároky, včetně smluvní pokuty, která má v neplatné smlouvě o úvěru původ, a to z důvodů uvedených výše. Lhůtu k plnění stanovil soud třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že si každý z účastníků ponese náklady řízení ze svého, neboť žalovaný byl sice ve věci úspěšnější, ale soud z obsahu spisu nezjistil, že by jí v souvislosti s tímto řízením vznikly náklady.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami, ke Krajskému soudu v Praze, a to písemně s odůvodněním.
Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (ustanovení § 251 o. s. ř. o. s. ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zákon č. 120/2001 Sb. ).