Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 296/2020-15
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o: zaplacení částky 3 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 3 500 Kč a úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 500 Kč od 27. 2. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci, a to k rukám právního zástupce žalobce, náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 3 500 Kč a úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 500 Kč od 27. 2. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci, a to k rukám právního zástupce žalobce, náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 26. 11. 2019 se žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 3 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná byla přijata dne 7. 2. 2019 v 19:30 hodin ke krátkodobému detoxikačnímu pobytu v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici provozované žalobcem, kde bylo žalované poskytnuto ošetření s následnou hospitalizací. Žalobce současně provedl u žalované vyšetření přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky, a to s pozitivním výsledkem. K propuštění žalované došlo dne datum v 07:30 hodin. Vzhledem k tomu, že u žalované byla prokázána přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, je žalovaná povinna žalobci uhradit vyšetření, jakož i dopravu, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici. Podle ceníku žalobce je poplatek za dané úkony stanoven paušální částkou 3 500 Kč, který žalobce vyúčtoval fakturou číslo ze dne 12. 2. 2019 splatnou ke dni 26. 2. 2019. Jelikož však žalovaná ničeho neuhradila, ačkoliv byla k úhradě dluhu upomínána, domáhá se žalobce úhrady této částky spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ze žalobou uplatněné částky ročně od 27. 2. 2019, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti výše označené faktury, do zaplacení.
2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, její stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.
3. Soud věc rozhodl podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout pouze na základě listinných důkazů doložených žalobcem, přičemž žalobce s tímto postupem již v žalobě souhlasil, a žalovanou soud usnesením ze dne 26. 10. 2020, č. j. číslo jednací vyzval, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy vyjádřila k žalobě a k tomu, zda s takovým postupem souhlasí s tím, že pokud se ve lhůtě nevyjádří, bude soud mít za to, že s navrženým postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k výzvě ve lhůtě ani později nevyjádřila, předmětné usnesení bylo žalované doručeno na doručovací adresu podle § 46b písm. a) o. s. ř. tzv. fikcí doručení nastalou dne 12. 11. 2020 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.).
4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: žalovaná byla dne datum v 19:30 hodin přijata na protialkoholní a protitoxikomanickou záchytnou stanici provozovanou žalobcem kde jí bylo poskytnuto ošetření. Současně bylo u žalované provedeno vyšetření na přítomnost návykových látek, a to s pozitivním výsledkem alkohol, když žalovaná měla v krvi 3,03 ‰ alkoholu. Na záchytné stanici byla žalovaná hospitalizována od datum 19:30 hodin do datum 07:30 hodin, kdy byla propuštěna. Pobyt a ošetření žalobce řádně v souladu s ceníkem vyúčtoval fakturou číslo na částku 3 500 Kč, splatnou ke dni 26. 2. 2019. Žalobce žalovanou vyzýval k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 3. 6. 2019.
5. Podle ustanovení § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění účinném od 31. 5. 2017, dále jen„ zákon o specifických zdravotních službách“, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce.
6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce podle výše uvedeného ustanovení § 89e odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách, když po právní stránce v souladu s výše citovaným vzniklo žalobci právo požadovat po žalované náklady na dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt žalované na záchytné stanici, neboť žalované byla vyšetřením prokázána přítomnost alkoholu. Žalobce ošetření a pobyt žalované v protialkoholní záchytné stanici řádně vyúčtoval v souladu s ceníkem. Žalovaná přitom netvrdila ani neprokázala, že by žalobci účtovanou částku uhradila, že její povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně uplatněné částky důvodnou a uložil žalované povinnost k její úhradě. Soud dále pro úplnost uvádí, že zákon č. 379/2005 Sb., na který odkazuje žalobce, je s účinností od 31. 5. 2017 zrušen.
7. Protože žalovaná svoji povinnost k úhradě fakturované částky nesplnila řádně a včas, je v prodlení. Žalobci proto vznikl v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů nárok na úrok z prodlení. Protože žalobce požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (§14b odst. 1 písm. c) bod 1 a. t.) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.).
9. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o. s. ř.
10. Soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. v rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat exekuční návrh nebo návrh na soudní výkon rozhodnutí.