Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 487/2020-14
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o: zaplacení částky 3 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 500 Kč a úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 500 Kč od 8. 8. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, a to k rukám právního zástupce žalobce, náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 500 Kč a úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 500 Kč od 8. 8. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, a to k rukám právního zástupce žalobce, náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 21. 2. 2020 se žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 3 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnil především tím, že žalovaný byl přijat dne 22. 7. 2018 ve 22:10 hodin ke krátkodobému detoxikačnímu pobytu v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici, kde bylo žalovanému poskytnuto ošetření s následnou hospitalizací. Žalobce současně provedl u žalovaného vyšetření přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky, a to s pozitivním výsledkem. K propuštění žalovaného došlo dne 23. 7. 2018. Vzhledem k tomu, že u žalovaného byla prokázána přítomnost alkoholu, je žalovaný povinen žalobci uhradit vyšetření, jakož i dopravu, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici. Podle ceníku žalobce je poplatek za dané úkony stanoven paušální částkou 3 500 Kč, který žalobce vyúčtoval fakturou číslo ze dne 24. 7. 2018, splatnou ke dni 7. 8. 2018. Jelikož však žalovaný ničeho neuhradil, ačkoliv byl k úhradě dluhu upomínán, domáhá se žalobce úhrady této částky spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ze žalobou uplatněné částky ročně od 8. 8. 2018 do zaplacení.
2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.
3. Soud věc rozhodl podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , dále jen „o. s. ř. “, bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout pouze na základě listinných důkazů doložených žalobkyní, přičemž žalobkyně s tímto postupem již v žalobě souhlasila, a žalovaného soud usnesením ze dne 23. 11. 2020, č. j. číslo jednací vyzval, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy vyjádřil k žalobě a k tomu, zda s takovým postupem souhlasí s tím, že pokud se ve lhůtě nevyjádří, bude soud mít za to, že s navrženým postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Žalovaný se k výzvě ve lhůtě ani později nevyjádřil, ačkoli mu bylo předmětné usnesení dne 1. 12. 2020 doručeno na doručovací adresu podle § 46b písm. a) o. s. ř. o. s. ř.
4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci; žalovaný byl dne 22. 7. 2018 přijat na protialkoholní a protitoxikomanickou záchytnou stanici provozovanou žalobcem kde mu bylo poskytnuto ošetření. Současně bylo u žalovaného provedeno vyšetření na přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, a to s pozitivním výsledkem 2,20 ‰. Na záchytné stanici byl žalovaný hospitalizován od 22. 7. 2018 od 22:10 hodin do 23. 7. 2018, kdy byl propuštěn. Pobyt a ošetření žalobce řádně v souladu s ceníkem vyúčtoval fakturou číslo na částku 3 500 Kč, splatnou ke dni 7. 8. 2018. Žalobce žalovaného vyzýval k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 3. 6. 2019.
5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce podle ustanovení § 17 odst. 2 zákona č. 379/2005 Sb. , o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, pokud poskytovatel zdravotních služeb k tomu odborně a provozně způsobilý zjistí, že ošetřovaná osoba není ohrožena na životě selháním základních životních funkcí, ale pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování, a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jiné osoby, veřejný pořádek nebo majetek, nebo je ve stavu vzbuzujícím veřejné pohoršení, je tato osoba povinna se podrobit ošetření a pobytu v záchytné stanici po dobu nezbytně nutnou k odeznění akutní intoxikace. Podle odst. 4 uvedeného ustanovení dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba. V případě, že se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky neprokáže, náklady nese osoba, která podle § 16 odst. 4 k vyšetření vyzvala, s výjimkou případů diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisu.
6. Po právní stránce v souladu s výše citovaným vzniklo žalobci právo požadovat po žalovaném náklady na dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt žalovaného na záchytné stanici, neboť žalovanému byla vyšetřením prokázána přítomnost návykové látky. Žalobce ošetření a pobyt žalovaného v protialkoholní záchytné stanici řádně vyúčtoval v souladu s ceníkem. Žalovaný přitom netvrdil ani neprokázal, že by žalobci účtovanou částku uhradil, že jeho povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně uplatněné částky důvodnou a uložil žalovanému povinnost k její úhradě.
7. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě fakturované částky nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobci proto vznikl v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů nárok na úrok z prodlení. Protože žalobce požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
9. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o. s. ř. o. s. ř.
10. Soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. v rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat exekuční návrh nebo návrh na soudní výkon rozhodnutí.