Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 460/2020-28

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem JUDr. Ladislavem Nevole ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 675 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 675 Kč s úrokem z prodlení v částce 60,29 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 675 Kč s úrokem z prodlení v částce 60,29 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalovaný, jenž je, coby odběratel elektřiny připojený k distribuční soustavě držitelem televizního přijímače, poplatníkem televizního poplatku nezaplatil měsíční televizní poplatky za období měsíců září 2019 až leden 2020.

Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný.

V této věci jde o řízení s cizím prvkem, neboť žalovaný je občanem Ukrajiny. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ve smyslu , o mezinárodním právu soukromém, se na závazkový právní vztah (na otázku mezinárodní příslušnosti i rozhodného práva) primárně aplikují přímo použitelné předpisy Evropské unie a mezinárodní smlouvy. Osoba může být žalována u českých soudů podle obecného pravidla v článku 4 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 Sb., o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), jelikož nařízení Brusel I bis nestanoví jinak. Bydliště má žalovaný dle informačního systému základních registrů v České republice a český soud má proto příslušnost věc projednat. Dále se soud zabýval otázkou rozhodného práva. Tvrzené porušení povinnosti vlastníka a provozovatele tuzemského vozidla zakládá vznik závazku z protiprávního činu. Mezinárodní smlouvy ani právo Evropské unie se výslovně ani obecně otázkou rozhodného práva v případě tohoto mimosmluvního závazkového vztahu nezabývá. Vznik závazku je přitom stanoven ve vnitrostátní právní normě (§§ 3 a 7 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích), která má povahu imperativní normy ve smyslu § 3 zákona o mezinárodním právu soukromém, když jejím účelem je ochrana veřejného zájmu spočívající v zachování státem garantovaného a zároveň nezávislého veřejnoprávního vysílání hrazeného z televizních poplatků. Rozhodným právem nemůže býti jiné než české právo.

Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle , (dále jen „“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V souladu s  se soud v tomto odůvodnění omezuje pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.

Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný byl v období měsíců září 2019 až leden 2020 odběratelem elektrické energie na adrese adresa žalovaného. Žalobkyně v dubnu 2019 žalovaného, o němž zjistila, že je odběratelem elektrické energie, dopisem vyzvala k přihlášení k úhradě televizních poplatků nebo k jinému sdělení, a poučila jej o dalším postupu při nevyhovění výzvě – zařazení do evidence poplatníků s povinností televizní poplatky hradit. Od srpna 2019 je žalovaný žalobkyní evidován jako poplatník televizních poplatků. Žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných televizních poplatků.

Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalovaný, jenž nebyl přihlášen v evidenci poplatníků televizního poplatku a současně byl odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, se podle , o rozhlasových a televizních poplatcích, považuje za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, neboť žalobkyni po písemné výzvě, jež obsahovala náležité poučení, čestným prohlášením neoznámil opak. Výzva k přihlášení poplatníka se dostala do sféry žalovaného a žalovaný se považuje za poplatníka televizního poplatku. Žalobkyně je oprávněna domáhat se zaplacení dlužného televizního poplatku podle zákona o rozhlasových a televizních poplatcích. Výše televizního poplatku podle zákona o rozhlasových a televizních poplatcích činí 135 Kč. Televizní poplatek je podle zákona o rozhlasových a televizních poplatcích v případě fyzické osoby splatný vždy do patnáctého dne každého měsíce. Žalovaný na výzvu žalobkyně k zaplacení nereagoval a ocitl se podle zákona o rozhlasových a televizních poplatcích ve spojení s  , (dále též „o. z.“), v prodlení, když televizní poplatky za září 2019 až leden 2020 včas nezaplatil; opak žalovaný netvrdil ani jinak se nebránil. Žalobkyně má proto, vedle práva na zaplacení dlužných televizních poplatků v částce 675 Kč, podle o. z. právo požadovat zaplacení zákonných úroků z prodlení z dlužných částek, a to v požadované kapitalizované výši 60,29 Kč vycházející z vládního

Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a ekvivalentu nákladů, které by v projednávaném sporu náležely nezastoupenému účastníku, tedy dvě paušální náhrady výdajů, za výzvu k plnění a podání žaloby, po 100 Kč dle Odměnu advokáta soud žalobkyni nepřiznal, neboť u sporu o zaplacení televizního poplatku, jenž je pro žalobkyni, která se na poli svého působení těší natolik výsadnímu postavení, že na ni lze v určitých oblastech klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci (srovnej např. , ), z povahy věci zcela rutinní záležitostí, nelze výdaje spojené s externím právním zastoupením považovat za účelně vynaložené.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.