Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
24 C 191/2020-209
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Šťastnou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený anonymizováno údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupená advokátem titul jméno příjmení
sídlem adresa
o zaplacení 174 088 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 87 367 Kč s úroky z prodlení z této částky ve výši 9,75 % ročně od 16. 5. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co, do povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku 86 721 Kč s úroky z prodlení z této částky ve výši 9, 75 % ročně od 16. 6. 2019 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 87 367 Kč s úroky z prodlení z této částky ve výši 9,75 % ročně od 16. 5. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co, do povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku 86 721 Kč s úroky z prodlení z této částky ve výši 9, 75 % ročně od 16. 6. 2019 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 22.4.2020 domáhá po žalovaném zaplacení částky 174 088 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu za služby provedené dle smlouvy o spolupráci v oblasti poskytování služeb uzavřené mezi účastníky dne datum, a to za období dubna a května 2019. Žalobce poskytnuté služby vyúčtoval fakturou (za duben) číslo na částku 87 367 Kč splatnou dne 15.5.2019 a fakturou (za květen) číslo na částku 86 721 Kč splatnou dne 15.6.2019. Žalobce však přes předžalobní upomínku na tyto dlužné částky ničeho nezaplatil, žalobce proto požaduje zaplacení celé dlužné částky spolu se zákonnými úroky z prodlení z každé dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti příslušné faktury až do zaplacení. Následně žalobce doplnil, že veškeré činnosti sjednané dle smlouvy řádně prováděl po celou dobu trvání smlouvy včetně žalovaného období (tj. v dubnu a květnu 2019). Výpověď smlouvy ze strany žalobce mu byla doručena až dne 6.2.2019, když žalovanému bylo při zasílání výpovědi známo, že se nemohla objektivně dostat do sféry dispozice žalobce dříve, protože žalobce v dané době čerpal dovolenou a byl mimo místo trvalého bydliště, na což žalovaného upozornil e-mailem; žalovaný tedy o této skutečnosti předem věděl a při komunikaci s žalobcem se o zasílání výpovědi nijak nezmínil; žalobce tedy nemohl zásilku v lednu 2019 objektivně vyzvednout a převzal ji až v únoru v řádné úložní době. Smlouva proto zanikla až ke dni 30.5.2019 (jak bylo mimo jiné již rozhodnuto v dřívějším sporu týchž účastníků za předchozí období vedeným u zdejšího soudu pod sp.zn. 42 C 159/2019 ). Žalobce proto setrval na svém nároku na zaplacení odměny dle smlouvy za celé žalované období.
2. Žalovaný nároky žalobce zcela neuznal s tím, že nesporoval uzavření dané smlouvy o spolupráci, uvedl však, že žalobce měl dle ní vykonávat činnosti spočívající v poradenství týkajícího se informačních technologií v souvislosti s implementací nové verze informačního systému anonymizováno, žalovaný však tyto činnosti řádně nevykonával, když ani po více než 10 měsících trvání smlouvy nedošlo k řádné a fungující implementaci daného systému. Žalovaný proto od smlouvy výpovědí z 24.1.2019 (doručenou do sféry dispozice žalobce dne 28.1.2019) odstoupil. Smlouva proto zanikla uplynutím výpovědní doby k 30.4.2019. Žalobci proto odměna dle smlouvy nenáleží, neboť dle smlouvy řádně neplnil, v období května byla nadto smlouva již ukončena. Žalovaný proto žádal zamítnutí žaloby.
3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:
4. Mezi žalovaným jako objednatelem a žalobcem jako poskytovatelem byla dne datum uzavřena Smlouva o spolupráci v oblasti poskytování služeb (dále též jen„ Smlouva“), kterou se žalobce zavázal pro žalovaného dle jeho pokynů vykonávat činnosti spočívající v poradenství týkajícím se informačních technologií v souvislosti s implementací nové verze informačního systému„ anonymizováno“, a to zejména projektově řídit uvedenou implementaci – organizovat a řídit schůzky projektového týmu, dohlížet na dodržování harmonogramu a rozpočtu a za účelem jejich plnění stanovovat úkoly pro jednotlivé účastníky projektu, upozorňovat na případné odchylky od stanovených plánů (viz čl. II. bod 1. Smlouvy). Dle čl. II. bod 3. Smlouvy strany po skončení příslušného kalendářního měsíce provedou společné vyhodnocení provádění sjednaných činností. Dle čl. II. bod 5. Smlouvy byl žalovaný povinen poskytnout žalobci nezbytnou součinnosti k provádění sjednaných činností a dle čl. IV. bod 1. Smlouvy byl povinen zabezpečit mu vhodné podmínky pro výkon sjednaných činností; dle čl. IV. bod 2. Smlouvy bylo sjednáno právo žalobce na předkládání veškerých dokumentů týkajících se jeho činnosti dle Smlouvy. V čl. III. Smlouvy byla sjednána cena za plnění žalobce ve výši 70 000 Kč měsíčně (při plnění smlouvou sjednaných činností) splatná měsíčně na základě žalobcem vystavené faktury k 15. dni měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikl nárok na úhradu ceny plnění, a dále nárok žalobce na úhradu nákladů spojených s realizací přiděleného projektu, konkrétně nákladů na dopravu. Dle čl. VI. bod 1., 2. Smlouvy byla Smlouva uzavřena s účinností od 5.3.2018 na dobu neurčitou a dle bodu 3. Smlouvy bylo ukončení Smlouvy možné mimo jiné písemnou dohodou stran nebo písemnou výpovědí jedné strany s 3 měsíční výpovědní dobou počínající od prvého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla výpověď doručena druhé straně; pro účely doručování dle Smlouvy byla sjednána doručovací adresa žalobce v čl. VII. bod 1 Smlouvy (prokázáno Smlouvou).
5. Výpověď Smlouvy ze strany žalovaného byla zaslána žalobci na jeho doručovací adresu dle Smlouvy doporučeným psaním a byla připravena k vyzvednutí dne 28.1.2019; žalobce si poštovní zásilku osobně vyzvedl dne 6.2.2019 (prokázáno Výpovědí z 24.1.2019, poštovní dodejkou).
6. Z Potvrzení o ubytování z 10.10.2020 soud zjistil, že anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno obec, IČO, potvrdil, že žalobce s rodinou pobýval od 28.1.2019 do 31.1.2019 v penzionu jméno ve obec.
7. Z E-mailu žalobce jméno příjmení z 28.12.2018 má soud za prokázané, že žalobce žádal o sdělení rozpočtu anonymizováno na rok 2019, aby jej mohl hlídat, zároveň sdělil, že mu již delší dobu nefunguje vzdálený přístup do složky s projekty anonymizováno, přičemž pro možnost kontroly plnění rozpočtu vyžádal přístup do dané služby nebo zaslání veškerých daňových dokladů od dodavatele. Z E-mailů žalobce jméno jméno z 3. a 21.1.2019 soud zjistil, že s ním žalobce komunikoval ohledně projektu dle Smlouvy, přičemž uváděl, že stále nemá přístup k firemnímu mailu a přístup do složky anonymizováno ani vzdálený přístup do anonymizováno. Z E-mailu žalobce pracovníkům žalovaného z 28.1.2019 včetně přílohy – Sdělení představenstvu z 27.1.2019 soud zjistil, že žalobce oznámil představenstvu žalovaného, že nesouhlasí s návrhem na dohody o ukončení Smlouvy a sdělil, že na projektu dál pracuje; zároveň sdělil, že mu byl odebrán přístup ke složkám s dokumenty k projektu na serverech žalovaného a tyto mu nejsou zasílány, pročež žádal zjednání nápravy příp. o sdělení, že již jeho služby nebudou využívání, a tedy nechť je mu zaslána výpověď Smlouvy. Z E-mailové komunikace žalobce s různými pracovníky žalovaného (zejména např. anonymizováno 5 slov) z 5., 8. 12.24, 26., 29. dubna 2019 má soud za prokázané, že žalobce si na duben 2019 sjednával schůzky (s anonymizováno) a podával zaměstnancům žalovaného informace o termínech budoucích školení, o importu dat od anonymizováno, na vyžádání o problematice licencí a jejich nastavení (přičemž jednotlivým pracovníkům zadal jednotlivé úkoly ohledně licencí, účtové osnově k revizi, seznamů nákladových středisek, problematiky GAPů), žádal zvýšené úsilí testování a oznamování případných problémů (s ohledem na termín anonymizováno). Z E-mailové komunikace žalobce s jméno příjmení z 3.5.2019 a s různými pracovníky žalovaného z 6.5.2019 soud zjistil, že žalobce plánoval účast na řídící komisi projektu dne 9.5. Z příjmení jméno příjmení žalobci z 10.5 a 28.5.2019 bylo zjištěno, že žalobci byly zasílány prezentace a byl žádán o zpětnou vazbu, následně bylo žalobci sděleno, že mu na přání zákazníka nemůže být zaslán zápis z řídící komise. Z Dopisu právní zástupkyně žalobce žalovanému (a jeho právnímu zástupci) z 4.5.2019 má soud za prokázané, že žalobce sdělil, že dne 3.5.2019 mu nebyl umožněn vstup do provozovny žalovaného, jeho přístupová karta byla zneplatněna, v daný den rovněž nebyl přizván na probíhající meeting; žalobce sdělil, že žalovaný tímto porušuje Smlouvu a že ji sám žalobce bude plnit až do konce května 2019.
8. Z Rekapitulace jízd za účelem projektu„ anonymizováno“ soud zjistil, že žalobce účtoval cestovné při užití vlastního vozidla dle kalkulačky cestovních náhrad za cesty z bydliště do sídla žalovaného ve dnech 3., 11., 18.4.2019 ve výši 2 205 Kč za ujetí 3x110 km a za cesty z bydliště do sídla žalovaného a zpět dne 3.5.2019 a z bydliště do sídla anonymizována dvě slova a zpět dne 9.5.2019 ve výši 1 671 Kč za ujetí 250 km.
9. Soud má za prokázané, že žalobce vyúčtoval žalovanému Fakturou žalobce číslo z 1.5.2019 služby na projektu dle Smlouvy ve výši 70 000 Kč a dopravné za dny 3., 11., 18.4.2019 ve výši 2 204 Kč, tj. včetně DPH částku ve výši 87 367 Kč splatnou dne 15.5.2019 a Fakturou žalobce číslo z 1.6.2019 služby na projektu dle Smlouvy ve výši 70 000 Kč a dopravné za dny 3., 9.5.2019 ve výši 1 670 Kč, tj. včetně DPH částku ve výši 86 721 Kč splatnou dne 15.6.2019 a zaplacení těchto částek urgoval u žalovaného Předžalobní výzvou z 13.11.2019 dodanou téhož dne žalovanému do datové schránky (viz Detail zprávy datové schránky).
10. Z výpovědi svědka titul jméno příjmení soud zjistil, že byl zaměstnán u žalovaného do 31.1.2021, žalobce byl jejich bývalý finanční ředitel. Svědek s žalobcem spolupracoval na daném projektu asi od roku 2016 nebo 2017, spolupráce probíhala asi rok a půl, na začátku byli v častém kontaktu, byl vytvořen tým pracovníků, z nichž měl každý něco na starosti, a řešili to spolu, postupem času se žalobce z projektu vytrácel, na konci s ním svědek do styku moc nepřišel, vše se řešilo přes dánské zastoupení dodavatelské firmy z obec. Svědkovi bylo řečeno, že žalobce na projektu skončil. Svědek věděl, že žalobce do firmy dojížděl jednou za měsíc, jestli se bavil se šéfy ostatních sekcí svědek nevěděl, svědek řešil pouze oblast nákupu. Ohledně podílu žalobce na implementaci svědek uvedl, že měl být prostředník, na počátku jim předal hesla do aplikace, probíhala jednání, dával jim školení, svědek později na veškerá školení nechodil, protože se řešily obecné věci, technologie, finance, oni měli přijít na řadu později. Ohledně posunutí termínů svědek nic nevěděl. Domníval se, že v dubnu a v zejména květnu se již žádné schůzky nekonaly. Svědek pak doplnil, že s žalobcem příliš nespolupracoval, více s ním spolupracovali kolegové příjmení, příjmení, příjmení, možná příjmení. Ohledně postupu implementace svědek uvedl, že ohledně nákupu moc nepokročili, nejdůležitější však bylo v tom programu zadat technologii, nejprve se řešily všeobecné záležitosti, pak finance, nákup se řešil až nakonec. Ohledně toho, kde např. byla chyba v implementaci svědek uvedl, že ostatní kolegové příjmení, příjmení, příjmení„ spíše vyučovali označení firmu, jak se má co dělat než aby ona dávala informace“, svědek chybu shledal spíše na straně označení firmy.
11. Z výpovědi svědka titul jméno příjmení soud zjistil, že žalobce zná dlouhodobě, byl jeho nástupcem na místě finančního ředitele žalovaného (kam nastoupil asi od dubna 2018 a vykonával jej do ledna 2020), žalobce znal již před tím. Spolupráci s žalobcem na implementaci anonymizováno si svědek vybavil rámcově, implementovat se začalo asi od jeho nástupu k žalovanému (od dubna 2018). Svědek dohlížel na finanční stránku, potkávali se na nepravidelných schůzkách s dodavatelem a na užších workshopech, pokud se týkaly finanční stránky. Pro svědka jako člena představenstva žalovaného bylo stěžejní, že byl v dané věci překročen rozpočet - původně byl asi 6 000 000 Kč, když svědek odcházel a projekt byl ukončen, činil asi 8 500 000 Kč, svědek si nevybavil, jak byly nastaveny schvalovací procesy ohledně navýšení rozpočtu a zda se na tom nějak podílel žalobce, rovněž si nevybavil, zda on osobně s žalobcem rozpočet nějak řešil. Při práci na implementaci v projektu svědek osobně žalobci nikdy nic ohledně jeho činnosti nevytýkal. Svědek uvedl, že od ostatních členů představenstva zazněly námitky, že se žalobce neúčastní workshopů a neplní své povinnosti, ale nevybavil si, kdy konkrétně toto zaznělo a od koho, si již nevybavím, rovněž si nevybavil, kým a kdy mu bylo řečeno, že toto bylo řešeno s žalobcem. Ohledně ukončení spolupráce si pouze vybavil, že v lednu 2019 se poslala výpověď z důvodu neplnění povinností ze strany žalobce, nevybavil si však, jakých konkrétních povinností. Jestli spolupráce pokračovala i v dubnu a květnu si nevybavil; nesporoval, že případně obdržel v tomto období e-maily od žalovaného ohledně daného projektu, pokud v nich byl uveden. Svědek věděl, že žalobce na schůzce reklamoval, že neměl přístup do budovy, do systému žalovaného, že mu byl přístup odepřen. Ohledně řešení případných vad v implementaci svědek doplnil, že to řešili na představenstvu, kdy byly určité milníky, které měly být dodány a splněny, např. dodávky od dodavatele anonymizováno, které nebyly dodány, přičemž žalobce měl řešit koordinace, školení apod., jednání s dodavateli ohledně fakturace řešil svědek, konkrétní detaily si však již nevybavil.
12. Z výpovědi svědka jméno příjmení soud zjistil, že u žalovaného vykonával funkci zástupce akcionáře, byl v týdenním kontaktu s managementem, měl přehled o základních klíčových projektech. Žalobce do ledna 2018 vykonával funkci člena představenstva žalovaného a funkci finančního ředitele, v jejímž rámci do té doby probíhala daná implementace. Asi v lednu 2018 došlo k odvolání žalobce pro ztrátu důvěry, neměli nástupce se znalostmi v daném oboru, proto se s žalobcem dohodli, že spolupráce na implementaci bude pokračovat na smluvní bázi. Svědek od managementu dostával rámcové informace o daném projektu, účastnil se pouze některých prvních schůzek zejména s dodavateli. Poté již osobně s žalobcem nespolupracoval. Osobně jednal s žalobcem o ukončení spolupráce na konci roku 2018, kdy mu tlumočil představu představenstva o ukončení spolupráce dohodou z důvodu nespokojenosti s výsledky a výkony žalobce; dohodu žalobce neakceptoval, proto žalovaný podal v lednu výpověď. Svědek sám žádné konkrétní výtky na vady práce a činnosti žalobci nepředával, měl pouze nepřímo informace, že činnost žalobce je zřídkavá, laxní, že je málo schůzek, že projekt neprobíhá; až v průběhu výpovědní lhůty činnost žalobce narostla, což vnímali jako snahu vytváření důkazního materiálu. Svědek si nevybavil, zda v dubnu, květnu byla nějaká školení. Dále uvedl, že daný projekt byl pro žalovaného klíčovým, ke konci roku 2018 byly zprávy, že projekt se nevyvíjí, nabírá zpoždění, což pro žalovaného nemělo efekt, proto se rozhodli o ukončení smlouvy v co nejdřívějším termínu, přičemž je nezajímala debata o případných výtkách. Při řešení ukončení spolupráce s žalobcem bylo předpokládáno, že v projektu implementace bude žalovaný pokračovat s někým jiným, počítali tedy s tím, žalobce bude činný po celou dobu výpovědní lhůty.
13. Ze Zprávy o stavu projektu anonymizováno a řešení anonymizována dvě slova vypracované jméno příjmení a jméno příjmení soud zjistil, že jí byl zhodnocen stav projektu implementace systému anonymizována dvě slova anonymizováno probíhající u žalovaného cca 11 měsíců při původně plánovaném startu v listopadu 2018, následně stanoveném na 1.6.2019, s tím, že bylo konstatováno, že implementaci provádí právnická osoba anonymizováno a anonymizována dvě slova země, které nejsou smluvně vázány k termínu předání. K implementaci bylo uskutečněno 5 workshopů. Dále byla podrobně zhodnocena rizika u jednotlivých částí implementace a navržena s ohledem na tato řešení možná řešení s mírou jejich rizika s tím, že pokračování ve stávající implementaci bylo shledáno za extrémně rizikové.
14. Z výpovědi svědka jméno příjmení soud zjistil, že tento svědek vypracoval danou zprávu o stavu projektu. Svědek původně u žalovaného spravoval jeho předchozí systém a v tomto rozsahu i dříve spolupracoval s žalobcem, který byl pro něj tehdy zástupcem žalovaného. Žalovaný se následně tento starý systém rozhodl nahradit systémem novým, který byl právě implementován a na jeho implementaci se podílel žalobce, svědek se na této implementaci nepodílel. Svědek byl požádán žalovaným o analýzu stávajícího stavu implementace nového systému anonymizováno. Při analýze vycházel z výpovědí pracovníků/zaměstnanců žalovaného, kteří se na implementaci podíleli, jichž se dotazoval na činěné kroky při implementace, příp. mu byly těmito zaměstnanci ukazovány přímo v tom systému. Svědek o tomto nehovořil s žalobcem, žalobce ani nebyl účasten žádných schůzek svědka se zaměstnanci žalovaného, protože mu bylo žalovaným v dubnu 2019 sděleno, že již není zaměstnancem žalovaného. Svědek se zaměstnanců ptal na to, jak byly plněny jednotlivé kroky implementace, a jejich výpovědi potom zhodnotil a začlenil do své zprávy. Zhodnotil tedy pouze stav systému, neumí zhodnotit, kde se stala chyba v implementaci. Svědek pouze provedl zhodnocení implementace formou rizik a uvedl rizika startu v červnu, navrhl řešení uvedená ve zprávě, přičemž zjistil, že se někde zjevně stala chyba, pokud byl daný stav v dubnu a bylo plánováno spuštění na červen, ale kdo za to může nebo jestli někdo pochybil, k tomu svědek neměl žádné informace a nemohl se k tomu vyjádřit. Ohledně implementace dále uvedl, že je to celá řada kroků, které se musí nutně provést, přičemž stav některých kroků byl dobrý, některých horší, ale proč tomu tak bylo a jestli to byla něčí chyba, svědek nedokázal říci. K obvyklé době trvání dané implementace svědek doplnil, že je to různé, podle počtu modulů, které je třeba upravit; v jejich právnická osoba to implementovali cca 1-2 roky, přičemž daný základní modul programu by potřebám žalovaného nevyhovoval. Realistický odhad svědka na spuštění systému byl cca konec roku 2019, začátek roku 2020, byl by však závislý na tom, že se měla zapojit další společnost (výrobce speciálního polygrafického řešení), záleželo by to na tom, jak by spolupracovala. Svědek si nevzpomínal, že by si některý ze zaměstnanců žalovaného stěžoval na jakékoli nedostatky v činnosti žalobce. Ohledně své dřívější spolupráce s žalobcem svědek uvedl, že osobně ve spolupráci se žalobcem nikdy neměl problém, žalobce vždy definoval své zadání, tak jak potřebovali, pokud něčemu nerozuměli, vždy dodal potřebná vysvětlení; v době spolupráce (cca 2008 -2012) dle svědka nepracoval u žalovaného nikdo zkušenější a odborně zdatnější v dané problematice co do komplexnosti než žalobce.
15. Z podstatného obsahu spisu zdejšího soudu sp.zn. 42 C 159/2019 vzal soud za prokázané, že v obdobné věci týchž účastníků zdejší soud rozsudkem z 11.12.2019, č.j. 42 C 159/2019 -155 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze z 1.7.2020, č.j. 91 Co 57/2020 -188, pravomocným dne 28.7.2020, shledal důvodným nárok žalobce vůči žalovanému na zaplacení odměn a nákladů za dopravu dle Smlouvy za období ledna a února 2019 s odůvodněním, že Smlouva byla platně uzavřena, žalobce dle ní řádně vykonával sjednanou činnost v žalovaném období, a proto mu náleží v ní sjednané cena za daná období; ohledně zpoždění dané implementace soud uzavřel, že bylo prokázáno, že k němu došlo na základě skutečností nezávislých na žalobci, zejména zpožděním dodavatele; ohledně neplnění rozpočtu žalobcem soud uzavřel, že žalobci byl na konci roku 2018 znemožněn přístup do příslušné složky žalovaného; ohledně ukončení Smlouvy výpovědí ze strany žalovaného vzal soud pouze za prokázané, že výpověď žalobce„ akceptoval ke dni 31.5.2019“, resp. Městský soud v Praze v rozsudku z 1.7.2020, č.j. 91 Co 57/2020 -188 uzavřel, že„ Smlouva byla vypovězena dne 24.1.2019 a to s výpovědní dobou tří kalendářních měsíců, takže vztah účastníků byl ukončen ke dni 31.5.2019“.
16. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, když další důkazy ani nebyly navrhovány. Provedené důkazy soud považoval za věrohodné a dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci. Po takovém dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě a zejména v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.
17. Právně soud věc posoudil podle ust. § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “), dle něhož mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.
18. V daném případě mezi účastníky nebylo sporu o tom a Smlouvou samou bylo prokázáno, že mezi účastníky byla zcela v souladu s ust. § 1746 odst. 2 o.z. uzavřena dne 2.3.2018 na dobu neurčitou smlouva, kterou se žalobce pro žalovaného zavázal vykonávat v čl. II. odst. 1 Smlouvy specifikované poradní činnosti související s implementací nové verze informačního systému anonymizováno dle pokynů žalovaného (zejména organizovat a řídit schůzky projektového týmu, úkolovat členy týmu, dohlížet na dodržování harmonogramu a rozpočtu, upozorňovat na odchylky od plánů), za což se žalovaný zavázal platit žalobci částku 70 000 Kč měsíčně (splatnou k 15. dni následujícího měsíce dle vystavené faktury) a náklady na dopravu (viz čl. III. Smlouvy).
19. Předmětem tohoto řízení je zaplacení sjednané ceny plnění dle Smlouvy za období dubna a května 2019, když žalobce vyúčtoval žalovanému činnosti (a dopravné) dle Smlouvy za období dubna 2019 ve výši 87 367 Kč včetně DPH Fakturou číslo splatnou 15.5.2019 a za období května 2019 ve výši 86 721 Kč včetně DPH Fakturou číslo splatnou 15.6.2019.
20. Mezi účastníky bylo sporu o tom, zda žalobce činnosti dle Smlouvy v žalovaném období řádně vykonával či nikoli a k jakému konkrétnímu datu Smlouva zanikla.
21. Žalovaný Smlouvu ukončil písemnou jednostrannou výpovědí z 24.1.2019 v souladu s čl. VI. bod 3 Smlouvy, a to s tříměsíční výpovědní dobou počínající od měsíce následujícího po doručení výpovědi. Výpověď byla žalobci dle poštovní dodejky zasílána doporučenou poštou na adresu k tomu účelu sjednanou ve Smlouvě (čl. VII odst. bod 1), zásilka byla připravena k vyzvednutí 28.1.2019, osobně vyzvednuta žalobcem byla až dne 6.2.2019. Soud tak dospěl k závěru, že výpověď se dostala do sféry dispozice žalobce již dne 28.1.2019, tedy výpovědní doba započala běžet 1.2.2019 a uplynula 30.4.2019. Smlouva tak byla ukončena uplynutím dne 30.4.2019.
22. Soud nevešel na argumentaci žalobce, že výpověď mu byla řádně doručena až 6.2.2019, protože žalovaný věděl, že žalobce se na konci měsíce ledna nacházel mimo bydliště na dovolené a tedy objektivně nemohl výpověď dříve převzít. Žalobce sice Potvrzením o ubytování z 10.10.2020 doložil, že se s rodinou od 28.1.2019 do 31.1.2019 zdržoval na dovolené ve obec, nicméně dle soudu tato skutečnost nemá vliv na běh výpovědní doby, resp. na okamžik, kdy se výpověď dostala do sféry dispozice žalobce. Předně vztah účastníků byl vztahem dvou podnikajících osob, žalobce se na provozovně žalovaného zdržoval příležitostně dle potřeby a doručování písemností dle Smlouvy bylo sjednáno výhradně na sdělené doručovací adresy. Dočasné nezdržování se v místě bydliště žalobce (tj. na adrese sdělené a ve Smlouvě smluvené jako adresa k doručování) tak dle soudu není důvodem pro neuplatnění fikce doručení, když je zcela na vůli každé osoby, kde a po jaký čas se bude (přechodně) zdržovat; pokud však případnou změnu doručovací adresy (zde dle Smlouvy) nesdělí, nemůže to mít nepříznivé právní následky pro smluvního partnera takové osoby, který nemá povinnost zkoumat, kdy se adresát bude zdržovat na sdělené doručovací adrese. Trávení„ dovolené“ mimo adresu bydliště pak nelze považovat za objektivní překážku, která by žalobci fakticky bránila si písemnost vyzvednout, když za takovou překážku je i dle ustálené judikaturu nutno považovat zejména nenadálou, neočekávanou a na vůli osoby nezávislou skutečnost, která mu objektivně zabránila si v daný čas zásilku vyzvednout (typicky např. náhlé zranění, nečekaná hospitalizace atp.). Skutečnost, že se žalobce zcela krátkodobě nezdržoval na doručovací adrese (jakož ani to, že nebyl předem žalovaným informován o tom, že mu bude žalovaný doručovat výpověď – k jejímuž podání přitom žalobce žalovaného sám vyzval, jak plyne z jeho e-mailu z 28.1.2019 včetně přílohy Sdělení představenstvu), nelze klást k tíži žalovaného.
23. Pokud žalobce odkazoval na řízení vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. 42 C 159/2019 s tím, že zde již mělo být judikováno, že Smlouva zanikla k 31.5.2019, soud se s tímto tvrzením neztotožnil. V uvedeném řízení bylo rozhodováno o období (plnění Smlouvy) ledna a února 2019, v řízení tedy nebylo z důvodu nadbytečnosti vedeno dokazování ke zjištění skutečného data ukončení Smlouvy, když bylo pouze konstatováno, že žalobce„ akceptoval“ ukončení Smlouvy k 31.5.2019 na základě výpovědi žalovaného z 24.1.2019 Městský soud v Praze pak (v rozsudku č.j. 91 Co 57/2020 -188) pouze bez dalšího uzavřel, že Smlouva„ byla vypovězena dne 24.1.2019 s výpovědní dobou tří kalendářních měsíců, takže vztah účastníků byl ukončen ke dni 31.5.2019“, a to aniž by vysvětlil tím vzniklý početní rozpor (když pokud by byla Smlouva vypovězena 24.1.2019, výpovědní doba by započala běžet 1.2. a uplynula by 30.4, nikoli 31.5). Kromě toho případný okamžik ukončení trvání Smlouvy by byl v řízení 42 C 159/2019 řešen pouze jako otázka předběžná, a tedy by tam učiněný závěr nebyl pro soud v řízení tomto závazný. Soud tak setrvává na výše uvedeném, že k faktickému zániku Smlouvy došlo uplynutím výpovědní doby již k 30.4.2019.
24. Nárok žalobce na zaplacení ceny plnění dle Smlouvy za období května 2019 je tak z důvodu ukončení smlouvy již ke konci měsíce předcházejícího nedůvodný. Soud proto žalobu v rozsahu požadovaného plnění dle faktury číslo ve výši 86 721 Kč včetně požadovaných úroků z prodlení od 16.6.2019 zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).
25. Ohledně nároku na cenu plnění dle Smlouvy za duben 2019 ve výši 87 367 Kč včetně DPH dle faktury číslo splatné 15.5.2019 soud vyšel zejména z doložené e-mailové komunikace žalobce a pracovníků žalovaného z období dubna 2019 (zejména např. komunikace s anonymizováno 5 slov), z níž zcela jasně plyne, že žalobce v daném měsíci koordinoval činnosti jednotlivých zaměstnanců žalovaného týkající se dané implementace, jednotlivé osoby úkoloval, řešil pořádání školení, komunikoval s dodavatelskou firmou (anonymizováno), řešil záležitosti týkající se licencí, GAPů, blížícího se termínu anonymizováno, a to vše přesto, že již od nejméně prosince 2018 žalovanému opakovaně sděloval problémy ohledně toho, že mu byl znemožněn přístup na příslušné servery žalovaného týkající se daného projektu, do složek rozpočtu, do složky projektu anonymizováno (jak plyne z e-mailu žalobce jméno příjmení z 28.12.2018, e-mailů žalobce jméno jméno z 3. a 21.1.2019, e-mailu žalobce představenstvu žalovaného z 28.1.2019.
26. Skutečnost, že by žalobce činnosti dle Smlouvy nevykonával v období dubna 2019 pak nepotvrdili ani svědci titul příjmení, titul příjmení, příjmení, příjmení. Když svědek titul příjmení naopak vypověděl, že s žalobcem od počátku implementace spolupracoval, byla pořádána školení, určeni členové týmů, žalobce cca jednou měsíčně docházel k žalovanému, následně však svědkovi svěřená oblast projektu (nákup) ustupovala do pozadí, když přednost měly jiné oblasti (technologie, finance), proto s žalobcem již tolik nespolupracoval; rovněž tento svědek jasně potvrdil, že shledal chyby implementace (a tím dané zdržení) ze strany dodavatelské označení firmy. Svědek titul příjmení rovněž uvedl, že se s žalobcem od počátku implementace setkával na nepravidelných schůzkách s dodavateli, na workshopech atp.; stěžejní pro něj jako pro finančního ředitele bylo hlavně překročení původního rozpočtu. K tomu však bylo dále zcela prokázáno (např. e-mailem žalobce jméno příjmení z 28.12.2018, e-maily žalobce jméno jméno z 3. a 21.1.2019, e-mailu žalobce představenstvu žalovaného z 27.1.2019), že žalobce již od konce roku 2019 upozorňoval na to, že mu byl žalovaným zamezen přístup k příslušným dokumentům týkajícím se projektu včetně rozpočtu, a bylo mu tak výhradně žalovaným znemožněno případný rozpočet či jeho překročení kontrolovat. Kromě toho svědek titul příjmení si ani nebyl schopen vybavit, jak se případně žalobce ne/podílel na schvalování rozpočtu implementace či jeho překročení. Naopak i svědek titul příjmení potvrdil, že implementace se zdržela i nesplněním dodávek ze strany dodavatele - anonymizováno. Svědek příjmení s žalobcem na implementaci blíže vůbec nespolupracoval, tlumočil mu až představy představenstva žalovaného o ukončení Smlouvy, sám však žalobci rovněž žádné konkrétní výtky k jeho činnosti netlumočil a ani si žádné konkrétní výtky k činnosti žalobce nevybavil; naopak uvedl, že v průběhu výpovědní lhůty činnost žalobce narostla, jakož i to, že sám žalovaný počítal s tím, že žalobce bude činný po celou dobu výpovědní lhůty. Konečně ani výpovědí svědka příjmení (či jím vypracovanou zprávou o stavu projektu anonymizováno) nebyla prokázána jakákoli konkrétní pochybení či nečinnost žalobce; naopak z výpovědi tohoto svědka vyplynulo, že ani zaměstnanci žalovaného, kteří se podíleli na dané implementaci, si na nečinnost či jakékoli chyby v činnosti žalobce nestěžovali. Svědek příjmení rovněž výslovně potvrdil, že ani ve zprávě o stavu projektu anonymizováno nebylo zjištěno pochybení jakékoli konkrétní osoby při zajišťování dané implementace, jakož i to, že její případný další řádný postup by závisel i na spolupráci s další společností (dodávající polygrafické řešení).
27. Soud tak uzavřel, že v řízení bylo zcela prokázáno, že žalobce činnosti smluvené ve Smlouvě řádně vykonával i v období dubna 2019, když z textace Smlouvy neplyne, že by musel nutně v každém měsíci vykonávat veškeré činnosti uvedené v čl. II. bod 1. Smlouvy. Žalobce tedy v dubnu 2019 minimálně úkoloval ohledně dané implementace zaměstnance žalovaného a kontroloval jejich činnost, informoval je o zajištěném školení, vyžadoval od nich zpětnou vazbu, řešil s nimi (a s dodavateli) problematiku licencí, GAPů, termínu anonymizováno, což vše lze podřadit pod řídící činnosti dle Smlouvy. Případné zdržení implementace pak bylo zapříčiněno mimo jiné i nedostatky na straně dodavatelské firmy (jak potvrdili svědkové titul příjmení, titul příjmení), za což žalobce ani dle Smlouvy nenese odpovědnost. Ze zprávy o stavu projektu anonymizováno nevyplynula žádná pochybení žalobce, žalobci rovněž nebyly žalovaným právně relevantním způsobem vytčeny jakékoli vady v jím vykonávané činnosti či nečinnost (jak vyplynulo z výpovědi titul příjmení, příjmení), ani výpověď Smlouvy nebyla odůvodněna jakýmkoli pochybením žalobce. Naopak bylo v řízení zcela prokázáno, že to byl sám žalovaný, který porušoval Smlouvu (čl. II. bod 5., čl. IV. bod 1., čl. IV. bod 2. Smlouvy), když žalobci neposkytoval (minimálně od prosince 2018) nezbytnou součinnost k provádění sjednaných činností, nezabezpečil mu vhodné podmínky pro jeho činnost, nepředkládal mu veškeré dokumenty (rozpočty atp.) projektu se týkající. Konečně je pak ze Smlouvy samé patrné, že v čl. III. sjednaná cena za činnosti žalobce byla smluvena bez ohledu na výsledky projektu implementace a nebyla podmíněna jakýmkoli splněním dalších podmínek ze strany žalobce (např. dodržením termínů, stanoveného rozpočtu atp.).
28. Soud tak uzavřel, že za činnosti provedené v souladu se Smlouvou za období dubna 2019 žalobci náleží dle čl. III. Smlouvy sjednaná odměna ve výši 70 000 Kč a náhrada nákladů na dopravu, jejichž výpočet žalobce doložil rekapitulací jízd (ve výši 2 205 Kč – pozn. soudu vyúčtováno ve faktuře bylo následně pouze 2 204 Kč, a to za cesty do sídla žalovaného ve dnech 3., 11., 18.4.2019, jejichž uskutečnění žalovaný v řízení nijak nerozporoval), tj. včetně DPH celkem částka 87 367 Kč splatná dne 15.5.2019 dle řádně v souladu se Smlouvou vystavené faktury číslo.
29. Soud proto žalobě, co do částky 87 367 Kč vyhověl. Z důvodu prodlení žalovaného se zaplacení této částky, k jejímuž zaplacení byl marně vyzván předžalobní výzvou, soud žalobci dle § 1970 o.z. přiznal i nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a to ode dne následujícího po splatnosti faktury až do zaplacení (výrok I. tohoto rozsudku).
30. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. , když žalobce i žalovaný byli ve věci s ohledem na předmět řízení úspěšní zhruba z poloviny. Soud proto s ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu žádnému z nich nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.
31. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněný domoci jeho splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrhem na nařízení soudní exekuce podle zák. č. 120/2001 Sb.