Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
38 C 195/2021-45
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Fedorko ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 7 250 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se v části, v níž se žalobkyně domáhá částky 4 782 Kč s příslušenstvím, zastavuje.
II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 2 468 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 2 468 Kč od 17. 10. 2017 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se v části, v níž se žalobkyně domáhá částky 4 782 Kč s příslušenstvím, zastavuje. II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 2 468 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 2 468 Kč od 17. 10. 2017 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala shora uvedené částky s příslušenstvím
s odůvodněním, že společnost Ferratum Bank p. l. c. (dále jen„ původní věřitel“) s žalovanou uzavřela dne 14. 2. 2017 prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách původního věřitele smlouvu o revolvingovém úvěru s úvěrovým rámcem 35 000 Kč, na jejímž základě žalovaná čerpala částku 18 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru splácet v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem
z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Svou povinnost však žalovaná neplnila, dostala se do prodlení a neuhradila jistinu úvěru ve výši 6 000 Kč. Původnímu věřiteli dále vznikl nárok na úrok z úvěru a náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 1 250 Kč a dne 20. 12. 2019 uzavřel smlouvu
o postoupení pohledávek se společností FINDIFO služby s.r.o., IČ 014 97 316 (dále jen„ přechodný věřitel“), která stejným způsobem postoupila pohledávku dne 20. 12. 2019 na žalobkyni. Dne 10. 6. 2021 žalobkyně sdělila, že vzhledem k nedostatku podkladů týkajících se posouzení úvěryschopnosti požaduje pouze částku 2 468 Kč jako rozdíl mezi celkovou poskytnutou jistinou zápůjček (18 000 Kč) a úhradami žalované (15 532 Kč), tedy žádné příslušenství ani úrok z úvěru, pouze plnění poskytnuté bez právního důvodu.
2. Žalovaná, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v její nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu
a provedených důkazů.
3. Žalobce ve smyslu ust. § 96 odst. 1 o.s.ř. může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle § 96 odst. 2 věty první o.s.ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Soud má za zjištěné, že žalobkyně z důvodu nemožnosti doložit řádné přezkoumání úvěryschopnosti žalované před poskytnutím úvěru vzala žalobu zpět co do částky 4 782 Kč s příslušenstvím. Soud tak dospěl k závěru, že byly splněny podmínky ustanovení § 96 odst. 2 věty první o.s.ř. a řízení co do částky
4 782 Kč s příslušenstvím zastavil.
4. Dále má soud z provedeného dokazování za prokázané, že žalované byly v období od
14. 2. 2017 do 3. 7. 2017 na základě úvěrové smlouvy uzavřené v souladu s obchodními podmínkami původního věřitele prostřednictvím internetu (přiložen nepodepsaný výtisk datovaný 15. 2. 2017 a elektronické výpisy„ loan application info“ v angličtině popisující celý proces s údaji žalované včetně zdroje příjmu v podobě platu) původním věřitelem přikázány k výběru částky 2x 6 000 Kč, 1 500 Kč a 4 500 Kč. Původní věřitel se smlouvou zavázal poskytovat žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým limitem 35 000 Kč, úrok činil 8,5 % měsíčně, roční procentní sazba nákladů 262,91 %, poplatek za výběr 12,5 % z čerpané částky a ve stejné výši (počítáno z dlužné částky, případně 1 000 Kč, není-li částka vyšší) byla stanovena též minimální splátka. V případě prodlení mohl původní věřitel mj. zesplatnit úvěr nebo požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, s níž je žalovaná v prodlení
a náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 250 Kč. Žalované byly zasílány platební informace, podle nichž původní věřitel po úplném splacení jistin 6 000 Kč, 1 500 Kč a 4 500 Kč (celkové částky 7 260 Kč a 8 258 Kč, ke dni 27. 3. 2017 zůstatek po poslední platbě – 17 Kč) požadoval se splatností dne 16. 10. 2017 částku 9 035 Kč (kromě nesplacené jistiny 6 000 Kč a poplatku za výběr 750 Kč též pokuta z prodlení ve výši 2x 250 Kč a úroky za dobu čerpání ve výši 1 750 Kč). Oznámením ze dne 6. 5. 2020 informovala žalobkyně žalovanou
o postoupení pohledávky nejprve na přechodného věřitele a následně právě na žalobkyni,
k němuž došlo na základě smluv o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019 a 20. 12. 2019 (fakticky 9. 6. 2020), spolu s celkovou výší pohledávky 10 224,16 Kč, k jejímuž zaplacení žalovanou upomenula v předžalobní výzvě ze dne 6. 5. 2020.
5. Podle § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Jedná se tedy o plnění bez právního důvodu, neboť důvod, který zakládal plnění, byla neplatná smlouva, tedy jednání, které nemohlo mít zamýšlené účinky. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
6. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
7. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nemohla doložit listiny prokazující posouzení úvěryschopnosti žalované, rozhodoval soud o částce 2 468 Kč, kterou získal odečtením celkových úhrad žalované (15 532 Kč) od součtu jistin úvěrů (18 000 Kč) jako
o bezdůvodném obohacení. Je tedy patrné, že žalobkyně má na základě postoupení pohledávky podle § 1879 o.z. jako ochuzená právo na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 2 468 Kč ze strany žalované. Soud proto rozhodl tak, že žalobě v této části vyhověl.
8. Vzhledem k tomu, že žalovaná nevydala bezdůvodné obohacení do rozhodnutí soudu, ocitla se s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal per analogiam i úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
9. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně fakticky byla v řízení z větší části (aritmeticky z 66 %) neúspěšná. Soud ve smyslu § 146 odst. 2 o.s.ř. neshledal důvod pro zpětvzetí na straně žalované, ale samotné žalobkyně, která nebyla schopna dohledat listiny prokazující řádné přezkoumání úvěryschopnosti žalované ze strany původního věřitele, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a aktuální judikatura (zejm. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a navazující nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Současně se však žalovaná neúčastnila jednání ani se nijak nevyjadřovala k návrhu
a žádné účelně vynaložené náklady jí tak v řízení nevznikly, proto soud nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.
10. Odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo vyhotoveno podle § 157 odst. 4 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání v souladu s § 202 odst. 2 o.s.ř. přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč. K příslušenství se nepřihlíží.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.