Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
12 C 101/2021-26
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr Evou Procházkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 6 096 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 524 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 524 Kč od 29. 10. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, částku 1 524 Kč s úrokem z prodlení z částky 1 524 Kč od 21. 10. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, částku 1 524 Kč s úrokem z prodlení z částky 1 524 Kč od 30. 10. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, částku 1 524 Kč s úrokem z prodlení z částky 1 524 Kč od 6. 10. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 524 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 524 Kč od 29. 10. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, částku 1 524 Kč s úrokem z prodlení z částky 1 524 Kč od 21. 10. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, částku 1 524 Kč s úrokem z prodlení z částky 1 524 Kč od 30. 10. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, částku 1 524 Kč s úrokem z prodlení z částky 1 524 Kč od 6. 10. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.
Žalobce se domáhal zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalovaná neuhradila jízdné a přirážku za jízdy bez platné jízdenky v dopravním prostředku MHD žalobkyně, k nimž došlo dne 5. 10. 2020 v 8:36 hod. na lince metra C, dne 20. 10. 2020 v 16:13 hod. na lince metra C, dne 28. 10. 2020 v 21:18 hod. na lince metra B a dne 29. 10. 2020 v 13:34 hod. na lince metra C.
Žalovaná uvedla, že trpí schizofrenií a za své jednání nemůže proto odpovídat. Dále uvedla, že před vypuknutím pandemie si vždy jízdenky kupovala.
Soud nařídil ve věci jednání na den 22. dubna 2021 a účastníky řádně a včas předvolal. Žádný z účastníků se jednání neúčastnil, z účasti na nařízeném jednání neomluvil a nepožádal o odročení jednání. Soud tedy jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) v nepřítomnosti účastníků a vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů.
Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaná se přepravovala dne 5. 10. 2020 v 8:36 hod., dne 20. 10. 2020 v 16:13 hod. a dne 29. 10. 2020 v 13:34 hod. na lince metra C, a dne 28. 10. 2020 v 21:18 hod. na lince metra B, resp. vstoupila do přepravního prostoru, přičemž obě tyto linky jsou součástí sítě MHD provozované žalobcem. Při přepravních kontrolách, které v ty okamžiky se žalovanou byly provedeny, se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem. Dle přepravního řádu v době provádění přepravních kontrol činilo jízdné částku 24 Kč a přirážka k jízdnému částku 1 500 Kč.
Okrajem soud uvádí, že obranné tvrzení žalované týkající se toho, že před vypuknutím pandemie si jízdenky kupovala, je zcela liché, neboť pandemie koronaviru (má-li žalovaná na mysli tuto pandemii) vypukla již na začátku roku 2020, tedy dlouho před říjnem 2020, v němž se žalovaná přepravovala dopravními prostředky žalobě; k tvrzení o schizofrenii pak žalovaná nenavrhla žádné důkazy a toto tak nebylo prokázáno.
Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalovaná s žalobcem uzavřela ve všech případech nástupem do dopravního prostředku, resp. nástupem do přepravního prostoru, jenž je součástí sítě MHD provozované žalobcem, konkludentně přepravní smlouvu ve smyslu § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), čímž jí vznikla povinnost dle přepravního řádu zaplatit jízdné a pro případ neprokázání se platným jízdním dokladem při přepravní kontrole též přirážku k jízdnému. Žalovaná se ve všech případech při přepravních kontrolách neprokázala platným jízdním dokladem a vznikla jí tak povinnost zaplatit též zmíněnou přirážku k jízdnému. Žalovaná své smluvní povinnosti nesplnila, když dluhy včas neuhradila, čímž se v následujících dnech ocitla v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Opak žalovaná netvrdila ani jinak se nebránila. Žalobe má proto, vedle práva na zaplacení částky 1 524 Kč, dle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky v zákonné výši, jež je stanovena § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. (8,25 % ročně ke dnům počátků prodlení).
Žalobce svůj nárok prokázal, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 6 096 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, podání žaloby), tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za jednadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.