Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

111 C 148/2021-37

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudcem Mgr. Otto Slavík ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 19 929,63 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 321 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od 14. 10. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení částky 5 608,63 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 184,82 Kč, úroku ve výši 26,28 % ročně z částky 17 999,63 Kč za dobu od 28. 1. 2021 do zaplacení, úroku z prodlení z částky 5 608,63 Kč ve výši 8,25 % ročně za dobu od 14. 10. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 631 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. jméno příjmení, anonymizováno, sídlem adresa.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 321 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od 14. 10. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení částky 5 608,63 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 184,82 Kč, úroku ve výši 26,28 % ročně z částky 17 999,63 Kč za dobu od 28. 1. 2021 do zaplacení, úroku z prodlení z částky 5 608,63 Kč ve výši 8,25 % ročně za dobu od 14. 10. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 631 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], sídlem [adresa].

1. Žalobkyně se podanou žalobou, doručenou soudu dne 28. 1. 2021, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit částku 19 929,63 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 184,82 Kč, úrok ve výši 26,28 % ročně z částky 17 999,63 Kč za dobu od 28. 1. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od 14. 10. 2020 do zaplacení. Uplatněný nárok s příslušenstvím plyne z titulu nesplněné povinnosti žalované ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené dne 23. 2. 2019, na základě které žalobkyně žalované poskytla úvěr v celkové výši 30 846 Kč splatný v měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky, žalovaná zaplatila celkem jen 16 525 Kč, úvěr byl v nesplacené výši zesplatněn ke dni 29. 9. 2020, žalovaná dosud dluží částku 19 929,63 Kč tvořenou jistinou ve výši 17 999,63 Kč, náklady na vymáhání ve výši 430 Kč a smluvní pokutou ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně před podáním žaloby žalovanou k plnění žalovaného nároku vyzvala

2. Žalovaná v nepodepsaném elektronickém podání, odeslaném dne 21. 5. 2021 z emailové adresy email uvedla, že žalovanou smlouvu uzavřela, aktuálně ale nemá prostředky na úhradu dluhu.

3. K prvnímu jednání byla žalovaná řádně a včas předvolána z adresy trvalého pobytu, doručení předvolání i žaloby bylo stanoveno ke dni 17. 5. 2021 náhradní formou dle (dále jen „ “), z účasti u jednání se neomluvila ani nepožádala o odročení jednání, soud proto v souladu s  ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a současně v omluvené nepřítomnosti zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Soud ve věci provedl dokazování přečtením úvěrové smlouvy, úvěrových podmínek, výpisů pohybů na úvěrovém účtu, upomínek, zesplatnění pohledávky a předžalobní výzvy včetně podacího archu. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Písemnou úvěrovou smlouvou číslo ze dne 23. 2. 2019 má soud za prokázané, že tohoto dne společnost právnická osoba, IČO jako věřitel a žalovaná jako klient uzavřely smlouvu, jejímž předmětem byl závazek věřitele poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr do limitu 18 000 Kč (který bylo možné navýšit), výše splátky byla 4 % z dlužné částky, roční úroková sazba činila 26,28 % Smlouva obsahovala i ujednání o důsledcích nesplácení úvěru v podobě účelně vynaložených nákladů upomínání, smluvní pokuty za prodlení se splácením ve výši 500 Kč, jednorázové smluvní pokuty po zesplatnění ve výši 10 % ze splatné jistiny, úroků a pojistného (pojistné nebylo ve smlouvě sjednáno). Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky společnosti právnická osoba platné ke dni uzavření smlouvy. Dle odstavce 7.1. bylo dohodnuto zesplatnění úvěru z důvodu některého z taxativně vyjmenovaných případů, zejména při nezaplacení dvou a více splátek či jedné déle než tři měsíce. Smlouva o úvěru ve svém úvodu obsahovala informace od žalované o osobních a výdělkových poměrech, dle nichž byla žalovaná svobodná, na mateřské dovolené, vzdělání učňovské s maturitou, ve vztahu s druhem, její příjem činil 7 600 Kč měsíčně, příjem ostatních členů domácnosti měl činit 19 700 Kč. Doklady o tvrzených příjmech nebyl součástí smlouvy ani jiné y. Jiný důkaz o schopnostech žalované poskytnutý úvěr splácet soudu předložena nebyla. Z výpisu z úvěrového účtu a opisu proplacení soud zjistil, že k čerpání částky úvěru došlo dne 4. 12. 2017 ve výši 14 498 Kč, žalovaná uhradila poslední splátku před zesplatněním dne 20. 6. 2019 (18. splátka), k zesplatnění úvěru došlo ke dni 14. 11. 2019, žalovaná od okamžiku výplaty úvěru zaplatila na svůj závazek částku 7 600 Kč. Z výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že v době od 23. 2. 2019 do 29. 9. 2020 žalovaná načerpala částku 30 846 Kč a ve stejné době splatila částku 16 525 Kč. K zesplatnění úvěru došlo ke dni 29. 9. 2020. Stejného data byla vyhotovena výzva ke splacení celého úvěru, z níž soud zjistil, že žalované byla uložena povinnost dluh ve výši 21 854,86 Kč zaplatit žalobkyni nejpozději do 14 dnů od sepsání výzvy. Z poštovního archu bylo zjištěno, že výzva byla žalované odeslána dne 30. 9. 2020. Z předžalobní výzvy ze dne 22. 10. 2020 soud zjistil, že zástupce žalobkyně sdělil žalované dluh v kapitalizované výši 22 185,47 Kč a žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu nejpozději do 7 dnů od odeslání výzvy. Z podacího archu soud zjistil, že dopis s předžalobní výzvou byl odeslán na smluvní adresu žalované dne 22. 10. 2020.

5. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že žalobkyně jako úvěrující uzavřela s žalovanou jako úvěrovanou písemnou smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne 23. 2. 2019, žalované byl poskytnut úvěr formou jednotlivých výplat v celkové výši 30 846 Kč, dluh měla žalovaná splácet měsíčními splátkami ve výši 4 % z aktuální dlužné částky, celkem do 29. 9. 2020 splatila částku 16 525 Kč. Při uzavření smlouvy žalobkyně zjistila poměry žalované pouze z vlastního podání žalované, důkaz, že by schopnosti žalované úvěry splácet zkoumala nějak jinak, soudu navržen nebyl. Žalovaná v době uzavření smluv byla příjemcem dávky státní sociální podpory, která byla jejím jediným příjmem v tvrzené výši 7 600 Kč, měla žít s druhem, byla na mateřské dovolené.

6. Skutkový stav byl právně hodnocen následujícím způsobem. Požadavek žalobkyně na zaplacení žalované částky se opíral o ustanovení , (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Provedenými důkazy byla existence tvrzené smlouvy zjištěna. Tato však byla dle o. z. absolutně neplatná. Závěr o neplatnosti právního jednání soud učinil na základě skutečnosti, která vyšla v řízení najevo a to, že smlouva o spotřebitelském úvěru (viz definice spotřebitelského úvěru uvedená v  , o spotřebitelském úvěru) byla sjednaná protiprávně. Vzhledem k tomu, že se jednalo o spotřebitelský úvěr podle , o spotřebitelském úvěru, účinného od 1. 12. 2016, tj. v době uzavření smlouvy, musel se soud zabývat tím, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Úvěr pak mohl poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. V projednávané věci z tvrzení žalobkyně a předložených listin však nikterak nevyplývá, že by se věřitel (žalobkyně) před podpisem smlouvy o úvěru zabýval otázkou schopnosti žalované v budoucnu dostát svým závazkům ze smlouvy. Žalobkyně nepředložila žádný důkaz, z něhož by soud zjistil, že věřitel provedl postup splňující kritéria odborné péče, a že objektivně získal informace potřebné pro zhodnocení finanční situace spotřebitele (žalované) a mohl tak relevantně zhodnotit, zda je žalovaná schopna řádně úvěr splácet bez negativních zásahů do svých majetkových a společenských poměrů. Ze skutečnosti, že žalovaná byla v době uzavření smlouvy příjemcem dávky státní sociální podpory, která byla jejím jediným příjmem, nebyla vdaná a měla v péči nezletilé dítě, bylo možno učinit závěr, že žalovaná není schopna každý měsíc splácet úvěr, jehož limit byl oproti původní smlouvě zjevně navýšen na téměř dvojnásobek, a to částkou přibližně 1 200 Kč měsíčně (4 % z čerpané částky). Soud proto na základě provedeného dokazování učinil závěr, že věřitel neposoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr (úvěr) s odbornou péčí. Smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou je tedy neplatná a k této skutečnosti je soud povinen přihlížet ve smyslu ustanovení o. z. i bez návrhu, neboť soudu předložená smlouva je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu zákona o spotřebitelském úvěru. Absolutní neplatnost právního jednání působí od počátku (ex tunc), důsledkem je, že účastníkům absolutně neplatného právního jednání nevzniknou žádná subjektivní práva ani povinnosti. To, co bylo plněno na základě absolutně neplatného právního jednání, jsou si subjekty povinny vrátit podle zásad o bezdůvodném obohacení dle , 2 o. z. Žalobkyni proto vzniklo právo na vrácení toho, co k rukám žalované plnila na základě neplatného právního jednání, kdy výplata peněz nebyla v řízení sporná. Žalobkyni vznikl nárok na vrácení částky 30 846 Kč, což je částka, která byla žalované vyplacena. Pokud žalovaná před podáním žaloby zaplatila částku 16 525 Kč, tak žalobkyni již bezdůvodné obohacení v rozsahu zaplacené částky vydala a nadále dluží částku 14 321 Kč, o kterou se žalovaná obohatila a je povinna tuto žalobkyni vrátit. V rozsahu požadavku na zaplacení smluvního úroku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Ohledně příslušenství pohledávky soud uzavřel, že teprve zesplatňující výzva ze dne 29. 9. 2020 byla první kvalifikovanou výzvou k plnění, kterou žalobkyně prokazatelně odeslala na adresu žalované dne 30. 9. 2020. Žalovaná byla dle pokynu žalobkyně povinna dluh zaplatit do 14 dnů od sepsání výzvy, tj. do 13. 10. 2020, jelikož tak neučinila, dostala se dne 14. 10. 2020 dle o. z. do prodlení a žalobkyni vznikl dle o. z. nárok na úrok z prodlení, jehož výše k prvnímu dni prodlení byla dána V přesahujícím rozsahu požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení byla žaloba pro nedůvodnost rovněž zamítnuta.

7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle , tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů na uplatnění práva. V dané věci šlo o řízení, jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč a bylo zahájeno tzv. formulářovou žalobou, tj. návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Žalobkyni v řízení vznikly náklady v celkové výši 2 252 Kč Částku tvoří zaplacený soudní poplatek v částce 800 Kč, odměna advokáta ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, sepis výzvy k plnění a sepis žaloby), kdy dle (dále jen „ “) činila odměna za každý úkon právní služby učiněný do podání žaloby částku 300 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby vždy po 100 Kč za jeden úkon dle a advokátního tarifu, celkem 300 Kč, a náhrada 21% DPH z odměny a přiznaných náhrad ve výši 252 Kč. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 72 % předmětu řízení, vznikl ji proto nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 44 % (úspěch 72 % mínus neúspěch 28 %), tj. v částce 631 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.