Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
7 C 44/2021-35
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní titul Margitou Markovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
V. Žaloba se zamítá v části o zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši částka a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
VI. Žaloba se zamítá v části o zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši částka a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. IV. Žaloba se zamítá v části o zaplacení [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. V. Žaloba se zamítá v části o zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. VI. Žaloba se zamítá v části o zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že se jedná o nároky ze tří smluv, a to smluv o úvěru a půjčce, které byly uzavřeny mezi žalovanou a právnická osoba. Všechny pohledávky byly žalobkyni postoupeny.
2. Žalovaná takto uzavřela smlouvu o úvěru dne datum číslo (dále jen„ úvěr“) na základě které převzala v hotovosti částku částka. Tuto se zavázala zaplatit společně s úrokem, odměnou za administrativní činnost a hotovostním inkasem v celkové výši částka v 58 týdenních splátkách po částka, poslední splátka byla splatná datum. Žalovaná uhradila pouze částka, které byly započteny na úroky a poplatky. Uplatněný nárok tvoří jistina ve výši částka, dlužné poplatky ve výši částka, kapitalizované úroky ve výši 23,72 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, kapitalizované úroky z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši částka a smluvené úroky ve výši 23,72 % ročně a úroky z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny od datum do zaplacení.
3. Dále žalovaná uzavřela smlouvu o půjčce dne datum číslo (dále jen„ půjčka 1“) na základě které převzala v hotovosti částku částka. Tuto se zavázala zaplatit společně s úrokem, odměnou za administrativní činnost a hotovostním inkasem v celkové výši částka v 58 týdenních splátkách po částka, poslední splátka byla splatná datum. Žalovaná uhradila pouze částka, které byly započteny zčásti na jistinu a zčásti na úroky a poplatky. Uplatněný nárok tvoří jistina ve výši částka, dlužné poplatky částka, kapitalizované úroky ve výši 23,72 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, kapitalizované úroky z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši částka a smluvené úroky ve výši 23,72 % ročně a úroky z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny od datum do zaplacení.
4. Dále žalovaná uzavřela smlouvu o půjčce dne datum číslo (dále jen„ půjčka 2“) na základě které převzala v hotovosti částku částka. Tuto se zavázala zaplatit společně s úrokem, odměnou za administrativní činnost a hotovostním inkasem v celkové výši částka v 58 týdenních splátkách po částka, poslední splátka byla splatná datum. Žalovaná uhradila pouze částka, které byly započteny zčásti na jistinu a zčásti na úroky a poplatky. Uplatněný nárok tvoří jistina ve výši částka, dlužné poplatky částka, kapitalizované úroky ve výši 23,72 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, kapitalizované úroky z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši částka a smluvené úroky ve výši 23,72 % ročně a úroky z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny od datum do zaplacení.
5. Ve všech případech byla prověřena schopnost žalované splácet úvěr na základě zhodnocení informací získaných od žalované o jejích rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech, které jsou uvedeny v kartě zákazníka s tím, že doklady byly ověřeny předloženými dokumenty.
6. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
7. Ze smlouvy ze dne datum (úvěr) soud zjistil, že žalovaná uzavřela s právnická osoba smlouvu o úvěru na částku částka. Vyplacení úvěru bylo dohodnuto tak, že částka částka byla započtena oproti nároku právnická osoba na splacení úvěru ze smlouvy o úvěru číslo částka částka byla vyplacena v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala se vrátit půjčenou částku, zaplatit poplatek ve výši částka, který sestával z poplatku za administrativní činnost částka, úroku ve výši částka a odměny za hotovostní inkaso splátek částka, vše v 58 týdenních splátkách ve výši částka.
8. Ze smlouvy ze dne datum (půjčka 1) soud zjistil, že žalovaná uzavřela s právnická osoba smlouvu o úvěru na částku částka, uvedenou částku převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala se vrátit půjčenou částku, zaplatit poplatek ve výši částka, který sestával z poplatku za administrativní činnost částka, úroku ve výši částka a odměny za hotovostní inkaso splátek částka, vše v 58 týdenních splátkách ve výši částka.
9. Ze smlouvy ze dne datum (půjčka 2) soud zjistil, že žalovaná uzavřela s právnická osoba smlouvu o úvěru na částku částka, uvedenou částku převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala se vrátit půjčenou částku, zaplatit poplatek ve výši částka, který sestával z poplatku za administrativní činnost částka, úroku ve výši částka a odměny za hotovostní inkaso splátek částka, vše v 58 týdenních splátkách ve výši částka.
10. Z karty zákazníka ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně vycházel při posouzení schopnosti žalované úvěr splácet z následujících údajů: příjmy tvoří:státní podpora (invalidní důchod) částka, státní podpora na bydlení částka, na živobytí částka, výdaje tvoří: bydlení částka (část platí dcera), osobní výdaje částka, splátky úvěrů částka. Celková částka půjčených peněz ve příjmení jméno částka, celkové příjmy částka, výdaje částka. Dokumenty k ověření situace: doklad o výměře důchodu, složenky. Údaj o nezaopatřených dětech není uveden.
11. Z karty zákazníka ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně vycházel při posouzení schopnosti žalované půjčku splácet z následujících údajů: příjmy tvoří:státní podpora (invalidní důchod) částka, částka (mateřská) ,sociální dávky (bydlení, elektřina) částka, přídavky na děti částka, výdaje tvoří: bydlení částka, osobní výdaje částka, splátky úvěrů částka. Celková částka půjčených peněz ve příjmení jméno částka celkové příjmy částka, výdaje částka, 1 nezaopatřené dítě. Dokumenty k ověření situace: výplatní pásky, nájemní smlouva, výměr důchodu.
12. Z karty zákazníka ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně vycházel při posouzení schopnosti žalované půjčku splácet z následujících údajů: příjmy tvoří:státní podpora (invalidní důchod) částka, částka (mateřská) ,sociální dávky částka, ostatní příjmy částka, výdaje tvoří: bydlení částka, osobní výdaje částka, splátky úvěrů částka. Celková částka půjčených peněz ve příjmení jméno částka celkové příjmy částka, výdaje částka, 3 nezaopatřené děti. Dokumenty k ověření situace: výplatní pásky, nájemní smlouva, výměr důchodu.
13. Podle tvrzení žalobkyně žalovaná uhradila do podání žaloby na smlouvu o úvěru 2 částku částka, na smlouvu o půjčce 1 částku částka a na smlouvu o půjčce 2 částku částka. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by zaplatila částku vyšší, než žalobkyně tvrdí.
14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a její přílohy soud zjistil, že pohledávky za žalovanou byly postoupeny žalobkyni.
15. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
16. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
17. Podle § 2392 věta první o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
18. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
19. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
20. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
21. Podle § 87 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
22. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
23. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
24. Podle rozhodnutí Soudního dvora C číslo vnitrostátní soud zkoumá z úřední povinnosti, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele spočívající v povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Výslovně uvedl (v odpovědi na položenou předběžnou otázku), že články 8 a 23 směrnice 2008 musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
25. Soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru uzavřená dne datum mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně je neplatná.
26. Věřiteli je zákonem uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Toto je věřitel povinen učinit jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoliv změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Zákon nestanoví přesný postup či hierarchii informací nutných k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V řadě případů mohou věřiteli dostačovat již informace, které má o spotřebiteli na základě předchozích či současných smluvních vztahů. Tyto informace mohou být dostatečným důvodem pro odmítnutí poskytnout spotřebitelský úvěr (opakované prodlení se splácením předchozích úvěrů apod.), nemohou však být samy o sobě dostačující pro kladné rozhodnutí o poskytnutí spotřebitelského úvěru (některé pohyby na platebním účtu spotřebitele mohou představovat peněžní toky např. příbuzného spotřebitele; stejně tak věřitel nemusí mít povědomí o všech dluzích spotřebitele u jiných věřitelů apod.).
27. Ustanovení § 86 odst. 1 zák.č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel. Toto však nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a časem obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit.
28. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. Analýzu této schopnosti je nutno provést na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť např. ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele není možné říci, zda bude schopen platit splátky, pokud nejsou současně známy všechny jeho ostatní výdaje. Při posouzení úvěruschopnosti musí věřitel vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, anebo naopak zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba (rodiče, manžel, druh, děti) atp. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. Odborná péče věřitele mimo jiné zahrnuje i skutečnost, že při tom věřitel nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů (např. nájem v místě a čase obvyklý či jiné průměrné výdaje domácnosti), ale vždy bere v potaz konkrétní situaci spotřebitele žádajícího o spotřebitelský úvěr. Obecně dostupné statistické údaje však mohou posloužit k alespoň částečnému ověření realističnosti údajů tvrzených spotřebiteli a být základem pro podrobnější prověřování situace spotřebitele (např. pokud spotřebitel uvede, že průměrné výdaje na stravování či bydlení činí měsíčně částku, která je o řád nižší než výdaje v místě a čase obvyklé).
29. Úprava § 86 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb. ukládá věřiteli povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splatit s tím, že věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V případě, že je úvěr poskytnut v rozporu s touto zásadou, je smlouva neplatná. Ustanovení § 87 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb. dále hovoří o možnosti spotřebitele vznášet námitku neplatnosti ve lhůtě tří let od uzavření smlouvy. Otázku, zda posuzovat tuto neplatnost jako relativní nebo absolutní soudy již dříve posoudily, s odkazem na vývoj právní úpravy v České republice i v Evropské unii, na ochranu spotřebitele, judikaturu Ústavního soudu a judikaturu Soudního dvora jako neplatnost absolutní, kterou je soud povinen zkoumat ex offo. Tuto otázku definitivně řeší rozhodnutí Soudního dvora, jak je citováno výše. Soud proto na toto rozhodnutí zcela odkazuje.
30. Soud proto dospěl k závěru, že i za existence úpravy § 87 odst.1 zák.č.257/2016 Sb. , který hovoří o možnosti uplatnění námitky neplatnosti spotřebitelem, jde o absolutní neplatnost smlouvy, pokud věřitel nesplnil své povinnosti uvedené v § 86 odst.1 věta druhá zák.č. 257/2016 Sb.
31. Ve vztahu ke smlouvě o úvěru v tomto řízení žalobkyně v řízení tvrdila, že posouzení schopnosti žalované úvěr splácet provedla z údajů poskytnutých žalovanou. Smyslem zákonné úpravy je to, aby poskytovatel úvěru byl veden k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. V uvedeném případě má soud za to, že právní předchůdce žalobce nevyhodnotil informace poskytnuté žalovanou správně, případně neučinil žádné kroky, aby případné pochybnosti odstranil. Za situace, kdy žalovaná nesplácela řádně jiné dvě půjčky poskytnuté právním předchůdcem žalobce (v srpnu a listopadu 2016) žalované poskytuje další úvěr, kterým refinancuje jinou svoji splatnou pohledávku, která není však totožná s žádnou s těchto dříve poskytnutých zápůjček. Ačkoli z předchozích informací (k půjčkám 1 a 2) vyplývá, že v domácnosti je nejméně jedno (spíše 3) nezaopatřené dítě, nijak k takové informaci nepřihlíží a nehodnotí ji. Ačkoli dochází k markantnímu poklesu příjmu žadatelky (příjem je nižší o mateřskou ve výši přes částka), poskytuje stále vyšší úvěr. Uváděné údaje o výdajích jsou uváděny nižší než v kartách zákazníka vyplněných pouhé 3 (resp. 5) měsíců dříve. Z takových informací, resp. z nedostatku relevantních informací vyplývá zjevný problém žalované poskytnutý úvěr splácet. Přesto právní předchůdce takový úvěr poskytl.
32. V tomto případě je tedy jednoznačné, že právní předchůdce žalobkyně svou povinnost posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet nesplnil řádně. Úvěr poskytla, ačkoli v tomto případě zde byla evidentně důvodná pochybnost o schopnosti spotřebitele poskytnutý úvěr splácet, resp. v tomto případě je naprosto zřejmé, že žalovaná bude mít zjevný problém svůj dluh splatit. Úvěr tak právní předchůdce žalobkyně poskytl v rozporu s ust. § 86 odst.1 věta druhá zák.č.257/2016 Sb. a smlouva je proto neplatná.
33. Jedná se přitom o absolutní neplatnost právního úkonu, tedy o neplatnost, která nastává přímo ze zákona a soudy se jí musí zabývat z úřední povinnosti, je-li z neplatného právního úkonu patrna, anebo jestliže se o důvodu neplatnosti procesně korektním způsobem dozví. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního úkonu od samého počátku a na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti.
34. Žalovaná je povinna poskytnutý úvěr vrátit v souladu s ust. § 87 zák.č.257/2016 Sb. Žalované byla poskytnuta celkem částka částka, podle vyjádření žalobkyně zaplatila již částku částka. Proto je povinna vrátit částku částka. Žalovaná se ke svým možnostem nijak nevyjádřila, soud proto uložil vrácení částky v obecné pariční lhůtě.
35. Vzhledem k tomu, že povinnost vrácení je konstituována na základě § 87 zák.č.257/2016 Sb. až soudním rozhodnutím, nemůže být žalovaná v prodlení a žalobkyni nenáleží úrok z prodlení.
36. Ve vztahu k úvěru soud zbývající části uplatněného nároku včetně úroků z prodlení žalobu jako nedůvodnou zamítl.
37. Ve vztahu k půjčce 1 má soud má za prokázáno, že mezi žalovanou a právnická osoba byla dne datum uzavřena platně smlouva o zápůjčce. Na základě této smlouvy obdržela žalovaná částku částka, zavázala se zaplatit půjčenou jistinu a poplatek (úrok, odměnu za inkaso, administrativní poplatek) v celkové výši částka. Splácení bylo dohodnuto ve splátkách po částka Poslední splátka tak byla splatná datum. Žalovaná zaplatila pouze částka, které byly započteny na jistinu (částka), úrok (částka), na administrativní poplatek (částka), i na poplatek za hotovostní inkaso (částka).
38. Soud má za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně splnil řádně svou povinnost zkoumat schopnost žalované úvěr splácet, v souladu § 86 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni.
39. Žalobkyni tak vznikl nárok na vrácení nesplacené půjčené částky ve výši částka a zaplacení dlužných poplatků v celkové výši částka.
40. Žalovaná je se zaplacením v prodlení, a to se zaplacením dlužné jistiny ve výši částka od datum (den po splatnosti celé půjčky), žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení. Výše kapitalizovaného úroku z prodlení v zákonné výši činí za období od datum (jak žalobkyně požadovala) do datum částku částka. Dále žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení od datum do zaplacení.
41. Žalobkyní požadované úroky (smluvní) ve výši 23,72 % ročně z jistiny, a to v kapitalizované výši částka za dobu datum do datum a dále nevyčíslené od datum do zaplacení, však nejsou důvodné. Ze smlouvy o zápůjčce a smluvních podmínek, zejména z článků 1.2. a 9.7., (ve smluvních podmínkách nesprávný odkaz na ust. 9.3.) vyplývá, že smluvní úrok ve výši 23,72 % ročně byl sjednán jako pevná částka platná pro celou dobu splátek a smluvní podmínky výslovně vylučují další úročení jistiny pro dobu přesahující dobu splácení. Žalobkyně netvrdila a neprokázala žádné takové ujednání mezi účastníky smlouvy, které by směřovalo ke vzniku závazku dlužníka zaplatit věřiteli vyšší úrok, než je pevná částka, uvedená ve smlouvě. Všechny součásti„ poplatku“ (úrok, administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek) byly uvedeny výslovně ve smlouvě, rozvrženy do jednotlivých splátek, které byly stanoveny určitým počtem a smlouva byla uzavřena na určitou dobu. Žalobkyně tak nemůže požadovat smluvní úrok, když ve formulářové smlouvě jsou úroky pro dobu splácení již vyčísleny pevnou částkou a další úročení jistiny smluvním úrokem po době splatnosti je smlouvou vyloučeno. Nebylo ani prokázáno, že by si účastníci sjednali povinnost platit smluvní úrok ze zápůjčky pro případ, že dojde z jakýchkoli důvodů k prodloužení smlouvy. Naopak bylo výslovně ujednáno, že pokud dojde k prodloužení doby trvání smlouvy podle čl. 9 (správně 9.7.), nebude v období překračujícím dobu trvání smlouvy jistina úročena. Soud proto v části dalších smluvních úroků žalobu zamítl.
42. Ve vztahu k půjčce 2 má soud má za prokázáno, že mezi žalovanou a právnická osoba byla dne datum uzavřena platně smlouva o zápůjčce. Na základě této smlouvy obdržela žalovaná částku částka, zavázala se zaplatit půjčenou jistinu a poplatek (úrok, odměnu za inkaso, administrativní poplatek) v celkové výši částka. Splácení bylo dohodnuto ve splátkách po částka Poslední splátka tak byla splatná datum. Žalovaná zaplatila pouze částka, které byly započteny na jistinu (částka), úrok (částka), na administrativní poplatek (částka), i na poplatek za hotovostní inkaso (částka).
43. Soud má za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně splnil řádně svou povinnost zkoumat schopnost žalované úvěr splácet, v souladu § 86 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni.
44. Žalobkyni tak vznikl nárok na vrácení nesplacené půjčené částky ve výši částka a zaplacení dlužných poplatků v celkové výši částka.
45. Žalovaná je se zaplacením v prodlení, a to se zaplacením dlužné jistiny ve výši částka od datum (den po splatnosti celé půjčky), žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení. Výše kapitalizovaného úroku z prodlení v zákonné výši činí za období od číslo (jak žalobkyně požadovala do datum částku částka. Dále žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení od datum do zaplacení.
46. Žalobkyní požadované úroky (smluvní) ve výši 23,72 % ročně z jistiny, a to v kapitalizované výši částka za dobu od datum do datum a dále nevyčíslené od datum do zaplacení, však nejsou důvodné. Ze smlouvy o zápůjčce a smluvních podmínek, zejména z článků 1.2. a 9.7. vyplývá, že smluvní úrok ve výši 23,72 % ročně byl sjednán jako pevná částka platná pro celou dobu splátek a smluvní podmínky výslovně vylučují další úročení jistiny pro dobu přesahující dobu splácení. Žalobkyně netvrdila a neprokázala žádné takové ujednání mezi účastníky smlouvy, které by směřovalo ke vzniku závazku dlužníka zaplatit věřiteli vyšší úrok, než je pevná částka, uvedená ve smlouvě. Všechny součásti„ poplatku“ (úrok, administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek) byly uvedeny výslovně ve smlouvě, rozvrženy do jednotlivých splátek, které byly stanoveny určitým počtem a smlouva byla uzavřena na určitou dobu. Žalobkyně tak nemůže požadovat smluvní úrok, když ve formulářové smlouvě jsou úroky pro dobu splácení již vyčísleny pevnou částkou a další úročení jistiny smluvním úrokem po době splatnosti je smlouvou vyloučeno. Nebylo ani prokázáno, že by si účastníci sjednali povinnost platit smluvní úrok ze zápůjčky pro případ, že dojde z jakýchkoli důvodů k prodloužení smlouvy. Naopak bylo výslovně ujednáno, že pokud dojde k prodloužení doby trvání smlouvy podle čl. 9 (správně 9.7.), nebude v období překračujícím dobu trvání smlouvy jistina úročena. Soud proto v části dalších smluvních úroků žalobu zamítl.
47. Při vypočtení požadovaných úroků ke dni rozhodnutí soudu požadovala žalobkyně celkem částka, úspěšná byla v částce částka O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst.1 o.s.ř. s tím, že převážně úspěšné žalované v řízení náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě- pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.