Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 59/2021-53

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Doležel ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem titul jméno příjmení titul.

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení částky 20 600 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 400 Kč od 16. 12. 2020 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 13 200 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 156,51 Kč, úroku ve výši 12,56 % ročně z částky 10 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení přesahujícího zákonný úrok z prodlení přiznaný ve výroku I., zamítá.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 400 Kč od 16. 12. 2020 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 13 200 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 156,51 Kč, úroku ve výši 12,56 % ročně z částky 10 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení přesahujícího zákonný úrok z prodlení přiznaný ve výroku I., zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 600 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že dne 30. 11. 2016 uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba (dále jen„ právnická osoba“) smlouvu o úvěru číslo. Na základě smlouvy poskytla právnická osoba žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal právnická osoba vrátit poskytnutý úvěr s kapitalizovaným úrokem, poplatkem ve výši 7 200 Kč. Celkovou dlužnou částku výši 17 200 Kč se žalovaný zavázal splácet ve 13 měsíčních splátkách po 1 300 Kč. Žalovaný nehradil svůj závazek řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 25. 12. 2017. Žalobkyně, na kterou pohledávka přešla, požaduje uhradit jistinu ve výši 20 600 Kč, která se skládá z jistiny ve výši 10 000 Kč, neuhrazeného úroku z úvěru ve výši 1 744 Kč, neuhrazeného poplatku ve výši 2 856 Kč a smluvní pokuty ve výši 6 000 Kč, dále žalobkyně požaduje uhradit zákonný úrok z prodlení z částky 11 744 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a úrok ve výši 12,56 % ročně z částky 10 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení , (dále jen ), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

3. Dle ustanovení , , spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle a 2 kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

4. Dle ustanovení , , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Dle ustanovení , úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

6. Dle ustanovení zákona , o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

7. Podle ustanovení , věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

8. Podle ustanovení , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je

9. Ze žádosti o poskytnutí úvěru a podkladů pro posouzení bonity klienta ze dne 30. 11. 2016 soud zjistil, že žalovaný požádal o poskytnutí částky 10 000 Kč uvedl své zaměstnání jako„ ostatní (např. brigáda, ÚP, OSSZ) a dále péče o osobu blízkou, kdy průměrný čistí měsíční příjem uvedl ve výši 19 200 Kč, uvedl 0 vyživovaných osob, jeho průměrné měsíční výdaje činí 500 Kč a osobní závazky 500 Kč (s poznámkou„ exe“), celkové měsíční výdaje domácnosti žalovaný vyčíslil na částku 10 000 Kč a průměrné měsíční příjmy domácnosti žalovaný vyčíslil na částku 42 000 Kč. K žádosti byl předložen občanský průkaz, řidičský průkaz, SIPO a poštovní složenky, Ze scoringové karty k úvěru číslo pak vyplývá, že žalovaný bydlí na základě nájemní smlouvy a zaměstnání je vedeno jako SD, renta, MD a ID, kdy žalovanému bylo přiděleno celkem 32 bodu, což znamená, že mu může být poskytnut úvěr až do částky 70 000 Kč. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 30. 11. 2016 a souhlasu se zpracováním osobních údajů vyplývá, že právnická osoba při podpisu této smlouvy poskytla žalovanému a jeho spoludlužnici jméno příjmení částku 10 000 Kč. Úvěr byl poskytnut za administrativní poplatek ve výši 300 Kč splatný při výplatě úvěru a úrok ve výši 25,85 % z jistiny a úplatu. Žalovaný a jeho spoludlužnice se tak zavázali právnická osoba uhradit jistinu ve výši 10 000 Kč a celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 7 200 Kč (úplata, administrativní poplatek a úroky), tedy celkem částku 17 200 Kč. Spoludlužníci se zavázali uhradit úvěr včetně celkových nákladů spotřebitelského úvěru v pravidelných 13 měsíčních splátkách ve výši 1 300 Kč, přičemž první splátka je splatná 30. den po uzavření smlouvy. Z čl. IV odst. 1 smlouvy vyplývá, že se spoludlužnici v případě neplacení úvěru řádně a včas zavázali hradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,2 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Z předpisu splátek ke smlouvě o úvěru číslo který je nedílnou součástí smlouvy, vyplývá, jakým způsobem budou započteny jednotlivé platby. Z transakční historie vyplývá, že žalovaný celkem uhradil částku 2 600 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, včetně přílohy a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2020, včetně dodatku číslo potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne datum, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 7. 2020 soud dospěl k závěru, že pohledávka za žalovaným přešla na společnost právnická osoba v důsledku prodeje části závodu, která ji následně postoupila na žalobkyni.

10. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi právnická osoba a žalovaným a jeho spoludlužnicí uzavřeno ujednání, ve kterém se věřitel zavázal poskytnout peněžní prostředky do výše 10 000 Kč, spoludlužníci se zavázali poskytnuté peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč vrátit a uhradit celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 7 200 Kč ve 13 měsíčních splátkách. Před uzavřením smlouvy se žalovaný vyjádřil ke svým příjmům a výdajům. Žalovaný úvěr řádně nesplácel.

11. Mezi právnická osoba, žalovaným a jeho spoluvlastnicí došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru dle ustanovení , když se právnická osoba jako věřitel zavázala spoludlužníkům poskytnout finanční prostředky do určité částky a spoludlužníci se zavázali tyto poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit úroky a další poplatky. Jelikož se jednalo o tzv. spotřebitelský úvěr, byla právnická osoba dle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru povinna před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudit schopnost spoludlužníků jako spotřebitelů splácet tento spotřebitelský úvěr. právnická osoba měl poskytnout úvěr jen tehdy, pokud bude spotřebitel schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. právnická osoba tak byla před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinna vyžádat si od žalovaného sdělení o jeho veškerých příjmech, které měl prokázat (např. výplatní páskou, rozhodnutím o poskytnutí tzv. sociálních dávek apod.) a dále si vyžádat přehled jeho výdajů (výdaje na bydlení, energie, běžné potřeby, splátky jiných závazků…) a tyto příjmy a výdaje porovnat takovým způsobem, aby zjistila, zda je žalovaný fakticky schopen dlužnou částku uhradit. právnická osoba si tyto doklady řádně vyžádala, kdy žalovaný uvedl příjem ve výši 19 200 Kč a průměrný měsíční příjem celé domácnosti ve výši 42 000 Kč, není však zřejmé, zda byly tyto příjmy vůbec ověřeny. Dále žalovaný uvedl své průměrné měsíční výdaje ve výši 500 Kč a 500 Kč na splácení závazků (s poznámkou„ exe“), tyto výdaje však zcela zjevně nemohou odpovídat realitě, když tato částka nemůže stačit ani na měsíční zajištění stravy, kdy žalovaný určitě ještě kromě stravy musí vynakládat běžně výdaje na ošacení, léky, dopravu, náklady na komunikace, poplatky, náklady na bydlení a podobně. Z vyjádření žalovaného a jeho scoringové karty tak vyplývá, že bydlí v nájmu s minimálně ještě jednou osobou, zjevně tak nemohou být výdaje celé domácnosti dvou a více osob činit 10 000 Kč, když jen nájemné se pohybuje okolo této částky. Žalovaný uvedl, že nemá žádnou vyživovací povinnost, avšak soud zjistil, že žalovaný má jednoho nezletilého syna, na jehož výživu má přispívat. Pokud žalovaný sám uvedl, že má závazky ve výši 500 Kč, které jsou po něm exekučně vymáhány, měla být právnická osoba při posuzování úvěruschopnosti obzvláště opatrná. Pokud by si právnická osoba vyžádala výpis z rejstříku zahájených exekucí, zjistila by, že na majetek žalovaného je vedena velká řada exekučních řízení, kdy jen v roce rok bylo po něm exekučně vymáháno celkem číslo pohledávek. Soud dospěl k závěru, že právnická osoba při uzavření smlouvy o úvěru postupovala zcela v rozporu s odbornou péčí, když žalovanému úvěr poskytla, neboť si důsledně neověřila příjmy žalovaného. právnická osoba měla zpozornět, když žalovaný záměrně uvedl velmi nízké výdaje, které se vymykají běžným výdajům, skutečné výdaje si zjistit a rovněž žalovaného prověřit v nebankovních registrech a centrální evidenci exekucí. Kdyby si právnická osoba řádně výdaje a příjmy žalovaného prověřila, dospěla by k závěru, že žalovaný není schopen úvěr splácet a tento by nemohla žalovanému poskytnout. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně poskytla spotřebitelský úvěr žalovanému v rozporu s ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru, je taková smlouva neplatná. Z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci C -679/18 ze dne 5. 3. 2020 vyplývá, že obecný soud je povinen zkoumat z úřední povinnosti, zda poskytovatel úvěru posoudil úvěruschopnost žalovaného. Otázkou zkoumání úvěruschopnosti se tak soud nemá zabývat pouze na návrh spotřebitele, ale ex offo. Soud tak dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru neposoudil úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Žalovaný tak získal majetkový prospěch ve výši 10 000 Kč bez platného důvodu, a byl proto povinen toto bezdůvodné obohacení žalobkyni, na kterou pohledávka přešla, vrátit dle ustanovení . Žalovaný na dlužnou částku uhradil celkem 2 600 Kč a zbývá uhradit 7 400 Kč. Žalovaný tak byl povinen vrátit úvěr v době přiměřené jeho možnostem, bylo na žalovaném, pokud by žalobkyně vymáhala vrácení dříve, se proti tomuto vymáhání bránit. To však žalovaný neučinil, soud tak za přiměřenou dobu považuje tu, ve které byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. První prokázaná výzva k úhradě dluhu byla obsažena ve výzvě k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě, ve které byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do 15. 12. 2020. Dne 16. 12. 2020 se žalovaný dostal s úhradou částky 7 400 Kč do prodlení, a je proto dle ustanovení povinen uhradit i zákonný úrok z prodlení z této částky do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu pak byla žaloba z důvodu neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru zamítnuta. Soud tedy zamítl návrh žalobkyně v rozsahu částky 13 200 Kč. Pokud jde o zákonný úrok z prodlení, byl žalobkyni přiznán pouze z částky 7 400 Kč za dobu od 16. 12. 2020 do zaplacení, v rozsahu překračujícím takto přiznaný zákonný úrok z prodlení byl návrh zamítnut

12. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením , 3 , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Vzhledem k tomu, že převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

13. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení .

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.