Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 85/2021-35

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 14 708,04 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 8 500 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 10 % ročně od 1. 3. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení 6 208,04 Kč spolu s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 1 589,93 Kč, spolu s kapitalizovanými úroky ve výši 3 300,56 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 186,64 Kč ve výši 8,5 % od 21. 1. 2020 do zaplacení a spolu s úroky ve výši 29 % ročně jdoucími z částky 9 186,64 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 8 500 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 10 % ročně od 1. 3. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části o zaplacení 6 208,04 Kč spolu s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 1 589,93 Kč, spolu s kapitalizovanými úroky ve výši 3 300,56 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 186,64 Kč ve výši 8,5 % od 21. 1. 2020 do zaplacení a spolu s úroky ve výši 29 % ročně jdoucími z částky 9 186,64 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne datum právní předchůdkyně žalobkyně - společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, uzavřela s žalovanou smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě žalované poskytla v den uzavření smlouvy v hotovosti částku ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit ve 12 měsíčních splátkách po 1 411 Kč poskytnuté peněžní prostředky včetně částky ve výši 6 924 Kč, sestávající z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 640 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 2 920 Kč a částky za administrativní činnost a komfortní splácení 2 364 Kč Poslední splátka byla stanovena na 31. 10. 2018. Žalovaná však sjednané splátky řádně a včas nehradila, poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne 18. 12. 2017. Ke dni 28. 5. 2018 činila dlužná jistina částku 9 186,64 Kč a dlužný poplatek částku 5 521,40 Kč. Žalovaná uhradila toliko částku 1 500 Kč. Pohledávka vyplývající ze smlouvy o zápůjčce byla včetně příslušenství postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 s účinností k témuž dni. Ode dne postoupení pohledávky žalovaná již na svůj dluh ničeho neuhradila. Žalobkyně tak požaduje po žalované zaplacení částky ve výši 14 708,04 Kč představující dlužnou jistinu ve výši 9 186,64 Kč a dlužnou část poplatku ve výši 5 521,40 Kč, dále požaduje zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 3 300,56 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 589,93 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z částky 9 186,64 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny 9 186,64 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání soudu se pak žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla k jednání řádně předvolána. Soud proto ve smyslu jednal v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Žalobkyně se z jednání řádně omluvila a vyjádřila souhlas s rozhodnutím soudu ve věci v její nepřítomnosti.

3. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum má soud prokázáno, že mezi společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, a žalovanou byla uzavřena smlouva, na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 10 000 Kč, kterou žalovaná v hotovosti převzala, což potvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zároveň zavázala vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši 6 924 Kč sestávajícímu se z úroku ve výši 1 640 Kč, částky za zpracování doručení a flexibilní splácení 2 920 Kč, částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 2 364 Kč ve 12 měsíčních splátkách po 1 411 Kč. Splátky byly splatné počínaje měsícem, který uplyne od data uzavření smlouvy a pak každým dalším měsícem po předchozí splátce. Výše výpůjční úrokové sazby činila 29 %. Ve smlouvě bylo dále dohodnuto, že smluvní podmínky na zadní straně formuláře jsou součástí smlouvy.

4. Ze zákaznické karty má soud prokázáno, že totožnost žalované byla ověřována z číslo obč. průkazu s platností do datum vydaného stát. instituce. Jako ověřené dokumenty byly zaškrtnuty kolonky pracovní smlouva, 3 výpisy z bankovního účtu za měsíce červenec až září roku 2017 a výplatní pásky. Ve finančních informacích je uvedeno, že pravidelný měsíční příjem žalované činil v průměru za poslední tři měsíce částku 15 833 Kč, ostatní příjmy částku 4 900 Kč (celkem částku 20 733 Kč), počet zdrojů příjmů žadatele: 2; běžné měsíční výdaje pak tvoří pouze odhadované měsíční výdaje ve výši 7 800 Kč. Dále bylo v zákaznické kartě uvedeno, že žalovaná nemá kreditní kartu, zápůjčku u jiné společnosti a má bankovní účet na vlastní jméno. Dále bylo v zákaznické kartě uvedeno, že žalovaná nevlastní automobil, nemá vyživovací povinnost, žije u rodičů, je svobodná (nebyla označena kolonka partner/ka) a pracuje jako ošetřovatelka u zaměstnavatele právnická osoba na adrese adresa. Správnost těchto údajů žalovaná potvrdila čestným prohlášením a podpisem.

5. Z tabulky umoření ze dne 27. 1. 2020 má soud prokázáno, že na dluh ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum žalovaná zaplatila celkem 1 500 Kč, přičemž poslední platba proběhla k 18. 12. 2017.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 a seznamu postoupených pohledávek má soud prokázáno, že mezi společnosti právnická osoba a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávky za žalovanou, jejíž pohledávka byla identifikována na řádku číslo seznamu postoupných pohledávek.

7. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 a podacího lístku má soud prokázáno, že žalované byla dne 14. 2. 2020 na adresu adresa, zaslána výzva k zaplacení dlužné částky a současně vyrozumění o postoupení pohledávky.

8. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 23. 4. 2020 a podacího lístku k této výzvě má soud prokázáno, že žalovaná byla výzvou zaslanou dne 24. 4. 2020 na adresu adresa, upozorněna na prodlení s úhradou závazku ze smlouvy o zápůjčce číslo dne 31. 10. 2017 a byla vyzvána ke splacení zbývající částky zápůjčky a souvisejících poplatků, konkrétně k zaplacení částky ve výši 20 507,62 Kč, nejpozději do 30. 4. 2020 na účet žalobkyně.

9. Z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích má soud za prokázané, že obsahuje právní názor soudu vztahující se k povinnosti věřitelů ověřovat úvěruschopnost dlužníků ve vztahu k , o spotřebitelském úvěru.

10. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení této věci.

11. Podle , , v platném znění (dále jen„ o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle , o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (2).

15. Podle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (1) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možnosti spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (2)

16. V souzené věci soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že původní věřitelka při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že bude žalovaná schopna dostát svým závazkům, tj. na poskytnutý úvěr ve výši 10 000 Kč zaplatit částku 16 924 Kč, a to v měsíčních splátkách po 1 411 Kč. Soud nemá za prokázané, že by původní věřitel řádně zjišťoval výdaje žalované, které byly v zákaznické kartě zaznamenány bez jakékoli specifikace v částce 7 800 Kč, není přitom jasné, jaké výdaje tuto částku tvoří a zda tak původní věřitel zohlednil nezbytné výdaje žalované, zejm. ty, které souvisí s bydlením, neboť zpravidla náklady na bydlení bývají nejvyšší položkou výdajů. Žalovaná navíc uvedla, že bydlí s rodiči (adresu trvalého pobytu uvedla v obec), zaměstnavatele označila pražskou společnost a i kontaktní adresu uvedla pražskou (na obec a číslo), s tím, že i původní věřitel a žalobkyně s žalovanou komunikovali tak, že zasílali žalované dokumenty na pražskou adresu a i smlouva o zápůjčce byla podepsána v obec. Nebylo tak objasněno, kde se žalovaná zdržovala a kde hradila náklady na bydlení. Je přitom důvodné předpokládat, že například náklady spojené s bydlením v obec budou mnohem vyšší než náklady spojené s bydlením v obec a zároveň by bylo možné předpokládat náklady na dopravu do zaměstnání, pokud by žalovaná cestovala z obec do obec.

17. Žalobkyně sice předložila prostřednictvím rozsudku ze dne 31. 7. 2020, č.j. -97, právní argumentaci Krajského soudu v Českých Budějovicích, ze které vyplývá, že tamní soud považuje za dostatečné, pokud věřitel disponuje doklady od žadatele o úvěr v okamžiku uzavírání smlouvy, nicméně zdejší soud upozorňuje na to, že se tento právní názor týká jednak výkladu , o spotřebitelském úvěru v tehdy platném znění, a současná úprava zákona o spotřebitelském úvěru je odlišná, když v  věřiteli výslovně stanovuje povinnost uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle . Ani původní věřitel neoznačil žádnéy, které měly objasňovat zjištěnou výši odhadovaných výdajů žalované, tj. nebyla předložena v den uzavírání smlouvy o úvěru ani nájemní smlouva, případně prohlášení o příspěvku na nájem rodičům (lze předpokládat, že dospělé dítě, které v případě, že by skutečně stále bydlelo s rodiči, přispívalo adekvátně k výši svého příjmu na náklady spojené s chodem domácnosti.), ani nebylo případně uvedeno, že by tato částka zahrnovala výdaje spojené na dopravu do zaměstnání (nebylo objasněno, zda se žalovaná dopravovala do zaměstnání do obec z obec nebo zda v obec bydlela, v obou případech lze předpokládat nemalé náklady buď v podílu na nájemném nebo v nákladech na dopravu). Žalobkyně předložila k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované toliko vyplněnou zákaznickou kartu, avšak nedoložila žádnouu, kterou si měla od žalované ke zkoumání úvěruschopnosti vyžádat, zejména výpisy z účtu, ze kterých by mohlo být spolehlivě prokázáno, jak žalovaná hospodařila. K tomuto soud ještě poukazuje na skutečnost, která mu je známa z jeho úřední činnosti (s odkazem na řízení vedená u zdejšího soudu pod sp. , , , , , , , či ), že žalovaná v minulosti uzavřela větší množství úvěrových smluv. Dále žalobkyně ani nijak neobjasnila, na základě jakých skutečností byl vykázán další příjem žadatelky ve výši 4 900 Kč. Nebylo tak vůbec zjištěno, co tvořilo výdaje žalované, ani jaké byly případně skutečné příjmy žalované, když druhý z příjmů nebyl jakkoli objasněn. Původní věřitel tak nepostupoval s odbornou péčí, když zcela formálně zaznamenal do zákaznické karty údaje, které nejsou nijak podložené a nelze je s odbornou péčí posoudit ve vztahu ke schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr.

18. Bylo na žalobkyni, aby prokázala, že původní věřitel řádně zkoumal úvěruschopnost žalované. Žalobkyně se však nezúčastnila jednání, omluvila se, a proto ji soud nemohl k doplnění tvrzení, jakož i k předložení důkazů k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované původním věřitelem při jednání vyzvat a poučit ji podle ,3 Taková výzva a poučení je soudem činěna zásadně při ústním jednání a nedostatečná tvrzení nebo neprokázání tvrzených skutečností není důvodem k odročení jednání, a to ani za situace, kdy o to žalobkyně, aniž by se k jednání dostavila, požádá. Zároveň soud uvádí, že žalobkyni vyzýval k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované usnesením ze dne 14. 4. 2021, č. j. -11, přičemž již v této výzvě žalobkyni upozornil na to, že ničím nepoložené údaje v zákaznické kartě nejsou s ohledem na závěry rozsudku Soudního dvora ve věci OPR-Finance C číslo dostatečné. Žalobkyně i přes toto poučení soudu předložila toliko zákaznickou kartu bez dalších dokladů, které by prokazovaly údaje zapsané v zákaznické kartě. Přičemž jak soud zhodnotil výše, z údajů uvedených v zákaznické kartě nemohl mít původní věřitel bez důvodných pochybností za to, že bude žalovaná schopna poskytnutý úvěr řádně splácet.

19. Jelikož původní věřitel nesplnil svou předsmluvní povinnosti, která je nezbytnou podmínkou pro poskytnutí spotřebitelského úvěru, a neposoudil úvěruschopnost žalované, má toto pochybení původního věřitele za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy ve smyslu § 588 o.z., neboť toto porušení povinnosti odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud přitom zkoumá splnění této povinnosti věřitelem i z moci úřední, neboť se jedná o povinnost věřitele, která přispívá k udržování veřejného pořádku a k ochraně spotřebitele před tzv. zneužívajícími klauzulemi (srov. závěry rozsudku Soudního dvora Evropské Unie ve věci„ OPR-Finance“ C -679/18 ze dne 5. 3. 2020). Jelikož je důsledkem výše uvedeného nesplnění zákonné povinnosti absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, má žalobkyně podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru omezený nárok vůči žalované na vrácení toliko zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru. Jelikož žalovaná na svůj dluh uhradila toliko částku 1 500 Kč a poskytnutá jistina činila částku 10 000 Kč, rozhodl soud tak, že je žalovaná povinna vrátit zbývající část nesplatné jistiny v celkové částce 8 500 Kč. Dále soud rozhodl o povinnosti žalované zaplatit z přiznané částky zákonný úrok z prodlení v zákonné výši od 1. 3. 2020, neboť od této doby byla žalovaná prokazatelně v prodlení se zaplacením dlužné částky. Den splatnosti soud určil dle lhůty stanovené v oznámení o postoupení pohledávky, ve které byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení výzvy. Tato výzva byla odeslána dne 14. 2. 2020, dle domněnky dojití byla doručena žalované dne 19. 2. 2020, což byl i počátek 10 denní lhůty pro zaplacení dlužné částky. Poslední den lhůty připadal na 29. 2. 2020. Dle , v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 10 % p.a. (výrok I)

20. Jelikož mezi stranami nebyl spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem žalované vrátit poskytnutou jistinu (žalovaná nikterak nereagovala na předžalobní výzvu žalobkyně a soudu nebyly předloženy rozdílné návrhy stran na určení přiměřené doby plnění ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru), byla žalované uložena povinnost vrátit poskytnutou jistiny podle

21. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, nezbylo než žalobu ve zbývající části zamítnout, neboť nároky žalobou uplatněné se odvíjí od této smlouvy. Proto nemohl být žalobkyni přiznán nárok na požadovaný smluvní úrok ani část požadované jistiny a zákonného úroku z této jistiny. V rozsahu, v jakém soud shledal žalobu nedůvodnou, rozhodl o jejím zamítnutí včetně požadovaného příslušenství. (výrok II).

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení za použití , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souzeném případě byla žalovaná oproti žalobkyni úspěšná v poměru 65 % a 35 % neúspěšná. Žalované by tak náležela náhrada 30 % nákladů, avšak žalované v řízení žádné náklady nevznikly, proto nebylo žádnému z účastníků řízení přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.