Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 90/2021-53

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci

žalobce: osobní údaje žalobce

adresa žalobkyně – příjmení příjmení

zastoupeného advokátem: JUDr. Ing. jméno příjmení jméno,

se sídlem adresa žalobkyně,

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

trvale bytem adresa žalovaného,

o zaplacení 19 088,56 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci 7 600 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 24.7.2019 až do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení 11 488,56 Kč, úroku z prodlení ve výši 1 598,38 Kč, smluvního úroku ve výši 3 222,69 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 11 845,55 Kč za dobu od 25.6.2019 do zaplacení, úroku z prodlení z částky 4 245,55 Kč za dobu od 25.6.2019 do zaplacení a úroku z prodlení z částky 7 600 Kč za dobu od 25.6.2019 do 23.7.2019, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci 7 600 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 24.7.2019 až do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ohledně zaplacení 11 488,56 Kč, úroku z prodlení ve výši 1 598,38 Kč, smluvního úroku ve výši 3 222,69 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 11 845,55 Kč za dobu od 25.6.2019 do zaplacení, úroku z prodlení z částky 4 245,55 Kč za dobu od 25.6.2019 do zaplacení a úroku z prodlení z částky 7 600 Kč za dobu od 25.6.2019 do 23.7.2019, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit 19 088,56 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 222,69 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 598,38 Kč, úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 11 845,55 Kč od 25.6.2019 až do zaplacení a úrokem ze stejné částky ve výši 29 % ročně od 25.6.2019 do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že žalobu podává z titulu dluhu vzniklého na základě dvou smluv o zápůjčce číslo ze dne datum a číslo ze dne datum, které žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, jako věřitelem. Na základě smluv bylo právním předchůdcem žalobce poskytnuto žalovanému 10 000 Kč, resp. 6 000 Kč, které se zavázal uhradit ve splátkách spolu s poplatkem za poskytnutí půjčky ve výši 8 917 Kč, resp. 4 640 Kč a spolu se smluvním úrokem rovněž shora specifikovaným pro případ, že úvěr nebude řádně splácen. Ke splatnosti dluhu jako celku došlo dle smluvních ujednání ke dni 19.9.2018, resp. ke dni 25.3.2018. Ke dni podání žaloby zbývá uhradit na jistině a poplatku částku ve výši žalované jistiny, k nimž je požadován rovněž úrok z prodlení v zákonné výši a smluvní úrok, obojí z neuhrazené jistiny. Žalovaný v souvislosti se smlouvami uhradil pouze 3 497,13 Kč, resp. 1 297,87 Kč. Pohledávky z předmětných smluv byly výše uvedenou společností postoupeny žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.6.2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, byl rovněž před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání. Při uzavírání předmětných smluv právní předchůdce žalobce splnil svou zákonnou povinnost, kdy s odbornou péčí zkoumal schopnosti žalovaného předmětnou zápůjčku splácet. Tyto informace právní předchůdce žalobce získal od žalovaného přímo při uzavírání smlouvy, kdy byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace pak ověřeny oproti dokladům vyžádaným od žalovaného a uvedeny vě Zákaznická karta v části„ Ověřené dokumenty“. Dále žalobce vyzdvihl, že žalovaný s odkazem na obchodní podmínky prohlásil, že poskytl úplné a pravdivé údaje, a že je schopen právnímu předchůdci žalobce za daných podmínek zápůjčku splatit. Pokud by žalovaný konečně uvedl nepravdivé údaje, jednalo by se o trestný čin úvěrového podvodu, přičemž dle má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a má se za to, že kdo jednal určitým způsobem, činil tak v dobré víře. Žalobce následně k výzvě soudu, nechť doloží, že se jeho právní předchůdce při uzavírání smluv řádně zabýval schopností žalovaného splácet předmětné zápůjčky, zevrubně zopakoval shora uvedené, když především dále vyzdvihl informace zaznamenané v zákaznické kartě podepsané žalovaným, jíž doložil. Dle rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí je z pohledu povinnosti zkoumat schopnost splácet úvěr dle zákona o spotřebitelském úvěru postačující, že poskytovatel úvěru měly, z nichž vycházel, k dispozici v době uzavření smlouvy, pokud žalovaný svým podpisem stvrdil, že tyto poskytl.

2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil.

3. Žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adrese trvalého pobytu shora), k jednání soudu nedostavil, žalobce se z jednání soudu omluvil. Soud tedy s odkazem na , (dále jen „“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.

4. Ze smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žaloba a žalovaným dne datum vyplynulo, že jejím předmětem byla zápůjčka ve výši 6 000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 640 Kč v 45 týdenních splátkách po 237 Kč. Žalovaný zároveň svým podpisem stvrdil, že zmíněné finanční prostředky při uzavření smlouvy v hotovosti převzal. Ze smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žaloba a žalovaným dne 26.7.2017 vyplynulo, že jejím předmětem byla zápůjčka ve výši 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 8 917 Kč v 60 týdenních splátkách po 316 Kč. Žalovaný zároveň svým podpisem stvrdil, že zmíněné finanční prostředky při uzavření smlouvy v hotovosti převzal.

5. Dále žalobce předložil dvěy označené jako Tabulka umoření, kde jeho právní předchůdce evidoval úhrady žalovaného související se shora uvedenými smlouvami a z nichž vyplynulo, že na jistině zbývá uhradit shora uvedenou částku s tím, že žalovaný uhradil 4 902,87 Kč, resp. 3 497,13 Kč.

6. Dále žalobce doložil zákaznickou kartu ze dne 26.7.2017, kde žalovaný oproti svému podpisu prohlásil údaje o svých měsíčních příjmech a výdajích s tím, že je zaměstnán se mzdou 20 201 Kč měsíčně, další příjmy domácnosti činí 37 000 Kč. Měsíční výdaje žadatele činí 4 000 Kč, doložena byla pracovní smlouva a výplatní pásky (bez další specifikace) a údaj, že žalovaný má bankovní účet. Dále žalobce doložil zákaznickou kartu ze dne 14.5.2017, kde žalovaný oproti svému podpisu prohlásil údaje o svých měsíčních příjmech a výdajích s tím, že je zaměstnán se mzdou 18 546 Kč měsíčně, další příjmy domácnosti činí 34 000 Kč. Měsíční výdaje žadatele činí 4 500 Kč, doložena byla pracovní smlouva a výplatní pásky (bez další specifikace) a údaj, že žalovaný má bankovní účet.

7. Z oznámení ze dne 24.6.2019 vyplynulo, že právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba oznámila žalovanému, že pohledávka z předmětné smlouvy byla postoupena žalobci a zároveň jej informovala o výši dluhu. Dle přiloženého podacího lístku bylo toto oznámení žalovanému odesláno dne 17.7.2019.

8. Z předžalobní upomínky adresované žalovanému právním zástupcem žalobce dne 12.3.2020 vyplynulo, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání. Dle přiloženého podacího lístku byla tato výzva žalovanému odeslána.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24.6.2019 mezi žalobcem a společností výše specifikovanou bylo soudem zjištěno, že jejím předmětem bylo postoupení pohledávek na žalobce, mj. včetně předmětné pohledávky za žalovaným.

10. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Právní předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel smlouvy o zápůjčce, jak jsou shora specifikovány, na jejichž základě žalovaný obdržel 16 000 Kč. Žalovaný na základě těchto smluv uhradil pouze 8 400 Kč. Právní předchůdce žalobce se při uzavírání smluv zabýval schopností žalovaného zápůjčku splácet způsobem, který zaznamenal v zákaznických kartách, jak jsou shora specifikovány. Pohledávky z předmětných smluv byla následně postoupeny žalobci, o čemž byl žalovaný vyrozuměn a následně mu také zaslána předžalobní výzva, jak je shora uvedeno.

11. Dle , (dále jen „“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle věta první při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

12. Dle , odst. 2 , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Dle , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

14. Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Dle neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

16. Dle se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

17. Dle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Dle , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že právní předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel smlouvy o zápůjčce, jak jsou shora specifikovány, na jejichž základě žalovaný obdržel 16 000 Kč. Žalovaný na základě těchto smluv uhradil pouze 8 400 Kč. Jelikož však soud shledal tyto smlouvy neplatnými, dále se nezabýval jejich ujednáními a vzájemný vztah účastníků řízení vypořádal dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení.

20. Je nepochybné, a tvrdil to konečně i žalobce, že na právní vztah, od nějž žalobce odvíjí svůj žalobní nárok, dopadá ( tohoto zákona), neboť se v daném případě jedná o peněžitou zápůjčku poskytnutou spotřebiteli. Žalobce pak opakovaně argumentoval tím, že se jeho právní předchůdce schopností žalovaného splácet úvěr podrobně a zodpovědně zabýval ( ), tomuto závěru však soud nepřisvědčil. Žalobce sice po formální stránce učinil určitá šetření, nicméně tyto v souladu se zákonnými pravidly nevyhodnotil (soud pak v tomto ohledu zcela pomíjí, že žalobce doložil jen částečně, že by listinami specifikovanými v zákaznické kartě skutečně disponoval, nicméně s ohledem na pasivitu žalovaného a na skutečnost, že svým podpisem zákaznickou kartu stvrdil, soud vycházel ze zde potvrzené skutečnosti, že žalovaný zástupci právního předchůdce žalobce skutečně předložil dané dokumenty a informace z nich získané byly následně zaneseny do zákaznické karty). Je totiž zřejmé, že nepostačuje si pouze od spotřebitele či z jiných zdrojů opatřit příslušné relevantní informace, ale je pro naplnění smyslu zákona nutné z těchto také učinit kvalifikovaný závěr.

21. V zákaznické kartě žalovaný s právním předchůdcem žalobce uvedli, že žalovaný disponuje měsíčním příjmem celkem ve výši 18 500 Kč, resp. 20 000 Kč, který by jistě v obecné rovině dostačoval shora uvedenému závazku (zhruba 2 200 Kč měsíčně dle týdenních splátek). Právní předchůdce žalobce pak ovšem zcela rezignoval na objasnění výdajů žalovaného, které nebyly doloženy nijak, ani nijak blíže specifikovány, pouze uvedeny v paušální sumě. Rovněž nebyly nijak doloženy a zejména ani nijak blíže specifikovány„ další příjmy domácnosti“ a tedy důvod, proč by měly být započítávány do majetkových poměrů žalovaného. Za dané situace tak nelze dojít ke kvalifikovaného závěru, že příjmy žalovaného jsou ke splácení spotřebitelského úvěru dostatečné.

22. Polemika žalobce o hypotetické možnosti spáchání trestného činu úvěrového podvodu není pro daný občanskoprávní spor vůbec podstatná a tuto otázku nechť si případně kladou orgány činné v trestním řízení. Pokud žalobce odkazuje na obecné zásady poctivosti v právním styku, tak v daném případě není objasněno za jakých okolností a z jakého důvodu má vyplněná zákaznická karta stávající podobu. Podstatné ale je, že poskytoval spotřebitelských úvěrů má dle dikce zákona sám aktivně v daném ohledu postupovat a především pak, a to mimochodem i v ryze vlastním obchodním zájmu, jednostranné informace o poměrech spotřebitele náležitě ověřovat, k čemuž v daném případě, alespoň dle doložených důkazů, jejichž portfolio žalobce i přes seznámení se shora uvedeným právním názorem soudu, nijak nerozšířil (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka a navazující usnesení Ústavního soudu sp. zn. ze dne 8.7.2015).

23. Je pravdou, že v případě otázky splnění povinnosti zkoumat schopnost spotřebitele splácet úvěr počítá i s jeho vlastní aktivitou ( ) ve formě námitky, nicméně Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. ze dne 26.2.2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v d. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Soud je tedy přesvědčen, že závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že i bez námitky vznesené dlužníkem (spotřebitelem) je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyvodit z tohoto patřičné konsekvence ve smyslu shledání neplatnosti uzavřené smlouvy (ať již dle , tak dle ).

24. Soud si je vědom, že možnosti poskytovatele úvěru v pohledu zkoumání poměrů klientů nejsou bezbřehé a tyto samozřejmě musí být přiměřené okolnostem, zejména ve vztahu k výdajům, které jsou na rozdíl od příjmů komplikovaněji doložitelné. Na druhou stranu ale nelze připustit, aby na zkoumání výdajů poskytovatelé úvěrů rezignovaly zcela. Žalobci např. jistě ničeho nebránilo, aby si od žalovaného vyžádal výpis z bankovního účtu za několik měsíců nazpět a získal tak poměrně věrohodný obrázek o jeho finanční bilanci, a to zvláště za situace, kdy žalovaný, jemuž po úhradě tvrzených výdajů (4 000 Kč) zbyde k volnému užití zhruba 16 000 Kč měsíčně a přesto má potřebu si za poměrně nevýhodných podmínek půjčovat 6 000 Kč.

25. Jelikož pak soud s odkazem na výše uvedené shledal, že právní předchůdce žalobce se s odbornou péčí úvěruschopností žalovaného nezabýval, když z provedeného šetření vyplynul závěr opačný, resp. řada údajů v zákaznické kartě byla nekonkrétní či nedoložená, shledal soud uzavřené smlouvy s odkazem na a shora uvedenou judikaturu neplatnou. Pokud pak bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce uhradil žalovanému 16 000 Kč, je třeba na dané plnění pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno bez právního důvodu a je povinen takové obohacení spočívající v obdržených finančních prostředcích žalobci vydat (, odst. 2 ). Z provedených důkazů rovněž vyplynulo, že žalovaný v souvislosti se smlouvu uhradil 8 400 Kč, zbývá tedy uhradit 7 600 Kč. Již z povahy právního vztahu vydání bezdůvodného obohacení je zřejmé, že doba plnění nemohla být mezi stranami dohodnuta a žalovaný byl tedy povinen bezdůvodné obohacení vydat bezodkladně po výzvě věřitele ( ). Žalobce dle doložených důkazů žalovaného vyzval k úhradě dluhu nejdříve v oznámení o postoupení pohledávky odeslaném dne 17.7.2019. Toto je třeba považovat dle za doručenou třetí pracovní den po odeslání, tedy dne 22.7.2019, jelikož pak žalovaný bez zbytečného odkladu v následující den neplnil, je od následujícího dne s úhradou v prodlení ( ). S ohledem na prodlení žalovaného má pak žalobce od shora uvedeného data rovněž nárok na úroky z prodlení ( ), a to v zákonné výši dle S odkazem na výše uvedené tedy soud žalobě vyhověl pouze v rozsahu uvedeném ve výroku č. I tohoto rozsudku a v rozsahu nad tento rámec žalobu zamítl.

26. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalovaný byl v řízení většinově úspěšný a měl by tak vůči žalobci právo na náhradu poměrné části nákladů řízení dle Jelikož však žádné náklady řízení neuplatnil a žádné na jeho straně ani z proběhlého řízení nevyplývají, rozhodl soud o nákladech řízení, jak je shora uvedeno.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze se návrhem domáhat výkonu rozhodnutí.