Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 148/2021-39
Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Blankou Klicnarovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 20 442 Kč s příslušenstvím (úvěr)
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 20 442 Kč s 18,9 % úrokem ročně z částky 20 442 Kč od 2. 6. 2020 do zaplacení a s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 20 442 Kč od 2. 6. 2020 do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 267,45 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 66,73 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 270 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 20 442 Kč s 18,9 % úrokem ročně z částky 20 442 Kč od 2. 6. 2020 do zaplacení a s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 20 442 Kč od 2. 6. 2020 do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 267,45 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 66,73 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 270 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku z titulu nesplacení úvěru. Žalobce tvrdil, že uzavřel se žalovanou dne datum smlouvu po poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu číslo. Před uzavřením smlouvy žalobce s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet úvěr. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky České spořitelny. Žalované byl poskytnut úvěr (kontokorent), přičemž limit kontokorentu byl sjednán ve výši 17 000 Kč. Kontokorent byl poskytován ke sporožirovému účtu dlužnice č. bankovní účet. Žalovaná se zavázala hradit úroky z kontokorentního úvěru ve výši 18,9% p.a. s tím, že výše úrokové sazby se mohla měnit v závislosti na výši referenční úrokové sazby zveřejněné v oznámení České spořitelny o úrokových sazbách (označeno jako„ běžná sazba“). Žalobce byl oprávněn vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce připsat splatné úroky k jistině kontokorentu. Žalovaná se zavázala k úhradě veškerých nákladů a výdajů, které vzniknout v souvislosti se smlouvou a to jednak ceny sjednané ve smlouvě a dále ceny stanovené v sazebníku. Sjednané úroky, náklady a výdaje se započítávaly do sjednané výše kontokorentu. Žalovaná se zavázala nepřekročit limit kontokorentu a dále se zavázala celou výši kontokorentu splatit nejpozději do 1 roku ode dne, kdy začala úvěr čerpat. V případě řádného splacení kontokorentu byla oprávněna kontokorent opětovně čerpat s tím, že opět musí být uhrazen nejpozději do 1 roku od opětovného čerpání. K opětovnému čerpání došlo opakovaně. V případě porušení podmínek smlouvy docházelo ke vzniku nepovoleného debetního zůstatku, ze kterého byl žalobce od počátku jeho vzniku oprávněn požadovat úrok z prodlení v zákonné výši.
2. Žalovaná své povinnosti ze smlouvy neplnila, překročila rámec limitu kontokorentu a přes opakované výzvy tento rozdíl nevyrovnala. Žalovaná byla v konečném zůstatku až 20 756,48 Kč, tedy překročila limit o 3 756,48 Kč. Z důvodů porušení povinností ze strany žalované využil žalobce svého práva a ukončil možnost čerpání kontokorentu a prohlásil celou dlužnou pohledávku z kontokorentu za splatnou ke dni 1. 6. 2020. Současně došlo k převedení pohledávky na úvěrový účet nepovolených debetních zůstatků č. bankovní účet. Žalovaná byla o těchto skutečnostech informována dopisem ze dne 3. 6. 2020.
3. Ke dni zesplatnění úvěru vznikla žalobci pohledávka v celkové výši 20 756,46 Kč, sestávající z dlužné jistiny kontokorentu ve výši 20 422 Kč a dlužných obchodních úroků ve výši 267,45 Kč, dlužného úroku z prodlení ve výši 66,73 Kč. Příslušenství jistiny poté přestavuje zákonných úrok z prodlení ve výši 10% z dlužné jistiny ode dne následujícího po zesplatnění do zaplacení a obchodní úrok z úvěru ve výši 18,9% p.a. z dlužné jistiny ode dne následujícího po dni zesplatnění. Žalovaná po zesplatnění žádnou částku nezaplatila. Žalobce nárokuje zaplacení jistiny ve výši 20 422 Kč a příslušenství kapitalizovaný obchodní úrok z úvěru ve výši 267,45 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 66,73 Kč a obchodní úrok 18,9% p.a. z jistiny a zákonný úrok z prodlení ve výši 10% z jistiny.
4. Žalovaná se k věci nevyjádřila, zůstala nečinná, konkludentně tedy také souhlasila s rozhodnutím věci na základě listin. Doručení žaloby i výzvy k vyjádření k postupu dle § 115a o.s.ř. považuje soud za prokázané s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10 Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř. o. s. ř. , které upravuje doručování písemností do vlastních rukou nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listin y. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř. o. s. ř. , ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že v místě bydliště evidovaného v centrální evidenci obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit.
5. Listinné důkazy a to smlouva o kontokorentním úvěru, přehled čerpání úvěru, výpis z účtu, ceník pro bankovní obchody a všeobecné obchodní podmínky prokazují uzavření smlouvy tak, jak tvrdí žalobce. Podmínky úvěru byly ve smlouvě řádně sjednány. Dopisem z 3. 6. 2020 je prokázáno zesplatnění úvěru, žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužných částek.
6. Právní poměry mezi žalobcem a žalovaným se řídí ustanovením § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 1815 o.z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.
8. Podle § 1813 o.z. má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
9. Soud má za to, že žaloba byla podána po právu, a proto jí v celém rozsahu vyhověl. Protože žalovaná svoji povinnost z výše uvedené smlouvy neplnila řádně, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Výše obchodního úroku byla sjednána ve smlouvě.
10. Podle ustanovení § 1970 o.z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.
12. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 /1o.s.ř. , neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení a to zaplacený soudní poplatek 818 Kč, náhradu nákladů za zastoupení advokátem podle vyhl.č. 177/1996 Sb. Podle § 14b odst. 1 cit. vyhl. je odměna advokáta za tři úkony po 300 Kč, tedy 900 Kč (převzetí zastoupení a žaloba, předžalobní výzva), náhrada nákladů – režijní paušál podle § 14b odst.5 je za tři úkony po 100 Kč, tedy 300 Kč a 21% DPH (z částek mimo soudního poplatku) Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit ve výši 2 270 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně.
13. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu“ formulářovou“, i když není podána přímo na elektronickém formuláři, neboť žalující podává obdobné žaloby opakovaně (během posledního roku u podepsaného soudu byly opakovaně podávány obdobné žaloby), uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o žalované osobě, údajích o uzavřené smlouvě, výši dlužných částek. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobo d a není rozporu s ústavo u garantovaným právem na právní pomoc.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo může podat exekuční návrh podle z.č. 120/2001 Sb.