Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
72 C 253/2020-32
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Soňou Novotnou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: ; osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 12.073 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 12.073 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky ve výši 12.073 Kč od 8. 10. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 12.073 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky ve výši 12.073 Kč od 8. 10. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Podanou žalobou se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 12.073 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobce dodával žalovanému elektřinu na základě mezi žalobcem a žalovaným uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 10. 12. 2018 do odběrného místa na adrese adresa žalovaného. Žalovaný se oproti tomu zejména za podmínek dle uzavřené smlouvy zavázal za odebranou elektřinu zaplatit cenu v odpovídající výši stanovené na základě smlouvy. Žalobce vyúčtoval žalovanému za odebranou elektřinu v období od 16. 11. 2018 do 9. 8. 2019 prostřednictvím faktury číslo ze dne 12. 8. 2019 se splatností ke dni 29. 8. 2019 částku ve výši 21.908 Kč a prostřednictvím faktury číslo ze dne 19. 9. 2019 se splatností ke dni 7. 10. 2019 částku ve výši 165 Kč, přičemž výsledný nedoplatek po zohlednění částky odpovídající uhrazeným zálohám ve výši 10.000 Kč požadovaný ze strany žalobce k úhradě činí částku ve výši 12.073 Kč.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. V souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.
4. Na podkladě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.
5. Žalobce uzavřel s žalovaným dne 10. 12. 2018 smlouvu o dodávce elektřiny, na základě které se žalobce jako dodavatel zavázal dodávat žalovanému jako zákazníkovi plyn do odběrného místa na adrese adresa žalovaného, a žalovaný se zejména zavázal za odebranou elektřinu zaplatit cenu v odpovídající výši stanovené na základě smlouvy.
6. Za období od 16. 11. 2018 do 9. 8. 2019 žalobce prostřednictvím faktury pod číslem daňového dokladu číslo vystavené dne 12. 8. 2019 vyúčtoval žalovanému částku za odběr elektřiny v celkové výši 21.908 Kč, uvedená částka byla splatná ke dni 29. 8. 2019, a dále prostřednictvím faktury číslo ze dne 19. 9. 2019 se splatností ke dni 7. 10. 2019 částku ve výši 165 Kč, přičemž výsledný nedoplatek po zohlednění částky odpovídající uhrazeným zálohám ve výši 10.000 Kč požadovaný ze strany žalobce k úhradě činí částku ve výši 12.073 Kč.
7. Prostřednictvím upomínky ze dne 4. 11. 2019 byl žalovaný upozorněn ze strany žalobce, že i přes předcházející urgence žalovaný dosud žalobci nezaplatil dlužnou částku ve výši 12.073 Kč za dodávku elektřiny. Poté byl žalovaný opětovně vyzván k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 8. 7. 2020. Předžalobní výzva byla ze strany žalobce předložena spolu s příslušným podacím archem.
8. Právním posouzením takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným vznikl závazek uzavřením smlouvy o sdružených dodávky elektřiny podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), dle něhož se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. V rámci předmětného závazku vystupoval žalobce jako dodavatel elektřiny a žalovaný jako zákazník.
9. Právní vztah plynoucí ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny je závazkem, jehož podstatou je povinnost zajistit dodávku elektřiny na straně jedné a povinnost uhradit za tuto dodávku kupní cenu na straně druhé. Z provedeného dokazování však vyplynulo, že žalobce své povinnosti vyplývající ze smluvního vztahu splnil, když dodával žalovanému jako zákazníkovi elektřinu na adresu smlouvou specifikovaného odběrného místa a následně účtoval odebrané množství elektřiny, žalovaný však porušil svou povinnost vyplývající ze závazku, když nezaplatil žalobci cenu za dodávku elektřiny a související služby.
10. Jelikož ze strany žalovaného dlužná částka zaplacena nebyla, žalovaný se dnem následujícím po splatnosti faktury dostal do prodlení se splácením svého peněžitého dluhu ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, žalobci tudíž vzniklo právo požadovat rovněž příslušenství pohledávky v podobě úroků z prodlení. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobci úroky z prodlení, přičemž výše úroku z prodlení vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť výše úroků z prodlení mezi účastníky sjednána nebyla. Žalobci proto vedle jistiny náleží i právo na úroky z prodlení, jež mu byly soudem přiznány.
11. Vzhledem ke shora uvedenému soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci soud stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.
12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že soud zcela procesně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, a to v celkové výši 1.000 Kč. Dle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. přizná soud účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporech, ve kterých bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč, činí pro účely § 151 odst. 3 občanského soudního řádu výše paušální náhrady do podání návrhu na zahájení řízení včetně 100 Kč za každý úkon. Žalobci tak byla přiznána vedle náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč náhrada nákladů dle § 1, 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 100 Kč za 2 úkony právní služby (písemné podání soudu týkající se věci samé v podobě žaloby, výzvy k plnění), tedy celkem ve výši 1.000 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.