Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
21 C 72/2021-21
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Hanákovou, LL.M., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 50 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 000 Kč s kapitalizovaným úrokem výši 929,87 Kč, se smluvním úrokem ve výši 18,90 % ročně z částky 50 000 Kč od 7. 9. 2020 do 29. 9. 2020, se smluvním úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 50 000 Kč od 30. 9. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 50 000 Kč od 17. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 000 Kč s kapitalizovaným úrokem výši 929,87 Kč, se smluvním úrokem ve výši 18,90 % ročně z částky 50 000 Kč od 7. 9. 2020 do 29. 9. 2020, se smluvním úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 50 000 Kč od 30. 9. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 50 000 Kč od 17. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne 6. 11. 2020 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 50 000 s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne
11. 4. 2018 Rámcovou smlouvu číslo na jejímž základě byl žalovanému aktivován běžný účet č. bankovní účet. Následně dne 6. 11. 2020 uzavřela s žalovaným Dodatek
číslo k této Rámcové smlouvě a žalovanému byl poskytnut úvěr s možností přečerpání, kontokorent, ve výši 50 000 Kč. Protože žalovaný závažně porušil své smluvní povinnosti vyplývající ze smlouvy o poskytování kontokorentu ve spojení s Podmínkami pro používání kontokorentu, přistoupila žalobkyně k zablokování kontokorentu a dne 7. 9. 2020 k jeho zesplatnění, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 7. 9. 2020, v němž byl vyzván k zaplacení celého dluhu a nesplaceného smluvního úroku z kontokorentu. Zesplatněním se stal závazek splatným v plné výši včetně příslušenství ke dni 7. 9. 2020. Žalovaný však svůj dluh ani v dodatečné lhůtě uvedené v předžalobní upomínce nezaplatil. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení jistiny úvěru ve výši 50 000 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 929,87 Kč za dobu od 1. 6. 2020 do 6. 9. 2020, smluvního úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 50 000 Kč od 7. 9. 2020 do 29. 9. 2020 spolu se smluvním úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 50 000 Kč od 30. 9. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 50 000 Kč od 17. 9. 2020 do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř. “) projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. o. s. ř. , žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal.
4. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne 11. 4. 2018 Rámcovou smlouvu číslo na jejímž základě byl žalovanému aktivován běžný účet
č. bankovní účet (viz Rámcová smlouva číslo ze dne 11. 4. 2018). Dne 6. 11. 2020 uzavřeli Dodatek číslo k Rámcové smlouvě, na jehož základě byl poskytnut úvěr s možností přečerpání ve výši 50 000 Kč, a v němž si zároveň ujednali, že jeho součástí jsou i Podmínky pro používání kontokorentu Výše úrokové sazby ke dni uzavření Dodatku činila 18,90 % ročně. V Dodatku byla sjednána podmínka, že žalovaný musí svůj kontokorent splatit do jednoho roku od přečerpání výše uvedeného běžného účtu, tzn., že do jednoho roku od přečerpání se musí dostat do plusu. Došlo-li by k porušení této povinnosti, bylo v Podmínkách pro používání kontokorentu ujednáno, že je žalobkyně oprávněna požadovat předčasné splacení kontokorentu, tedy prohlásit svým rozhodnutím kontokorent za ihned splatný. Při takovém zesplatnění by bylo povinností žalovaného splatit kontokorent, smluvní úroky a úroky z prodlení naúčtované ke dni zesplatnění. Bylo sjednáno, že smluvní vztah se řídí českým právem (viz uvedený dodatek a Podmínky pro používání kontokorentu). Dopisem ze dne 7. 9. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného k předčasnému uhrazení všech dluhů a informovala ho tak o zesplatnění, kterým se stal závazek splatným v plné výši, a to včetně příslušenství ke dni 7. 9. 2020, protože jak vyplývá z přehledu čerpání a splácení kontokorentu, který žalobkyně předložila, došlo k porušení smluvní povinnosti, když nesplacená jistina k tomuto datu činila 50 000 Kč a nesplacený kapitalizovaný úrok 929,87 Kč (viz uvedený dopis). Žalovaný však na svém účtu č. bankovní účet předmětné peněžní prostředky v dodatečné lhůtě stanovené předžalobní upomínkou neměl, tedy do 16. 9. 2020, jak vyplývá z předkládaného výpisu z výše uvedeného běžného účtu, a nesplnil tak povinnosti plynoucí z Dodatku.
5. Dle čl. 17 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění) platí, že ve věcech týkajících se smlouvy uzavřené spotřebitelem pro účel, který se netýká jeho profesionální nebo podnikatelské činnosti, se příslušnost určuje podle tohoto oddílu, aniž jsou dotčeny článek 6 a čl. 5 bod 7 a) jedná-li se o koupi movitých věcí na splátky; b) jedná-li se o půjčku návratnou ve splátkách nebo o jiný úvěrový obchod určený k financování koupě takových movitých věcí, nebo c) ve všech ostatních případech, kdy byla smlouva uzavřena s osobou, která provozuje profesionální nebo podnikatelské činnosti v členském státě, v němž má spotřebitel bydliště, nebo pokud se jakýmkoli způsobem taková činnost na tento členský stát nebo na několik členských států včetně tohoto členského státu zaměřuje, a smlouva spadá do rozsahu těchto činností. Dle čl. 18 odst. 2 nařízení EU č. 1215/2012 platí, že smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště.
6. V daném případě smlouvu uzavřela žalobkyně, která provozuje podnikatelskou činnost v České republice, kde má žalovaný, který smlouvu uzavíral v pozici spotřebitele v obec bydliště, k projednání věci tak byl příslušný Obvodní soud pro Prahu 3.
7. Dle čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) platí, že aniž jsou dotčeny články 5 a 7, smlouva uzavřená fyzickou osobou za účelem, který se netýká její profesionální nebo podnikatelské činnosti (dále jen„ spotřebitel“), s jinou osobou, která jedná v rámci výkonu své profesionální nebo podnikatelské činnosti (dále jen„ obchodník“), se řídí právem země, v níž má spotřebitel obvyklé bydliště, pokud: a) obchodník provozuje svou profesionální nebo podnikatelskou činnost v zemi, kde má spotřebitel své obvyklé bydliště, nebo b) se jakýmkoli způsobem taková činnost na tuto zemi nebo na několik zemí včetně této země zaměřuje a smlouva spadá do rozsahu této činnosti.
8. Dle čl. 6 odst. 2 Řím I platí, že bez ohledu na odstavec 1 si mohou strany zvolit v souladu s článkem 3 právo rozhodné pro smlouvu, která splňuje podmínky odstavce 1. V důsledku této volby však nesmí být spotřebitel zbaven ochrany, kterou mu poskytují ustanovení právního řádu, od nichž se nelze smluvně odchýlit, a jež by se v případě neexistence volby práva na základě odstavce 1 jinak použila.
9. Dle čl. 3 Řím I se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část.
10. Žalobkyně a žalovaná si v daném případě smlouvou ujednaly, že jejich vztah se řídí českým právem, soud proto nárok žalobkyně posoudil podle českého práva.
11. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně umožnila žalovanému ve smyslu ust. § 2 395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) čerpat finanční prostředky až do výše úvěrového limitu 50 000 Kč a žalovaný se dle ust. § 2 399 odst. 1 o. z. a Podmínek pro používání kontokorentu zavázal tyto finanční prostředky vrátit spolu se sjednanými smluvními úroky. Žalovaný se v Dodatku číslo k Rámcové smlouvě zavázal splatit kontokorent do jednoho roku od data prvního čerpání kontokorentu nebo od jakéhokoliv dalšího čerpání, kterým se dostane do minusu. Žalovaný porušil svoje smluvní povinnosti, když v uvedené době svůj vzniklý dluh nesplatil. Žalobkyni tak v souladu s Dodatkem číslo k Rámcové smlouvě a Podmínkami pro používání kontokorentu vzniklo oprávnění učinit úvěr okamžitě splatným. Na žalovaném bylo, aby v řízení tvrdil a prokázal, že svůj závazek uhradil, případně že zanikl jiným způsobem, to však neučinil. Žalobkyni se předloženými listinami podařilo tvrzené skutečnosti prokázat a soud proto žalobě vyhověl co do dlužné jistiny ve výši 50 000 Kč, dlužného kapitalizovaného úroku ve výši 929,87 Kč, který představuje souhrn nesplacených smluvních úroků od 1. 6. 2020 do 6. 9. 2020, smluvního úroku ve výši 18,90 % ročně z částky 50 000 Kč od 7. 9. 2020 do 29. 9. 2020, který odpovídá výši, kterou si účastníci sjednali v Dodatku, smluvního úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 50 000 Kč od 30. 9. 2020 do zaplacení, který odpovídá ust. § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 , přičemž o správnosti jejich výpočtu i vzhledem k pasivitě žalovaného, který se k žalobě vůbec žádným způsobem nevyjádřil, nic v řízení netvrdil a nenavrhoval žádné důkazy, neměl soud důvod pochybovat. S ohledem na uvedené skutečnosti proto soud žalobě vyhověl včetně nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1 970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky 50 000 Kč od 17. 9. 2020 do zaplacení, tedy ode dne, kdy uběhla dodatečná lhůta k plnění stanovená žalobkyní.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.