Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
26 C 9/2021-37
Okresní soud ve Zlíně rozhodl soudkyní Mgr. Silvií Kasardovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 7 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 22. 1. 2021 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 2 275 Kč, náklady ve výši 2 000 Kč, smluvní pokutu ve výši 2 212 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 275 Kč od 24. 3. 2020 do 21. 2. 2021, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 275 Kč od 22. 1. 2021 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 7 000 Kč od 22. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 22. 1. 2021 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 2 275 Kč, náklady ve výši 2 000 Kč, smluvní pokutu ve výši 2 212 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 275 Kč od 24. 3. 2020 do 21. 2. 2021, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 275 Kč od 22. 1. 2021 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 7 000 Kč od 22. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), soud v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 7 000 Kč, úroku ve výši 2 275 Kč, úroku z prodlení z částky 9 275 Kč ve výši 10 % ročně od 24. 3. 2020 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním ve výši 2 000 Kč a částky 2 212 Kč jako smluvní pokuty. Nárok vyplýval z nesplaceného úvěru poskytnutého žalobkyní žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce ze dne datum.
3. Žalobkyně se omluvila z neúčasti u jednání, ke kterému se rovněž nedostavil žalovaný, a to bez řádné a včasné omluvy. Soud proto za splněných podmínek stanovených v § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.
4. Soud učinil závěr o skutkovém stavu z listin předložených žalobkyní: Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 16. 2. 2018 smlouvu o zápůjčce, na základě které mu poskytla bankovním převodem finanční prostředky ve výši 7 000 Kč a žalovaný se je zavázal splatit, společně s poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 275 Kč, do 23. 3. 2020 (smlouva o zápůjčce). Částka 7 000 Kč byla žalovanému připsána na účet č. bankovní účet dne 16. 2. 2018, přičemž se jednalo o účet vedený právnická osoba, IČO na jméno žalovaného (zpráva z banky). Ještě před uzavřením smlouvy o zápůjčce se žalovaný zaregistroval na internetových stránkách žalobkyně, kde si dle vlastní volby nastavil dostupné parametry (výše zápůjčky a její splatnost). Následně vyplnil na webové stránce žalobkyně formulář, do kterého zadal své osobní údaje. Tímto učinil návrh na uzavření smlouvy o zápůjčce a potvrdil, že se seznámil se zněním smlouvy a všeobecných obchodních podmínek. Smlouvu o zápůjčce žalovaný podepsal elektronicky připsáním PIN kódu, který mu byl zaslán žalobkyní na žalovaným uvedené telefonní číslo.
5. Žalovaný na poskytnuté půjčce a úroku žalobkyni nic neuhradil, proto byl upomenut k úhradě dlužné částky, avšak na upomínku nereagoval (upomínky ze dne 30. 3. 2020, 6. 4. 2020, 13. 4. 2020, 22. 4. 2020). Naposledy byl žalovaný vyzván právním zástupcem žalobkyně před podáním žaloby výzvou ze dne 19. 1. 2021 k úhradě dlužné částky do 3 dnů od doručení výzvy, přičemž výzva byla žalovanému zaslána doporučeně (předžalobní upomínka, podací lístek).
6. Žalobkyně k výzvě soudu, jakým způsobem byla prověřena úvěruschopnost (bonita) žalovaného, sdělila, že nebude k úvěruschopnosti žalovaného doplňovat žádná skutková tvrzení. S ohledem na to navrhla, pokud soud posoudí smlouvu o zápůjčce dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru jako neplatnou, aby byl žalovaný zavázán k vrácení bezdůvodného obohacení v podobě částky vyplacené mu žalobkyní.
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta 1., je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého druhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroků z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněným bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co po právu měl plnit sám.
13. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
14. S ohledem na popsaný skutkový stav má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, respektive v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Uvedená povinnost k posouzení bonity spotřebitele, tedy schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, je zákonem uložená poskytovateli úvěru, tedy žalobkyni jako společnosti, jež úvěr poskytla pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak jako poskytovatel úvěru neučinil. Spotřebitelský úvěr za dané situace měl být poskytnut pouze v případě, že z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský splácet. Toto však žalobkyně v daném případě nesplnila, čemuž také odpovídá skutečnost, že žalovaný svůj dluh od počátku nesplácel. Takový zákonný postup představuje posílení principu zodpovědného úvěrování a cílené ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy úvěry jsou poskytovány s cílem jejich nesplacení, dokonce s cílem dosáhnutí zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s tím, že dlužník nebude pravděpodobně ani schopen poskytnutý úvěr splatit (viz důvodová zpráva k zákonu o spotřebitelském úvěru).
15. V téže souvislosti je třeba konstatovat, že české spotřebitelské právo je ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru mimo jiné transponovanou směrnicí číslo 2008 /48/, kde se v článku 8 odst. 1 věta první stanoví, že členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele a pokud je to nezbytné na základě vyhledávání v příslušné databázi. V čl. 23 směrnice číslo 2008 /48/ se dále stanoví, že členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
16. Přesto, že přesný postup při ověřování úvěruschopnosti spotřebitele není nijak zákonem o spotřebitelském úvěru, ani transponovanou směrnicí číslo 2008 /48/, stanoven, je zřejmé, že žalobkyně je povinna vždy řádně, se všemi znalostmi profesionála a s péčí řádného hospodáře prověřit úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně by si měla veškeré údaje týkající se finanční a majetkové situace spotřebitele řádně ověřit, a to zejména předložením potřebných listin, jako např. výpisem z účtu, pracovní smlouvy, mzdového výměru, dokladu o nákladech na bydlení, atd. a nikoliv spoléhat jen na tvrzení spotřebitele, které může být úmyslně, či neúmyslně zkresleno jeho subjektivním vnímáním. Žalobkyně však v tomto řízení neprokázala, že by tuto svou povinnost splnila. Soud tedy uzavřenou smlouvu o zápůjčce, jež je spotřebitelskou smlouvou o úvěru, shledal za neplatnou.
17. Soud v souladu § 118a odst. 2 o.s.ř. právně posoudil nárok uplatněný žalobkyní jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 a nás. o.z., poněvadž v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému bezhotovostně na účet žalovaného částku 7 000 Kč, kterou žalovaný dosud nevrátil.
18. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, proto se za den splatnosti považuje ten den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu po té, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka.
19. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky doručením předžalobní výzvy, jež byla prokazatelně žalovanému dodána dne 19. 1. 2021, přičemž k úhradě ve stanovené lhůtě nedošlo. Splatnost dluhu tak nastala dne 21. 1. 2021 a ode dne následujícího, tedy od 22. 1. 2021 se žalovaný dostal do prodlení z vrácením bezdůvodného obohacení. Žalovanému tak vedle povinnosti k úhradě dlužné částky byla uložena také povinnost k zaplacení úroku z prodlení podle § § 1968 a 1970 o.z. ve výši 8,25 % ročně podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
20. Soud v souladu s § 153 odst. 2 . o.s.ř. tedy žalovaného zavázal k zaplacení částky 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 000 Kč od 22. 1. 2021 do zaplacení ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř. , jak vyplývá z výroku I.
21. Ohledně zbývající částky byla žaloba zamítnuta, jak je specifikováno ve výroku II. s ohledem na shoda uvedené důvody, tedy neprověření úvěruschopnosti žalovaného, jež způsobilo absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru. Ostatní nároky vyplývající ze smlouvy o úvěru, jež je absolutně neplatná, tedy neplatná od samého počátku, proto nemohly žalobkyni vzniknout.
22. Žalobkyně byla v řízení úspěšná pouze v rozsahu odpovídajícím 52 %, oproti úspěchu žalovaného v rozsahu 48 % Náklady řízení by tak žalobkyni byly přiznány pouze v nepatrném rozsahu 4 %. Soudem proto bylo o nákladech řízení rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř tak, že soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo, jak vyplývá z výroku III.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř. )
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.