Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
7 C 123/2020-39
Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šmicovou v právní věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa
zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 16 420 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 12 000 Kč od 25. 6. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 4 420 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75% z částky 12 000 Kč od 7. 6. 2019 do 24. 6. 2020 a zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75% z částky 100 Kč od 25. 6. 2020 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 039,50Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 12 000 Kč od 25. 6. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 4 420 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75% z částky 12 000 Kč od 7. 6. 2019 do 24. 6. 2020 a zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75% z částky 100 Kč od 25. 6. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 039,50Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].
1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhala uložení povinnosti zaplatit žalobkyni částku 16 420 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o úvěru číslo dne datum, smlouva byla v souladu s čl. 1. části„ Okamžik uzavření“ Obchodních podmínek uzavřena okamžikem provedení Verifikační platby ze strany žalovaného na účet žalobkyně uvedený ve smlouvě. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 12 000 Kč převodem na účet žalovaného č. bankovní účet Částku ve výši 12 000Kč se žalovaný zavázal uhradit jednorázově do dne datum. Pro případ nezaplacení jakékoliv splátky žalovaného řádně a včas si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1% z jistiny za každý den prodlení, splatnou vždy den následujícím po každém dni prodlení. V případě prodlení se žalovaný zároveň zavázal uhradit částku ve výši 50Kč za každou upomínku zasílanou ze strany žalobkyně. Žalovaný neuhradil částku 12 000Kč v konečném termínu splatnosti do 6. 6. 2019, přestože byl o zaplacení upomínán, zejména výzvami k úhradě ze dne 20. 6. 2019 a ze dne 16. 7. 2019, na tyto výzvu však nereagoval a dlužnou částku neuhradil. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny ve výši 12 000Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % p.a. z částky 12 000Kč ode dne 7. 6. 2019 až do zaplacení, poplatků za upomínky ve výši 100Kč, smluvní pokuty kapitalizované ke dni 5. 6. 2020 ve výši 4 320 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 10. 6. 2020 předžalobní výzvu.
2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného.
3. Soud věc projednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti účastníků, když zástupce žalobkyně se omluvil z jednání a souhlasil s projednáním věci bez jeho přítomnosti a žalovaný se k jednání nedostavil, svou neúčast neomluvil.
4. Ze smlouvy o úvěru číslo dne datum, obchodních podmínek soud zjistil, že se věřitel zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 12 000 Kč na bankovní účet č. bankovní účet a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku do 6. 6. 2019. Pro případ nezaplacení jakékoliv části závazku žalovaného řádně a včas smlouva obsahuje ujednání o povinnosti žalovaného, zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1% z jistiny za každý den prodlení, splatnou vždy den následujícím po každém dni prodlení, žalovaný se zároveň zavázal uhradit částku ve výši 50 Kč za každou zaslanou upomínku zasílanou žalobkyní. Dle seznamu poplatků spojených se smlouvou o úvěru – pro úvěry splatné jednorázově činí paušální poplatek na úhradu nákladů spojených s vymáháním pohledávky 50Kč za každou ostatní upomínku a smluvní pokuta je ve výši 0,1% z jistiny za každý den prodlení. Upomínkou ze dne datum adresovanou žalovanému žalobkyně upozornila, že neobdržela splátku půjčky a vyzvala žalovaného k zaplacení částky 12 206Kč. Opakovanou výzvou k úhradě ze dne 17. 6. 2019 adresovanou žalovanému žalobkyně upozornila a vyzvala k zaplacení částky, která ke dni 16. 7. 2019 činí 12 568Kč. Prostřednictvím právního zástupce žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku ze dne datum, téhož dne předanou k poštovní přepravě. Ze zprávy obec anonymizováno a.s. bylo zjištěno, že majitelem osobního účtu bankovní účet zrušeného datum byl žalovaný a dne datum na tento účet byla zaslaná částka 12 000 Kč.
5. Podle ustanovení § 2395 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Soud v této souvislosti odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nálezu Ústavního soudu III ÚS 4129/18, dle kterých neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Nejvyšší soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalobkyní nebylo tvrzeno a z důkazů nebylo zjištěno, zda žalobkyně a v jakém rozsahu prověřovala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku). Vycházel z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -679/18, podle kterého články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaný ve smlouvě uvedenou finanční hotovost čerpal. Převzal-li žalovaný finanční prostředky na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku jako bezdůvodné obohacení. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Žalobkyně se k jednání nedostavila, soud jí nemohl poskytnout poučení podle § 118a o. s. ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů prokazující zda a jakým způsobem žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, rovněž nebylo možné poskytnout poučení o jiném právním posouzení žalovaného nároku. Vzhledem k tomu, že žalovaný poskytnutou částku neuhradil, soud určil výši bezdůvodného obohacení ve výši 12 000 Kč. Pokud jde o upomínky ze dne 20. 6. 2019 a 16. 7. 2019 nebylo doloženo, zda byly předány k poštovní přepravě. Předžalobní upomínka ze dne 10. 6. 2020 byla podaná k přepravě téhož dne. Dle ustanovení § 573 občanského zákoníku se má za to, že zásilka došla třetí pracovní den po odeslání, do prodlení se žalovaný dostal dne 25. 6. 2020. Nárok na zákonný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající výši ohledně částky 4 420 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75% z částky 12 000 Kč od 7. 6. 2019 do 24. 6. 2020 a zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75% z částky 100 Kč od 25. 6. 2020 do zaplacení žalobu zamítl.
6. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla v řízení částečně neúspěšná a náleží jí proto náhrada nákladů řízení v rozsahu 46,16 % nákladů účelně vynaložených. Účelně vynaložené náklady řízení v projednávané věci soud shledal ve výši 2 252 Kč, za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu za zastupování advokátem za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění), tři režijní paušály po 100 Kč podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (§ 14b) a 21 % DPH ve výši 252 Kč. S ohledem na částečný úspěch náleží žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 039,52 Kč (46,16 % z částky 2 252 Kč). Žalovaný je povinen zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.
7. Lhůtu k plnění soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon soudního rozhodnutí, exekuci.