Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
14 C 135/2021-32
Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Kučerou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátem Mgr. jméno příjmení, Ph.D.
se sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 2 572,01 Kč s příslušenstvím (úvěr)
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 2 572,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 2 697,97 Kč od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení v částce 1 489 Kč k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 2 572,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 2 697,97 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení v částce 1 489 Kč k rukám zástupce žalobce.
1. S ohledem na skutečnost, že se v dané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ), obsahuje rozsudek podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. zkrácenou verzi odůvodnění.
2. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce uvedl, že žalovaný coby úvěrovaný uzavřel dne datum se společností právnická osoba, IČO (dále jen„ původní věřitel“) Smlouvu o úvěru číslo dle zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru a dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ smlouva“). Žalobce coby postupník uzavřel dne datum se společností právnická osoba IČO coby postupitelem smlouvu o postoupení pohledávky, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Podle smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému neúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 15 000,00 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr zpět spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem. tj. v celkové částce 27 272,00 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 27 272,00 Kč, a to ve 14,0 splátkách, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná dne datum. Původní věřitel svůj shora uvedený závazek splnil a sjednaný úvěr úvěrovanému poskytl dne datum, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný svůj závazek nesplnil řádně a včas, ocitl se tak v prodlení. Vzhledem k prodlení žalovaného má tak žalobce krom dlužné jistiny i nárok na a) zákonný úrok z prodlení v zákonné % výši z žalované částky od datum 0:00:00 do zaplacení. Žalovaná částka 4 572,01 Kč je tak tvořena: a) neuhrazená jistina úvěru po lhůtě splatnosti, kterou žalobce uplatňuje ve výši 2697,97 Kč – právní základ nároku žalobce viz str. 1 alinea 1 úvěrové smlouvy b) neuhrazený úrok z úvěru, který žalobce uplatňuje ve výši 58,11 Kč – právní základ nároku žalobce viz článek (II) úvěrové smlouvy c) neuhrazený poplatek za poskytnutí a sjednání úvěru, který žalobce uplatňuje ve výši 1005,6 Kč – právní základ nároku žalobce viz čl. (II) úvěrové smlouvy; d) neuhrazený poplatek za vyhodnocení úvěru, který žalobce uplatňuje ve výši 181,83 Kč – právní základ nároku žalobce viz čl. (II) úvěrové smlouvy; e) neuhrazený inkasní poplatek za hotovostní výběr splátek, který žalobce uplatňuje ve výši 628,5 Kč – právní základ nároku žalobce viz čl. (II) úvěrové smlouvy. Posouzení schopnosti žalovaného splácet předmětnou zápůjčku dlužníka spočívá v prověřování podle vnitřních kritérií poskytovatele zápůjčky: Těmito kritérii jsou: (i) maximální počet tří závazků u jiných věřitelů ověřený interním systémem poskytovatele zápůjčky, (ii) 0 zahájených exekučních řízení, (iii) negativní lustrace v insolvenčním rejstříku, (iv) při podání žádosti o poskytnutí zápůjčky bylo požadováno uvedení příjmů, výdajů, (v ) lustrace v ISIR, Centrální evidenci exekucí a databázích inkasních agentur Při posuzování úvěruschopnosti byla osoba žalovaná povinna vyplnit pravdivě veškeré výdaje, tedy včetně splátek úvěrů. Na základě těchto postupů dospěl původní věřitel k závěru, že nemá důvodné pochybnosti o úvěruschopnosti žalovaného. Tento závěr nijak žalovaný nevyvrátil. Naopak žalobce resp. právní předchůdce jeho úvěruschopnost zcela legitimně očekával a od počátku byl v dobré víře, když neměl důvod pochybovat o platnosti právního vztahu. Pokud žalovaný nebyl úvěruschopný, pak neuvedl pravdivé skutečnosti při kontraktačním procesu. Za nikoliv nevýznamnou považuje žalobce též skutečnost, že žalovaný služby poskytovatele úvěru sám aktivně vyhledal a požádal jej o poskytnutí rychlé půjčky v hotovosti, tedy nejednalo se zde o poskytnutí (či snad dokonce vnucení) hotovostního úvěru žalovanému zprostředkovatelem na nějaké předváděcí marketingové akci, tedy o situaci, kdy by úvěrující mohl případně ovlivnit rozhodování žalovaného jako spotřebitele. Původní věřitel měl ostatně právo předpokládat a očekávat, že žalovaný, jako úvěrovaný, má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností, jak plyne z ust. § 4 NOZ .
3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.
4. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.
5. Skutkový stav je zjištěn z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů - aktivní věcná legitimace žalobce je prokázána smlouvami o postoupení pohledávky. Smlouva o úvěru prokazuje vznik a obsah závazku, včetně výše úroků. O zaplacení byl žalovaný upomínán.
6. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby.
7. V daném případě byla smlouva o úvěru uzavřena za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. , ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
8. Pokud se týče aktivní věcné legitimace žalobce, pak tuto má soud ve vztahu k žalovanému za osvědčenou, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalovanému bylo postoupení pohledávek postupiteli oznámeno, a to dopisem ze dne datum (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).
9. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním právního předchůdce žalobce a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z. Právní předchůdce žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků, a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky.
10. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář příjmení, J., příjmení, L., příjmení, Z. a kol. Občanský soudní řád . Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradili další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.
11. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce průběh úvěrového vztahu mezi právním předchůdcem žalobce (žalobcem) a žalovaným, když dospěl k závěru, že žalovaný je ve vztahu k žalobci v prodlení s uhrazením poskytnuté částky úvěru a dále žalovanému vznikla povinnost uhradit plnění dle smlouvy. V neposlední řadě vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako zákonný neodporující skutkovým zjištěním soudu.
12. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši
1 489 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (200 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 600 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 1 489 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. jako třídenní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku dle § 202 odst. 2 odvolání není přípustné. Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí nebo exekuce.