Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
46 C 27/2021-27
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Kuchaříkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 96 082 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 96 082 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 25. 1. 2020 do zaplacení se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 96 082 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 25. 1. 2020 do zaplacení se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 96 082 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu zdůvodnil tím, že byl účastníkem řízení vedeného Okresním soudem Plzeň-sever, sp. zn.
7 C 337/2012, zahájeného dne 30. 11. 2012 a pravomocně skončeného dne 20. 2. 2020. Délka řízení tak byla s ohledem na jeho charakter zcela nepřiměřená, žalobce byl nucen setrvat ve stavu nejistoty týkající se jeho práv a povinností, čímž mu vznikla nemajetková újma, za kterou mu náleží zadostiučinění v penězích. Řízení celkem trvalo 2 703 dnů, což považuje za okolnost, která zvyšuje zadostiučinění za jím utrpěnou újmu, v řízení absentovaly okolnosti, které by zvyšovaly složitost věci, což opětovně zvyšuje výši přiměřeného zadostiučinění. V řízení vznikly průtahy, ke kterým žalobce nezavdal důvod.
2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla žalobu zamítnout. Uvedla, že u ní žalobce dne 24. 7. 2020 uplatnil svůj nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu, kterou vyčíslil částkou 96 082 Kč spočívající v nesprávném úředním postupu v řízení vedeném Okresním soudem Plzeň-sever pod sp. zn. 7 C 337/2012. Věc však nebyla žalovanou mimosoudně projednána a žalované tak není znám průběh řízení před Okresním soudem Plzeň-sever. Žalovaná tak má o řízení poznatky pouze z tvrzení uváděných žalobcem, proto nelze učinit nespornou existenci odpovědnostního titulu státu za škodu, vznik nemajetkové újmy ani vznik majetkové škody, rovněž ani příčinné souvislosti mezi prvními dvěma předpoklady. Namítané řízení trvalo 7 let a 2 měsíce opakovaně na dvou stupních soudní soustavy. Soud prvního stupně rozhodoval ve věci dvakrát, podobně jako soud odvolací. V řízení byla vznesena též námitka podjatosti, na dvou stupních bylo rozhodováno též o znalečném. V řízení nedošlo k prodlevám, jednotlivé úkony byly prováděny v přiměřených lhůtách. Řízení bylo složité, předmětem řízení bylo vydání bezdůvodného obohacení, bylo nutno vypracovat více znaleckých posudků. Žalovaná považuje posuzované řízení za přiměřeně dlouhé, nedošlo v něm k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen„ zákon“). K porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůta nedošlo. Stát tak není odpovědný za újmu tvrzenou žalobcem.
3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
4. Žalobce se dopisem ze dne 23. 7. 2020 obrátil na žalovanou se svým nárokem na náhradu újmy způsobené nesprávným úředním postupem ve výši 96 082 Kč představující přiměřené zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení před Okresním soudem Plzeň-sever, sp. zn. 7 C 337/2012, které trvalo 2 703 dnů, jak je patrné z jeho podání nazvaného Uplatnění nároku na náhradu majetkové a nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem.
5. Ze spisu Okresního soudu Plzeň-sever, sp. zn. 7 C 337/2012, soud ohledně průběhu řízení zjistil následující:
-) dne 30. 11. 2012 podali žalobci celé jméno žalobce a jméno příjmení proti žalovanému právnická osoba žalobu o částku 1 356 607,50 Kč. Z textu žaloby vyplývá, že závazek vznikl ze smlouvy o dílo, od které žalobci odstoupili a částku tudíž požadují vrátit z titulu bezdůvodného obohacení. Spolu s žalobou žalobci požádali
o osvobození od soudních poplatků
-) dne 6. 12. 2012 vyzval soud žalobce k opravě petitu a dále k doplnění jejich žádosti
o osvobození od soudních poplatků
-) dne 20. 12. 2012 žalobci petity doplnili, a pokud jde o doplnění žádosti o osvobození od soudních poplatků, žádají o prodloužení lhůty do 15. 1. 2013
-) dne 7. 1. 2013 žalobci předkládají soudu formuláře k osvobození od soudních poplatků vyplněné
-) dne 25. 3. 2013 bylo rozhodnuto o osvobození žalobců od soudního poplatku
-) dne 24. 4. 2013 byl návrh spolu s výzvou k vyjádření zaslán straně žalované
-) dne 24. 5. 2013 se k žalobě vyjádřila žalovaná
-) dne 27. 5. 2013 bylo vyjádření žalované zasláno žalobcům
-) dne 31. 5. 2013 bylo nařízeno jednání na 21. 8. 2013
-) dne 21. 8. 2013 se konalo jednání, při kterém byly provedeny listinné důkazy, a jednání bylo za účelem poskytnutí lhůty k doplnění tvrzení a důkazů účastníků odročeno na neurčito
-) dne 19. 9. 2013 žalovaná doplňuje svá tvrzení a důkazní návrhy. příjmení dne tak činí i žalobci
-) dne 20. 9. 2013 bylo podání žalobce a žalované zasláno druhé straně
-) dne 7. 11. 2013 soud ustanovil znalce z oboru ekonomika a stavebnictví
-) dne 15. 11. 2013 žalobci doplnili důkaz
-) dne 15. 11. 2013 bylo zadání znaleckého posudku rozšířeno o další úkol
-) dne 25. 11. 2013 byl spis zaslán znalci k vypracování znaleckého posudku
-) dne 31. 1. 2014 žalobci rozšířili svou žalobu
-) dne 31. 3. 2014 obdržel soud znalecký posudek
-) dne 31. 3. 2014 byl znalecký posudek zaslán účastníkům k vyjádření.
-) dne 7. 4. 2014 bylo rozhodnuto o znalečném
-) dne 14. 4. 2014 požádala žalovaná o prodloužení lhůty k vyjádření ke znaleckému posudku
-) dne 22. 4. 2014 se žalobci odvolali proti usnesení o znalečném
-) dne 24. 4. 2014 se proti usnesení odvolala i žalovaná
-) dne 25. 4. 2014 byla odvolání zaslání protistranám k případnému vyjádření
-) dne 7. 5. 2014 žalovaná své odvolání doplnila
-) dne 13. 5. 2014 žádá žalovaná o prodloužení lhůty k vyjádření k znaleckému posudku, neboť zadala zpracování oponentního posudku
-) dne 23. 5. 2014 byla žalované lhůta k vyjádření se ke znaleckému posudku prodloužena
o 2 měsíce
-) dne 28. 5. 2014 soud vyzval žalobce, aby své odvolání doplnili
-) dne 16. 6. 2014 vzali žalobci své odvolání zpět
-) dne 18. 6. 2014 bylo odvolání předloženo Krajskému soudu v Plzni k rozhodnutí o odvolání
-) dne 29. 8. 2014 bylo odvolání zasláno znalci
-) dne 8. 9. 2014 se znalec k odvolání vyjádřil
-) dne 22. 9. 2014 se žalovaná vyjádřila ke znaleckému posudku
-) dne 27. 11. 2014 bylo odvolacím soudem rozhodnuto o znalečném tak, že bylo usnesení soudu prvního stupně změněno
-) dne 23. 1. 2015 bylo nařízeno jednání na 24. 4. 2015
-) dne 9. 3. 2015 bylo zasláno právní zástupkyni žalobců vyrozumění o ukončení právního zastoupení
-) dne 12. 3. 2015 žádají žalobci o ustanovení právního zástupce z řad advokátů
-) dne 16. 3. 2015 byli žalobci vyzváni, aby svou žádost doplnili. Žalobci tak učinili dne
31. 3. 2015.
-) dne 14. 4. 2015 byl žalobcům ustanoven k ochraně jejich zájmů advokát
-) dne 12. 3. 2015 bylo jednání odročeno
-) dne 13. 5. 2015 bylo nařízeno jednání na 29. 7. 2015
-) dne 29. 7. 2015 se konalo jednání, při kterém byl proveden znalecký posudek, a jednání bylo za účelem uložení povinnosti žalovanému složit zálohu na vypracování revizního znaleckého posudku odročeno na neurčito. Současně bylo stranám uloženo, aby ve lhůtě 1 měsíce formulovaly případná zadání otázek pro vypracování revizního znaleckého posudku
-) dne 30. 7. 2015 bylo žalované uloženo, aby složila zálohu na vypracování revizního znaleckého posudku
-) dne 4. 8. 2015 byla záloha složena
-) dne 27. 8. 2015 žádá žalovaná o prodloužení lhůty k formulaci otázek na revizního znalce
-) dne 28. 8. 2015 žalobci předkládají své dotazy na znalce
-) dne 22. 9. 2015 předkládá žalovaná své dotazy na znalce
-) dne 20. 10. 2015 soud ustanovuje revizního znalce
-) dne 4. 2. 2016 revizní znalec žádá o prodloužení lhůty pro podání znaleckého posudku
o 14 dnů
-) dne 5. 2. 2016 byla lhůta znaleckému ústavu prodloužena
-) dne 10. 2. 2016 obdržel soud revizní znalecký posudek
-) dne 10. 2. 2016 byl revizní znalecký posudek rozeslán účastníkům
-) dne 22. 2. 2016 žalobci požádali o výslech znalce
-) dne 24. 2. 2016 žalovaná požádala o prodloužení lhůty k seznámení se se znaleckým posudkem a sdělení, zda budou žádat výslech znalce
-) dne 1. 3. 2016 bylo rozhodnuto o znalečném
-) dne 1. 3. 2016 bylo nařízeno jednání na 29. 6. 2016
-) dne 4. 5. 2016 se žalovaná vyjádřila ke znaleckému posudku
-) dne 28. 6. 2016 byla vyjádření účastníkům ke znaleckému posudku zaslána znalci
-) dne 27. 6. 2016 se ke znaleckému posudku vyjádřili žalobci
-) dne 29. 6. 2016 se konalo jednání, při kterém byl proveden revizní znalecký posudek. Byl vyslechnut zástupce znaleckého ústavu, který revizní znalecký posudek vypracoval. Soud provedl pokus o smírné vyřešení věci, a jednání bylo za účelem poskytnutí lhůty účastníkům k smírnému řízení odročeno na neurčito
-) dne 13. 7. 2016 bylo rozhodnuto o znalečném za účast revizního znalce při jednání
-) dne 28. 7. 2016 se žalovaný vyjádřil s tím, že ze strany žalobců nebyl kontaktován ve věci smírného vyřízení věci
-) dne 5. 9. 2016 bylo žalobcům uloženo, aby doplnili svá žalobní tvrzení a označili důkazy a bylo nařízeno jednání na 7. 12. 2016
-) dne 29. 9. 2016 žalobci doplnili žalobní tvrzení a důkazní návrhy a vyjádřili se k vyjádření žalované. Toto bylo zasláno žalované dne 30. 9. 2016.
-) dne 18. 10. 2016 se žalovaný k podání žalobců vyjádřil
-) dne 19. 10. 2016 soud zaslal vyjádření žalované žalobcům
-) dne 28. 11. 2016 se žalobci vyjádřili k podání žalovaných
-) dne 29. 11. 2016 žádají žalobci o odročení jednání z důvodu kolize na straně zástupkyně žalobců
-) dne 30. 11. 2016 bylo jednání odročeno na 15. 2. 2017
-) dne 5. 12. 2016 žádá žalovaná o odročení nařízeného jednání z důvodu kolize svého zástupce
-) dne 6. 12. 2016 bylo jednání odročeno na 22. 2. 2017
-) dne 22. 2. 2017 se konalo jednání, při kterém byly provedeny listinné důkazy. Žalovanému bylo uloženo, aby se ve lhůtě 6 týdnů vyjádřil k důkazům, které byly provedeny dnešního dne, a jednání bylo za účelem předložení vyjádření žalovaného odročeno na neurčito.
-) dne 30. 3. 2017 se žalovaný vyjádřil
-) dne 31. 3. 2017 bylo vyjádření zasláno protistraně
-) dne 26. 4. 2017 bylo nařízeno jednání na 30. 6. 2017
-) dne 1. 6. 2017 požádali žalobci o odročení jednání z důvodu zahraniční dovolené
-) dne 2. 6. 2017 bylo jednání odročeno na 4. 8. 2017
-) dne 28. 7. 2017 se žalobci vyjádřili k vyjádření žalované
-) dne 7. 8. 2017 se konalo jednání, při kterém bylo dáno poučení dle § 119a o.s.ř. a jednání bylo za účelem poskytnutí lhůty 1 měsíce k předložení závěrečných návrhů odročeno na neurčito
-) dne 31. 8. 2017 předložila žalovaná svůj závěrečný návrh
-) dne 1. 9. 2017 podali žalobci námitku podjatosti soudkyně
-) dne 4. 9. 2017 žalobci předložili svůj závěrečný návrh
-) dne 15. 9. 2017 byla věc předložena k rozhodnutí o námitce podjatosti Krajskému soudu v Plzni
-) dne 20. 9. 2017 rozhodl odvolací soud o tom, že soudkyně není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci
-) dne 3. 11. 2017 byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba žalobců zamítnuta. Rozsudek byl účastníkům rozeslán dne 29. 11. 2017
-) dne 11. 12. 2017 se žalobci proti rozsudku odvolali
-) dne 9. 1. 2018 žalobci své odvolání doplnili
-) dne 12. 1. 2018 bylo odvolání žalobců zasláno protistraně
-) dne 7. 2. 2018 byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání Krajskému soudu v Plzni
-) dne 15. 2. 2018 se žalovaná k odvolání vyjádřila
-) dne 3. 5. 2018 bylo nařízeno jednání před odvolacím soudem na 29. 5. 2018
-) dne 29. 5. 2018 se konalo jednání, při kterém byl vyslechnut pověřený pracovník znaleckého ústavu a jednání bylo odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí 7. 6. 2018
-) dne 7. 6. 2018 byl odvolacím soudem rozsudek soudu prvního stupně zrušen, a věc vrácena soudu k dalšímu řízení. Rozhodnutí bylo rozesláno účastníkům dne 12. 7. 2018
-) dne 20. 7. 2018 bylo nařízeno jednání na 5. 9. 2018
-) dne 25. 7. 2018 žalovaná požádala o odročení jednání z důvodu kolize
-) dne 25. 7. 2018 bylo jednání odročeno na 31. 10. 2018
-) dne 9. 8. 2018 předložila žalovaná své stanovisko. Toto bylo dne 13. 8. 2018 zasláno protistraně
-) dne 29. 10. 2018 předložili žalobci svou repliku ke stanovisku žalované. Tato byla protistraně zaslána dne 30. 10. 2018
-) dne 31. 10. 2018 se konalo jednání. Jednání bylo za účelem poskytnutí účastníkům lhůty 30 dnů k předložení závěrečného návrhu odročeno na neurčito
-) dne 29. 11. 2018 předložila žalovaná svůj závěrečný návrh
-) dne 30. 11. 2018 předložili svůj závěrečný návrh též žalobci
-) dne 11. 12. 2018 bylo nařízeno jednání na 14. 12. 2018
-) dne 14. 12. 2018 byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo žalobě částečně vyhověno, a částečně byla zamítnuta. Rozsudek byl účastníkům zaslán dne 9. 1. 2019
-) dne 10. 1. 2019 bylo rozhodnuto o znalečném
-) dne 22. 1. 2019 podali žalobci blanketní odvolání do výroku II., III. a IV.
-) dne 23. 1. 2019 podala žalovaná blanketní odvolání do výroku I.
-) dne 24. 1. 2019 byli žalobci i žalovaná vyzváni k doplnění svých odvolání
-) dne 29. 1. 2019 žalovaná své odvolání doplnila
-) dne 31. 1. 2019 byla žalovaná vyzvána k úhradě soudního poplatku z odvolání
-) dne 8. 2. 2019 své odvolání doplnili i žalobci
-) dne 8. 2. 2019 žalovaná složila soudní poplatek z odvolání
-) dne 12. 2. 2019 byla odvolání účastníků zaslána protistranám
-) dne 14. 2. 2019 bylo rozhodnuto doplňujícím usnesením tak, že bylo žalované uloženo nahradit 50 % nákladů státu
-) dne 7. 3. 2019 se žalovaná proti tomuto usnesení odvolala
-) dne 8. 3. 2019 byla žalovaná vyzvána, aby své odvolání doplnila
-) dne 11. 3. 2019 žalovaná své odvolání doplnila
-) dne 5. 4. 2019 byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání odvolacímu soudu
-) dne 10. 5. 2019 se žalobci vyjádřili k odvolání žalované proti doplňujícímu usnesení
-) dne 31. 5. 2019 odvolací soud zaslal vyjádření žalobců k odvolání žalované, a současně požádal o vyjádření znalecký ústav, který ve věci vypracovával znalecký posudek
-) dne 17. 6. 2019 znalecký ústav předložil své vyjádření. Své vyjádření pak znalecký ústav 22. 7. 2019 doplnil
-) dne 30. 9. 2019 bylo nařízeno jednání před odvolacím soudem na 5. 11. 2019
-) dne 4. 10. 2019 se žalobci vyjádřili k odvolání žalovaného proti rozsudku
-) dne 10. 10. 2019 zaslali žalobci seznam svých dotazů na znalce
-) dne 14. 10. 2019 žalovaná své odvolání doplnila
-) dne 18. 10. 2019 bylo vyjádření žalobců k odvolání zasláno protistraně. Dotazy žalované na znalecký ústav byly zaslány protistraně a znaleckému ústavu, a doplnění odůvodnění odvolání žalované bylo zasláno protistraně
-) dne 5. 11. 2019 se konalo jednání před odvolacím soudem, při kterém bylo přistoupeno k výslechu znalce, respektive pověřeného pracovníka znaleckého ústavu, který vypracovával revizní znalecký posudek, a jednání bylo odročeno na neurčito za účelem zvážení doplnění dokazování provedením doplňku posudku znaleckého ústavu
-) dne 5. 12. 2019 bylo nařízeno jednání před odvolacím soudem na 14. 1. 2020
-) dne 4. 12. 2019 bylo znaleckému ústavu přiznáno znalečné za účast při jednání
-) dne 10. 1. 2020 předložili žalobci své vyjádření k odvolání žalovaného proti rozsudku
-) dne 13. 1. 2020 předložil své vyjádření žalovaný
-) dne 14. 1. 2020 se konalo jednání před odvolacím soudem, v jehož závěru byl rozsudek ve výroku I. potvrzen, ve výroku II. částečně změněn a částečně potvrzen, a bylo rozhodnuto o nákladech státu. Rozsudek byl rozeslán účastníkům dne 20. 2. 2020 a téhož dne nabyl právní moci
-) dne 31. 3. 2020 podala žalovaná dovolání proti rozsudku odvolacího soudu
-) dne 12. 5. 2020 byla žalovaná vyzvána k úhradě soudního poplatku z dovolání
-) dne 14. 5. 2020 byl poplatek z dovolání uhrazen
-) dne 24. 6. 2020 byla věc předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání
-) dne 21. 9. 2020 se žalobci vyjádřili k dovolání žalované
6. Soud ve věci aplikoval zejména následující ustanovení zákonných předpisů:
Podle § 1 odst. 1 zákona, stát odpovídá za podmínek tímto zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.
Podle § 13 odst. 1 zákona odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle druhého odstavce téhož ustanovení právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.
Podle § 15 odst. 2 zákona se může domáhat náhrady škody u soudu poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.
Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle třetího odstavce téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k
a) celkové délce řízení,
b) složitosti řízení,
c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení,
d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a
e) významu předmětu řízení pro poškozeného.
7. Podřazením zjištěného skutkového stavu shora citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že žaloba je nedůvodná.
8. Nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., provedenou zákonem č. 160/2006 Sb., s účinností od 27. 4. 2006 (§ 31a zákona). Zakotvením uvedeného nároku zákonodárce naplnil požadavek pramenící z čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále "EÚLP"). Podle čl. 6 odst. 1 věta první EÚLP má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování
o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 z ESLP na vnitrostátní úroveň, což ostatně zákonodárce výslovně vyjádřil v důvodové zprávě k zákonu
č. 160/2006 Sb. Soud je toho názoru, že má-li odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva primárně zakotveného již v EÚLP, je nanejvýš žádoucí, aby jeho rozhodování vycházelo z kritérií stanovených judikaturou ESLP.
9. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen
v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se
s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.
10. Co se týká existence prvého z uvedených předpokladů, tj. nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí v posuzovaném řízení, soud má za to, že tento není naplněn, neboť
nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti. Délka naříkaného řízení totiž nebyla s přihlédnutím k okolnostem nepřiměřená.
11. Žalobce ve své žalobě výslovně požadoval náhradu újmy za období od zahájení řízení do nabytí právní moci druhostupňového rozsudku, ačkoliv ve věci bylo podáno dovolání. Toto období spočetl na 2 703 dnů, od 30. 11. 2012 do 20. 2. 2020. Posuzované řízení v rozsahu uplatněném žalobou tak ve vztahu k žalobci trvalo celkem 7 let a 2 měsíce.
12. Posuzované řízení bylo složité jak po stránce právní a skutkové, tak po stránce procesní. Jednalo se o spor ze smlouvy o dílo, který je obecně po právní a skutkové stránce jedním z nejsložitějších sporů projednávaných v prvním stupni okresními soudy. V řízení byl zadán znalecký posudek, dále též revizní znalecký posudek, znalci byli vyslýcháni jak soudem I. stupně, tak soudem odvolacím. V této souvislosti bylo též třeba dát účastníkům prostor k formulaci otázek na znalce,
vyjádřit se ke znaleckým posudkům a opakovaně rozhodovat o znalečném. Soud byl též nucen vyzývat žalobce k odstranění vad, žaloba byla rozšiřována, bylo rozhodováno o návrhu na osvobození žalobců od soudních poplatků, a v průběhu řízení též o ustanovení zástupce z řad advokátů. příjmení byl řešen na dvou stupních soudní soustavy, soud I. stupně rozhodoval ve věci samé dvakrát, odvolací soud dvakrát ve věci samé, jednou o odvolání proti rozhodnutí
o znalečném a jednou o žalobci vznesené námitce podjatosti.
13. Žalobce se na délce řízení podílel tím, že nepodal bezvadnou žalobu, když k doplnění petitu byl vyzýván, podobně jako k doplnění žádosti o osvobození od soudních poplatků. K doplnění žádosti o osvobození od soudních poplatků požádal o prodloužení lhůty. Tímto se řízení prodloužilo o 1 měsíc. O další 3 týdny se řízení prodloužilo podáním odvolání žalobce proti rozhodnutí o znalečném, když poté, co jej soud vyzval k doplnění žádosti, vzal své odvolání zpět. O dva týdny se řízení prodloužilo vlivem potřeby vyzvat žalobce k doplnění žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů. Ačkoliv při jednání konaném dne 29. 6. 2016 vyjádřil žalobce vůli ke smírnému vyřešení věci, za tímto účelem bylo jednání též odročeno, za celý měsíc nekontaktoval protistranu a nevyzval ji ke smírnému vyřešení, čímž se opětovně zasloužil o prodloužení řízení. Dne 5. 9. 2016 soud nařídil jednání na 7. 12. 2016, zástupkyně žalobce však požádala o odročení z důvodu kolize až 29. 11. 2016 (týden před nařízeným jednáním) a jednání bylo odročeno na
15. 2. 2017. Tuto skutečnost je taktéž třeba připočíst k tíži žalobce, neboť řízení bylo prodlouženo o další 2 měsíce a 1 týden. Podobně jako při jednání, které se mělo konat dne
30. 6. 2017 a bylo pro zahraniční dovolenou žalobce odročeno o 5 týdnů na 4. 8. 2017 O další
3 týdny se řízení prodloužilo vlivem žalobcovy bezdůvodné námitky podjatosti soudkyně a
o jeden měsíc pak proto, že žalobce podal blanketní odvolání proti v pořadí prvnímu rozsudku soudu I. stupně, které doplnil až o měsíc později dne 9. 1. 2018 O dva týdny bylo podílem žalobce prodlouženo řízení odůvodněním původně podaného blanketního odvolání proti v pořadí druhému rozsudku soudu I. stupně. Pro chování žalobce se tak řízení prodloužilo
o téměř 8 měsíců.
14. Stran činnosti soudu lze postup soudu soudů považovat za plynulý. V řízení nebylo shledáno jediné období nečinnosti. Úkony byly činěny v pravidelných lhůtách a směřovaly k vyřízení věci. První rozsudek soudu I. stupně byl sice zrušen, ale z důvodu odlišného právního názoru odvolacího soudu, nikoliv pro nedostatky ve skutkových zjištěních, vadách dokazování či nepřezkoumatelnosti rozhodnutí soudu I. stupně.
15. Namítané řízení není spojeno, jak vyplývá ze stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, Cpjn 206/2010, s vyšším typovým významem pro účastníka, jaký mají např. řízení trestní, vazební či osobnostní. Šlo o standardní občanskoprávní řízení. Žalobce není osobou pokročilého věku (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne ze dne 29. 11. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2292/2012) a netvrdil, že by byl nemocen. Namítané řízení tak mělo pro žalobce standardní význam.
16. Na základě popsaných hledisek, která lze (postup soudů v posuzovaném řízení) či nelze (složitost řízení a postup účastníků) přičítat státu, dospěl soud k závěru, že dobu řízení v délce 7 let a
2 měsíců, nelze s ohledem na okolnosti případu považovat za nepřiměřenou. Na základě uvedeného tak lze konstatovat, že k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona nedošlo. Byť by se na první pohled mohlo zdát, že řízení v uvedené délce je nepřiměřeně dlouhé, je třeba zohlednit veškeré okolnosti případu. Řízení, jak výše uvedeno, patří ke skutkově a právně složitým, bylo zatíženo i procesně, vyžadovalo rozsáhlé dokazování, byly zadávány znalecké posudky a vyslýcháni znalci. Ve věci bylo rozhodováno opakovaně na dvou stupních soudní soustavy, což samo o sobě řízení prodlouží. Naopak nebyly shledány nedostatky v postupu soudu, řízení bylo prosto průtahů a úkony soudu byly činěny průběžně, v přiměřených
lhůtách a vedly k vyřízení věci. Nelze přehlédnout ani fakt, že se nezanedbatelnou měrou na délce řízení podílel i sám žalobce. Délku řízení v rozsahu 7 let a 2 měsíců tak nelze považovat za nepřiměřenou.
17. Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1355/2012 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. 30 Cdo 1987/2014 k porušení práva na přiměřenou délku soudního řízení ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, a tím i k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona nedochází tehdy, není-li věc projednána v ideální době, ve které by projednána být mohla, ale teprve tehdy, není-li projednána v době odpovídající její složitosti a významu předmětu řízení pro poškozeného, přičemž důvody, proč
k tomu došlo, spočívají v postupu orgánu veřejné moci, a to buď zcela nebo v míře významně převažující podíl poškozeného na celkové délce projednávání věci. Zároveň musí být celková délka řízení nepřijatelná.
18. Soud s ohledem na shora uvedené dospěl k závěru, že v naříkaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v jeho nepřiměřené délce, neboť celková délka řízení nebyla nepřijatelná, nemajetková újma tak žalobci nevznikla a žalobu proto nezbylo než zamítnout.
19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. a v řízení zcela úspěšné žalované přiznal paušální náhradu za vyjádření k žalobě dle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, tedy celkem částku 300 Kč, kterou je žalobce povinen zaplatit ve lhůtě tří dnů dle § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalobce povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.