Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
16 C 20/2021-71
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa
o zaplacení 39 261 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky 39 261 Kč, úroku z prodlení z částky 34 314 Kč ve výši 10 % ročně od 28. 4. 2020 do zaplacení a úroku 52,21 % ročně z částky 28 379,84 Kč od 28. 4. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 143 942 Kč, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba o zaplacení částky 39 261 Kč, úroku z prodlení z částky 34 314 Kč ve výši 10 % ročně od 28. 4. 2020 do zaplacení a úroku 52,21 % ročně z částky 28 379,84 Kč od 28. 4. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 143 942 Kč, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 39 261 Kč a příslušenství. Tuto částku tvořila jistina úvěru 28 379,84 Kč s přirostlým úrokem 3 536,65 Kč, smluvní pokuta 998 Kč, náklady vzniklé s prodlením žalované ve výši 1 400 Kč, smluvní pokuta 0,1 % denně kapitalizovaná ke dni sepsání žaloby ve výši 4 947,60 Kč a úrok 52,21 % p. a. z částky 28 379,84 Kč od 28. 12. 2018 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 143 942 Kč. Tvrdila, že dne 25. 5. 2017 uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které žalované poskytla úvěr ve výši 50 001 Kč a žalovaná se zavázala úvěr vrátit a zaplatit úrok s efektivní sazbou 66,7 % p. a. v 48 měsíčních splátkách po 2 499 Kč, splatných vždy 19. dne v měsíci počínaje červnem 2017. Žalovaná zaplatila toliko 32 splátek po 2 499 Kč. Žalobkyni vzniklo právo na smluvní pokuty v celkové výši 998 Kč (2 x 499 Kč) za dvě splátky nezaplacené déle než 30 dní po splatnosti (splátky 33 a 34). Rovněž vzniklo právo na 7 x 200 Kč jako náklady spojené s prodlením (splátky 27, 29, 30, 31, 32, 33, 34). Po 65 dnech prodlení tak v souladu se smlouvou došlo k automatickému zesplatnění celého úvěru. Dosud nezaplacená jistina a úroky se tak staly součástí nové jistiny. V důsledku prodlení vzniklo žalobkyni právo na smluvní pokutu 0,1 % denně z nové jistiny 31 916,65 Kč, kterou žalobkyně požaduje ve výši 4 947,60 Kč (od 28. 4. 2020 do dne sepsání žaloby). Úrok žalobkyně požaduje jako nominální ve výši 52,21 % ročně z částky 28 379,84 Kč od 28. 4. 2020 do zaplacení.
2. Žalovaná se přes výzvy a poučení soudu k žalobě nevyjádřila a k jednání se, ač řádně předvolána, nedostavila.
3. Z provedených důkazů soud učinil následující zjištění:
4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 25. 5. 2017 (č. l. 41) soud zjistil, že žalobkyně se zavázala, že po schválení úvěru zašle žalované částku 50 001 Kč, a žalovaná se zavázala, že ve 48 měsíčních (19. dne každého měsíce) splátkách po 2 499 Kč žalobkyni zaplatí částku 119 952 Kč, tedy jistinu spolu s efektivním úrokem 66,71 % ročně. V čl. 6 smlouvy byla pro případ 30 denního prodlení s každou splátkou sjednána smluvní pokuta 499 Kč. V čl. 6 byla sjednána pro případ 15 denního prodlení s každou splátkou paušální náhrada nákladů 200 Kč. V čl. 6 bylo pro případ 65 denního prodlení s úhradou kterékoli splátky sjednáno automatické zesplatnění celého úvěru včetně přirostlých úroků, smluvních pokut a nákladů. Ke dni zesplatnění se dle čl. 6 stávají úroky a původní jistina novou jistinou. V čl. 6 byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z nové jistiny ode dne následujícího po zesplatnění.
5. Z oznámení o schválení úvěru ze dne 29. 5. 2017 (č. l. 46) soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované schválení shora uvedeného úvěru a přiložila splátkový kalendář (z něj vyplývá anuitní způsob splácení).
6. Z výpisu z účtu žalobkyně (č. l. 18) soud zjistil, že na účet žalované byla dne 26. 5. 2017 zaslána částka 50 001 Kč.
7. Z karty klienta (č. l. 45) soud zjistil, že žalovaná zaplatila celkem 32 splátek po 2499 Kč, tj. 79 968 Kč. Hned 19. 6. 2017, tj. v den splatnosti první splátky, zaplatila 4 998 Kč. V prodlení (jeden den) byla až s pátou splátkou.
8. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádné zjištění, které by mělo vliv na posuzovanou věc.
9. Z učiněných zjištění soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, podle kterého žalovaná na základě smlouvy o úvěru obdržela 50 001 Kč. Tuto částku se zavázala vrátit spolu s efektivním úrokem 66,71 % ročně z této částky ve 48 měsíčních splátkách 2 499 Kč splatných vždy 19. dne v měsíci. Z výše splátek, délky splácení a celkové částky, kterou měla žalovaná zaplatit, vyplývá, že nominální sazba úroku, tj. sazba uplatňovaná vůči žalované, činila 52,21 % p. a. Žalovaná zaplatila celkem 79 968 Kč.
10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen„ OZ“), platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 580 odst. 1 OZ platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
Podle § 588 OZ platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
Podle § 577 OZ platí, že je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.
Podle § 1802 OZ platí, že mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.
11. Ze shora citovaných ustanovení a zjištění o obsahu smlouvy je zřejmé, že žalovaná byla povinna vrátit žalobkyni jistinu.
12. Naopak ujednání o výši úroků považoval soud za zjevně rozporné s dobrými mravy.
13. Výkladem pojmu dobrých mravů ve vztahu k úrokům se zabývá bohatá judikatura Nejvyššího soudu. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004). Na druhé straně lze dle Nejvyššího soudu připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústav y výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005 – i v tomto rozsudku však Nejvyšší soud připomněl, že není možné tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. Vedle toho je třeba zdůraznit, že v citované věci se Nejvyšší soud vyjadřoval k půjčce mezi fyzickými osobami, nikoliv k půjčce ve vztazích podnikatele vůči spotřebiteli, ve kterých je na poskytovatele půjčky nutno klást vyšší nároky). S těmito právními názory se soud zcela ztotožňuje.
14. Průměrná sazba úroků na úvěrech na spotřebu poskytovaných bankami domácnostem činila v květnu 2017 (dle údajů České národní banky – databáze ARAD dostupné na stránkách https://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=58842&p_strid=AAABAA&p_lang) 9,38 % p. a. Úrok sjednaný v posuzované věci byl oproti této hodnotě více než pětinásobný. Rozpor s dobrými mravy je zde proto naprosto zjevný (nadto za situace, kdy se jedná o vztah podnikatel – spotřebitel a smlouva je adhezního typu) a ujednání o výši úroků je proto podle § 580 a § 588 OZ absolutně neplatné.
15. Při neplatnosti ujednání o výši úroku soud postupoval podle ustanovení § 1802 OZ , ze kterého vyplývá, že namísto neplatně ujednaného úroku se uplatní obvyklý bankovní úrok, za který soud, s ohledem na absenci dostupných údajů o obvyklém úroku, považuje na základě soudcovské úvahy podle § 136 o. s. ř. o. s. ř. úrok průměrný (jako nejbližší použitelný zjistitelný údaj) - 9,38 % ročně.
16. I kdyby soud vyšel z úrokové sazby, která by odpovídala spravedlivému uspořádání práv a povinností (§ 577 OZ ) – přitom obecně vyšší rizikovosti poskytování úvěrů nebankovním subjektem musí odpovídat i výše úroku a lze tak nejvýše připustit 20 % ročně – tak i při této sazbě více než dvojnásobné oproti sazbě průměrně poskytované bankami, pořád by splátka úvěru činila pouze 1 522 Kč a celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit, by činila 73 056 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná zaplatila 79 968 Kč, tak úvěr nejenže splatila, ale přímo přeplatila. S ohledem na výši splátky 1 522 Kč se díky splácení částky 2 499 Kč ani nedostala do prodlení s jednotlivou splátkou, neboť díky těmto vyšším platbám měla vždy předplaceno.
17. Soud proto žalobu zcela zamítl.
18. Plně úspěšná žalovaná by měla podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, avšak žádné náklady nevynaložila, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to prostřednictvím Okresního soudu ve Svitavách ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.