Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 55/2021-45
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Babuškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 8 079 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do částky 2 079 Kč zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 000 Kč od datum do datum, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 733,56 Kč za dobu prodlení od datum do datum, zamítá.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 723 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do částky 2 079 Kč zastavuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do [datum], s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 733,56 Kč za dobu prodlení od [datum] do [datum], zamítá. IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 723 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 8 079 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že předchůdce žalobkyně (původní věřitel) společnost právnická osoba, postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum dluh vůči žalované vzniklý ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum uzavřené prostřednictvím internetových stránek www.pujckomat.cz, podle které byla žalované vyplacena na účet částka 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit do datum. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 6 000 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 2 079 Kč a nákladů na inkasní vymáhání ve výši 5 680 Kč a úroku z prodlení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Na základě provedeného dokazování listinami předloženými žalobkyní, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. právnická osoba, IČO, uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu označenou jako smlouva o úvěru číslo to prostřednictvím internetových stránek www.pujckomat.cz, ve které se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 6 000 Kč na účet uvedený ve smlouvě. Žalovaná se zavázala splatit tuto částku do datum. Zápůjční úroková sazba nebyla sjednána (respektive byla sjednána ve výši 0,00 % ročně). Z účtu společnosti právnická osoba byla na účet uvedený ve smlouvě zaslána dne datum částka 6 000 Kč. Dopisem ze dne datum oznámila žalobkyně žalované, že jí byla pohledávka ze smlouvy č. číslo postoupena smlouvou o postoupení pohledávek a vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu. Podle podací knihy bylo oznámení o postoupení pohledávky podáno k poštovní přepravě dne datum Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka postoupena původním věřitelem právnická osoba žalobkyni. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky zástupcem žalobkyně předžalobní upomínkou ze dne datum, která byla podána k poštovní přepravě dne datum.
4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Před zahájením jednání vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, soud proto řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastavil podle § 96 odst. 2 a odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , (dále jen„ o. s. ř. “), jak uvedeno v odstavci I. výroku tohoto rozsudku.
7. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 o. z., nikoli smlouva o úvěru podle § 2395 o. z., neboť podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru je ujednání o úrocích. V tomto případě byl úrok sjednán ve výši 0 %, tedy sjednán nebyl.
8. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno nejpozději doručením předžalobní upomínky.
9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem
12. Na daný právní poměr se ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vztahují práva a povinnosti uvedená v tomto zákoně. Před poskytnutím spotřebitelského úvěru bylo tedy podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinností předchůdce žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalované. Důsledkem porušení této povinnosti je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. K tomu srovnej i rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo.
13. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nedoplnila chybějící skutková tvrzení a neoznačila důkazy k jejich prokázání. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že před poskytnutím spotřebitelského úvěru byla řádně posouzena úvěruschopnost žalované. Smlouva je proto absolutně neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu ve smyslu § 588 o. z.
14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
15. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
16. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.
17. Podle smlouvy byla žalované vyplacena částka 6 000 Kč a do vyhlášení tohoto rozhodnutí žalovaná nic nevrátila, soud proto podle § 2993 o. z. podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zavázal žalovanou k zaplacení této částky, jak uvedeno v odstavci II. výroku tohoto rozsudku.
18. Žalovaná byla prokazatelně vyzvána k vydání plnění v oznámení o postoupení pohledávky, je tedy ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. a § 573 o. z. v prodlení až od datum.
19. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 723 Kč, přičemž tato částka představuje 48,54 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 74,27 % a úspěchu žalované v rozsahu 25,73 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 079 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.