Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
46 C 197/2019-102
Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kamilou Krausovou ve věci
žalobce: ; celé jméno žalobce, narozený dne datum
bytem adresa žalobce
zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa, obec příjmení
proti
žalované: ; 1. celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalovaného a žalované
žalovanému: ; 2. celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného a žalované
oba zastoupeni obecným zmocněncem příjmení jméno příjmení
bytem adresa
o zrušení usnesení o schválení smíru
takto:
I. Návrh žalobce, aby soud zrušil usnesení Městského soudu v Brně o schválení smíru ze dne 14. 10. 2016, č. j. 46 C 334/2014 -170, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. České republice se nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 331 Kč nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Návrh žalobce, aby soud zrušil usnesení Městského soudu v Brně o schválení smíru ze dne 14. 10. 2016, č. j. 46 C 334/2014 -170, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. České republice se nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 331 Kč nepřiznává.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozsudku, kterým by soud zrušil usnesení Městského soudu v Brně ze dne 14. 10. 2016 o schválení smíru č. j. 46 C 334/2014 -170. Svůj návrh odůvodnil tím, že v řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 46 C 334/2014 uplatnil proti oběma žalovaným nárok na zaplacení částky 365 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení obou žalovaných. V tomto řízení mu byl za účelem ochrany jeho zájmů ustanoven opatrovník příjmení jméno příjmení. Ustanovený opatrovník za žalobce uzavřel smír, kterým první žalovaná uznala dluh ve výši 350 000 Kč vůči žalobci a současně se zavázala žalobci dluh ve výši 350 000 Kč splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč. Žalobce však nedal pokyn anonymizováno příjmení k uzavření smíru, ten svým jednáním při uzavření smíru nezastupoval plnohodnotně zájmy žalobce, přistoupil k uzavření smíru, který je pro žalobce nevýhodný, protože pokud by žalovaná podmínky smíru plnila a částku 350 000 Kč splácela po 1 000 Kč měsíčně, pak by žalobce dosáhl k uspokojení své pohledávky ve věku 71 roků. Při jednání o uzavření smíru se ustanovený opatrovník neřídil pokyny ani zájmem žalobce.
2. Žalovaní nárok žalobce neuznali. Namítali, že občanský soudní řád zná pouze jediný důvod pro zrušení soudního smíru, a to neplatnost smíru podle hmotného práva. Podmínkou úspěšnosti žalobcova návrhu je neplatnost smíru schváleného usnesením soudu. Jednání dne 14. 10. 2016, u kterého byl soudem schválen smír účastníků, nebyl žalobce osobně přítomen, nicméně přítomen byl ustanovený opatrovník žalobce příjmení jméno příjmení, který smír za žalobce schválil. Nelze souhlasit s tvrzením žalobce, že by jednáním zástupce žalobce došlo k porušení hmotného práva, když uzavřel smír v nepřítomnosti žalobce a údajně bez toho, že by mu dal k tomu žalobce jakoukoli dispozici.
3. Soud ve věci provedl důkazy, ze kterých zjistil následující skutkový stav:
4. Z usnesení Okresního soudu v Liberci č. j. 21 C 176/2013 -48 ze dne 30. 4. 2014 soud zjistil, že žalobci byl ve věci jeho nároku na vydání bezdůvodného obohacení, který uplatnil proti oběma žalovaným, ustanoven k ochraně jeho zájmů opatrovník příjmení jméno příjmení, anonymizována tři slova adresa.
5. Ve věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 46 C 334/2014 proběhlo dne 14. 10. 2016 jednání, u kterého žalobce přítomen nebyl, nicméně byla přítomen jeho ustanovený opatrovník příjmení jméno příjmení. U tohoto jednání sdělili zástupci účastníků soudu, že se účastníkům podařilo spor vyřešit mimosoudně a současně přednesli soudu návrh na schválení soudního smíru. Návrh byl účastníky přednesen soudu ve znění: první žalovaná celé jméno žalované uznává co do důvodu a výše svůj dluh vůči žalobci celé jméno žalobce ve výši 350 000 Kč, který vznikl z dosud nezaplacené části pohledávky žalobce z převodu částky 365 000 Kč dne datum na číslo účtu bankovní účet vedený u právnická osoba na jméno druhého žalovaného celé jméno žalovaného. První žalovaná se zavázala výše uvedený dluh splácet žalobci ve splátkách nejméně po 1 000 Kč měsíčně. Takto navržený soudní smír byl soudem též schválen. Návrh soudního smíru je současně obsažen v příloze k protokolu o jednání soudu ve věci 46 C 334/2014 dne 14. 10. 2016, přičemž příloha obsahující návrh na schválení soudního smíru byla podepsána za žalobce jeho opatrovníkem. Výše uvedený smír pak byl vyhotoven ve formě usnesení č. j. 46 C 334/2014 -170 ze dne 14. 10. 2016, právní moci nabyl datum.
6. Svědek příjmení jméno příjmení vypověděl, že předmětem jednání vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 46 C 334/2014 byl nárok žalobce vůči oběma žalovaným na vydání bezdůvodného obohacení, které spočívalo v převodu částky cca 340 000 Kč na účet druhého žalovaného. Po procesní stránce se věc nevyvíjela jednoznačně ve prospěch žalobce, protože ve věci byly předloženy některé důkazy, které vysvětlovaly, že se nemuselo jednoznačně jednat o bezdůvodné obohacení žalovaných. Jinými slovy, žalobce si byl vědom, za jakým účelem ty peníze na ten účet druhého žalovaného zasílal. První žalovaná se v uvedeném řízení vyjádřila tak, že cítí závazek vůči žalobci mu ty peníze vrátit, její syn, druhý žalovaný, se však vyjádřil opačně. Za dané důkazní situace, kdy hrozilo, že žaloba bude proti druhému žalovanému zamítnuta, přičemž druhý žalovaný byl v řízení zastoupen advokátem, který by žádal náhradu nákladů řízení, by hrozilo, že by žalobce byl povinen platit druhému žalovanému náklady řízení, které se tehdy blížily k 100 000 Kč. První žalovaná byla v nepříznivé sociální situaci. Tehdy nepostižitelná částka základu mzdy pro exekuce byla asi 7 100 Kč a ona měla příjem kolem 8 000 Kč. Exekucí by jí byla stahovaná částka 200 – 300 Kč měsíčně. Přesvědčil proto žalobce, že za dané situace smír není žádná velká výhra, a že bude po nějakou dobu trvat, než se k penězům dostane, nicméně naděje tam je a nebude muset platit nic za právní zastoupení druhého žalovaného, která by byl ve věci úspěšný. Na to mu žalobce sdělil, že se smírem takto souhlasí. Souhlas se smírem byl vysloven prostřednictvím telefonu. Po čase si žalobce situaci rozmyslel a se smírem vyslovil nesouhlas, jednalo se o časový odstup v řádu měsíců od schválení smíru. Žalobce dopředu věděl, že svědek bude uzavírat smír ve znění, ve kterém byl nakonec uzavřen.
7. Podle § 29 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , není-li zastoupena fyzická osoba, která jako účastník řízení nemůže před soudem samostatně jednat, ustanoví jí předseda senátu opatrovníka, je-li tu nebezpečí z prodlení. Stejně se postupuje, stanoví-li tak zvláštní předpis.
8. Podle § 99 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Soud usiluje o smír mezi účastníky; při pokusu o smír předseda senátu zejména s účastníky probere věc, upozorní je na právní úpravu a na stanoviska Nejvyššího soudu a rozhodnutí uveřejněná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek týkající se věci a podle okolností případu jim doporučí možnosti smírného vyřešení sporu. Je-li to s ohledem na povahu věci vhodné, upozorní předseda senátu účastníky rovněž na možnost využití mediace podle zákona o mediaci nebo sociálního poradenství podle zákona o sociálních službách.
9. Podle § 99 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. V takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení.
10. Podle § 99 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , schválený smír má účinky pravomocného rozsudku. Rozsudkem však může soud zrušit usnesení o schválení smíru, je-li smír podle hmotného práva neplatný. Návrh lze podat do tří let od právní moci usnesení o schválení smíru.
11. Žalobce se žalobou podanou dne 31. 10. 2019 domáhal zrušení usnesení o schválení smíru dle § 99 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Napadený smír byl soudem schválen usnesením č. j. 46 C 334/2014 -170 ze dne 14. 10. 2016, které nabylo právní moci dne 18. 11. 2016 Lhůta vymezená v citovaném zákonném ustanovení pro podání žaloby byla zachována, nárok byl žalobou uplatněn včas.
12. Pro rozhodnutí v řešené věci je zásadní zjištění soudu, že žalobce byl v řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 46 C 334/2014 zastoupen anonymizováno jméno příjmení, advokátem, který mu byl ve smyslu § 29 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ustanoven k ochraně jeho zájmů. Pro úplnost soud dodává, že činnost opatrovníka vykonávaná advokátem se považuje za poskytování profesionálních právních služeb. Na charakter ustanovení advokáta opatrovníkem podle § 29 o. s. ř. o. s. ř. a jeho povinnosti je třeba nahlížet shodně jako by takovou povinnost plnil smluvní zástupce, kterému účastník udělil procesní plnou moc. Za dané situace byl ustanovený opatrovník, anonymizováno jméno příjmení, oprávněn u jednání dne datum navrhnout za žalobce soudu schválení smíru. Obsah smíru byl účastníky zachycen v příloze k protokolu o jednání a opatrovníkem za žalobce podepsán, existence dohody účastníků, jež byla jako smír usnesením soudu schválena, byla v řízení prokázána právě přílohou k protokolu o jednání ze dne 14. 10. 2016. Následně bylo vyneseno usnesení, kterým byl smír soudem schválen. Za dané situace soud uzavírá, že v proceduře vedoucí k vynesení usnesení o schválení smíru nebyly zjištěny žádné nedostatky.
13. Soud může rozsudkem zrušit usnesení o schválení smíru podle § 99 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. jen tehdy, jestliže smír je neplatný podle zásad hmotného práva. Pokud soud dle názoru žalobce schválil dohodu podle hmotného práva neplatnou, pak je žalobce povinen v žalobě na zrušení usnesení o schválení smíru především tvrdit hmotněprávní neplatnost soudního smíru, tedy neplatnost samotné dohody, nikoliv pouze neplatnost jejího schválení soudem. Nutno uvést, že nic takového žalobce v žalobě netvrdí, důvody, pro které žádal zrušit usnesení o schválení smíru, vymezil nevýhodností smíru pro žalobce spočívající v nepřiměřeně dlouhém uspokojování jeho pohledávky první žalovanou.
14. Soud přezkoumal napadené usnesení z hlediska platnosti uzavřeného smíru ve vztahu k hmotnému právu a dospěl k závěru, že důvody pro zrušení usnesení, kterým byl smír schválen, nejsou dány, protože neshledal neplatnost smíru. Měla-li by žaloba být důvodná v intencích žalobních tvrzení, pak by musela existovat hmotně právní norma, která by například určovala, že dluh, je-li dlužníkem plněn ve splátkách, musí být věřiteli splacen dlužníkem nejpozději ve lhůtě do tří let od uzavření dohody o plnění dluhu ve splátkách. Žádná taková nebo podobná právní norma však neexistuje. Pokud žalobce tvrdil, že nedal ustanovenému opatrovníkovi pokyn k uzavření smíru ve znění, ve kterém byl soudem posléze usnesením schválen, tato skutečnost nemá na posouzení platnosti smíru ve vztahu k hmotnému právu žádný význam. Jednak byl co do existence souhlasu žalobce se schválením soudního smíru v řízení výslechem svědka příjmení jméno příjmení prokázán opak a navíc, pokud by skutečně opatrovník žalobce překročil pokyn žalobce ke schválení soudního smíru, zakládala by tato skutečnost odpovědnost opatrovníka na náhradu škody za exces při hájení zájmů žalobce, pokud by byla žalobci takovým jednáním opatrovníka způsobena škoda, avšak vliv na platnost smíru dle zásah hmotného práva by tato skutečnost neměla. Soud proto uzavírá, že neplatnost smíru neshledal, a proto žalobu zamítl (I. výrok).
15. Výrok o náhradě nákladů řízení (II. výrok) je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého by úspěšní žalovaní měli nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovaní se jí však výslovně vzdali, proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníku nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení nepřiznal.
16. Stát v řízení platil náklady na svědečné za výslech svědka příjmení jméno příjmení. Procesně neúspěšnému žalobci bylo v řízení přiznáno osvobození od placení soudního poplatku, proto soud rozhodl ve III. výroku rozsudku podle § 148 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , že se náhrada nákladů řízení spočívající v zaplaceném svědečném státu nepřiznává.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.