Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
13 C 99/2021-22
Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Podveskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 Kč od 31. 5. 2014 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení, anonymizováno.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 Kč od 31. 5. 2014 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno].
1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení 1 000 Kč s příslušenstvím s tím, že její právní předchůdce se žalovaným uzavřel dne datum smlouvu o zápůjčce a na základě této smlouvy poskytl žalovanému finanční prostředky ve shora uvedené výši. Žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky splatit společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do 30. 5. 2014. Svým povinnostem ze smlouvy však žalovaný nedostál, právnímu předchůdci žalobkyně ničeho neuhradil a zůstal tak dlužen na jistině zápůjčky zažalovanou částku (poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobkyně po žalovaném nepožadovala). Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky požadovala žalobkyně po žalovaném také zaplacení zákonného úroku z prodlení od 31. 5. 2014, tj. ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky, do zaplacení. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou.
1. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), soud rozhodl bez nařízení jednání.
1. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce, a to na základě žádosti žalovaného učiněné prostřednictvím elektronického formuláře označeného jako„ jméno anonymizována dvě slova“ Právní předchůdce žalobkyně se v této smlouvě zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 1 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky společně s poplatkem ve výši 250 Kč splatit do 30. 4. 2014 (tedy nikoli do 30. 5. 2014, jak uváděla žalobkyně), přičemž předmětné finanční prostředky žalovaný převzal při uzavření smlouvy. K této smlouvě právní předchůdce žalobkyně žalovanému dále vystavil fakturu na částku 1 250 Kč se splatností k 30. 4. 2014. Dopisem ze dne datum bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalovaný byl vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 7. 5. 2020.
1. Předloženými listinami má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce tak, jak ji upravuje § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku :„ Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.“
1. V daném případě pak nebylo povinností právního předchůdce žalobkyně zkoumat před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, neboť ustanovení § 2 písm. e) tohoto zákona ze své působnosti vylučuje úvěry s celkovou výší nižší než 5 000 Kč.
1. Jelikož žalovaný na poskytnutou zápůjčku ničeho neuhradil, zůstal dlužen na jistině částku 1 000 Kč.
1. Pohledávka za žalovaným z titulu předmětné smlouvy byla následně v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku , který stanoví, že„ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi)“, postoupena na žalobkyni a ta je aktivně legitimována k jejímu vymáhání.
1. S ohledem na prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni v souladu s § 1970 občanského zákoníku právo požadovat úroky z prodlení:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Úrok z prodlení přitom žalobkyně požadovala nikoli již od prvního dne prodlení, nýbrž až od datum do zaplacení v zákonné výši.
1. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl.
1. Ohledně nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, a soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupkyně žalobkyně učinila ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé – žaloba, výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 200 Kč a dále za ně právní zástupkyni žalobkyně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, opět za každý z těchto úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 1 489 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení výkonu rozhodnutí, popřípadě návrhem na nařízení exekuce.