Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
7 C 66/2021-30
Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
státní příslušnost země
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 1.630 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1.630 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 1.630 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1.489 Kč, k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1.630 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 1.630 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1.489 Kč, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se svým návrhem doručeným soudu dne datum, domáhala, aby soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit jí částku 1.630 Kč se zákonným úrokem z prodlení a náhradu nákladů řízení. To vše odůvodněním, že se žalovaným uzavřela dne datum pojistnou smlouvu. Datum počátku pojištění bylo sjednáno ke dni datum. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné na částku 5.021 Kč s pololetní splatností. Pojistná smlouva byla ukončena ke dni datum z důvodu neuhrazení pojistného. Dlužné pojistné činí 1.630 Kč za období od datum do datum. Dále žalobkyně požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení 9% ročně z částky 1.630 Kč od datum, tj. od prvního dne následujícího po ukončení pojistné smlouvy, do zaplacení. Žalovanému byla dne datum zaslána předžalobní výzva k plnění, na kterou nereagoval.
2. Soud se v rámci zkoumání podmínek řízení dle ustanovení § 103 občanského soudního řádu zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti (pravomoci) k projednání a rozhodnutí tohoto sporu a uzavřel, že neexistuje žádná dvoustranná smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou, kterou by strany sjednaly zvláštní pravidla pro určení pravomoci soudů obou států k projednávání tohoto typu sporů (z pojištění) a která by se ve smyslu Článku 307 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství použila namísto Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení). Soud tedy postupoval podle kapitoly II. oddílu 3, článků 10 až 16 Nařízení. Podle čl. 14 Nařízení může pojistitel žalovat pouze u soudů toho členského státu, v němž má žalovaný bydliště, bez ohledu na to, zda je žalován pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba. Pro posouzení věci je tedy rozhodné, zda měl žalovaný ke dni zahájení řízení na území České republiky své bydliště. Z článku 62 bod 1 Nařízení plyne, že pro posouzení toho, zda má strana řízení bydliště v členském státě, u jehož soudů byl podán návrh, použije soud své právo.
3. Soud zjistil, že žalovaný je státním příslušníkem Ukrajiny a má povolen pobyt na území ČR na adrese adresa žalovaného, současně má žalovaný na území ČR stále platné živnostenské oprávnění s adresou sídla adresa žalovaného. Soud proto dospěl k závěru, že ke dni zahájení soudního řízení měl žalovaný bydliště na území České republiky. Na základě uvedeného proto soud uzavřel, že je příslušným k projednání dané věci
4. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný.
5. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.
6. Podle ustanovení §157 odst. 4 občanského soudního řádu , v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
7. Na základě provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum pojistnou smlouvu pro pojištění podnikatelů. Žalobkyně zaslala žalovanému dne datum k číslu pojistné smlouvy číslo výzvu k zaplacení dlužného pojistného. Pojistná smlouva zanikla dnem datum pro nezaplacení pojistného. Za období od datum do datum dluží žalovaný na pojistném 1.630 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužného pojistného před podáním žaloby.
8. Dle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen občanský zákoník ), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.
9. Dle § 2782 odstavec 1 občanského zákoníku , pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.
10. Dle § 2804 občanského zákoníku , upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.
11. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V tomto případě se jedná o nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.
12. Na základě zjištěného stavu dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně je důvodný co do dlužného pojistného 1.630 Kč za období od datum do datum a zákonného úroku z prodlení z částky 1.630 Kč od datum do zaplacení v sazbě 9% ročně.
13. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 2.060 Kč s příslušenstvím, přičemž úspěšná byla co do částky 2.010 Kč s příslušenstvím, tedy v rozsahu 95,15 % (čistý úspěch). Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek v částce 400 Kč, účelně vynaložené náklady právního zastoupení dle § 14b vyhlášky číslo 177/1996 Sb. za 3 hlavní úkony po 200 Kč (převzetí a příprava, sepis žaloby a předžalobní upomínka, 3x režijní paušál po 100 Kč Náklady řízení celkem činí bez soudního poplatku částku 900 Kč, ke které byla připočtena 21% sazba daně z přidané hodnoty (v souladu s ustanovením § 23a zákona číslo 85/96 Sb., o advokacii v platném znění). Náklady řízení činí celkem včetně soudního poplatku částku 1.489 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně měla neúspěch pouze v nepatrné části, přiznal jí soud náhradu nákladů řízení v celém rozsahu.
14. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 odstavec 1 občanského soudního řádu .
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád , v platném znění).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.