Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
5 C 125/2021-18
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 37 800,60 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna platit žalobci částku 37 800,60 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 685,65 Kč a úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 21 063,94 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit mu kapitalizovaný úrok ve výši 5 463,75 Kč a úrok ve výši 29% ročně z částky 21 063,94 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3 691 Kč k rukám JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., advokáta se sídlem adresa žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna platit žalobci částku 37 800,60 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 685,65 Kč a úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 21 063,94 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit mu kapitalizovaný úrok ve výši 5 463,75 Kč a úrok ve výši 29% ročně z částky 21 063,94 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3 691 Kč k rukám JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta se sídlem [adresa žalobkyně], do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 27. 11. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 37 800,60 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovanou byla dne 8. 1. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce číslo. Na základě této smlouvy převzala žalovaná od právního předchůdce žalobce částku 22 000 Kč a zavázala se ji právnímu předchůdci žalobce splatit včetně poplatku ve výši 19 017 Kč představujícího odměnu za zpracování a doručení smlouvy ve výši 5 824 Kč, úrok ve výši 3 935 Kč při úrokové sazbě 29% ročně a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 258 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách po 684 Kč s tím, že poslední splátka byla splatná 4. 3. 2019. Schopnost žalované splácet závazky ze smlouvy o zápůjčce byla právním předchůdcem ověřena z údajů o rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech zaznamenaných v zákaznické kartě žalované. Žalovaná svoje závazky vyplývající z této smlouvy řádně neplnila a zápůjčka se tak stala splatnou nejpozději se splatností poslední splátky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 přešla předmětná pohledávka vůči žalované na žalobce a postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná dosud splnila svoje závazky ze smlouvy pouze ve výši 2 200 Kč a ke dni zahájení řízení činila výše pohledávky žalobce vůči žalované na jistině a poplatcích celkem 37 800,60 Kč. Žalovaná dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatila a nereagovala ani na písemnou výzvu žalobce zaslanou jí před zahájením řízení.
2. Žalobce i žalovaná se práva účasti na jednání soudu vzdali a soud proto dle § 115 a/ o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.
3. Soud provedl dokazování smlouvou o zápůjčce číslo uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne 8. 1. 2018, smluvními podmínkami právního předchůdce žalobce, smlouvou o postoupení pohledávek z 20. 1. 2020, její přílohou obsahující seznam postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze stejného dne včetně podacího lístku a výzvou žalobce z 23. 4. 2020 včetně podacího lístku. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovanou v průběhu řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovanou byla dne 8. 1. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce číslo. Na základě této smlouvy převzala žalovaná od právního předchůdce žalobce částku 22 000 Kč a zavázala se ji právnímu předchůdci žalobce splatit včetně poplatku ve výši 19 017 Kč představujícího odměnu za zpracování a doručení smlouvy ve výši 5 824 Kč, úrok ve výši 3 935 Kč při úrokové sazbě 29% ročně a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 258 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách po 684 Kč s tím, že poslední splátka byla splatná 4. 3. 2019. Schopnost žalované splácet závazky ze smlouvy o zápůjčce byla právním předchůdcem ověřena z údajů o rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech zaznamenaných v zákaznické kartě žalované, přičemž vzhledem k výši zápůjčky lze tento způsob ověření schopnosti žalované splnit závazky z předmětné smlouvy za dostačující. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok na zaplacení jistiny dluhu, sjednaného úroku, poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso splátek z obchodních knih právního předchůdce žalobce, o jejichž správnosti nemá soud pochyb, a jejichž správnost nebyla zpochybněna ani žalovanou. Soud přitom neshledal za neplatné ujednání o zaplacení nákladů za hotovostní inkaso splátek, neboť se jedná o službu poskytnutou právním předchůdcem žalobce žalované na základě smluvního ujednání. Za neplatné ujednání soud nepovažuje ani sjednání poplatku za administrativní činnost, neboť služby poskytované právním předchůdcem žalobce pokládané a administrativní činnost jsou dostatečně specifikovány ve smluvních podmínkách právního předchůdce žalobce. Žalovaná se rovněž ohledně jistiny dluhu i dosud nezaplacených smluvních poplatků ze smlouvy ocitla vůči právnímu předchůdci žalobce a následně vůči žalobci již před dnem 21. 1. 2020 v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci proto dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného zákonného úroku z prodlení jako důvodné vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř. , neboť neshledal důvody k případnému výjimečnému stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalované ve splátkách.
4. Soud však zamítl žalobu v části týkající se žalobcem požadovaného nároku na zaplacení další částky 5 463,75 Kč představující kapitalizovaný úrok ze smlouvy do 20. 1. 2020 a úrok ve výši 29% ročně z částky 21 063,94 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. V této části nemá žaloba dle názoru soudu oporu ve smlouvě uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou. Lze sice obecně souhlasit s tvrzením žalobce, že není-li doba, za kterou se mají platit úroky, smluvně upravena, je dlužník povinen platit úroky do doby skutečného splacení zápůjčky. V předmětné smlouvě byl však úrok sjednán pevnou částkou 3 935 Kč, a je tak dle názoru soudu třeba dovodit, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou došlo ke sjednání doby, za kterou je povinna žalovaná platit smluvní úroky pouze za dobu, po kterou při řádném splácení měl smluvní závazek žalované trvat. K žádnému dalšímu ujednání ve smlouvě ohledně placení dalších smluvních úroků nedošlo a je tak třeba konstatovat, že v části týkající se žalobou uplatněného nároku na zaplacení kapitalizovaného úroku po skončení řádných splátek úvěru nemá žalobou uplatněný nárok oporu ve smluvním ujednání ve smlouvě ani v žádném ustanovení hmotného práva. V těchto částech proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
5. O nákladech řízení rozhodl soud dne § 142 odst. 3 o.s.ř. , neboť žalobce nebyl v řízení úspěšný pouze v části týkající se příslušenství pohledávky a ohledně vlastní sporné částky byl v řízení plně úspěšný. Žalobce tak měl neúspěch v poměrně nepatrné části řízení a soud mu proto přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 513 Kč, odměnu advokáta ve výši 1 500 Kč za tři hlavní úkony po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalované před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) dle § 14 b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. , ve znění platném ke dni zahájení řízení, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněnou opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 378 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.