Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 55/2021-59

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

státní příslušnost země

t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody stát. instituce

o zaplacení částky 21.955,30 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10.680 Kč se zákonným úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 10.680 Kč od datum do zaplacení, to vše do pěti měsíců od právní moci rozsudku.

II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 11.275,30 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.620,06 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2.812,92 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 9.672,86 Kč od datum do datum, úrok 29 % ročně z částky 9.672,86 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 602,61 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1.650,34 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 3.550,61 Kč od datum do datum a úrok 29 % ročně z částky 3.550,61 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku

300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10.680 Kč se zákonným úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 10.680 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do pěti měsíců od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 11.275,30 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.620,06 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2.812,92 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 9.672,86 Kč od [datum] do [datum], úrok 29 % ročně z částky 9.672,86 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 602,61 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1.650,34 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 3.550,61 Kč od [datum] do [datum] a úrok 29 % ročně z částky 3.550,61 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 30. 10. 2020 domáhá po žalovaném zaplacení částky 21.955,30 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení, to vše na základě smlouvy o zápůjčce číslo kterou žalovaný uzavřel dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 10.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet spolu s částkou 8.917 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1.789 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 2.720 Kč a odměny za administrativní činnost 4.408 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet v 60 týdenních splátkách ve výši 316 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla zaplacena dne datum. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba dne datum smlouvu o zápůjčce číslo. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 6.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet spolu s částkou

4.612 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 799 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 1.832 Kč a odměny za administrativní činnost 1.981 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet v 45 týdenních splátkách ve výši 236 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla zaplacena dne datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla zaplacena dne datum. Pohledávky za žalovaným byly společností právnická osoba postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni, kdy toto postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum.

2. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném z titulu smlouvy o zápůjčce číslo zaplacení dlužné částky 16.255,60 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 9.672,86 Kč a dlužné části poplatku ve výši 6.582,74 Kč, dále zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 2.812,92 Kč (úrok ve výši 29 % ročně z částky 9.672,82 Kč od datum do datum), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.620,06 Kč (úrok ve výši 8,05 % ročně z částky 9.672,86 Kč od datum do datum), úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9.672,86 Kč od datum do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné částky ve výši 9.672,86 Kč od datum do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že žalovaný celkem zaplatil částku 848 Kč. Z titulu smlouvy o zápůjčce číslo požaduje žalobkyně po žalovaném zaplacení dlužné částky 5.699,70 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 3.550,61 Kč a dlužné části poplatku ve výši 2.149,09 Kč, dále zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 1.650,34 Kč (úrok ve výši 29 % ročně z částky 3.550,61 Kč od datum do datum), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 602,61 Kč (úrok ve výši 8,05 % ročně z částky 602,61 Kč od datum do datum), úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 3.550,61 Kč od datum do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné částky ve výši 3.550,61 Kč od datum do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že žalovaný na svůj dluh celkem zaplatil částku 4.472 Kč.

3. Žalovaný se ve věci samé nevyjádřil, ve svém přípisu soudu ze dne datum uvedl toliko, že je nyní ve výkonu trestu a žádá ukončení vymáhání pohledávky.

4. Za splnění podmínek ustanovení , (dále jen ), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

5. Soud provedl dokazování listinami: zákaznickou kartou ze dne datum, zákaznickou kartou ze dne datum, smlouvou o zápůjčce číslo ze dne datum, smluvními podmínkami, smlouvou o zápůjčce číslo ze dne datum, tabulkou umoření ke smlouvě číslo tabulkou umoření ke smlouvě číslo smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek ze dne datum včetně dokladu o odeslání žalovanému dne datum, výzvou k plnění ze dne datum včetně dokladu o odeslání žalovanému dne datum.

6. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a učinil tentýž závěr o skutkovém stavu:

7. Ze zákaznické karty žalovaného ze dne datum vyplývá, že žalovaný požádal anonymizováno o zápůjčku ve výši 15.000 Kč, uvedl své osobní údaje, sdělil, že žije s partnerkou, má učňovské vzdělání, má jednu vyživovanou osobu bez bližší specifikace, nevlastní auto, je zaměstnaný jako montážní dělník u firmy se sídlem ve obec anonymizována dvě slova s průměrnou čistou mzdou ve výši 13.563 Kč, dalším příjmem domácnosti je 12.000 Kč bez bližší specifikace, v údaji o výdajích žadatele je uvedena částka 9.000 Kč jako„ odhadované“ výdaje. Žadatel dále uvedl, že nemá bankovní účet a nemá zápůjčku u jiné společnosti. K ověření údajů uvedených v žádosti byly žalovaným předloženy dokumenty: pracovní smlouva, potvrzení o příjmu a 3 výplatní pásky. Dne datum uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba smlouvu o zápůjčce číslo na základě které mu byla poskytnuta zápůjčka ve výši 6.000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě o zápůjčce zavázal zaplatit poplatek ve výši 4.612 Kč, celkem se tak zavázal zaplatit částku 10.612 Kč. Poplatek ve výši 4.612 Kč se skládal z úroku ve výši 799 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 1.832 Kč, poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 1.981 Kč. Žalovaný se ve smlouvě o zápůjčce zavázal zaplatit celkovou dlužnou částku 10.612 Kč v hotovosti ve 45 splátkách ve výši 236 Kč (poslední splátka činí 228 Kč), když první splátku byl povinen zaplatit 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Smlouvou je dále sjednána výše úrokové sazby při 45 splátkách ve výši 29 % ročně. Výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba. Z tabulky umoření ke smlouvě číslo ze dne datum vyplývá, že žalovaný uhradil na pohledávku celkem částku 4.472 Kč, a to v sedmnácti splátkách.

8. Ze zákaznické karty žalovaného ze dne datum vyplývá, že žalovaný požádal anonymizováno o zápůjčku ve výši 10.000 Kč, uvedl své osobní údaje, sdělil, že žije s partnerkou, má základní vzdělání, má jednu vyživovanou osobu bez bližší specifikace, nevlastní auto, je zaměstnaný jako elektromontážní dělník u firmy se sídlem ve obec na anonymizováno s průměrnou čistou mzdou ve výši 14.366 Kč, ostatním příjmem žadatele je 6.400 Kč bez bližší specifikace, dalším příjmem domácnosti je 14.000 Kč bez bližší specifikace, v údaji o výdajích žadatele je uvedena interní splátka anonymizováno ve výši 1.062 Kč a dále částka 11.000 Kč jako„ odhadované“ výdaje. Žadatel dále uvedl, že nemá bankovní účet a nemá zápůjčku u jiné společnosti. K ověření údajů uvedených v žádosti byly žalovaným předloženy dokumenty: 3 výplatní pásky. Dne datum uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba smlouvu o zápůjčce číslo na základě které mu byla poskytnuta zápůjčka ve výši 10.000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě o zápůjčce zavázal zaplatit poplatek ve výši 8.917 Kč, celkem se tak zavázal zaplatit částku 18.917 Kč. Poplatek ve výši 8.917 Kč se skládal z úroku ve výši 1.789 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2.720 Kč, poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 4.408 Kč. Žalovaný se ve smlouvě o zápůjčce zavázal zaplatit celkovou dlužnou částku 10.612 Kč v hotovosti v 60 splátkách ve výši 316 Kč (poslední splátka činí 273 Kč), když první splátku byl povinen zaplatit 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Smlouvou je dále sjednána výše úrokové sazby při 60 splátkách ve výši 29 % ročně. Výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba. Z tabulky umoření ke smlouvě číslo ze dne datum vyplývá, že žalovaný uhradil na pohledávku celkem částku 848 Kč, a to ve třech splátkách.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a seznamu postoupených pohledávek str. 107 soud zjistil, že právnická osoba postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum.

10. Na základě výslovného ujednání stran obsaženého ve smlouvě o zápůjčce se předmětný smluvní vztah řídí zákonem číslo , a zákonem číslo o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů.

11. Dle ustanovení , , spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

12. Dle ustanovení , kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

13. Dle ustanovení má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle ustanovení a 2 , lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených

k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje.

14. Dle ustanovení , přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

15. Dle ustanovení , při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

16. Podle ustanovení týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

17. Podle ustanovení , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Dle ustanovení a , věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

19. Podle ustanovení (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo

20. Dle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost, jak byl tento názor Ústavním soudem zaujat v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , dle kterého:„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v  d.“ Dle bodu 18 odůvodnění se s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu podává:„ Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Dle bodu 19 odůvodnění:„ … součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit).“ Dle bodu 20 odůvodnění:„ Podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného učinit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C -679/18 o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že české soudy jsou povinny z úřední povinnosti (ex offo) zkoumat, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele (tedy nikoli pouze k námitce dlužníka, jak uvádí právní úprava ). Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/, je spotřebitel v nerovném postavení z hlediska vyjednávací síly i úrovně informovanosti, což ho vede k přistupování podmínek jednostranně stanovených věřitelem, cílem unijní úpravy je, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní, a existuje nezanedbatelné nebezpečí, že se nevědomý spotřebitel nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Pro efektivní ochranu spotřebitele je nutné, aby soudy zkoumaly ex offo splnění povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a pokud soud dojde k závěru, že došlo k porušení této povinnosti, je povinen z toho vyvodit důsledky stanovené vnitrostátním právem (dodržení zásady efektivity). Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C- 679/18 ze dne 5. 3. 2020.

24. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný v postavení spotřebitele (dlužníka) uzavřeli dne

datum a dne datum smlouvy o zápůjčce, v obou případech se jednalo o spotřebitelské smlouvy. V obou případech se jednalo o komerčně nazývaný„ rychlý“ spotřebitelský úvěr nabízený mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by zápůjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s jejich osobou. Soudu je známo, že v případě tohoto poskytování peněžních prostředků, je vyžadováno minimální zajištění (pokud vůbec) ve srovnání s bankami a požadavky klientů jsou vyřizovány mnohem pružněji, než tomu bývá u tradičně konzervativnějších bank, což je ale vzhledem k jejich zaměření pochopitelné. Povinností žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného,

a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Právní předchůdce žalobkyně mohl dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ustanovení § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti. Nebankovní poskytovatel úvěru musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků.

25. Soud ve vztahu ke smlouvě o zápůjčce číslo posoudil úvěruschopnost žalovaného ke dni datum dle shora zjištěných informací, v souvislostech poskytnutého úvěru, a dospěl k závěru, že v tomto případě žalobkyně nedostála zákonné povinnosti, když poskytla spotřebitelský úvěr, ačkoli nebyly řádně (resp. vůbec) prověřeny výdaje žalovaného, v kartě zákazníka je uvedeno„ odhadované“ výdaje. Soud zcela postrádá doložení výdajů na bydlení (nájemní smlouvou, dokladem SIPO), výdajů na dopravu do zaměstnání, když sídlo zaměstnavatele žadatele bylo v jiné obci než bydliště žadatele, stejně tak nebylo nijak ověřeno dluhové zatížení žadatele o úvěr např. lustrací v registru SOLUS, NKRI/BKRI. Poskytovatel úvěru se v daném případě spokojil pouze se zcela formálním odhadem nákladů. Samotná skutečnost, že má žalovaný stabilní příjem, není postačující pro prokázání jeho úvěruschopnosti, pokud je výrazně nad výši tohoto příjmu zadlužen (a toto riziko v případě osob, které vyhledávají nebankovní poskytovatele úvěru, zásadně existuje). Za této situace by obezřetný a rozumný úvěrující vyžadoval po osobě žalovaného informace k jeho majetkové situaci (k jeho výdajům). Z údajů zjištěných žalobkyní k posouzení úvěruschopnosti nelze v žádném případě vyhodnotit, zda se u žadatele jedná o osobu solventní či nikoli. Ačkoli to žalobkyně v obecné rovině tvrdí, v tomto konkrétním případě neprokázala, že by zjišťovala (ověřovala) výdaje žadatele – náklady na bydlení, výši vyživovací povinnosti k jedné vyživované osobě, náklady na dopravu do zaměstnání. Na základě informací, které žalobkyně měla (resp. s ohledem na zcela absentující informace o výdajích), si nemohla učinit odůvodněný závěr, že žalovanému lze úvěr poskytnut. Nebankovní poskytovatel úvěru musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací (byť by žalovaným skutečně takto byly tvrzeny bez dalšího) a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků. Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobkyni, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o zápůjčce uzavřené dne datum číslo.

26. V případě smlouvy o zápůjčce uzavřené dne datum číslo posoudil soud úvěruschopnost žalovaného ke dni datum dle shora zjištěných informací, v souvislostech poskytnutého úvěru, a dospěl k závěru, že ani v tomto případě žalobkyně nedostála zákonné povinnosti, když poskytla spotřebitelský úvěr, ačkoli nebyly řádně (resp. vůbec) prověřeny výdaje žalovaného, v kartě zákazníka je uvedeno„ odhadované“ výdaje. Soud shodně jako v případě úvěru z datum zcela postrádá doložení výdajů na bydlení (nájemní smlouvou, dokladem SIPO), výdajů na dopravu do zaměstnání, stejně tak nebylo nijak ověřeno dluhové zatížení žadatele o úvěr např. lustrací v registru SOLUS, NKRI/BKRI. Soud v tomto případě dospěl ke stejným závěrům jako v případě spotřebitelského úvěru z datum (viz odst. 23) na které odkazuje. Na základě informací, které žalobkyně měla (resp. s ohledem na zcela absentující informace o výdajích), si nemohla učinit odůvodněný závěr, že žalovanému lze úvěr poskytnut. Nebankovní poskytovatel úvěru musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací (byť by žalovaným skutečně takto byly tvrzeny bez dalšího) a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků. Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobkyni, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o zápůjčce uzavřené dne datum číslo.

27. Na základě neplatné smlouvy číslo ze dne datum bylo žalovanému poskytnuto plnění 6.000 Kč. Žalovaný podle tvrzení žalobkyně zaplatil celkem 4.472 Kč. Uvedené tvrzení žalovaný nezpochybnil. Žalovaný je tak povinen s ohledem na již uvedené zaplatit žalobkyni 1.528 Kč. Soud proto žalovaného k zaplacení této částky žalobkyni zavázal. Ve vztahu k požadovanému zákonnému úroku z prodlení z částky 1.528 Kč, přiznal soud žalobkyni tento úrok od datum tj. ode dne následujícího po dni, který žalobkyně stanovila jako poslední den lhůty k zaplacení dluhu v předžalobní výzvě ze dne datum, do zaplacení. Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl.

28. Na základě neplatné smlouvy číslo ze dne datum bylo žalovanému poskytnuto plnění 10.000 Kč. Žalovaný podle tvrzení žalobkyně zaplatil celkem 848 Kč. Uvedené tvrzení žalovaný nezpochybnil. Žalovaný je tak povinen s ohledem na již uvedené zaplatit žalobkyni 9.152 Kč. Soud proto žalovaného k zaplacení této částky žalobkyni zavázal. Ve vztahu k požadovanému zákonnému úroku z prodlení z částky 9.152 Kč, přiznal soud žalobkyni tento úrok od datum tj. ode dne následujícího po dni, který žalobkyně stanovila jako poslední den lhůty k zaplacení dluhu v předžalobní výzvě ze dne datum, do zaplacení. Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl.

29. V souladu s ustanovením a s odkazem na ustanovení věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru, které stanovuje limity pro vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v případě neplatnosti smlouvy pro porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka, v době přiměřené možnostem“ spotřebitele, stanovil soud splatnost dlužné částky v době přiměřené možnostem žalovaného. Soud přihlédl k vyjádření žalovaného, doloženého vyjádřením vězeňské služby, dle kterého je žalovaný ve výkonu trestu odnětí svobody s přepokládaným koncem v září 2021 a není pracovně zařazen, tedy nemá žádný příjem. Soud stanovil splatnost dluhu do 5 měsíců od právní moci rozsudku. Při takto stanovené splatnosti dojde k celkové úhradě přiznaného dluhu včetně zákonného úroku z prodlení v přiměřené době a žalovaný tak nebude nepřiměřeně zvýhodněn na úkor žalobkyně. V případě, že v uvedené době nebude dluh žalovaným uhrazen, může se žalobkyně domáhat výkonu tohoto rozsudku pro nezaplacenou částku.

30. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 28.641,23 Kč včetně kapitalizovaného příslušenství (srov. nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. ), přičemž úspěšná byla co do částky 10.680 Kč. Vzhledem k uvedenému měl v dané věci úspěch žalovaný v rozsahu 25,42%. Dle účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Uvedeným právním předpisem je vyhláška číslo , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle a podle exekučního řádu. Soud žalované přiznal náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč (za 1 úkon dle , odst. 3 ve spojení s  vyhlášky , a to návrh ve věci samé). Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení .

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.