Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
26 C 153/2019-88
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Beatricí Keményovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
se sídlem adresa
zastoupen advokátkou JUDr. jméno příjmení
se sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa
o zaplacení 29.036 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 6.650 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 18. 11. 2018 ve výši 9 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky 28.932,54 Kč s příslušenstvím a úroku ve výši 95,9 % ročně z částky 24.452,47 Kč od 20. 11. 2018 do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 6.650 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 18. 11. 2018 ve výši 9 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Co do částky 28.932,54 Kč s příslušenstvím a úroku ve výši 95,9 % ročně z částky 24.452,47 Kč od 20. 11. 2018 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Podanou žalobou se žalobce domáhal zaplacení částky 29.036 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 29.036 Kč ve výši 9 % ročně od 8. 7. 2019 do zaplacení, s částkou 6.546,54 Kč a úrokem ve výši 95,9 % p.a z částky 24.452,47 Kč od 20. 11. 2018 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 118.0220 Kč, s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 12. 12. 2017 uzavřena smlouva o úvěru č. 9102095230, na základě které byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě dne 18. 12. 2017 úvěr ve výši 25.000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok 151,58 % p.a. splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 2.049 Kč splatných vždy k 12. dni každého kalendářního měsíce počínaje lednem 2018. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru uhradila pouze 2.049 Kč dne 15. 1. 2018, 20.000 Kč dne 1. 2. 2018 a 3.699 Kč dne 4. 7. 2018. Žalobci vzniklo za prodlení se splátkou č. 10 právo na zaplacení smluvních pokut ve výši 499 Kč a na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 200 Kč. Na základě smlouvy tak žalovaná žalobci dluží jistinu úvěru v celkové výši 28.337,95 Kč (což odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 24.452,47 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 3.885,48 Kč), smluvní pokutu 499 Kč, náklady související s prodlením ve výši 200 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 28.337,95 Kč za každý den prodlení počínaje dnem 20. 11. 2018 do zaplacení (s tím, že žalobce požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení žaloby ve výši 6.546,54 Kč) a úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 24.452,47 Kč ode dne 20. 11. 2018 do zaplacení s úrokovou sazbou 95,9 % p.a. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky, avšak neúspěšně.
2. V rámci doplnění žaloby žalobce upřesnil, že žalovaná uhradila celkem 18.350 Kč, kdy uhradila osm splátek a devátou splátku částečně, ve výši 1.958 Kč.
3. Žalovaná se nijak nevyjádřila.
4. Na jednání konaném dne 1. 10. 2020 se žalovaná nedostavila, proto soud dle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v její nepřítomnosti. Žalobce navrhl vydání rozsudku pro zmeškání.
5. Z důkazů provedených na jednání má soud za prokázaný tento skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru plyne, že byla sjednána mezi žalobcem a žalovanou jakožto klientem. Žalobce se touto smlouvou zavázal poskytnout žalované částku 25.000 Kč s úrokovou sazbou 151,58 % ročně a RPSN ve stejné výši, žalovaná se zavázala zaplatit žalobci celkem částku 98.352 Kč ve 48 splátkách po 2.049 Kč. Z dokladu o vyplacení úvěru plyne, že žalované byly zaslány částky 1.606 Kč a 23.394 Kč. Z karty klienta plyne, že žalovaná uhradila osm splátek po 2.049 Kč a jednu splátku ve výši 1.958 Kč, tedy celkem 18.350 Kč. Na tato zjištění neměly ostatní provedené důkazy vliv.
6. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (ustanovení o smlouvě o úvěru), a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud má v první řadě za to, že smlouvou sjednaný smluvní úrok a RPSN ve výši 151,58 % ročně jsou nepřiměřené, neboť v jejich důsledku smlouva žalované ukládá povinnost zaplatit celkem 98.352 Kč, tedy částku, která téměř třikrát převyšuje původní jistinu 25.000 Kč Smlouva tak stanoví významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran v neprospěch žalované jako spotřebitele a soud ji proto považuje za rozpornou s dobrými mravy, a proto ve smyslu § 588 o.z. za neplatnou. Soud má však na prokázané, že žalované byla poskytnuta částka 25.000 Kč, z níž vrátila žalobci pouze částku 18.350 Kč. Zbývající částku 6.650 Kč nevrátila, resp. takovou skutečnost netvrdila ani neprokazovala. Částka 6.650 Kč proto představuje na straně žalované bezdůvodné obohacení, které je žalovaná ve smyslu § 2991 o.z. povinna žalobci vydat. Soud proto žalované uložil zaplatit žalobci tuto částku spolu s úrokem z prodlení určeném dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části žalovaného nároku, tedy v částce 28.932,54 Kč (součet částek 28.337,95 Kč, 499 Kč, 200 Kč a 6.546,54 Kč snížený o přiznanou částku 6.650 Kč) a co do úroku 95,9 % ročně z částky 24.452,47 Kč od 20. 11. 2018 do zaplacení, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
7. O nákladech řízení rozhodl soud za použití § 142 odst. 2 o.s.ř. , dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce byl ve věci z větší části neúspěšný a žalované by tak náležela poměrná náhrada nákladů řízení. S ohledem na její procesní pasivitu jí však žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že na náhradu nákladů nemá právo žádný z účastníků.
8. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že ačkoli byly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání, neboť žalovaná, ačkoli byla řádně předvolána, se nedostavila k jednání, a žalobce, který se dostavil, vydání rozsudku pro zmeškání navrhl, je vydání rozsudku pro zmeškání možností, nikoli povinností soudu. Za situace, kdy soud považoval nárok žalobce z větší části za nedůvodný, se nejeví vydání rozsudku pro zmeškání jako vhodným a spravedlivým procesním postupem a soud proto návrhu žalobce nevyhověl.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dní od jeho doručení, k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou vykonatelným rozsudkem, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí.